Domů
Obnovitelné zdroje
Německé větrné a solární elektrárny ve středu poprvé překonaly výrobu 50 GW
Energiewende - větrná elektrárna

Německé větrné a solární elektrárny ve středu poprvé překonaly výrobu 50 GW

Výroba solárních a větrných elektráren zaznamenala ve středu v Německu rekordní hodnotu a překročila hranici 50 GW. Ceny na vnitrodenním trhu reagovaly poklesem do záporných hodnot.

Výroba větrných a solárních elektráren dosáhla nejvyššího hodinového průměru ve středeční 13. hodině, když dosáhla 51,8 GW. Nejvyšší podíl na tom měly onshore větrné elektrárny s 28,7 GW, offshore větrné elektrárny vyráběly 4,3 GW a solární elektrárny přidaly dalších 18,8 GW. Zmiňované zdroje pokrývaly ve zmiňovanou hodinu okolo dvou třetin spotřeby elektřiny v Německu.

{„country“:“GER“,“type“:“AREA“,“from“:“2017-06-05″,“to“:“2017-06-09″,“caption“:“Výroba větrných a solárních elektráren v tomto týdnu v Německu. Ve středu panovaly výjimečně vhodné větrné podmínky.“,“sources“:“solar;wind_onshore;wind_offshore“,“url“:“https://energodock.cz/energodock/get_online_generation_data.php“,“source“:“shortcode“,“start_date“:“2017-06-05″,“end_date“:“2017-06-09″}

Vysoká výroba větrných a solárních elektráren byla zaznamenána i v okolních zemích. Francie a Belgie ovšem svou špičku výroby v těchto zdrojích tento týden zaznamenaly již o den dříve. Ve Francii byla špička ve 13 hodin ve výši 12,4 GW, Belgie v 15 hodin vyráběla v těchto zdrojích cca 3,6 GW. Nizozemsko dosáhlo špičky výroby ve větrných a solárních elektrárnách ve výši 3,9 GW později než Německo, ve středu v 17 hodin.

Záporné ceny elektřiny

Přebytek výkonu v regionu měl za následek pokles ceny elektřiny na vnitrodenním trhu do záporných hodnot. V Německu není tento jev neobvyklý, objevuje se v obdobích s příhodnými podmínkami pro výrobu energie z větru a slunce a současně nízké poptávky. Nejčastěji v období velikonočních a vánočních prázdnin.

Ceny elektřiny v Německu ve středu 7. 6. 2017 a čtvrtek 8. 6. 2017. Zdroj: EPEX

Záporné ceny silové elektřiny nastávají v okamžiku, kdy část konvenčních elektráren v soustavě není schopna nákladově efektivního snížení svého výkonu na úroveň aktuální poptávky po elektřině. Podporované obnovitelné zdroje energie nejsou motivovány tržními signály snížit svoji výrobu vlivem garantované výkupní ceny za vyrobenou jednotku energie. Tyto zdroje jsou navíc dle merit order upřednostňovány před zdroji s vyššími marginálními náklady, v soustavě tak vzniká přebytek výroby elektřiny nad její spotřebou. Výsledkem je pokles ceny silové elektřiny do záporných hodnot.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(36)
Petr
10. červen 2017, 11:46

Čím víc bude "dobrých" dnů s levnou až zápornou cenou elektřiny, tím víc bude potřeba výstavbu nových větrníků stále nekonečněji dotovat.

Jan Veselý
10. červen 2017, 19:32

V článku je jasně řečeno, že záporná cena je důsledek existence elektráren, které se nedají bez technických obtíží vypnout (uhelné, jaderné). Ty budou muset ve velkém začít zmizet nebo se naučit pružnosti ve výrobě.

Milan Vaněček
10. červen 2017, 19:45

Budou mizet, ale ne v řádu 1-4 roků ale 1-4 desítek roků.

