Domů
Elektřina
Německo nemůže současně skončit s jádrem i uhlím, v roce 2030 bude stále potřebovat polovinu uhelných zdrojů
Hnědouhelná elektrárna Schwarze Pumpe, LEAG,. Zdroj: SPBer, Wikimedia Commons

Německo nemůže současně skončit s jádrem i uhlím, v roce 2030 bude stále potřebovat polovinu uhelných zdrojů

Německá ekonomika se podle ministra hospodářství a energetiky Petera Altmaiera v nejbližších letech neobejde bez velké části svých uhelných elektráren, a to ani navzdory pokračujícímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Země tak bude i za 10 let potřebovat zhruba polovinu svých uhelných bloků, jelikož potřebuje více času, aby se vyrovnala s ukončením provozu jaderných elektráren.

Jaký bude osud německých uhelných elektráren stále není jasné. Přestože tamní Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost měla předložit harmonogram odstavování elektráren včetně data ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny již loni v listopadu, ani odklad termínu do poloviny tohoto měsíce nestačil. Další posun by tak mělo přinést její poslední zasedání, které se má konat 25. ledna.

Podle německého ministra hospodářství a energetiky bude země i nadále potřebovat své uhelné zdroje, které mají zajistit bezpečné dodávky elektrické energie a omezit růst cen elektřiny.

Německo ke konci roku 2022 rovněž uzavře své poslední jaderné bloky a k ukončení výroby elektrické energie z uhlí bude podle Altmaiera potřebovat více času než například Finsko či Francie.

Přesto by však bezpečnost dodávek elektřiny měla být dle ministra zajištěna skrze tržní prostředky, a ne kapacitní mechanismy, které by byly pro německé odběratele nákladnější.

„Elektřina bude pro naše hospodářství určitě levnější, pokud se budeme i nadále otevírat evropskému trhu s elektřinou. Pokud výstavbou přeshraničních propojení umožníme, aby do Německa mohla snadněji téct levnější elektřina z Dánska, Skandinávie i z jiných částí Evropy,“ uvedl Peter Altmaier.

Německo se podle Altmaiera o postupné otevření se evropskému trhu zasazuje v Bruselu, tak aby byla nejprve připravena všechna potřebná vedení, než k tomu dojde.

Pokud by však Německo chtělo vybudovat podmořský kabel do Norska, který by zemi během vysoké zimní poptávky umožnil dovoz elektřiny z tamních vodních elektráren, a zároveň si mělo zajistit energetickou soběstačnost, museli by Němci dle Altmaiera zaplatit za transformaci svého energetického sektoru třikrát – za rozvoj obnovitelných zdrojů, za levnou zahraniční elektřinu a za výkonovou rezervu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(50)
Mirous
22. leden 2019, 16:14

Oni Vám to místní ixprti vysvětlí, jak moc se mýlíte! OZE můžou ze 100% pohánět i ponorku!!!

Jan Veselý
22. leden 2019, 17:12

Oni hlavně místní experti vědí, že plán Energiewende dlouhodobě počítá s 65% podílem OZE v roce 2030 a 80% v roce 2050. Což je v souladu s výroky ministra Altmeiera.

Ondra
22. leden 2019, 17:31

Mně by spíš zajmalo odkud teda budem po vyřazení uhlí dovážet v zimě elektřinu jak nám tady některý pořád slibujou když i Německo počítá s dovozem z Norska. Nedej bože když bude ještě k tomu suchej rok. Už teď je plno evropskejch zemí v deficitu a spolíhaj se na import. Tím neříkám že máme stavět novej jadernej zdroj aby mi to hned někdo nepodsouval (tím nemyslim konkrétně vás)

Jan Veselý
22. leden 2019, 21:45

Nevím, zeptejte se jich. Mě vyšlo, že by uhlí šlo nahradit v ČR třeba plynem, aniž by stoupla jeho spotřeba, jen by se dále muselo pracovat na snižování spotřeby tepla v budovách, účinnost, znáte to, že?

