Ve strategii polské PGE se kromě uhlí objevil i offshore vítr
Největší polská energetická společnost Polska Grupa Energetyczna S.A. (PGE) představila začátkem září svou novou strategii. PGE se v následujících letech zaměří na modernizaci stávajících konvenčních zdrojů a dokončení rozestavěných uhelných bloků. Kromě uhelných zdrojů připustila PGE pro období po roce 2020 možnost výstavby přibližně 1 000 MW výkonu v offshore větrných elektrárnách. Společnost již dříve uvedla, že očekávaný první jaderný blok se v Polsku do roku 2030 nepostaví.
Polský ministr energetiky Krzysztof Tchorewski předeslal již začátkem letošního roku, že se Polsko bude i v následujících letech soustředit zejména na výstavbu nových uhelných bloků. Do roku 2020 má být uvedeno do provozu zhruba 6 500 MW nového výkonu. Náklady na nové bloky by měly dosáhnout 50 až 60 miliard zlotých (cca 310 až 370 miliard korun).
Slova Tchorewskiho začátkem září potvrdila dozorčí rada největší polské energetické společnosti PGE, jež schválila novou strategii společnosti založenou zejména na konvenčních zdrojích.
Kromě modernizace stávajících elektráren a tepláren, aby vyhovovaly zpřísňujícím se emisním limitům daných evropskou směrnicí o průmyslových emisích, plánuje PGE dokončit výstavbu dvou černouhelných bloků v elektrárně Opole (2x 900 MW) a hnědouhelného bloku v elektrárně Turow (450 MW).
Biomasa a větrné parky
Kromě konvenčních zdrojů, které mají být i nadále zdrojem číslo jedna, plánuje PGE navyšovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Do roku 2030 by PGE chtěla dosáhnout podílu 25 % z celkové výroby elektřiny z OZE v Polsku. V roce 2015 byl podíl PGE na celkové výrobě elektřiny z OZE v Polsku, která dosáhla podle polského energetického regulátora téměř 22 TWh, zhruba 11 %.
Kromě rozvoje spoluspalování biomasy připouští PGE také možnost výstavby zhruba 1 000 MW offshore větrných elektráren. Společnost chce současně dokončit onshore větrné parky, které jsou již v pokročilé fázi výstavby, a to i přesto, že byl začátkem letošního roku přijat v Polsku nový zákon, který značně omezuje výstavbu a provoz onshore větrných parků.
První jaderný blok až po roce 2030
Ačkoliv PGE ještě koncem roku 2015 ohlásila očekávané vyhlášení tendru a mluvila o zprovoznění prvního polského jaderného bloku do roku 2025, již v půlce července 2016 výkonný ředitel PGE Henryk Baranowski oznámil další posunutí projektu.
„Jaderná energie bude v naší strategii, ale nejbližší termín výstavby bude po roce 2030 a možná v pozměněné podobě. Nekončíme s pracemi na projektu. Pokračujeme v analýzách a v diskuzi s vládou. Až budeme připraveni, učiníme další krok. Existuje šance, že to bude letos,“ řekl v červenci v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita Baranowski.
Baranowski v rozhovoru blíže nespecifikoval očekávané úpravy v projektu, ale polská média spekulují nad požadavky vlády na zmenšení výkonu plánovaných bloků za účelem snížení investičních nákladů.
Baranowski v souvislosti s financováním podotkl, že PGE hledá vhodný způsob financování projektu po tom, co polská vláda, která se ujala moci v listopadu 2015, odmítla podporu projektu formou contract for difference.
Zdroj úvodní fotografie: media.energa.pl
Mohlo by vás zajímat:
Jak je na tom Polsko s obnovitelným potenciálem?
To je samé uhlí
Potenciál větrné energie mají obrovský. Hlavní problém Polska spočívá v tom, že je politicky sebevražedné omezovat těžbu uhlí, i když hlubinná těžba se těžce nevyplácí. Hornické odbory mají obrovskou politickou sílu, kterou přes státní PGE výrazně ovlivňují rozhodnutí v oblasti energetiky. Výsledkem je, že elektřina se "musí" vyrábět z uhlí, ale nová vláda taky zlikvidovala polské programy vedoucí ke snižování spotřeby tepla a obměny starých kotlů za účinější a čistší nové. Uvázli v začarovaném kruhu.
Ty plány na větrnou energetiku jsou možné, protože nejlepší lokality pro VtE jsou na severu Polska, kde sice jsou velká populační centra, ale není tam uhlí.
Podle energetické politiky Polska do roku 2050 (respektive návrhu zveřejněného ve druhé polovině roku 2015) by měla výroba elektřiny z OZE v Polsku dosáhnout v roce 2030 zhruba 52 TWh a v roce 2050 dokonce 73 TWh (v roce 2015 to bylo cca 22 TWh). Z pohledu instalovaného výkonu má k největšímu rozvoji dojít v oblasti onshore větrných elektráren, jejichž výkon by měl vzrůst do roku 2030 na 13,5 GW a do roku 2050 na 21 GW (k polovině roku 2016 byl výkon polských VTE zhruba 5,7 GW). Po přijetí nového zákona omezujícího onshore větrné elektrárny na začátku roku 2016 lze však dosažení tohoto cíle těžko očekávat. I s ohledem na uvedený zákon se pravděpodobně PGE zaměřila na možnou výstavbu offshore větrných parků, které v prognózách v energetické politice do roku 2050 vůbec nefigurují.
Čili je to jako v Česku. Za velkého halasu se vytvářejí dlouhodobé koncepce, ale už následující vláda z nich udělá bezcenné cáry papíru.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se