Jan Veselý
10. červen 2017, 22:26
C
11. červen 2017, 01:18

Co víte, třeba se to zvládne za dvě pětiletky, ekonomika umí být někdy velmi krutou "milenkou". Velké společnosti buď budou provozovat rychlé zdroje, nebo se dají v mnohem větším měřítku na OZE.

Celkem bude zajímavé jak budou tyto s klesající cenou sto tolerovat klesající koeficient využití a zvětšovat tak plochu pod grafem spotřeby pokrytou OZE. (Počítám s dostavováním v případech nadvýroby)

Petr
11. červen 2017, 09:03

No jasně.

A proto tu teď někdy byl článek, že uvažují, že by při skutečně pořádném využití severního moře měl vítr dodávat 80-180% potřebné elektřiny.

Ondra
11. červen 2017, 14:04

Často tady ostatním vyčítáte, že říkaj za A, ale nedodaj k tomu za B. Přesně to jste (nejen) teď udělal. Tady je prosím to za B (taky v článku jasně řečený, ale do karet Vám to nehraje): "Podporované obnovitelné zdroje energie nejsou motivovány tržními signály snížit svoji výrobu vlivem garantované výkupní ceny za vyrobenou jednotku energie. Tyto zdroje jsou navíc dle merit order upřednostňovány před zdroji s vyššími marginálními náklady, v soustavě tak vzniká přebytek výroby elektřiny nad její spotřebou. Výsledkem je pokles ceny silové elektřiny do záporných hodnot."

Je to zas jednoduchý jak facka - provozovatelům uhelek se ekonomicky vyplatí těch pár hodin prodávat za zápornou cenu, protože je to jednoduše levnější než odstavení/spuštění bloku. Zato OZE by omezit výrobu vůbec nic nestálo (kromě ušlýho zisku), takže by to pro ně bylo levnější, než prodávat za zápornou cenu (kdyby byly podmínky pro všechny zdroje stejný). Protože ale maj garantovaný ceny a přednostní výkup, tak nemaj absolutně žádnej problém vyrábět a prodávat i v takový situaci.

C
11. červen 2017, 18:11

Ono je to teď pár hodin ročně, takže to opravdu nebude mít nějaký zásadní vliv na chod uhelných bloků, jak správně píšete, nevyplatilo by se to. Do budoucna ale může dojít ke změně, mohou se objevit lepší materiály pro PPE, lepší/účinnější bloky s rychlejším a levnějším najížděním, jedno jestli jaderné, plynové, uhelné, nebo třeba na vesmírnou sílu, no a pak se začne situace ohledně cen měnit a možná se znovu dočkáme spekulací, které cenu doženou do vysokých čísel nad 50€/MWh, tam se to někde možná usadí. Prozatím ta situace nenastává.

Proč? Je to jednoduché, máme tu přechodové období, hybridní systém a lehce neschopné politiky (Omlouvá je poněkud to že není v lidských silách získat dostatečnou znalost ve všech oborech). Společnost v západní Evropě došla k jakési shodě že CO2 škodí a že je třeba zastavit a eventuálně zvrátit oteplení. Pak se rozhodla že se toto musí realizovat pomocí OZE. Jenže OZE měly a dodnes mají cenu přinejlepším na ceně z hnědouhelných elektráren, zároveň se vlády rozhodly že se nevydá nařízení kterým by se jejich provoz zastavil k nějakému datu. Zkoušely se emisenky, jenže ty fatálně selhali, množství v oběhu po úpravách elektráren, úsporách atd. je příliš vysoké, není o ně zájem a cena je zanedbatelné.