Jan Veselý
22. leden 2019, 21:47

A nechat se zaplavovat elektřinou (skoro) zadarmo, když foukne. Když jsou Germáni takovíí, proč to nevyužít?

Emil
22. leden 2019, 22:28

Můžete trochu rozvést, jakým výpočtem jste dospěl k tomu, že by šlo uhlí nahradit plynem, aniž by stoupla jeho spotřeba? Nemyslím teď nějaké obecné řeči o účinnosti a energetické náročnosti budov, ale konkrétní čísla.

Jan Veselý
23. leden 2019, 09:40

ad Emil) Předpokládám-li výhřevnost zemního plynu 10.5 kWh/m3 (tolik účtují plynárny) a 60% účinnost paroplynových elektráren, tak na výrobu 1 TWh elektřiny je potřeba cca 160 mil. m3 plynu.

Roční spotřeba plynu v ČR je okolo 8 mld. m3, z čehož (můj odhad založený na tomto zdroji) okolo 6.5 mld. m3 je určeno ke spálení jako zdroj tepla, v domácnostech, komerčních prostorech, službách nebo v průmyslu. Z toho mi plyne, že pokud by se z toho polovina ušetřila (zateplování, střední zdroje na biomasu, bioplyn, ...), máte dost plynu na 20 TWh/rok navíc. Je to přibližně ta polovina uhelné elektřiny, která nejde na export.

Martin Hajek
22. leden 2019, 16:36

No vida, a je to venku. Konečně jeden Německý politik sebral odvahu a přiznal, že císař je nahý. Fyzika ostatně vždy zvítězí nad lží a nenávistí, jenom to občas trvá dlouho a stojí to nekřesťanské peníze.

Jan Veselý
22. leden 2019, 17:16

Tady zase někdo slyší trávu růst. Na tom, že plán je 65% podíl OZE v roce 2030 se přece nic nemění. Na zbytek tak zbude cca 200 TWh, podle Altmeiera cca v poměru 1:1 uhlí a zemní plyn. Taky to znamená nových ~170 TWh v OZE do roku 2030, což je víceméně zachování současného tempa výstavby.

A co jako?

Vojtěch Bartak
22. leden 2019, 18:53

To že slibované snížení CO2 se nekoná a dlouho konat nebude ... při současném tempu. To dřív roztají ledovce než Německo sníží svůj podíl CO2 na dohodnutou úroveň

Milan Vaněček
22. leden 2019, 19:41

To si doopravdy myslíte, to Vám někdo spočítal? Nebo jen papouškujete žvásty jaderné lobby? Stačí když se bude historie opět opakovat, zase lidské chyby při řízení JE v kritický moment jako ve Fukušimě, a najednou všechny JE v EU budou odstaveny. Jedině zvyšování bezpečnosti, diversifikace energetických zdrojů, čisté a bezemisní a obnovitelné zdroje elektřiny nás můžou zachránit v budoucnu.

Emil
22. leden 2019, 19:56

Na to nemusí být člověk zrovna velký počtář, aby si dokázal spočítat, že za posledních 10 let snížili Němci emise skleníkových plynů o nějakých 7%. Odstavení zbylých jaderných elektráren to určitě neurychlí. První cíl pro rok 2020 už Němci odpískali. Jak to dopadne s těmi dalšími, to už nechám na Vás, věštění je Vaše parketa.

Miroslav
22. leden 2019, 20:10

Až na to, že ve Fukušimě byla lidská chyba jen při návrhu - naprosto špatné umístění dieselgenerátoru.

Miroslav
22. leden 2019, 20:10

Až na to, že ve Fukušimě byla lidská chyba jen při návrhu - naprosto špatné umístění dieselgenerátoru.

Milan Vaněček
22. leden 2019, 20:37

Nejenom to, byly tam chyby už v návrhu (snaha ušetřit prachy) ale i během krizových dní, stejně jako v Three mile island a Černobylu.

