Domů
Elektřina
Většina Němců si přeje zastavení provozu uhelných elektráren
Uhelná energetika - Německo

Většina Němců si přeje zastavení provozu uhelných elektráren

Elektřina
17 komentářů
19. září 2016, 12:38
ČTK

Většina Němců si přeje, aby země kvůli ochraně klimatu ukončila provoz svých uhelných elektráren. Ukázal to průzkum společnosti YouGov, o jehož výsledcích dnes informovala agentura DPA. Spalování černého a hnědého uhlí v současnosti zajišťuje přes 40 procent německé výroby elektřiny.

V průzkumu se třetina dotázaných vyslovila pro co nejrychlejší odstavení všech německých uhelných elektráren. Další třetina uvedla, že je třeba urychleně odstavit ty uhelné elektrárny, které mají nejvyšší emise oxidu uhličitého (CO2), ostatní by měly být odpojeny ze sítě do roku 2023.

Podle devíti procent Němců by uhelné elektrárny měly v zemi fungovat nanejvýš do roku 2050. Stejné procento obyvatel tvrdí, že by se země elektřiny vyráběné z uhlí vůbec neměla zbavovat.

Lidé, kteří žádají zastavení provozu uhelných elektráren, tento krok zdůvodňují snahou o ochranu ovzduší před emisemi CO2, které podle většiny vědců přispívají ke klimatickým změnám. Uhelné elektrárny jsou jedním z hlavních zdrojů emisí CO2 v Německu.

Nakladání uhlí. Autor: Peabody Energy, Inc.
Ilustrační foto

Zároveň je ale spalování uhlí v současnosti nepostradatelné pro zajištění energetické bezpečnosti Německa. Podle Agentury pro obnovitelné zdroje loni hnědouhelné elektrárny vyrobily 23,8 procenta veškeré německé elektřiny, černouhelné elektrárny 18,1 procenta.

Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny sice roste a loni už činil 30,1 procenta, elektřina z větru a slunce ale musí nahrazovat jaderné elektrárny, které by do roku 2022 měly být zcela vyřazeny z provozu a v současnosti stále obstarávají 14,1 procenta německé energetické produkce.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(17)
Jan Veselý
19. září 2016, 15:59

Trochu bych poopravil jedno tvrzení. Zdaleka ne všechny uhelné elektrárny jsou nepostradatelné. Země 50 TWh elektřiny exportuje, tu vyrábět nemusí. Zároveň mají Němci obrovské kapacity elektráren na zemní plyn, které teď stojí ladem. V reálu aktuálně potřebují asi polovinu současné uhelné výroby a to číslo dále klesá.

Martin Hájek
19. září 2016, 17:43

Bez některých uhelných elektráren by se jistě Německo obešlo, na druhou stranu je potřeba rozlišovat výrobu a výkon. Výkon v uhlí bude dál potřeba i když bude výroba elektřiny z uhlí klesat. S tou polovinou samozřejmě pravdu nemáte, protože už jen matematicky 50 TWh rozhodně není polovina Německé výroby elektřiny z uhlí a dále: 1) Část plynových kapacit již byla zlikvidována (trvale odstavena, přemístěna z Německa), 2) Během pár let má dojít k likvidaci jádra, což stále není úplně malá porce, 3) Pokud se skutečně nastartuje elektrifikace tepla a dopravy, tak spotřeba elektřiny může začít znovu růst a vítr to nevyřeší.

Němci sami dobře vědí, co si mohou dovolit. Symbolicky odstavují pár uhelných elektráren, aby uklidnili veřejné mínění, zbytek pojede dál, protože po odstavení jádra už další prostor k odstavování spolehlivého výkonu prostě není. Samozřejmě výroba z uhlí bude pak dál klesat, pokud budou peníze na dotace větrníků a bude je kam připojit.