Trh by v počáteční fázi snadno OZE zlikvidoval, cokoliv bylo před deseti až dvaceti lety levnější než tehdejší OZE, takže se udělaly dotace a přednostní výkup. To někde v této dekádě, přesný rok nevím, způsobilo pád cen proudu do pásma 25-40€/MWh, jenže OZE jsou stále v pásmu 40-60€/MWh, lignitové elektrárny to umí i v pásmu 30-40€. Stále není možné bez intervencí nechat pracovat trh, uhlí by vytlačilo OZE. Vzhledem k tomu že se také rozjel mnohde Atomausstieg, by to znamenalo pravý opak cíle. Budou muset tedy pokračovat v současné politice, jak dlouho nikdo neví.

Zpět k tržním mechanismům se bude dát vrátit až když se ze sítě dostanou levné uhelné elektrárny, cena proudu z významných OZE se ustálí někde kolem 30-50€/MWh a cena proudu z ostatních elektráren, primárně spalovacích někde na, řekněme, 60-80€/MWh. Pak bude zajištěna priorita OZE přirozeně. Nejspíš pak dojde k tomu že opět zmizí období nízké ceny. Pokud se pak zruší dotace, protože již nebudou třeba, nebo se zreformuje trh s emisenkami, majitelé OZE nebudou mít důvod dodávat a cena se stabilizuje, je možné že se pak budou uzavírat smlouvy na zajištění odběru s elektrickými výtopnami, což by cenu proudu mohlo pro majitele OZE stabilizovat atd.

I pokud se u nás do dnešní půlnoci nepostaví jediný watt OZE, tak tento vývoj nás bude ovlivňovat. Větrníky na Baltu a v Severním moři budou pro obchodníky příliš velkým lákadlem a pokud budou sto dodat levnější elektřinu než elektrárny zde a pokud bude možné tento proud dovézt, pak obchodníci budou dávat přednost importu a na elektrárny zde budou působit podobné tlaky jako třeba v Německu. Ovšem s tím rozdílem že se staneme dovozci proudu ne protože by zde nebyl výkon, ale protože o něj nebude zájem.

Milan Vaněček
10. červen 2017, 12:46

A to ještě bylo hodně mraků takže fotovoltaika byla cca 12 GW pod svými maximálními možnostmi. Kdyby Němci měli více vody jako Švýcaři či Rakušané, tak už by jim OZE vystačlily víc než cca z 80% na pokrytí výroby elektřiny.

Až bude rozvinutá elektromobilita, tak to budou pro automobilisty "happy hours" - čepování elektřiny zdarma.

C
11. červen 2017, 01:13

Kdyby, to je to, nemyslím, že dnes někdo v Německu dovolí provést velké projekty na Labi, které má dost zajímavý a značně nevyžitý potenciál. Eventuálně že někdo bude činit opatření proti propadání Dunaje či zregulují po vzoru Niagarských vodopádů vodopád Rýnský. Je taky otázka jak Energiewende zatočí s hydroenergetikou, ale to jsem psal již panu Wagnerovi před nějakou dobou.

Myslím že existuje reálná možnost že OZE zlikvidují nejen nepružné elektrárny na fosilní paliva (možná dojde k rozmachu jak PPE, tak třeba spalovacích motorů, možná palivových článků, Jižní Korea s nimi má bohaté zkušenosti i ve větších jednotkách,), eventuálně elektrárny jaderné (myslím že existuje možnost že se bude životnost protahovat i za hranici 60 let), ale že tato nová energetika stavěná hlavně na OZE a plynu může ohrozit i velké hydroelektrárny, přece jenom po dlouhých desítkách let budou třeba velké opravy, různá sdružení jsou proti nim, ekonomika nemusí být také ideální, navíc plynový zdroj je proti nim mnohem pružnější a stálejší... Možná se dočkáme že i v EU budou rušeny přehrady, v USA toto již několik přehrad postihlo.

Martin Prokš
11. červen 2017, 00:35

Voda je pro člověka životodárná. Bez vody se nedá žít. Takže tím, že člověku strčíme do krku trychtýř a začneme tam tu vodu lít, tak mu vlastně činíme dobro. To že se začne cukat je jen tím, že hnusný zapáchající žaludek a střeva nezvládají tuto vodu dostat do těla. Vyřízněme je a lejme víc vody, sem s ní, víc víc víc...