I v té naší A1 to byla zbytečná havarie, to havarie bývají; takových jako následek pádu meteoritu je jen nepatrně.

Vojtěch Bartak
23. leden 2019, 10:06

Aha "Jaderná Lobby" "Fukushima" "Černobyl"

pane "Vaněčeku" Já myslel že se bavíme v odborných kruzích ne mezi plochozemci.

Tímto s vámi jakoukoliv debatu ukončuji.

Milan Vaněček
23. leden 2019, 11:08

Pane Bartak, děkuji.

Jan Veselý
22. leden 2019, 21:48

Snížení emisí CO2 z výroby elektřiny o 40% během 12 let mi přijde jako slušný počinek.

Emil
22. leden 2019, 22:21

Tak to nevím, jak jste na těch 40% během 12 let přišel, když za loňský rok byly emise ve výrobě elektřiny 302 Mt, dvanáct let předtím 381 Mt. To mi vychází snížení spíš o 20% než o 40%.

A to je řeč jenom o sektoru energetiky, která celé to snižování ještě nějakým způsobem drží nad vodou.

Jan Veselý
23. leden 2019, 09:48

ad Emil) Snížení emisí z výroby elektřiny mezi 2018-2030, kdy se s největší pravděpodobností budou hlavně zavírat staré hnědouhelné elektrárny s mizernou účinností. Je to hrubý odhad na základě toho, že zmizí výroba ~100-110 TWh/rok, což odpovídá zhruba 110-130 mil. tun CO2/rok.

Pokud bych o věci rozhodoval já, tak bych neměl nejmenší problém s provozem už jednou zaplacených a postavených JE, ale ta loď už je pryč, proto tady nebudu dělat jaderného entuziastu, který kvůli tomu na Němce bude plivat za každých okolností oheň a síru.

Emil
23. leden 2019, 10:32

Aha, takže ten "slušný počinek" je zatím jen na papíře. Tak to už chápu. A proč jste rovnou nezmínil snížení emisí do roku 2050 o 95%? Tomu já říkám "slušný počinek".

petr
22. leden 2019, 16:52

Zdravím ono to je celé tak trochu na hlavu. Dnes SRN vyrábí asi 200 TWh z uhlí a 73 TWh z jádra.

Tedy toto nahradit OZE je nesmysl a pokud se to má vyrábět z ruského plynu pak závislost na Kremlu se zvedne o cca dalších 50 mld m3....

Doufám že to našim sousedům už brzy dojde....

Budu jim držet palec.

Osobně si myslím že to je v případě SRN o cca 150 - 180 TWh z jádra a zbytek OZE a plyn pro špičkování

Hezký večer všem

Jan Veselý
22. leden 2019, 17:19

Němci těch nových 150-180 TWh/rok budou mít v OZE do roku 2030, do té doby není naděje, že by dostavěli jedinou JE, i kdyby teď otočili o 180 stupňů celou energetickou politiku.

Vojtěch Bartak
22. leden 2019, 19:05

73 TWh je pořád slušný aby to minimálně do roku 35 nechali běžet.

Jan Veselý
23. leden 2019, 09:50

Jsem pro, pro mně, za mně, klidně jeďte do Berlína a začněte ukecávat lidi. Ale moc šancí mít nebudete.

loudil
22. leden 2019, 18:03

Nabízím otázku a dávám příklad Německa po roce 2030. Je 15.prosince, Slunce zapadlo v 16.00 a vyjde druhý den v 08.00 = 16 hodin máme tmu. Solární elektrárny dodaly NULA KWh do sítě. Co čert nechtěl ! nad celým Německem, včetně Severního moře, se usadila tlaková výše a už týden vůbec nikde nefouká vítr ! Větrné elektrárny dodávají NULA KWh do sítě. Zůstávají vodní elektrárny a biomasa. Jak bude 83 milionů Němců zásobeno elektřinou ? Pokud někde čtu o bateriových úložištích, tak prý jsou schopny dodávat 100 % svého výkonu jen 3 až 4 hodiny, pak to už jde rapidně dolů. Ovšem noc v prosinci trvá 16 hodin ! A budou baterie vůbec nabité na 100 % pokud v Německu už týden nefoukal vítr ? Němci denně spotřebují skoro 2 mld. KWh = výroba 2000 MW Temelína za 6 týdnů = za 40 dní. Němci by tedy při současném výpadku větru i Slunce potřebovali "doslova nabušit" do bateriových úložišť výkon 40 Temelínů = 80 000 MW z baterek ,který by musel být k dispozici tak dlouho, "jak bude třeba". "Nevycucají " se ale baterky už za pár hodin ???

