Domů
Elektřina
Norsko plánuje vybudovat největší onshore větrný park v Evropě
Onshore větrný park
Zdroj: Statkraft - https://www.flickr.com/photos/statkraft/

Norsko plánuje vybudovat největší onshore větrný park v Evropě

Norská společnost Statkraft představila spolu s dalšími partnery projekt největšího onshore větrného parku v Evropě. Náklady na projekt, jenž zahrnuje výstavbu celkem šesti větrných farem o souhrnném výkonu 1000 MW, společnost odhaduje na zhruba 1,1 miliardu euro (29,7 miliard Kč).

Výstavba by měla být zahájena ve druhém čtvrtletí letošního roku a svým výkonem 1000 MW projekt překoná instalovaný výkon veškerých současných norských větrných elektráren. Po svém úplném dokončení v roce 2020 by měl ročně vyprodukovat až 3,4 TWh elektrické energie.

„Toto je důležitý den. Společně se svými partnery Statkraft vypracovala největší projekt obnovitelné energie v Norsku v tomto tisíciletí. S 1000MW projektem se staneme jedním z vedoucích hráčů v oblasti onshore větrných zdrojů.“

Rynning-Tønnesen, generální ředitel a prezident společnosti Statkraft

Projekt bude realizován ve spolupráci tří společností. Statkraft, s majoritním podílem 52,1 %, bude zodpovědná za výstavbu. Dalšími partnery jsou norská energetická společnost TrønderEnergi se 7,9% podílem a konsorcium evropských investorů Nordic Wind Power vytvořené švýcarskými společnostmi Credit Suisse Energy Infrastructure Partners a BKW, kterému se podařilo získat 40% podíl.

Fosen Vind infografika
Projekt Fosen Vind má zajistit dostatek energie pro 170 000 norských domácností. Zdroj: Statkraft

Projekt Fosen Vind nahrazuje původní projekt Fosen-Snillfjord project, který byl vzhledem k obavám z nedostatečné výnosnosti ukončen na začátku loňského léta. Nový projekt má však nabídnout vyšší výrobu elektrické energie při nižších nákladech. První dodávky turbín jsou plánovány na rok 2018. V šesti lokalitách má celkově vyrůst 278 větrných turbín výrobce Vestas, každá o výkonu 3,6 MW.

Zdroj úvodní fotografie: Statkraft

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(16)
Tomas Jirka
25. únor 2016, 10:17

Po soucasne zkusenosti ze severu Svedska (Kiruna, Abisko, Narvik /NOR/) se musim priznat, ze se mi tyto vetrne parky libi, ale asi jsem v mensine... :)

Jan Veselý
25. únor 2016, 12:56

Mě se taky líbí. Ty od Vestasu jsou krásně štíhlé a elegantní, ale třeba Enercony mají hnusné gondoly. Každý den se cestou domů z práce koukám na jeden takovou osamělou vrtuli od Vestasu, dívám se jak se točí a říkám si: "Kilo uhlí, kilo uhlí, kilo uhlí, ...".

Milan Vaněček
25. únor 2016, 14:23

Jestli se jim to za 30 miliard Kč podaří vybudovat, tak to bude znamenat další ekonomický debakl jaderné energetiky. 1 GW špičkového výkonu větrné elektrárny vyrobí za rok asi tolik, co polovina 1GW bloku Temelína.

Cenu Hinkley Point C odhaduje ředitel EdF na 10,1 miliard EUR (270 miliard Kč) za 1GW instalovaného výkonu.

A pro Nory akumulace el. energie už nyní není žádný problém.

Co na to říká kolega Wagner?

Jan Veselý
25. únor 2016, 18:00

Jo, stavět za 1,1 EUR/W za zdroj, který už potom bude mít jen levnou údržbu a žádné palivo, je špičková cena. Navíc bych chtěl upozornit, že to do 3 let bude stát a vyrábět, nejhorším možným scénářem výstavby bude mírné překročení rozpočtu nebo pár měsíců zpoždění. Je fajn mít takový zdroj a nemuset do budoucna řešit fluktuace na komoditním trhu.

