Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně zaznamenala loni rekordní výrobu
Rekordních více než 716 GWh elektřiny vyrobila loni přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku, jejíž produkce meziročně vzrostla zhruba o 1,7 procenta. Navázala tak na nepřetržitý růst ročních produkcí, který trvá od roku 2011, řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
Rostoucí produkce přečerpávací elektrárny souvisí s jejím stále častějším využíváním ke stabilizaci energetické soustavy, kterou zatěžují výrazné a nepředvídatelné výkyvy v dodávkách elektřiny z tuzemských i zahraničních obnovitelných zdrojů.
„Dopředu odhadnout jejich objem výroby je totiž velmi obtížné. Současně se projevuje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček,“ komentoval Sobol růst produkce přečerpávací elektrárny.
Celková výroba elektřiny ve vodních elektrárnách ČEZ loni činila 2,035 TWh. Ve srovnání s rokem 2015 se zvýšila o 3,8 procenta. Největší množství vyrobené energie dodaly přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně (716 GWh) a Dalešice (454 GWh) a největší vodní elektrárna v České republice – Orlík (277 GWh). Více než 1,2 TWh z celkového objemu výroby si zapsala na konto trojice přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II.
vodní elektrárna Dlouhé Stráně, horní nádrž. Autor: Opavjar" width="1024" />„Po klimaticky nepříznivých letech znamenal rok 2016 návrat k relativně stabilním podmínkám pro výrobu elektřiny ve vodních zdrojích,“ uvedl ředitel Vodních elektráren ČEZ Petr Maralík.
Podle něj by produkce všech vodních elektráren ČEZ stačila k pokrytí roční spotřeby více než 800 000 českých domácností.
Přečerpávací vodní elektrárny slouží jako obrovské akumulátory elektrické energie. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období nedostatku energie, kdy přečerpávací elektrárny energii naopak vyrábějí a prodávají za vyšší cenu.Kvůli průběžnému zvyšování kapacit obnovitelných zdrojů v okolních státech i v ČR bude podle odborníků důležitost přečerpávacích elektráren v tuzemské energetické soustavě v budoucnu stále stoupat.
Zřejmě nejznámějším zařízením tohoto druhu v Česku je právě přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně. Stavba byla uvedena do provozu 20. června 1996.
Zařízení zvítězilo v prvním ročníku ankety Sedm divů Olomouckého kraje, kterou uspořádalo hejtmanství. Vodní elektrárna Dlouhé stráně pomáhá přitáhnout turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý.
Mohlo by vás zajímat:
Nevím jestli je úplně vhodné dávat dohromady vyrobenou elektřinu v klasických vodních elektrárnách a přečerpávacích. Přečerpávací elektrárna má celkovou energetickou bilanci zápornou, takže její prodkce má poněkud jiný smysl než u ostatních elektráren.
Tak tak, zatímco provoz klasických hydroelektráren výrazně ovlivňuje sucho, výroby na PVE, které mají spotřebu vody jen pro pokrytí výparu, se skoro nedotýká. To je myslím také důvod k tomu se do budoucna soustředit na navýšení kapacity v PVE, protože bude docházet k větším extrémům a tady potenciálně i suchu.
Pokud Německo hodlá pokračovat s energiewende, pak by se výstavba několika menších PVE hodila, sice by jejich kapacita nebyla asi závratná, spíše blíže Štěchovic II, než Dlouhých Strání, ale i tak by mohly zajímavým způsobem pomoct.
Samozřejmě "svatým grálem" středoevropské hydroenergetiky je propkopání rozvodí a vybudování PVE mezi Vltaavou a Dunajem. První nutný krok, VD Lipno, je již hotový, taktéž přehrada na Dunaji, zbývá vystavět elektrárnu o výkonu 2000MW.
No to je taková pitomost, že by na to mohla EU dát peníze. :-)
Proč pitomost? Velká PVE by se hodila, dokonce to bylo na nějakém předběžném seznamu investic EU. Na druhou stranu investice v ceně 1/3-1/4 (cca 58mld Kč) Temelína II by byla za takovou věc asi dost. Dost by záleželo na tom jak by se s ní pracovalo.
Maximální doba výroby je asi asi 3500h ročně, zbytek by se muselo čerpat.
Jinak se ten projekt jmenuje Lipno - Aschach
Co je ale myslím dost otázka je návratnost takové investice. Ovšem to je otázka ceny energií obecně, kolik jsou různě dotace, přímo a nepřímo. Dával jsem to zde už jednou, dovolím si se opakovat. Budu-li věřit tomu zveřejněnému na tzb-info
energetika. tzb-info.cz/energeticka-politika/14235-uhelny-byznys-skryte-dotace-a-nesplacene-dluhy
konverzní kurz €/Kč - 27
konverzní kurz $/Kč - 24
ceny dále v korunách:
Jen v Německu uhlí způsobilo negativní externality za 756mld Kč (28mld €), v ČR škody způsobené uhlím byly kolem 51mld Kč. V severní Americe pak 7 548 mld Kč (316mld $), na dálném východě pak 10 848mld Kč (452mld$)
Tyto škody se objevují rok co rok, pokud ročně vyrábíme asi 70TWh elektřiny, pak pokud jsem počítal dobře, je to 728Kč/MWh elektřiny na škody způsobené uhlím u nás.
V EU28 mezi lety 1990 a 2007 mělo skončit v uhelné infrastruktuře 5 400mld Kč (200mld€). Mezi lety 1970 a 2007 dostal evropský uhelný průmysl, zejména pro zajištění konkurenceschopnosti, dalších 10 260mld Kč (380mld€). Jaderný průmysl pak ve stejném období dostal dotace 5 940mld Kč (220mld€).
Výzkum paliv a zdrojů v EU spotřeboval mezi lety 1974 a 2007 2 961mld Kč (108mld €)
Mezi lety 2007 a 2013 bohaté státy na garancích uhlí poskytly 864mld Kč (36mld$).
Takže jen tento malý soupis udělal 44 628mld Kč, toto se platí, bohužel skrytě a zdaleka tam nejsou všechny. Už jen kdybychom se nedívali na infrastrukturní a výzkumné dotace a nedívali se na případné provozní dotace do JE (to se hodně špatně odhaduje), tak to co u nás napáchá uhlí v podobě externalit je dost na to aby zvedlo cenu elektřiny (ano uvědomuji si že jsou v republice nešťastné regiony, kde se teplo vyrábí z uhlí a ne z plynu, ale kolik je to v porovnání s elektřinou?) o 0.75Kč kWh.
Pro zajímavost za první republiky byl plat úředníka asi 1360Kč, nejlevnější proud stál asi 1Kč/kWh, ale klidně stál i 3.6Kč/kWh to je jakoby dnes stál 17Kč/kWh, ale také 63Kč/kWh .
zlin.estranky.cz/clanky/batuv-system--batismus-/o-batovi-v-senatu-viii_.html
ptejteseknihovny.cz/dotazy/prumerne-ceny-1918-1938
Takže jaká je skutečná cena elektřiny, kterou používáme? Jaká je skutečná cena energií, které nám umožňují život na úrovni 21 století? A je pak cena za energii z OZE opravdu tak vysoká?
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se