Jan Veselý
22. leden 2019, 18:52

Podle aktuálních plánů, a na těch prohlášení ministra Altmeiera nic nemění, se bude stále ještě třetina elektřiny v Německu v roce 2030 vyrábět v elektrárnách na zemní plyn a na uhlí. Stále ještě platí, že bude podíl OZE v roce 2050 80%. Na co asi budou?

Vojtěch Bartak
22. leden 2019, 19:07

Jen bych pořád nezobecňoval OZE do jedné škatulky bavíme se snaze energetiku koncipovat jako nízko emisní a to minimálně několik OZE zdrojů není

Jan Veselý
23. leden 2019, 09:51

V prvé řadě definujte pojem nízkoemisní. O jakých emisích se tu vlastně bavíme?

Vojtěch Bartak
23. leden 2019, 10:07

O emisích CO2 přirozeně.

Jaroslav
4. květen 2021, 13:21

nejde jen o CO2 ale i další jedovaté látky při spalování uhlí se uvolňující včetně polétavého prachu

Milan Vaněček
22. leden 2019, 19:22

To je neuvěřitelné, že někteří lidé si myslí že když je prosinec, noc, bezvětří tak že lidé netopí. A každý ať se podívá na svůj účet za topení a teplou vodu a hned uvidí že je vyšší než za elektřinu i když topení je jen půl roku v roce a elektřina celý rok. Takže z toho může každý laik poznat jak mnoho elektřiny lze získat kogenerací a jak při úsporách plynu kvůli zateplení můžeme plyn spálit v plynových turbinách pro výrobu elektřiny, zásobníky plynu máme plné pro celou zimu.

Tak kde je problém?? Proč si někdo myslí že to budou řešit baterky? Ty mi ten nadbytek elektřiny ze slunce a větru jen posunou o pár hodin.

Němcivědí že je jádro nezachrání a ruší ho. Někeří u nás myslí že je jádro zachrání ale stejně do 2040 nic nepostaví. Můžou postavit jen OZE a akumulaci.

Tož tak.

Němci budou samozřejmě snižovat uhlí, tak jak si spočítali že potřebují pro udržení stability své sítě. A tu mají jednu z nejstabilnějších v Evropě.

Takže klídek, do 2050 Energiewende realizují tak jak si předsevzali. A my?? Budoucnost naprosto nejistá.

Průšvih byl akorát když Japonci museli náhle odstavit všechny své jaderné elektrárny a ne na pár dní ale na mnoho let. A hle, Japonsko se nezhroutilo.

Tož tak.

Karel
22. leden 2019, 20:00

Pojďme konkrétně (podle "agory") trošku bilancovat - denní spotřeba Německa je cca 1700 GWh. Stabilní jsou vody a BIO - cca 200 GWh/den. Dále to může být plyn - dnes max. denní výroba cca 350 GWh - tedy dohromady 550 GWh vcelku jistých a spolehlivých zdrojů.