Jan Veselý
25. únor 2016, 18:26

Tak mě napadlo, že vlastně za cenu Národního akčního plánu rozvoje jaderné energetiky (32 miliard), což bude nakonec jen hromada bezcenného papíru, budou mít Norové 1 GW větrných elektráren a ještě jim zbude.

Tomáš
26. únor 2016, 15:38

U nás nejde o to kolik to bude stát ale kolik z toho kápne těm správným lidem a stranám.

O to tu běží od dob TunelDědka, stejně jako u platby za jističe.

Vladimír Wagner
25. únor 2016, 19:34

Pěkný projekt přesně v těch správných intencích, že se má energetický mix vytvářet podle podmínek daného regionu. Tedy Norsko se svými geografickými podmínkami ideální pro vítr a vodu a s danou hustotou obyvatelstva a průmyslu by mělo intenzivně využívat tyto zdroje. V daném případě, kdy se jedná o elektrárnu na pevnině a v ideálních větrných přímořských podmínkách by bylo špatné, kdyby nevyšla levně.

Určitě bych v Norsku nedoporučoval stavět jaderné bloky. Naopak, opravdu nelze v Česku stavět takové větrné farmy a vodní elektrárny jako v Norsku.

Trochu problematické může být, že Německo, Dánsko a další státy chtějí využívat norské vodní elektrárny pro vykrývání výkyvů u svých větrných elektráren. Ovšem růst využívání větru v Norsku může vést k tomu, že Norsko svůj potenciál vodních elektráren více využije samo a bude mít menší možnost nabídnout tyto služby jiným.

Petr
26. únor 2016, 13:19

A kolik budou platit spotřebitelé za 1 kwh?

Jan Veselý
26. únor 2016, 17:08

Nedávno se Vestas se stejnými turbínami účastnil aukce na větrné farmy v Maroku. Myslím, že nabídková cena byla 30 USD/MWh. Bez jakýchkoliv dotací.

petr
27. únor 2016, 08:50

To je 741kč za 1MWh to je pecka.Naše mve se za takovou cenu nedali provozovat.

Jan Veselý
27. únor 2016, 09:23

Osobně mě dost zajímají ceny, které dostanou Němci, až poběží od příštího roku podle nového schématu, kdy začnou o ceně vyjednávat formou reverzních aukcí.

Petr
29. únor 2016, 06:59

A počítal někdo kolik energie (Kwh) stojí vubec ty obří větrníky vyrobit (ocel doprava montáž udržba a tak)

Jan Veselý
29. únor 2016, 08:19

Jasně. Energetická návratnost větrné elektrárny je dnes 6-9 měsíců. A to číslo dále klesá.

Petr
29. únor 2016, 12:45

Takže co? dát v ČR místo každého sloupu el vedení ktéré stejně hyzdí krajnu jeden větrník a máme splněno?

Mikeš
8. březen 2016, 13:48

Norové mě postupně začínají se svojí pokryteckou zeleností dost.. štvát.

Stát, který vyrobí všechnu svojí zelenou elektřinu a taky si jí doma všechnu spálí a hlásá jak je zelený, ovšem už nikdo neříká že mají jen 14,5 ob/km2 a doslova ideální terén na vodní elektrárny.

Stát, který nemusí kupovat ropu ale místo aby vytěžil jen pro vlastní spotřebu a snažil se snižovat těžené množství a tlačil tak vnitřní i světový trh k tomu aby rostla cena ropy a zvyšovala se rentabilita zelených a jiných řešení tak chrlí do světa fosilní zdroje jak šílený.

Stát, který je tak zelený že ročně vyveze = umožní vypuštění CO2 (vlastně přímo způsobí) z fosilních paliv o energetické hodnotě 1839 TWh (2013), jen pro představu, Německo dovezlo 2411 TWh (2013). (Předpokládám že Němci dovezli něco v JE palivu a v elektřině, případně dalších zrojích.)

Takže Norsko vlastně špiní planetu stejně jako Němci :-) myslím že pár větrníků to nezachrání (ani moc nezhorší).

Jirka
10. červen 2019, 12:21

kdyby neposílali ropu do světa Norové, nahradil by je snadno někdo jiný,

když poptávka existuje.

Jen mně zaráží, že se u nás o energii z větrníků moc nezajímáme.- např.

oproti Rakousku , kde je to vidět hned po přejetí hranic.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se