C
11. červen 2017, 01:21

Zajímavé podobenství, ale myslím že je to trochu mimo tentokrát.

Jan Veselý
11. červen 2017, 13:01

Dost to sedí jako argument proti "chytrákům", kteří tvrdí, že CO2 je jen papání pro kytičky.

Martin Prokš
12. červen 2017, 00:32

Ještě jednou, trošičku méně abstraktně jak jsem to myslel:

Elektřina je v síti potřeba, bez jejích dodávek by elektrické sítě nebylo. Takže postavme velké větrníky a solárníky a začněme tam elektřinu cpát hlava nehlava. Síť se ale vzpírá, protože jsou momenty, kdy tu elektřinu nemá kam cpát. Takže ukažme na hnusné konvenční elektrárny, protože nejsou schopné a ochotné se dostatečně pružně vypínat dle svatého přikázání OZE. Zakažme je a stavme více a více větrníků a slunečníků, dál a dál. Více pokroku a vizí je nám potřeba, ne zpátečnických a přízemních pragmatiků a konzervativců. Pryč s těmi heretiky, dejme jim pocítit sílu našeho dobra!

Martin Hájek
11. červen 2017, 19:37

Článek opět ukazuje na zásadní korelaci výroby z většiny větrných kapacit v EU. To je dost špatná zpráva pro ty, kteří tvrdí, že tuto výrobu půjde zásadně zvýšit bez akumulace. Jednoduše to nebude možné, strop je už poměrně blízko. Další věc je samozřejmě to, že si pod sebou větrníky a slunečníky na trhu sami řežou větev a budou muset být dotované i v budoucnosti, tedy dokud nebude akumulace dostatečně levná.

C
11. červen 2017, 22:34

Já bych si dovolil nabídnout mírně odlišný pohled, možná jinou koncepci, částečně je to popsané již v komentáři z 11. června 18h 11min.

Další vývoj v oblasti OZE bude záležet od toho jak rychle bude klesat cena nových průmyslových OZE a jak rychle se podaří restrukturalizovat flotilu parních elektráren. Také bude hrát roli jak se bude dařit rozvádět proud po Evropě. Nejlépe na tom samozřejmě budou ostrovní a menší pobřežní státy, mnohem hůře pak Německo.

Pokud se podaří nahradit současná zařízení zařízeními s rychlejší reakci na změny v síti, pak se může ještě poněkud rozšířit nika pro OZE i bez výraznější akumulace. Ale to se bavíme o tom, že by se kompletně začala předělávat energetika a smýšlení o energetice v Evropě. Parní elektrárny by definitivně ztratily místo elektráren základního zatížení případně elektráren pološpičkových. Staly by se z nich pružné zdroje reagující na zátěž sítě, to by zase vedlo k dalším problémům pro PVE, klesl by zájem o jejich služby.

Zároveň pokud se budou zlepšovat parametry větrníků a tyto budou stále finančně efektivní i při propadech ročního koeficientu využití, pak je myslím šance že se změnou legislativy by mohly OZE pokrýt větší plochu pod křivkou spotřeby. Ovšem bude to vyžadovat aby se mohly podílet na regulaci sítě snižováním výkonu i mimo havarijní stavy a zároveň aby se cena ze spalovacích elektráren dostala nad cenu z OZE.