Jen za období 1.1. až 18.1. na "agoře" najdete 3 cca 24 hodinové úseky, kdy FVE+VTE "dřely bídu s nouzí" - tzn. vyrobily max. cca 250 GWh/den, to máme dohromady 800 GWh. Věcná otázka: odkud v takových obdobích Němci vezmou denně dalších 900 GWh? (tzn. "nějaký" stabilní zdroj, schopen dodávat 24 hodin výkon cca 38 GW...) Další FVE + VTE? Ani nebudu počítat nutný instalovaný výkon, aby to vyšlo z toho mála sluníčka a větru. A roční procento využití tohoto instalovaného výkonu? No comment. Akumulace? Zatím jedna z největších baterií (Tesla v Austrálii) je svou kapacitou skoro o 4 řády níže. Propojení kabelem - např. Norsko? Za den lze takto "protlačit" cca 36 GWh - s odpuštěním "prd do šumavských hvozdů". Něco jsem zapomněl? Jistě P2G apod - ale technologicky pořád strašně daleko do 900 GWh/den.

No a "borec na konec" - období 18.1. - 22.1. aneb "krize" FVE + VTE trvá ne 1 ale 4 dny za sebou (minimálně) - takže akumulaci násobte čtyřmi. Rozhodně neříkám že to "nejdéééé", ale tvrdím, že ne tak rychle, jak by si zelení přáli, dnešní technologie s tím budou mít obrovský problém a rok 2022 (odstavení jádra) je za rohem. A zkusme ještě hádat, které "palivo" bude po jádru a uhlí jako první určeno na politický "odstřel"? Řekl bych, že cítím plyn... A když budoucnost - co elektromobilita a navýšení národní spotřeby "přes palec" o třetinu?

Milan Vaněček
22. leden 2019, 20:32

Samozřejmě to nejde tak rychle jak by si němečtí zelení přáli. To jsou aktivisté, tlačí, ale nerozumí technickým možnostem. Ale ústavy jako Fraunhofer ISI a jiné, to jsou špičkoví inženýři, kteří vědí co je možné a vždy i kolik to bude stát.

Jinak bych nepodceňoval koeficient využití u wind off shore (nad 50%).

To že něco nejde právě teď neznamená, že to nepůjde za 10 či 20 let, zvláště když to jsou již průmyslově ověřené technologie, ne žádné fantasmagorie.

Tož tak.

Karel
22. leden 2019, 21:43

vůbec nepodceňuji koeficient využití VTE (obecně) - obecně bude podstatně vyšší než u FVE. Ale pokud přestane foukat (viz zmiňované případy) a reálné výkony klesnou na jednotky procent vůči instalovaným pak máte jen dvě možnosti - buď jiný zdroj, nebo navýšit instalovaný výkon na iks-násobek reálné potřeby (např. desetinásobek) s tím, že takto předimenzovaný zdroj budete muset tvrdě odstavovat, protože ho nikam "nenacpete"...

Milan Vaněček
23. leden 2019, 05:02

Karle, vše není buď a nebo, jiný zdroj je plyn, na něj pružné skladování a zásobníky jsou a také se bude využívat syntetický plyn a syntetická kapalná paliva, už to Němci rozjíždějí průmyslově.

OZE i energetika jsou vždy multizdrojové, to též zachránilo Japonsko když muselo na řadu let zavřít všechny JE a dosud jich znovuotevřelo jen pár.

Karel
23. leden 2019, 06:56

Pane Vaněčku, při vší úctě v posledním komentu (5:02 hod) jste přeci jen trochu uklouzl k obecnému PR... Všimněte si, že dnešní plyn jsem už započítal vše ostatní by muselo být nové. Jako řešení pro neznámé "38 GW stabilní zdroj s flexibilitou kdykoliv, rok 2022 (tj. realizačně skoro ihned)" mi vychází jediná technologie a hádejte jaká... Až půjde fakt do tuhého (viz 7 dní v letošním lednu a mimochodem loňský prosinec byl hodně obdobný) tak bude úplně jedno jestli vyrábím EE s produkcí 0, 550 nebo 1000g CO2/kWh.A nejhorší je fakt, že pokud se "zeleně vlhky sen" o minimalizaci CO2 za neskutečné peníze v Evropě zrealizuje, tak se nakonec budeme moci poplácat po ramenou a gratulovat si k úspoře cca 2-3% celosvětové produkce...Možná to bude i romantické za svitu svící...Hezký den

Milan Vaněček
23. leden 2019, 07:38

Pane Karle, Nemusím hádat, Němci to říkají, pan Veselý to zde opakoval, v roce 2022 to bude zhruba napůl uhlí a napůl plyn, já myslím že i v roce 2030.