Jan Veselý
19. září 2016, 23:40

Potřebují uhelné jako pološpičkové a sezónní zdroje, nepotřebují hnědouhelný baseload. Sami to loni publikovali, potřebovali by se během příštích několika let zbavit 14 z 21 GW instalovaného výkonu hnědouhelných elektráren, jen ještě neví jak. Zbavili by se tak 100 TWh výroby z uhlí a 100 milionů tun CO2.

Toho se potřebují zbavit, "jen" o 35 TWh více je polovina produkce z uhlí a plyn teď dost slevnil.

Martin Hájek
19. září 2016, 23:46

Jedna věc je chtít a druhá věc je moci. Zapomněl jste odečíst výpadek výroby elektřiny z jádra. Plyn sice zlevnil, ale elektřina také :-). Německo nemá za uhlí příštích 20 let žádnou zásadnější náhradu a to tím spíše, že významná kapacit je prakticky nová a tudíž účinná a má nízké výrobní náklady. Uzavírat tyto provozy by bylo ekonomickým šílenstvím. Němci jsou sice minimálně na povrchu docela zelení, ale nejsou blázni.

Jan Veselý
20. září 2016, 07:15

Zatím to bylo tak, že každá kWh z odstaveného jádra byla nahrazena 2 kWh z OZE. Zatím ta energie navíc utlačovala plyn a exportovala se, ale to nepůjde do nekonečna.

Martin Hájek
20. září 2016, 10:34

:-). V konvenčních elektrárnách byl ovšem úbytek minimální, nárůst OZE šel převážně na vývoz. Nicméně v roce 2014 bylo v Německu z jádra vyrobeno 92 TWh. Takže i kdyby se Německo roztrhalo, tak do doby odstavení jádra ho OZE ani nestihnou nahradit, natož aby došlo k nějakém potlačení uhlí. Pravý opak bude pravdou, krátkodobě výrobě elektřiny z uhlí v Německu stoupne.

Martin Hájek
19. září 2016, 23:53

Jinak nevím z jakých vycházíte zdrojů. Ministr hospodářství Gabriel se nechal loni celkem jasně slyšet, že žádný Kohleausstieg nebude a že Německo bude o postupném odchodu od uhlí uvažovat v kontextu reformy trhu s emisními povolenkami. To mi přijde jako poměrně jasné sdělení :-).

Jan Veselý
20. září 2016, 07:03

Co by měl asi říkat vedoucí politik strany, která má a chce si udržet silnou pozici v uhelných regionech.

Mým zdrojem je BundesNetzAgentur.

Martin Hájek
20. září 2016, 10:45

Aha, tak si to přečtěte znovu a se slovníkem. Píšou tam, že z 21 GW v uhlí zůstane 10 až 14. Nikoliv že se 10 a 14 odstaví. Reálně se krom toho, co se do roku 2020 odstavilo z politických důvodů neodstaví vůbec nic, ostatně to brzy uvidíme. Jedna věc jsou smělé plány dekarbonizace a druhá věc je tvrdá realita fyziky a ekonomiky a tu ani Německo nemůže ignorovat donekonečna. Tedy pokud chce zůstat bohatou průmyslovou zemí.

Martin Hájek
20. září 2016, 00:02

A také nejde jen o Německo, které není ostrovem v Pacifiku. V jeho okolí odpadne v blízké budoucnosti docela značná výroba. Velká část již těsně po roce 2021 v souvislosti se zpřísněním emisních limitů pro uhlí (v ČR, Polsku, Nizozemí), Francouzi chtějí odstavit Fessenheim, Belgie je také otazník, čili v okolí Německa může snadno poměrně rychle zmizet dalších několik desítek TWh a to už se projeví.

Jan Veselý
20. září 2016, 07:11

Jen ať odpadají. Ty zdroje budou stejně nahrazeny dříve než se odstaví, VtE i FVE se v regionu dobře daří. A kdyby ne, nechte cenu silové elektřiny stoupnout na 50 EUR/MWh a uvidíte to tóčo.

Martin Hájek
20. září 2016, 10:25

:-) No jen aby nestoupla na 150 Euro, to by pak bylo tóčo

Konq
19. září 2016, 20:56

Bez jádra, páteřních vedení a úložišť nadprodukce se uhelných elektráren rozhodně nezbaví. K tomu jim hezky poroste závislost na ruském plynu.

