Celosvětově první loď s carbon capture and storage technologií je připravena k vyplutí
Společnost Mitsubishi vysílá první loď se systémem zachycování a ukládání uhlíku (CCS) na moře. Technologie bude dva roky testována, aby bylo ověřeno její možné širší využití v námořní dopravě.
Námořní doprava je silným znečišťovatelem, vypouští zhruba 2,5 % celosvětových skleníkových plynů. Díky závislosti na mezinárodním obchodu se očekává další zvětšení tohoto sektoru a tím i jeho uhlíkové stopy.
Z toho důvodu v roce 2018 členové Mezinárodní námořní organizace odsouhlasily společným úsilím snížit emise o 50 % oproti hodnotám z přelomu tisíciletí. V průběhu se mluvilo o mnoha možných technologiích, jako je vodík, amoniak či baterie, jakožto o možných řešeních. K průlomu v redukci emisí v námořní dopravě prozatím nedošlo.
Jak informoval zpravodajský portál EURACTIV, nyní přišla Japonská společnost Mitsubishi Shipbuilding s plánem testování technologie CCS (carbon-capture and storage) v lodní dopravě. Společnost chystá umístit na palubu lodi technologii CCS využívanou pro elektrárny a dva roky testovat chování na moři. Dle firmy společnosti se bude jednat o světově první loď s CCS technologií.
CCS by se mohlo osvědčit i na moři
Na základě dat by se CCS systém modifikoval a vylepšil specificky pro lodní dopravu. Výhodou je, že se jedná již i existující technologii, ačkoliv v současné době ne příliš využívanou.
V případě úspěchu by tento způsob snížení emisí měl jednu významnou výhodu oproti ostatním možným řešením – technologii by šlo v rámci modernizace nainstalovat na již existují lodě. To by provozovatelům ušetřilo mnoho financí oproti koupi nové lodě. Dle předchozí Japonské studie by se lodní emise mohly omezit o 85 % – 90 %.
Bohužel použití CCS technologii na moři přináší i své stinné stránky. Zejména se jedná o samotné skladování zachyceného uhlíku, který je dle japonské studie asi 4krát těžší než samotná ropa. Tím pádem by bylo potřeba více paliva a energie na samotnou cestu.
Jako další problém by mohlo být samotné palivo, které by nejspíše muselo projít před použitím úpravou – snížením obsahu síry a dusičnanů.
Nicméně snižování emisí v námořní dopravě získá brzy nový rozměr, jelikož EU v blízké době rozšíří svůj systém obchodování s emisemi EU ETS právě i na lodní dopravu.
Autor úvodní fotografie: Astilleros Gondán/Østensjø Rederi
Mohlo by vás zajímat:
Jaktoze je zachyceny uhlik 4x tezsi nez palivo.. Kde se ta hmotnost veme ?:) To se ten uhlik tvori z atmosfery pri spalovani ? Ja myslel ze je z paliva a pak by nemohl byt zachyceny uhlik tezsi nez to palivo ze ktereho je :)
Takže malá lekce chemie. Princip uvolňovaní energie z uhlovodíkového paliva je jeho spálení se vzdušným kyslíkem. Většina hmotnosti uhlovodíků je uhlík, takže vezmeme jen ten uhlík. Ten hoří podle rovnice:
C + O2 == CO2
Atom/mol uhlíku váží 12, atom/mol kyslíku váží 16, takže výsledný CO2 váží 3,66x tolik co původní uhlík. Zde udávaná hodnota 4 tedy odpovídá teorii. ALE! toto by platilo pouze při spálení s čistým kyslíkem, nebo při propírání spalin a zachycení jen CO2. Ve skutečnosti se totiž palivo pálí se vzduchem jehož většina je dusík, na 1 kilo paliva je reálně potřeba 14 kilo vzduchu, takže primárních spalin je dokonce 15x tolik co vstupujícího uhlíku.
A to je podle mně ten hlavní problém. Na lodi těžko budete destilovat vzuch na kyslík, i to propírání spalin by bylo hodně náročné. Když dodnes neexistuje pořádný CCS na souši, tak jeho provozování na moři závání naprostou utopií a green-washingem.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se