Ale pochopte, je obrovský rozdíl když je 365 dní v roce uhlí cca 40% elektřiny a když to bude jen 10 či 30 dní v roce. To je neskutečný rozdíl v emisích a mě zajímají především emise zdraví škodících látek.

Co se týče spotřeby plynu v Německu či u nás v lednu na vytápění a teplou vodu, tipnu si že to energeticky převyšuje (asi násobně 2x či více) spotřebu elektřiny v lednu. Ale údaje by nám nejlépe mohl říci pan Hájek, ten bude vědět spotřebu plynu a uhlí na vytápění a teplou vodu ve srovnání se spotřebou elektřiny v lednu (a s její částí na tepelná čerpadla a teplou vodu).

To jsou údaje okolo nichž by jste měl provádět svoje úvahy.

To že se Němci rozhodli po Fukušimě být bez atomu je jejich právo. Spousta dalších států se pak rozhodla nechat atom dožít. Uhlí a ropa postupně vymizí též s nástupem zápočtu negativních externalit, které přinášejí, ať už to bude formou daní (povolenek) regulací (omezení množství škodlivin při provozu) nebo zákazu (vjezd některých aut do měst).

Tož tak jsem to odpozoroval, to je realita, ne fantasmagorie. Co se výpočtů pro Německo týče, jejich inženýři to dokáží spočítat.

Karel
23. leden 2019, 08:21

Pane Vaněčku, souhlasím, že realisté připouštějí existenci uhlí určitě po roce 2022 a možná i po roce 2030 ("zelení" skřípou zuby nad každým dalším dnem, ale to viz dále). Souhlasím, že je rozdíl roční výroby 365 dní 40%, nebo 10-30 dní třeba i 60%. Ale jako zcela zásadní vidím 2 věci - ve verzi "B" žádný takový zdroj nebude profitabilní - pokud se shodneme, že to bude technická nutnost pak musí stát (národní regulátor odpovědný za odchylku) majiteli zdroje zaplatit za flexibilitu. A věc č.2 - PR jednoznačně "vraždí" klasické zdroje stylem, že jsou to ty HLAVNÍ zdroje celosvětového znečištění - což dnes už absolutně není pravdou, ale v této mediální masáži se pokračuje stále. Nicméně zásahy na ostatní zdroje znečištění (doprava, lokální topeniště apod.) jsou daleko méně důrazná než na energetiku a podobné velké (což už je anachronismus) znečišťovatele. A víte proč? Protože ty KONTINUÁLNĚ měříme. Takže máme data a PR plesá radostí a s nadšením a vidinou subvencí tvoří tabulky typu "1 tuna NOx navíc = 3,5 mrtvých ročně". U těch zdrojů, kde kontinuál není můžeme jen spekulovat a jak by řekl klasik "neznalost hříchu nečiní"... Tož tak...o tom to je...

Milan Vaněček
23. leden 2019, 11:10

Pane Karel, souhlasím. Taky nepatřím k aktivistům, podporuji jen čisté zdroje a technický pokrok.

Ondra
23. leden 2019, 08:30

Pane Vaněčku ale zas sme u toho že nejde brát MWh nebo procenta za celý nějaký období protože důležitý jsou i MW! Podivejte se na agorameter na posledních pár dní - do střední Evropy přišla tlaková výše (zima a bezvětří) a od 18.1. dává Německu vítr kulový (FVE v zimě kromě krátký polední špičky taky nic moc). Jestli si chtěj Němci udržet energetickou soběstačnost (protože na dovoz v zimě se chtěj spolíhat v Evropě snad všichni a za chvilku nemusí být odkud dovážet) tak musej držet v záloze celej výkon (takovej výpadek na několik dní vám nepokrejou žádný baterky který by ani nebylo z čeho dobíjet). Pak ale stojící záložní zdroje (když doufá a svítí) musí někdo zaplatit a o tom mluví i jejich ministr že to budou platit všechno 3x. Když to tady několikrát psali lidi který vy tak nepěkně označujete za "to néééjde" tak ste z nich nejen vy dělal hlupáky. Teď už tomu věřite?

Jan Veselý
23. leden 2019, 09:58

A v čem je problém? Němci si prostě budou muset nechat dostatek instalovaného výkonu na vyřešení "Dunkelflaute", ale ty elektrárny budou vyrábět 1-2 měsíce v roce, v čem je problém? V tom, že tohle efektivně zabije ty největší uhelné špindíry, zatímco plyn a část moderních uhelných elektráren nemá s tímhle sezónním pološpičkových režimem technický problém.

V Německu je konsensus nad tím, že se jim nebudou dávat kapacitní platby, že má trh rozhodnout, jaká bude ta správná cena jejich kWh. Budou se muset držet při zemi, aby nestimulovali konkurenci.

Ondra
23. leden 2019, 10:49

Nic o problémech sem nepsal. Jenom to že to zaplatěj několikrát a to říká jejich ministr (když to tady psali v diskuzi jiní tak byli onálepkovaní jako lidi "to nééééjde").

Je sice moc pěkný že maj konsensus (asi politici mezi sebou, s výrobci už těžko) že se o to má postarat trh (kterej mimochodem Němci totálně ....).To chci vidět jak tam bude někdo bez garance nebo kapacitní platby "provozovat" uhelnej nebo plynovej zdroj s tím že možná měsíc nebo dva bude vyrábět. Chtěl by jste mít práci ve který vám řeknou že možná budete za celej rok pracovat jeden až dva měsíce ale nebudete vědět kolik vám vůbec zaplatí? Už teď tam chtěj odstavit dva plynový bloky a nechtěj jim to dovolit protože by to ohrozilo stabilitu soustavy. (teď by prosil koment od pana Carlose jak se stát nemá co montovat do energetiky a Německo je fuj fuj).

Milan Vaněček
23. leden 2019, 11:24

Ondro, nepodsouvejte mi opak toho co říkám. Samozřejmě říkám stále že bateriová úložiště jsou na krátkodobé uložení, většinou 1-10 hodin.

Česká republika drží v záloze (přesněji -má k disposici) navíc výkon větší než je jakýkoliv okamžitý, máme obrovský přebytek kapacit z dob těžkého průmyslu. Myslím že i Německo má velký záložní výkon, Belgie a Francie asi ne. Proto mají na rozdíl od Němců v zimě problémy.

Když v zimě jedete hlavně na kogeneraci, tak naopak neplatíte zálohu ale generujete z paliva (plyn, uhlí) více užitku (teplo a elektřinu). Spotřeba tepla v Německu i ČR v lednu je větší než spotřeba elektřiny pro běžné použití. to jsem si jist.

A samozřejmě, kdo říká "to nééjde" je hlupák, všechno jde (jen třeba rychle postavit JE a levně, to doopravdy v EU nééjde, možná v Číně to jde).

Všechno jde když se chce a je to založeno na již průmyslově vyzkoušených technologiích, ale vždy důležité je, kolik to stojí.

Doufám, že naše vláda a parlament již další tunel v energetice neschválí, ani na nátlak jakýchkoliv lobbystů. A Němci ať si dělají na co mají své peníze.

Ondra
23. leden 2019, 12:19

Pane Vaněčku nic Vám nepodsouvám (na to ste tady expert hlavně Vy a hodně lidí to bohužel odrazuje od diskuze - já se ale nedam). Jen sem Vám chtěl vysvětlit jak to je a dal sem Vám k tomu konkrétní případ (posledních pár dní ve střední Evropě).