Martin Hájek
12. červen 2017, 02:10

Nevím, co myslíte "restrukturalizací flotily parních elektráren". Odpadne jádro v Německu a významná část uhlí, které po roce 2021 nesplní limity. To v součtu pomůže k většímu využití plynových elektráren a k mírnému "zpružnění" výroby elektřiny. Záporné ceny ovšem vyplývají hlavně z toho, že OZE mohou díky dotacím a nulovým proměnným nákladům vyrábět i za záporné ceny. To se změní od roku 2022, kde začnou ztrácet staré větrníky v Německu nárok a provozní podporu a i v případě že bude obnovena (jako že bude), tak se nebude týkat období se zápornou cenou. Potřebnou páteř sever-jih Německo do roku 2030 nevybuduje. Instalace fotovoltaiky už se v EU blíží smysluplnému maximu, instalovaný výkon rok od roku klesá, obrat nenastane do doby levné akumulace. Větrníky mají ještě nějaký prostor, řekněme při zpomalujícím tempu někdy do roku 2025-7, pak se začne ukazovat, že bez dalších opatření (výstavba vedení, akumulace) nemají další instalace v kontinentální Evropě smysl. Velká Británie je případ sám pro sebe.

Martin Hájek
12. červen 2017, 02:12

Samozřejmě u fotovoltaiky byl míněn nově instalovaný výkon, nikoliv celkový.

C
12. červen 2017, 14:23

Možná jsem mohl použít spíš slova modernizace, ale měl jsme na mysli přechod od elektráren s pomalou regulací k takovým, které jsou na tom z tohoto pohledu mnohem lépe. Také je třeba, ono se to zřejmě stane, dostat ze hry zejména staré elektrárny na lignit, které prodávají proud z velmi nízké částky.

Pokud se podaří dostat do situace že produkce z parních elektráren bude mírně dražší než z OZE, pak se už bude dát pomalu odstraňovat jednotlivé formy podpory. Samozřejmě že bude třeba buď přesunout průmysl, nebo postavit vedení.

Nemyslím že by byla v EU ještě nasycena kapacita pro FVE, pokud se podíváme do naší části, nebo do Francie, pak je tu pořád ještě dost velký prostor pro růst instalvoaného výkonu.

Martin Hájek
12. červen 2017, 16:08

"Bude třeba buď přesunout průmysl nebo postavit vedení ". Vtip je v tom, že volič v Bavorsku samozřejmě nechce ani jedno z toho.

Dostat ze hry staré elektrárny na uhlí je bezva nápad, ale samozřejmě to zacvičí s cenou elektřiny a energeticky náročný průmysl si půjde hledat výhodnější místo pro svou existenci mimo EU/Německo. Možná vám to nedochází, ale v Německu je např. spousta těžké chemie a kupodivu o ní Němci přijít nechtějí.

Ve Francii stejně jako v ČR nemá zvyšování instalovaného výkonu fotovoltaiky vůbec žádný smysl. V obou zemích by vytlačovala jádro a to je ekonomicky i ekologicky naprostá pitomost. Nějaký prostor může být ještě v Itálii, Řecku, apod. I ve Španělsku už instalace dalších fotovoltaik nemá smysl. Tedy pokud nejsme ideologicky zaslepení a počítáme že jedna a jedna jsou 2.

Milan Vaněček
12. červen 2017, 17:18

Samozřejmě ve Francii i v ČR by fotovoltaika vytlačovala jádro. A ve Francii Macron plánuje že vytlačí jádro z 75% na 50% pomocí fotovoltaiky a větru (fotovoltaika na jihu a vítr hlavně u Atlantiku). Myslím že i u nás ty šílené plány že zablokujeme vítr a fotovoltaiku padnou, spolu se šíleným plánem na podil JE nad 50%.

Fotovoltaiku a chytré sítě ve světě a zvlášť v západní Evropě nikdo nezastaví jako nikdo nebyl schopen zastavit počítače a internet.

Ale namlouvat si můžete co chcete....

Martin Hájek
12. červen 2017, 17:43

Pane Vaněčku, jenom konstatuji fakta. Teď to tak prostě ve Francii i v ČR je. Další kWh vyrobená v létě z fotovoltaiky je kWh na vývoz, a to za směšně nízké peníze, protože v té době je všude přebytek elektřiny, takže je úplná pitomost něco takového dotovat a vyvážet elektřinu z FVE z Francie a ČR do Itálie, kde si jí mohou daleko lépe vyrobit sami, to snad uznáte i Vy.

