Domů
Obnovitelné zdroje
Německý úřad pro životní prostředí vydal 4 návrhy na snížení emisí v energetice
Německá uhelná elektrárna Jänschwalde. Zdroj: Vattenfall

Německý úřad pro životní prostředí vydal 4 návrhy na snížení emisí v energetice

Spolkový úřad pro životní prostředí Německa po zvýšení emisí v roce 2016 navrhnul čtyři možné postupy, jak snížit do roku 2030 emise německého energetického sektoru na polovinu. Mezi návrhy zařadil kromě zavedení národní uhlíkové daně i stanovení maximálního ročního využití uhelných elektráren.

Zatímco poslední roky v Německu patřily výstavbě nových obnovitelných zdrojů a zvyšování jejich výroby, emise CO2 v Německu klesají jen velice pomalu. To ukázal i loňský rok, kdy dokonce meziročně celkové emise vzrostly. Situaci nezachránil ani energetický sektor, kde došlo k mírnému poklesu emisí.

O postupném snižování výroby elektřiny z uhlí, které by emise energetického sektoru výrazně snížilo, Německo již delší dobu diskutuje, zatím ale nebyl přijat žádný závazný plán pro odstup od uhlí. Navíc vzhledem k současnému plánu odstavení jaderných elektráren se zdá velice nereálný.

Sám Ministr pro hospodářství a energetiku Sigmar Gabriel se staví ke odstupu od uhlí skepticky a zatím podle něj není možné stanovit jeho přesný rok. Za naprosto iluzorní“ označil plán strany zelených, podle kterého by k mělo dojít k vyřazení uhlí z výroby elektřiny v roce 2025.

Lignitový povrchový důl a přilehlá elektrárna Jänschwalde. Zdroj GuenterHH https://www.flickr.com/photos/guenterhh/
Lignitový povrchový důl a přilehlá elektrárna Jänschwalde. Zdroj GuenterHH https://www.flickr.com/photos/guenterhh/

Více konkrétních postupů zveřejnil na konci minulého týdne Spolkový úřad pro životní prostředí, který spadá přímo pod Spolkové ministerstvo pro životní prostředí.

Čtyři možné scénáře jsou podle studie úřadu následující:

  • Postupné odstavení nejstarších uhelných zdrojů: Nejstarší uhelné elektrárny (uvedené do provozu před rokem 1990) by byly podle tohoto scénáře postupně odstavovány, což by znamenalo ve výsledku snížení instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren o 55 % a černouhelných o cca 60 % oproti stavu v roce 2015.
  • Postupné odstavení pouze hnědouhelných elektráren: Přednostní odstavení hnědouhelných elektráren, které mají oproti černouhelným elektrárnám vyšší emise CO2 na vyrobenou kWh. Snížení instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren by se pohybovalo podle analýzy na úrovni cca 75 %.
  • Uhlíková daň: Zavedení uhlíkové daně ve výši 10 EUR/t.
  • Maximální roční využití instalovaného výkonu: Stanovení maximálního využití instalovaného výkonu u hnědouhelných a černouhelných elektráren na 4 000 hodin/rok.

Podle ředitelky úřadu by ani jeden z navrhovaných scénářů neměl větší dopady na cenu elektřiny. Ty by měly vzrůst maximálně o 0,2 eurocentu na kWh.

Důležité podle ní je, aby současně s omezením emisí CO2 Německa došlo i ke snížení počtu povolenek v systému EU ETS. Každá země by podle ní měla mít možnost část svých přidělených povolenek odebrat z trhu, čímž by bylo dosaženo kompatibility navrhovaných scénářů s evropským trhem s emisními povolenkami.

Prozatím se však jedná pouze o studie, jediný aktuální plán na snižování emisí započal v říjnu loňského roku, kdy byla odstavena uhelná elektrárna Buschhaus a byla převedena do systému rezervního výkonu.

K té přibydou do roku 2020 i další uhelné elektrárny, které patří v Německu k těm nejvíce znečišťujícím. Celkem bude tímto způsobem odstaveno 2,7 GW instalovaného výkonu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(1)
Martin Hájek
17. leden 2017, 19:33

Tu studii lze shrnout dvěma slovy: Absolutní diletantismus. Zejména komická je teze, že dopad na spotřebitele by byl 2 Eura/MWh. Stačí se podívat, co se děje teď, když Francie odstavila mnohem menší výkon, než navrhuje tato studie. Ono totiž v průměru za rok to všechno vychází docela pěkně (pokud tedy přijmeme nerealistické představy o možnostech dalšího růstu výroby elektřiny z OZE v Německu do roku 2030, které ta studie beze jako axiom). Ovšem poněkud složitější to začne být, jakmile se začnou analyzovat kratší časové úseky. Pak se rychle ukáže, že Německo by sice za celý rok bylo možná v mírném přebytku výroby. Ale krátkodobě by bylo obrovských přebytcích, které není kudy vyvézt a pak zase v obrovském nedostatku, který není odkud ani jak dovézt. Takže soudruzi zapomněli čtenáře upozornit, že to bude fungovat jen tehdy, pokud Německý průmysl začne pulzovat v rytmu větru v Severním moři a ještě zaplatí ty dodatečné větrníky. Ale pokud opravdu Němci tento plán začnou realizovat, tak je to velká příležitost ustřihnout dráty na hranicích a přetáhnout Německý průmysl do ČR.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se