"Česká republika drží v záloze (přesněji -má k disposici) navíc výkon větší než je jakýkoliv okamžitý, máme obrovský přebytek kapacit z dob těžkého průmyslu." - zas Váš dvojtej metr. Jak tady někdo argumentuje starejma cenama FVE (souhlasim že to je špatně) tak stejně Vy tady argumentujete něčim co zá pár let vůbec nemusí a asi ani nebude platit (to je taky špatně aby to bylo fér).

To si opravdu myslíte že po neustálým zpřísňování emisních limitů budou firmy investovat do ekologizace starejch zdrojů který maj jet jeden až dva měsíce v roce (a to ještě možná a nikdo neví za jakou cenu)?? Nebo nacpou každýmu baráku do sklepa kogenerační jednotku ale to taky není zadarmo (navíc kdo ví jestli by jim takovou spotřebu plynu utáhly distribuční soustavy) Tož tak

Milan Vaněček
23. leden 2019, 12:27

Ondro, uvidíte. Já se bavím zde o tom co je (současnost, nadbytek zdrojů, neustále rostoucí OZE), jaká bude budoucnost uvidíme.

Ale sleduji průkopníky v oboru, mám rád novou techniku, myslím že se asi strefím i do budoucna.

Ondra
23. leden 2019, 13:28

Pane Vaněčku tak to ste asi jedinej protože celej článek i diskuze je o tom co bude (pokud bych byl jak Vy tak Vám napíšu že máte diskutovat k věci). Tož tak

loudil
23. leden 2019, 16:51

Jak procentuální zastoupení OZE v Německu poroste, bude stále aktuálnější nutnost mít v ruce - " 100 % záložní plán" , na to, že týden nebude foukat vítr ani svítit Slunce. "Něco" - bude muset nahradit /kromě biomasy a vody/ celou kapacitu OZE. Budou to jen baterie ?? Ty dnes ale vydrží v řádu hodin, ne dnů. Už dnes vítr a voda v Německu dodává do sítě 160 mld. KWH = dvojnásobek výroby ČR a výroba stále stoupá. Brzy bude 200 mld. KWh = dvě třetiny výroby elektřiny Anglie. To jsou obří čísla. Kdybych dostal úkol vyřešit pro Němce onu "zálohu", tak nevím. Na úrovni dnešních technických znalostí, aby to bylo 100 % bych zvolil kombinaci baterie + záložní plynové elektrárny. Pokud přestane foukat vítr, začnou nabíhat baterky a pokud půjde o dlouhý výpadek, musí automaticky naběhnout obří výkon záložních plynových elektráren. A bratru plynové elektrárny které jsou schopny dodat 200 mld. KWh ročně musí mít výkon min. 40 000MW = 20 Temelínů. Je jasné, že je to nesmysl. Německo by udržovalo výkon 20Temelínů , který by dodával elektřinu třeba 3 dny v roce nebo vůbec ! Za takových podmínek bych raději OZE zrušil a začal rychle stavět atomovky. Je to absurdní představa, odpovídá to zcela situaci , že ráno do práce jezdíte Fabií , ale kdyby vám náhodou nenaskočila, tak máte v garáži ještě jednu záložní, tu samou, stejného výkonu, aby jste si mohli rychle - "přesednout". Je tedy třeba vždy OZE "dublovat" ??

Milan Vaněček
23. leden 2019, 18:22

Pane Loudil, neztrapňujte se. A ujišťuji Vás že určitě úkol, cituji Vás: "Kdybych dostal úkol vyřešit pro Němce onu "zálohu", tak nevím", tak ten úkol nedostanete. To budou řešit Němci za svoje peníze, mají rozpočet v přebytku.

Jaroslav
4. květen 2021, 13:19

Německo je zbytečně ambiciózní a zcela určitě si to nemůže každý dovolit....soustřeďme se na carbonovou neutralitu v podání eliminace uhelných zdrojů a ropných látek v teplárnách s výhledem na vodík, který může být strategický a možná by jsme mohli být i výrazně soběstačnější

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se