Jinak v ČR vítr zablokovaly obce a ekologičtí aktivisté. Je tu řada projektů, které mají přiznanou dotaci, ale nikdy se nepostaví a prošvihnou finální termín. To je realita. Fotovoltaiku také v ČR nikdo neblokuje, naopak je nesmyslně dotovaná, byť souhlasím, že alespoň s baterkou. Přesto se loni udělalo jen několik set instalací, což je kapka v moři.

Tím, kdo si tu pořád něco namlouvá, jste vy.

C
12. červen 2017, 17:51

Ano, s cenou elektřiny to zacvičí, jen bych si ale dovolil připomenout že to není zase tak dávno co byla cena silové elektřiny někde na 50€/MWh. Samozřejmě v momentě kdy se začne zvedat cena elektřiny na burze, zase na tuto úroveň, pak už půjde výrazně omezit dotace do OZE.

Francie by musí relativně brzy dojít s plánem komplexní obnovy jaderných elektráren, jinak se dostane do problémů. Vzhledem k tomu jak si vede v současnosti rozestavěný EPR bych ale k jejich schopnosti dostatečně rychle vybudovat nové elektrárny byl skeptický. U nás by JE vytlačovaly pokud by zrovna reaktory běžely, ovšem s tím jako jsou v posledních letech problémy bych s nimi raději v kalkulacích operoval jen opatrně. S tím jak reaktory stárnou a bude třeba je nahrazovat bude pomalu mizet i argument ekonomické výhodnosti výroby elektřiny v jaderných elektrárnách.

Myslím že Španělsko, Řecko a jih Itálie by udělaly lépe, pokud by se daly na elektrárny solárně-termické, slunce i tepla je tam na to dost, bohužel jsou to ale drahá zařízení, cca 100-150€/MWh, na druhou stranu je to včetně tepelné akumulace, na druhou stranu většina projektů doposud byly stejně jako JE jen jednotlivé kusy, uvidíme kam se pohne cena po tom velkém projektu v USA.

Milan Vaněček
12. červen 2017, 18:48

Pane H. držte se svého řemesla, fotovoltaice nerozumíte.

Vláďa
12. červen 2017, 07:08

Proč dělat nějaké změny na parních elektrárnách když se za současných cen nevyplácí jejich provoz? Za poměrně krátkou dobu tyto elektrárny dožijí a potom se zavřou. Celkem jednoduchý proces.

Martin Hájek
12. červen 2017, 10:59

Ano, to máte plnou pravdu. Má to jeden háček, v zimních špičkách bude MWh ta 2000 Euro. To státy nechtějí a proto budou dotovat i klasickou výrobu elektřiny, aby jí udržely v provozu. Typickým příkladem je Německo, kde mají už snad 5 kapacitních mechanismů a trh je už úplně prázdné slovo, respektive je určen pouze pro ty zdroje, které se mají brzy vyřadit, tedy jádro a část uhlí.

Vláďa
12. červen 2017, 12:40

Tak že to vše okolo OZE je jenom šaškárna.

Milan Vaněček
12. červen 2017, 12:50

To si myslíte Vy. Podobně jako si před 30 lety dost lidí myslelo že osobní počítače jsou jen šaškárna pro pár nadšenců (počítačových aktivistů?!)

Petr
12. červen 2017, 08:05

Ach jo.

Překvapení pro všechny. Na celý příští rok 2018 je v Německu naplánována ideologická debata a velká povolební změna ve jménu toho, že se musí za každou cenu zajistit dostatečně levná elektřina pro evropský průmysl, jinak je převálcují robotické továrny z USA a Číny.

Milan Vaněček
12. červen 2017, 12:53

Ty robotické linky umí jen Němci a Švýcaři. Proč myslíte že je Američané (napr. Musk) či Číňané chtéjí koupit (ty německé továrny).

