Maďarsko řeší nové emisní limity pomocí jádra

Maďarské rozhodnutí o rozvoji jaderné energetiky odráží odhodlání k splnění ambiciózních cílů v oblasti globálních změn klimatu. Uvedli to maďarští úředníci delegátům z Mezinárodní energetické agentury (IEA), jejíž součástí je země od roku 1997.

Beatrix Andrea Kadar, náměstkyně tajemníka pro energetické záležitosti na Maďarském ministerstvu národního rozvoje, zdůraznila význam jaderné energetiky pro národní energetický mix, poté co Attila Aszódi, vládní komisař zodpovědný za projekt Pakš II, zmapoval pokrok v realizaci výstavby dvou nových reaktorů na elektrárně Pakš.

Stávající jaderná elektrárna Pakš disponuje čtyřmi ruskými tlakovodními reaktory VVER-440, jejichž výstavba začala v letech 1982-1987. Tyto čtyři bloky, které po modernizaci disponují instalovaným výkonem 4×470 MWe (zdroj: IAEA), pokrývají maďarskou spotřebu elektřiny ze zhruba jedné třetiny. Počátkem roku 2014 byla podepsána mezivládní dohoda s Ruskem a jeho mezinárodními subdodavateli na výstavbu dvou nových jaderných reaktorů VVER-1200. Celkem 80 % nákladů na projekt bude financováno z ruského vládního úvěru ve výši 10 miliard euro.

Podle Beatrix je „jádro nadále nedílnou součástí maďarské energetické strategie, a proto chceme zachovat naše jaderné kapacity, které jsou bezemisním, úsporným a efektivním nástrojem pro dosažení ekologických cílů v oblasti ochrany životního prostředí a udržení klimatických podmínek. Jaderná energetika kromě jiného také přispívá ke stabilitě naší elektrizační soustavy a díky svým nízkým provozním nákladům zajistí konkurenceschopnost naší národní ekonomiky.“

Hlavní ekonom IEA, László Varró, uvádí, že větrné a solární zdroje jsou cestou pro transformaci energetického průmyslu, ale v mnoha zemích nedokáží držet tempo stanovené Pařížskou konferencí, která si klade za cíl udržet nárůst globálního oteplování do konce století pod hodnotou 2 °C. V této „stabilizaci klimatu“ může hrát jaderná energetika významnou roli právě díky vhodně zvoleném mixu s alternativními zdroji.

Náměstkyně tajemníka Beatrix Kadar zmiňuje, že pro Maďarsko je důležitou energetickou surovinou také zemní plyn, a to především díky své flexibilitě výroby. Stanovený cíl 14,65% zastoupení obnovitelných zdrojů do roku 2020 vyžaduje „značné úpravy v současných technických, regulačních a tržních systémech“.

Další výzvou pro Maďarsko jsou nejistoty okolo vývoje moderních technologií, jakými jsou energetická úložiště a bateriové systémy, které mohou mít zásadní vliv na tempo přechodu k alternativním zdrojům. Dle Beatrix by měl být kladen velký důraz na vývoj technologií pro ukládání elektrické energie, které zajistí dlouhodobé uložení většího množství elektřiny.

„Veškeré národní kroky musí zahrnovat divizi energetiky jako celek a přemýšlet přitom jak nad společenskými, tak nad ekonomickými potřebami.“

Pakš II

V evropském energetickém sdružení ENTSO-E v současnosti vede výroba z jaderných elektráren se svými 800 TWh ročně, následována vodními elektrárnami, černým uhlím, zemním plynem, uhlím, větrem a sluncem. Podle statistik ENTSO-E je co do instalovaného výkonu jádro na čtvrtém místě za zemním plynem, vodními a větrnými elektrárnami. Stále ale před uhlím, fotovoltaickými elektrárnami a elektrárnami spalující ropná paliva.

Podle dat Světové jaderné asociace (WNA) je v současnosti celosvětově provozováno 450 jaderných reaktorů, které disponují instalovaným výkonem 392 GWe. V součtu mají tyto reaktory za sebou téměř 17 000 reaktorových let provozních zkušeností. Za rok 2015 bylo v jaderných elektrárnách vyrobeno 2441 TWh elektrické energie.

Toto množství vyrobené elektrické energie by u plynových elektráren znamenalo 1120 miliónů tun emisí znečišťujících látek a u elektráren spalujících hnědé uhlí dokonce 2400 miliónů tun.

Vládní komisař Aszódi poukazuje na fakt, že „každý mluví o větrných a slunečných zdrojích, které by podle scénářů IEA měly v roce 2040 pokrývat zhruba 1/3 celosvětově spotřebované elektřiny, ale nikdo již nemluví o zbylém 2/3 podílu – ten by měly pokrýt především jaderné a vodní zdroje. Dostatek těchto kapacit v roce 2040 znamená budovat nové jaderné elektrárny již nyní. Maďarsko pracuje na udržení těchto výrobních kapacit a doufáme, že i ostatní státy budou přemýšlet v dlouhodobém hledisku, ne pouze Anglie, Finsko a Francie.“

Letos v listopadu udělila Evropská komise souhlas s uzavřením kontraktu mezi Maďarskem a ruským Rosatomem na výstavbu dvou nových bloků elektrárny Pakš. Komise analyzovala především dvě sporné otázky ohledně Pakše II. V prvním případě šlo o uložení zakázky Rosatomu bez výběrového řízení a v druhém případě o formu státní podpory. První záležitost již byla 17. listopadu uzavřena, stále je však v šetření forma státní podpory.

Projekt MVM Pakš II získal licenci o vlivu na životní prostředí (EIA) v září tohoto roku a v říjnu mu byla udělena licence potřebná k výstavbě dvou nových bloků. Rozhovory s občany z okolí Pakše začaly 13. prosince. Aszódi doufá, že finální rozhodnutí učiní Evropská komise v nejbližších dnech.

„Podle našich analýz bude v následujících 15 letech přibližně 25 % evropských výrobních kapacit odstaveno, nebo dosáhnou stáří přes 55 let. A vzdálenější budoucnost není o nic růžovější. My proto potřebujeme nové elektrárny, které budou nezávislé na povětrnostních podmínkách, jakými jsou například elektrárny jaderné,“ říká Aszódi.

První blok jaderné elektrárny Pakš II by měl být dokončen v roce 2025 a druhý blok o rok později.

Maďarský jaderný dozor uvedl, že 9. prosince obdržel žádost o prodloužení provozní licence na 4. blok jaderné elektrárny Pakš I o dalších 20 let, tedy do 31. prosince 2037. Bloky 1 a 2 již na počátku tohoto desetiletí obdržely prodlouženou licenci na dalších 20 let a to do konce roku 2032 a 2034. Národní regulátor by měl o udělení licence na dalších 20 let do roku 2036 pro 3. blok rozhodnout v následujících dnech.

Zdroj úvodního obrázku: Rosatom