Milan Vaněček
20. září 2016, 12:51

Všichni jsou hrozně chytrý. Samozřejmě žádný ekonomicky významný stát na světě nedokáže během pár let odstavit všechny jaderné a uhelné elektrárny. Ano to nedokáže.

To jsme jim to nandali a ukázali jak jsou ti Němci blbý. Japonci dokázali okamžitě odstavit jádro, které představovalo cca 30% výroby elektřiny. Němci nemohou dokázat během 10 let odstranit jádro a uhlí, které představovalo většinu jejich výroby el. energie. To si snad na tom nemusíte dokazovat svoje moudro.

Malé státy to dokázat mohou (Norsko, Dánsko, Švýcarsko) a mít 100% resp přes 40% resp 50% z OZE. Němci už mají přes 30% z OZE a přitom nemají skoro nic z vody.

Ale nakonec to dokáží (skoro) všichni, těch 80% energie z OZE. Technický pokrok nezastavíš. Kondratěvův cykl trvá 55-60 let.

Martin Hájek
20. září 2016, 14:01

Já si vůbec nemyslím, že jsou Němci hloupí. Měli to i docela dobře vymyšlené, že budou vyrábět nové technologie a exportovat, a přes EU donutí své sousedy, aby si ty jejich hračky koupili a pak se získanými zkušenostmi dobydou světový trh. Jenom se to maličko zadrhlo, když vstoupil do hry třetí hráč a naprosto části toho jejich průmyslu převzal. Neúspěch Energiewende není v tom, že Německo nedokáže rychle nahradit jádro i uhlí, to ani nikdo rozumný nečekal. To právě tvrdí ti, kterým chybí kritické myšlení a propagandu považují za skutečnost. Neúspěch Energeiwende je v tom, že Německo se prostě nestalo a nestane globálním průmyslovým leaderem v technologiích OZE, zatímco mohlo být jedním z leaderů jaderné technologie. To je ta zásadní strategická chyba, kterou v Berlíně udělali, ale už se nedá vzít zpátky, i kdyby se politický vítr nakrásně otočil. Politický problém spočívá v tom, že Německá populace je stále krmena nesmyslem, že lze vystoupit naráz z jádra i z uhlí. Dokladem, že na ně propaganda tradičně zabírá je i tento článek. O to tvrdší bude následné vystřízlivění, až se ukáže, že bez jádra to půjde, bez uhlí už ne.

Milan Vaněček
20. září 2016, 14:28

Co to prosím píšete, že Německo mohlo být jedním z lídrů jaderné technologie? Kdo je lídrem jaderné technologie?? Zkrachovaná Areva (dobře, stát ji zatím vždy podržel), americký Westinghouse prodaný do Japonska (Japonci po Fukušimě lídra dělat nebudou) nebo Čína (každý stát v EU se bude bát nechat si od Číňanů postavit JE)?

Na druhou stranu Siemens je jeden z velké trojky ve větrných elektrárnách. Wacker je jednička (nebo dvojka, přesně nevím) ve výrobě polysilikonu. Hlavní Německý výrobce solárních článků Q cells je teď vlastněn Korejci a jmenuje se Hanwna Q cells (je pořád v Top 10). A Němci dovedou postavit solární elektrárny (i s jejich drahou pracovní silou) spolu s Číňany (s jejich levnou prac. silou) nejlevněji na světě (o polovinu levněji než v USA či ČR).

V Německu to půjde bez jádra i uhlí, ale pomalu, tak jak to v energetice vždy chodí (Kondratěvův cyklus). Technický pokrok nezastavíš, ale není to že hned zvítězí, nikdo to nestihl za jednu generaci.

Martin Hájek
20. září 2016, 18:58

Samozřejmě jsem měl na mysli Siemens. Právě to, kde je Areva by hrálo Siemensu nesmírně do karet. Dnes je to historie a nemá smysl to řešit.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se