Leden ve znamení prudkého meziročního růstu prodeje elektromobilů, globální trh stále táhne Čína
Leden byl úspěšným měsícem pro prodejce elektromobilů. Například v EU se jich prodalo meziročně o 40 % více. V lednu byl dále zaznamenám meziroční pokles ceny o 3 %. V celosvětovém prodeji elektromobilů jasně dominuje Čína.
Zpravodajský portál Platts informoval o nárůstu prodeje elektromobilů. Dle měsíčního reportu Platts Analytics se prodej elektromobilů v letošním lednu oproti loňskému roku razantně zvýšil. Celkem se za leden po celém světě prodalo 155 000 elektromobilů.
Čína táhne, Evropa je druhá
Hlavním prodejcem je Čína. V té se v lednu prodalo téměř 92 tisíc elektromobilů. Na druhém místě byla EU s prodejem téměř 29 tisíc kusů a poté USA s prodejem téměř 19 tisíc kusů.
„Čína, navzdory meziročnímu poklesu trhu prodeje automobilů o 16 %, zažila meziroční nárůst prodeje elektromobilů o 137 %,“ uvedli analytici společnosti Platts.
Meziroční celkový narůst prodeje elektromobilů zažili i ostatní hlavní hráči. V Evropě se prodalo meziročně o 40 % více elektromobilů. Nejvíce se prodávalo v Norsku, kde se čísla přiblížila 21 tisícům kusů. Na druhém místě bylo Německo s necelými 17,5 tisíci kusy, následované Velkou Británií s prodejem 15 tisíc kusů a Francií s 14,5 tisíci vozidel.
Dle analytiků Platts, je vysoký prodej elektromobilů v lednu srovnatelný s prosincem loňského roku, kdy se prodalo rekordních 284 000 elektromobilů.
Kromě samotného prodeje se sledovaly i ostatní ukazatele. Například průměrná cena se nadále drží stávajícího trendu zlevňování, ale její pokles není tak vysoký jako v minulém roce. V lednu se meziročně jednalo o snížení cen o 3 %, oproti průměrnému 11% meziročnímu poklesu ceny v roce 2018.
I jiné projekty
V Evropě má elektromobilita i jinou budoucnost než pouze v sektoru osobních automobilů. V únoru se zástupci Evropského parlamentu dohodli na stanovení nových kvót pro „čisté“ autobusy. Díky tomuto kroku by do roku 2030 mohlo na silnicích EU jezdit 40 až 100 tisíc čistě elektřinou poháněných autobusů.
Jako další příklad podpory elektromobility je plánovaná investice Francie ve výši 700 milionů euro do výroby baterií pro elektromobily. Podobnou investici o hodnotě 970 milionů euro plánuje i Německo. Země chtějí tímto krokem omezit závislost na asijských výrobcích baterií.
Autor úvodní fotografie: Kārlis Dambrāns
Mohlo by vás zajímat:
Přemýšlím nad celkovou současnou světovou bilancí energie pro pohon aut (tedy spalováním benzínu a nafty) a nad srovnatelným množstvím energie elektrické, zda vůbec je tento přechod řešitelný v reálném časovém horizontu? A za jakých podmínek organizačních, daňových ....
Řešitelné to asi je, za předpokladu průlomových technologií, které jsou zatím ve stádiu výzkumu. Ale jaký je reálný časový horizont, to těžko říct. Přechod z koní a páry na benzín a naftu trval víc než 50 let. I když doba zrychlila, tak termíny Bruselských soudruhů asi nejsou úplně reálné.
Řešitelné je všechno, hlavní věcí zůstává ekonomičnost provozu.
Zcela jasně nejvýhodnější a nejvíc snížující spotřebu ropy je upřednostňování převozů elektrickou městskou a příměstskou hromadnou dopravou. A samozřejmě i celkové potlačování a zdanění dálkových přesunů lidí i zbytečného zboží jako takových.
Ono se asi ani nepředpokládá, že by to bylo: "Bang" a všichni jezdí na elektřinu.
Přeci jen máme tu stále velké množství aut na benzín a naftu a nemalá část z nich je schopna provozu po dalších 10-20 let.
Z toho plyne postupný přechod.. stále se budou vyrábět hybridy atd.
Takže času ne přechod je dost a zdroje energie se tomu mohou postupně přizpůsobit.
Jako obvykle zde musím Čínu jen chválit. Za leden se tam prodalo skoro 2 krát více elektromobilů , než v USA + EU dohromady. Na zemi, ještě nedávno žijící v polofeudálních poměrech provázených hladomory, opravdu slušná akcelerace do Třetího tisíciletí. Zdá se, že toto století bude opravdu čínské.
