Domů
Elektřina
Sdílení rizik a výhody pro konkurenceschopnost jaderných projektů
Flamanville
Zdroj: EDF Energy

Sdílení rizik a výhody pro konkurenceschopnost jaderných projektů

Počáteční investice bývá často důležitým aspektem, rozhodujícím o konkurenceschopnosti tak velkých projektů, jakými jsou například výstavby nových jaderných elektráren. Světová jaderná asociace (World Nuclear Association) toto tvrzení uvádí ve své nově vydané studii. Základním kamenem pro strukturování jaderných projektů by podle zprávy mělo být vhodné rozdělení rizik a výhod mezi všechny zúčastněné strany.

Světová jaderná asociace (WNA) ve své zprávě s názvem „Ekonomie a struktura projektů výstavby jaderných elektráren“ zdůrazňuje, že výstavba nových bloků je v mnoha zemích silně závislá na současných ekonomických kritériích. Hned na druhém místě v důležitosti se umísťuje hledání klíčových rizik spojených s projektem jaderné elektrárny, jejich řízení a podpora investic do projektu.

WNA tvrdí, že „jaderná energie je ekonomickým zdrojem elektrické energie, kombinujícím pokročilou bezpečnost, spolehlivost, prakticky nulovou produkci skleníkových plynů a s konkurenceschopnými náklady.“ Ve zprávě se také uvádí, že „stávající jaderné elektrárny jsou stabilně provozovány při vysokém stupni předvídatelnosti objemu výroby.“ Jaderné elektrárny jsou provozovány účinněji než dřív a provozní náklady reaktorového bloku jsou v porovnání s alternativními výrobními technologiemi nízké.

Návrh nového reaktor generace III+ ATMEA 1
Návrh nového reaktor generace III+ ATMEA 1

Nicméně WNA uvádí, že „na některých energetických trzích, zejména těch deregulovaných, kde jsou dotovány obnovitelné zdroje a plynové elektrárny a nejsou penalizovány znečišťující zdroje skrze uhlíkovou daň, vznikají ekonomické potíže všem zdrojům pracujícím v základním zatížení, včetně jaderných elektráren.

Zpráva sděluje, že deregulované trhy zvyšují nejistoty finančních příjmů a tím brzdí investice do finančně náročnějších projektů, jako jsou stavby nových jaderných bloků. „K tomu, aby byly plně využity výhody jaderných zdrojů, musí zákonodárci vyřešit základní problém struktury energetického trhu. „V některých zemích, kde již došlo k deregulaci trhu, zavádí nové regulační mechanismy, které zohledňují kvality, které jaderná energetika poskytuje.“

Výstavba nových bloků Novovoroněžské jaderné elektrárny (zdroj Rosatom).
Výstavba nových reaktorů VVER-1200 v Novovoroněži; Zdroj: Rosatom

Naproti tomu některé země zavedly na jaderné elektrárny speciální daň, která naznačuje úmysl snížit ekonomickou výhodnost a chuť nadále provozovat stávající jaderné elektrárny.

Nově budované projekty

Agentura ve své zprávě tvrdí, že celé ekonomii nových jaderných elektráren dominují prvotní náklady na výstavbu elektrárny. Při posuzování výhodnosti nových zdrojů uvádí studie, že prvotní náklady, zahrnující i úroky z úvěrů, se podílí 65-85 % na ceně vyrobené kWh nové jaderné elektrárny.

Vhodné strukturování nově budovaných elektráren vyžaduje identifikaci a pochopení možných rizik spojených s takto rozsáhlým a složitým projektem. Návrh výstavby musí být strukturován tak, aby byla snížena a rozdělena potenciální rizika mezi hlavní zúčastněné strany a to způsobem, který je spravedlivý a zároveň motivuje každého z účastníků, aby důsledně plnil své povinnosti.

Business plán výstavby jaderné elektrárny nakonec závisí na struktuře rozdělení rizik mezi provozovatele, investory, vládu, dodavatele a zákazníky. Neexistuje pouze jedna cesta k úspěšnému projektu a může uspět hned několik modelů. Všechny ale mají, podle zprávy, jedno společné, a to vhodné rozdělení přínosů a rizik.

Vládní politika

Projekty jaderných elektráren potřebují pro svůj úspěch podporu ze strany vlády, a to formou deklarace zvolené politiky a důležitosti projektu. Jako výchozí bod by měla vláda určit jadernou energetiku jako součást národní energetické strategie a v zemích, kde dochází k častým změnám vládnoucích stran navíc zajistit konsenzus napříč všemi politickými stranami.

„Bez efektivních trhů, které podporují správné dlouhodobé investice a bez spravedlivého přístupu k jádru míří svět vstříc rizikům nenaplnění požadavků na čistou a cenově dostupnou elektrickou energii,“ tvrdí generální ředitelka WNA Agneta Rising.

Agneta dodává, že „mnoho vlád chce podporovat nízkouhlíkovou energetiku, která by jim pomohla dosáhnout snížení produkce skleníkových plynů. Ale příliš mnoho těchto politik se rozhodlo podporovat pouze obnovitelné zdroje. Tím však ohrožují provoz jaderných elektráren, které jsou také nízkouhlíkovými zdroji, čímž ničí přínos pro životní prostředí, který by mohly tyto politiky dosáhnout.“

Stávající a plánované jaderné bloky v Indii; Zdroj: WNA
Plánované jaderné bloky v Indii; Zdroj: WNA

Světová jaderná asociace vytvořila vizi budoucnosti elektroenergetiky nazvanou Harmonie. Je založena na dvoustupňovém scénáři Mezinárodní energetické agentury (IEA), který se chce vyvarovat nejškodlivějším následkům klimatických změn a vyžaduje velký nárůst jaderné energie.