Milan Vaněček
12. červen 2017, 18:44

Tak dnes v Německu dal vítr a slunce "jen" 49 GW v poledne, cena elektřiny klesla na 10 Eur/MWh.

Martin Hájek
12. červen 2017, 19:17

Ano, čím více svítí a fouká, tím větší jsou potřeba dotace, to je ten paradox dotovaných OZE. A samozřejmě se nabízí otázka, jestli náhodou není úplná pitomost dotovat v ČR další fotovoltaiku a pak vyvézt tu elektřinu za 10 Euro. Mimochodem, OZE jsou prý levné a stále levnější, kdy budou umět vyrobit kWh za 9 Euro, aby se to vyplatilo?

Martin Hájek
12. červen 2017, 19:18

Samozřejmě MWh...

Ondra
12. červen 2017, 19:32

To je sice moc pěkný, že máte radost, ale očividně Vám vůbec nedochází, co to znamená pro ekonomiku OZE. Čím větší bude instalovanej výkon velkejch FVE a VTE parků, tím častej tady budou období s nízkejma/zápornejma cenama a tím nižší příjmy by ty elektrárny měly (pokud by teda neměly garantovaný ceny/zelený bonusy). Bohužel, OZE si s každým dalším MW pod sebou podřezávaj větev. A vaše poučky typu "FVE nerozumíte" a "to nééééjde" (ano technologii pořádně nerozumím, ale tady s tím to nemá nic společnýho) si prosím nechte pro sebe.

Martin Pácalt
13. červen 2017, 13:31

Pane Vaněčku, někdy mi připadáte, že by jste pokryl fotovoltaikovu i historická centra měst a větrníky nasekal do každé vsi. Do háje, celá debata za x měsíců co se sem chodím (od někoho se něco dobrého dozvědět, od někoho zbytečně číst jeho ortodoxní nekompromisní názory) , protože nejsem z oboru energetiky, není jen o tom, jestli se dá energetika postavit jako 100%ně z OZE, ale jestli si takový postup náhodou nevybere svoji daň na něčem jiném. Vy si napíšete, že podíl JE nad 50% je šílenost. Tečka. Nic jiného než FVT a VTE parky + plyn. Tečka.

Zkuste si představit krajinu zasaženou podobným plánem 100% OZE - já si ji představuji a nelíbí se mi tolik jako ta nynější. Zkuste si představit energetickou hustotu OZE, za něž tak neochvějně bojujete svými řečmi, a vedle nich postavit jádro nebo jakýkoliv jiný zdroj, který je "hustý". Věci nemají jen energetický náhled na věc. A moudrý je ten, kdo nespoléhá a nedrží se jen na jedné "energetické větve".

Milan Vaněček
13. červen 2017, 17:52

Martine, historická centra měst fotovoltaikou pokrývat nechci, ani nechci někomu FV vnucovat. Ale doufám, že jste se z mých příspěvků dozvěděl něco nového o tom, jaké jsou možnosti FV v ČR a jaký je nejnovější vývoj ve světě.

Co se týče vzhledu krajiny, ano, dovedu si představit i jinou krajinu než tu nádhernou divočinu která tu byla před tisíci lety.

Krajinu se spoustou polí a luk, které přemění sluneční energii na kvalitní potraviny pro 10-11 milionů občanů této země, krajinu bez uhelných a jaderných elektráren, krajinu která umožní využitím slunce vody a větru vyrobit i dostatek energie pro těchto 10-11 milionů (uvědomte si například, že účinnost slunečních článků je asi 50 krát vyšší než účinnost fotosyntézy, která nás všechny uživí).

Ano jsem proti příliš koncentrované energii - ta je z principu nebezpečná (pro protivníka, jak ví každý voják). Mám rád energii v té správné koncentraci pro život, jako je ta sluneční energie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se