Pane “loudile” já bych tak ptimistický zase nabyl. Můj kolega se vrátil z ČLR a byl v šoku se stavem životního prosttředi a se sociálnim postavením milionů lidí.
On ten náš euro bordel je vlastně skoro výhra v loterii. Ne doslova ale ten stav ovzduši mnohokrát překonává hrůzy severočeského kraje před rokem 1989!
Prostě špinavá výroba se dostala do rukou lidí bez ekologického myšleni - maoistům s kapitalistickými chybami...
Mějte se hezky
To : petr
Nechci zase diskutovat směrem k politice , ale musím vás upozornit, že maoismus v Číně skončil roku 1976. Životní prostředí v Číně jistě trpí , ovšem při stavbě 40 000 MW soláru a 20 000 MW větru ročně se s tím jistě rázně pohne. Nejvíce znečištěná města světa už nejsou v Číně nýbrž v Indii. Ať to tedy váš známý jede "důkladně prozkoumat" i tam, bude se divit. A
jen připomínka, znáte pojem : Londýnské mlhy ?? Asi nikoli. To bylo v 50 letech v Londýně , kde nastal souběh - smogu z průmyslu, výfuk. plynů aut, lokálních topenišť a přirozené mlhy. Výsledek ?? Mezi 5. prosincem a 9. prosincem 1952 zemřelo v Londýně 12 000 !!! obyvatel na smog = udusili se. Že by tam vládli Maoisté ? Nikoli ! Jsme v Evropě a vládnou tam demokraté.
Ano, právě v té době vzniklo v Británii ono pojmenování smog skoke+fog. Ale to bylo v padesátkách, od té doby Evropa, hlavně ta západní, přesunula svou špinavou výrobu právě na východ, proto i dnes můžeme říkat jaký máme blahobyt a ještě tak čisto. Nicméně situace v Číně opravdu není pro obyvatele z našeho pohledu záviděníhodná, já si myslím, že byste tam trvale žít nechtěl. Na druhé straně všechno má svůj vývoj a dá se předpokládat, že se ta situace časem zlepší, nakročeno k tomu mají.
To : Novak
S tím souhlas. Žít bych tam dnes rozhodně nechtěl, ale je to o vývoji. Když je někde špatně roku 2019, nemusí tam být už špatně třeba 2030 nebo 2040. Ekonomika prochází třemi fázemi, první je zemědělská, dnes třeba Afrika, druhá průmyslová /tou právě prochází Čína/ a třetí fáze služeb, v té jsou všechny vyspělé západní státy. Fáze služeb = velmi slušné životní prostředí , HDP z většiny produkují služby.
To jsou samozřejmě nesmysly. V západních zemí průmyslová výroba "jen" rostla pomaleji než stoupala produktivita práce a produktivita nakládání se zdroji v ní. V průmyslu je dnes zaměstnáno podstatně méně lidí a i tak toho vyprodukuje mnohem více. Typické jsou třeba ocelárny, kde je dnes na stejnou výrobu potřeba 5-10x méně zaměstnanců a 3-4x méně uhlí než před 60 lety.
Navíc se obrovsky investovalo to technologií na snižování emisí, které dnes umožňují 100 a více krát menší emise škodlivin na jednotku produkce než tomu bylo před 60 lety
To : Veselý
Částečně máte pravdu , ale v případě Číny, i kdyby uplatňovala ty nejšetrnější dnešní postupy ve výrobě , bude s životním prostředím vážný problém. Dokládají to čísla. Čínské státní území zabírá jen asi 7 % světové souše, ovšem vyrábí se tam 52 % světové výroby oceli, 56 % světové výroby cementu, spotřebovává 45 % světové těžby uhlí, vyrábí 30 % všech aut a 25 % elektřiny, vyrábí mezi 30 a 40 % světové výroby barevných kovů /hliník, měď, olovo, cín,.../ Čína je dnes průmyslovou dílnou světa. Zbytek světa i ten velmi vyspělý, se tak postupně stává čínským surovinovým přívěskem = dodává základní suroviny, které Čína zhodnocuje v konečný produkt. Třeba Austrálie, Rusko, nyní se o tuto roli uchází také USA.
Hodí se mít neustále v hlavě minimálně nějaké základní obrysy globální reality, natlučte si tam alespoň zjednodušenou poučku Čína - 10% rozlohy, 20% obyvatel, 40% průmyslu. A USA, Británie Francie poslední půlstoletí nejvíce deindustrializovaná území světa.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se