Harmonie předpokládá pestrý mix nízkouhlíkových technologií umístěných takovým způsobem, že výhody každého typu zdroje jsou maximalizovány, zatímco negativa jsou minimalizována. Cílem je podle asociace dosažení zastoupení 25% podílu jaderných elektráren ve výrobě elektřiny pro rok 2050, což by vyžadovalo výstavbu nových jaderných zdrojů o celkovém instalovaném výkonu 1000 GWe.

Je zřejmé, že Světová jaderná asociace má svůj primární účel podporovat především jaderné zdroje elektrické energie. Proto na výsledky statistických údajů může být nahlíženo z jiného úhlu pohledu, než jak činí podobná organizace podporující například obnovitelné zdroje.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(7)
Jan Veselý
13. leden 2017, 07:38

Hlavním rizikem pro výstavbu JE je to, že při výstavbě nejsou dodržovány časové termíny a rozpočty. Jedinou šancí do budoucna je pro JE modulární výstavba menších (~100 MW) standardizovaných reaktorů, kde se půjde spolehnout na rozpočet a na dobu výstavby.

Bez toho se obávám, že jsou bez šance. A žádné výmluvy WNA na tom nic nezmění.

C
13. leden 2017, 10:11

Dovolím si pokrsčovat, ta elektrárna musí být pokud možno hermetická, jednoduchá, s co nejmenším počtem součástí, které se mohou pokazit, kompletně autonomní a se schopností "plug and play."

Takže to jen těžko může být něco tlakovodního, samotná rektorová nádoba je drahá. Pokusy s roztavenými kovy jsou zajímavé, ale hodně daleko, sice tam není žádný tlak, ale přece jenom roztavený kov není nic obyčejného. Plynem chlazený rektor se snad ani jako modulární nikdo nepokusil navrhnout, byť malá heliem chlazená elektrárna byla. Reaktory s roztavenými solemi bude mít také jisté problémy. Takže zbývá asi něco varného, což ale zase vyžaduje stíněění turbíny.

Petr
13. leden 2017, 11:46

Na čas a dohodnuté peníze teď zvládají stavět Rusko, Čína a Jižní Korea.

Masovou výrobu na střední dobu mají zajištěnou v Rusku a na minimálně 20 let v Číně.

Čína teď plánuje po dobu minimálně 20 let masově stavět minimálně ročně 2x lehkovodní 1000MW a po vyzkoušení možná i 4x plynem chlazené 100MW.

Hlavní výhoda je spíš v ustanovení 1-2 personálně stálých, ale pohybově mobilních stavebních týmů, kteří se budou specializovat jen na ty jaderky s tou 20 letou perspektivou.

Skutečná globální budoucnost a supervýhoda malých jaderných elektráren zakopaných do země je v tom, že by se dali stavět po světě kde nebude zrovna odpor obyvatel kolem velkých měst hlavně na dodávky tepla.

energetik
13. leden 2017, 12:35

"mělo být vhodné rozdělení rizik a výhod mezi všechny zúčastněné strany."

i pro občany žijící v zamořitelné zóně jaderné energetiky (dnes již celá planeta)? Žádné výhody z nesení rizika jsem dosud nepocítil, spíše naopak mi ještě škodí nezodpovědnou a nebezpečně emisní jadernou energetikou deformovaný trh.

Pavel
14. leden 2017, 19:18

Za to jsme mohli pocítit řadu nevýhod z využívání oze parodií na elektrárny, od devastace energetiky a výrazného růstu nákladů pro spotřebitele elektrické energie až po devastaci životního prostředí způsobenou extrémně špinavou výrobou fv. panelů a nárůstem těžby uhlí (a s tím spojené uvolňování radioaktivních prvků do životního prostředí).

Jan Veselý
14. leden 2017, 23:20

Ano, devastace energetických koncernů, které investovaly do šmucig uhlí (už se poučili a sekají VtE a FVE jak Baťa cvičky), pokles ceny elektrické energie pro české spotřebitele, viele danke na západ, tak strašnou "devastaci" životního prostředí, že není nejmenší problém vyrábět panely v Německu nebo v USA nebo na Islandu nebo v Singapuru, tj zemích s velmi přísnou enviromentální legislativou a těžba uhlí po 40 letech růstu už dva roky klesá (při solidním růstu světové ekonomiky).

Tolik k parodii na odborníka.

Martin Hájek
16. leden 2017, 17:56

Na a kolik % ze světové produkce fotovoltaických panelů se v tom Německu, USA a Islandu celkem vyrábí? A kolik se vyrábí v Číně, kde je 90 % elektřiny stále z toho špinavého nerostu, jehož jméno už ani není možné ve slušné společnosti vyslovit?

Jinak jste asi malinko nepochopil jak funguje svět, když hovoříte o nějakém poučení koncernů. Staví se prostě to, co je dotované, a to jsou OZE. Za pár let se zjistí, že je potřeba dotovat minimálně i plynové elektrárny, protože OZE bohužel neumí zajistit kontinuální výrobu a nelze na nich udržet soustavy v provozu. No a pak se zase bude stavět to, co bude dotované. No a pokud bude dotovaná elektřina z atomu, tak se bude dělat z atomu. Až tak je to prosté. Ale nějaké poučení bych v tom nehledal, snad tedy jen pro voliče, ale Ti jsou v zásadě nepoučitelní.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se