Výroba oceli je energeticky velmi náročná. V současné době jsou uhlí nebo zemní plyn využívány k zajištění velmi vysokých teplot k tavení a míchání rud a slitin. Švédsko zahájilo spolupráci s průmyslem na vývoji alternativy k uhlí a zemnímu plynu pro výrobu oceli. K tomuto účelu by měl sloužit vodík.

Využití vodíku může výrobu oceli zcela změnit. Základem procesu je využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu vodíku a kyslíku z vody. Využitím obnovitelných energií se celý proces výroby oceli stává téměř bezemisním. Celá technologie má název HYBRIT (Hydrogen Breakthrough Ironmaking Technology).

Uhlí a zemní plyn – nejčastější fosilní paliva pro vytvoření vysokých teplot v tavících pecích. Zdroj: Solar Thermal Magazine

V červnu byl položen základní kámen pilotní ocelárny s technologií HYBRIT ve městě Luleå. Slavnostního ceremoniálu se zúčastnil i švédský předseda vlády Stefan Löfven. Hlavními investory jsou společnosti SSAB, LKAB a Vattenfall. Dalším investorem se stala Švédská energetická agentura. Celková investice činí téměř 1,4 miliardy švédských korun (3,46 miliardy korun). Švédska energetická agentura investuje celkem 528 milionů švédských korun a tři výše zmíněné soukromé společnosti celkem 830 milionů švédských korun. Tím se technologie HYBRIT dostává z úrovně teoretické do praxe.

Porovnání výroby oceli – uhlí vs HYBRIT. Zdroj: HYBRIT

Projekt získal zelenou na začátku tohoto roku a zahájení provozu se očekává na konci roku 2020. Nová ocelárna má sloužit pouze k rozsáhlému testování a k rozvoji technologie HYBRIT. Technologie HYBRIT má zahájit ostrý provoz okolo roku 2035.

„Zkoušení v průmyslovém měřítku je přínosnější než zkoušení v laboratorním prostředí. Umožňuje nám to přiblížit se budoucímu provozu a výrobu od začátku zefektivnit. Jsme velmi šťastní, že jsme schopni přistoupit k další fázi a dostat se o krok blíž k našemu cíli výroby bezemisní oceli se všemi jejími přínosy pro životní prostředí,“ říká Mårten Görnerup, generální ředitel společnosti HYBRIT.

HYBRIT má potenciál snížit celkové emise oxidu uhličitého ve Švédsku o 10 % a ve Finsku o 7 %. Technologie má navíc globální potenciál snížit emise oxidu uhličitého v ocelářském průmyslu.

„Bezemisní produkce oceli začíná v dolech a LKAB intenzivně pracuje na tom, jak by měla vypadat budoucí peletizační zařízení, aby se jednalo o energeticky účinný výrobní proces. Výzvou pro společnost LKAB v projektu HYBRIT a naším příspěvkem je vyvinout pelety s přímým snížením obsahu oxidu uhličitého. Ocelárna s technologií HYBRIT je to správné místo, kde si můžeme naše nové technologie vyzkoušet v průmyslovém měřítku,“ říká Jan Moström, prezident a generální ředitel společnosti LKAB.

„Začneme-li budovat pilotní ocelárnu, kde budeme vyvíjet a rozšiřovat technologii výroby bezemisní oceli, děláme důležitý krok kupředu směrem k cíli společnosti SSAB, kterým je bezemisní výroba do roku 2045. Jsme hrdí na to, že jsme součástí důležitého a náročného technologického posunu, který může vyústit v řešení našeho klimatického problému“, říká Martin Lindqvist, prezident a generální ředitel společnosti SSAB.

„Vattenfall chce docílit toho, aby společnost fungovala bez fosilních paliv během jedné generace. Podpora změny výroby oceli je jedním z nejdůležitějších příspěvků, které můžeme dát. Využití elektrické energie z obnovitelných zdrojů k rozsáhlé výrobě vodíku může umožnit technické změny, které budou mít velký dopad na vznik emisí“, říká Magnus Hall, prezident a generální ředitel společnosti Vattenfall.

Zdroj úvodní fotografie: Steel Guru

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *