Ceny "uhlíkových odpustků" mohou do roku 2029 překročit 200 USD za tunu CO2
Ceny tzv. uhlíkových kompenzací, které si mohou zakoupit společnosti či státy za účelem kompenzace vypuštěných emisí skleníkových plynů, mohou ještě před rokem 2030 přesáhnout 200 USD/t CO2. V roce 2050 by se jejich cena mohla pohybovat mezi 47 až 120 USD/t CO2. Vyplývá to z výhledu BloombergNEF (BNEF).
Vývoj ceny uhlíkových kompenzací, někdy nazývaných také jako uhlíkové offsety, bude podle výzkumníků z BNEF záležet především na tom, jaké typy těchto "odpustků" budou v budoucnu využívány k uspokojení očekávané rostoucí poptávky.
„Pokud budou i nadále povoleny všechny typy kompenzací, včetně těch vedoucích k zamezení emisí, které by byly v opačném případě vypuštěny, bude na trhu nadbytek z velké části bezcenných kreditů, což bude snižovat jejich cenu a povede ke kritice jejich kvality,“ uvedl BNEF.
BNEF dodal, že pokud by nastal opačný scénář a trh s uhlíkovými kompenzacemi by byl omezen pouze na takové kompenzace, které vedou k odstranění CO2 z atmosféry, byla by nabídka omezená a v krátkodobém horizontu by to vedlo k vysokému růstu jejich ceny a k nízké likviditě na trhu.
Tři scénáře vývoje trhu
BNEF ve svém výhledu modeloval tři scénáře vývoje trhu s uhlíkovými kompenzacemi - dobrovolný trh, SBTi a hybridní.
Výhled vývoje ceny uhlíkových kompenzací ve třech scénářích. Zdroj: BNEF
První scénář nazvaný "dobrovolný trh" předpokládá udržení současného stavu. Poptávka po uhlíkových kompenzacích je tvořena hlavně firmami, které si díky nim plní stanovené cíle pro udržitelnost. Do roku 2030 vzroste v tomto scénáři poptávka na 1 mld. tun CO2 za rok a do roku 2050 následně na 5,2 mld. tun CO2, což odpovídá zhruba 10 % současných ročních globálních emisí skleníkových plynů.
V uvedeném scénáři jsou akceptovány všechny typy uhlíkových kompenzací, včetně těch vedoucích k zamezení emisí CO2, mezi které patří například rozvoj obnovitelných zdrojů či zamezení odlesňování. Nabídka kompenzací je v roce 2030 čtyřnásobná ve srovnání s poptávkou a v roce 2050 převyšuje poptávku zhruba o třetinu. Výsledkem je pozvolný růst cen uhlíkových kompenzací ze současných zhruba 2,5 USD/t na 11 USD/t v roce 2030 a 47 USD/t v roce 2050.
Scénářem vedoucím k nejvyšším cenám je takzvaný SBTi (Science Based Target initiative) scénář, ve kterém jsou uznávány pouze takové uhlíkové kompenzace, které vedou k odstranění CO2 z atmosféry. Patří mezi ně například opětovné zalesňování či zachycování a ukládání emisí CO2 ze vzduchu.
SBTi scénář vede vlivem významně omezené nabídky uhlíkových kompenzací k prudkému růstu jejich cen ve střednědobém horizontu, když do roku 2029 roste cena těchto kreditů na 224 USD/t. Díky očekávanému rozvoji a zlevnění technologií na zachytávání a ukládání emisí CO2 ze vzduchu v dlouhodobém horizontu očekává BNEF v tomto scénáři po roce 2030 postupný pokles cen ke 120 USD/t v roce 2050.
„Takové ceny by vedly ke zmírnění obav ohledně kvality uhlíkových kompenzací a mohly by dokonce přimět společnosti, aby snižovaly své vlastní emise, jelikož kompenzace budou příliš drahé,“ uvedl BNEF.
Posledním scénářem je "hybridní scénář", který počítá s postupným vývojem na trhu od dnešního "dobrovolného trhu" k budoucímu trhu, kde budou uznávány pouze kompenzace vedoucí k odstranění uhlíku z atmosféry. Kupujícími by v počáteční fázi měly být hlavně společnosti a následně také jednotlivé státy, které se rozhodnou jít cestou uhlíkových kompenzací. Mezi státy, jejichž plány na dosažení uhlíkové neutrality počítají s nemalým podílem uhlíkových kompenzací, patří například Austrálie.
V hybridním scénáři dochází k dosažení hranice 200 USD/t v roce 2031 a k následnému postupnému poklesu ceny na 99 USD/t v roce 2050.
„S tím, jak se trh bude vyvíjet a budou zavedeny procesy, které učiní z uhlíkových kompenzací tradiční komoditu, budou ceny nevyhnutelně růst a společnosti budou muset prioritizovat své vlastní emise více než kdy předtím,“ dodal Kyle Harrison, vedoucí pro výzkum udržitelnosti a vedoucí autor studie.
Mohlo by vás zajímat:
200€/tonu?
A urcite sa to neprejavi na cene EE?
Ano, v lete.
A co v zime?
V zime? Predsa z OZE ... aj keď okrem De Carbone si to nik nevie predstaviť...
Prostě EU vyhovují vysoké ceny elektřiny. Při vysokých cenách totiž OZE bude lépe vycházet.
Nyní se prodává v aukcích vítr za 60 Eur a soláry za 70 Eur, tj 1,5 Kč -1,75 Kč /kWh.
Kdybych počítal, že 1/3 se z OZE spotřebuje hned, 1/3 lze využít pomocí baterií na den/noc a 1/3 pro zvýšenou spotřebu v zimě, tak
OZE aktuální spotřeba 1,75 Kč.
OZE + baterie 2,75 Kč
OZE + ukládání přebytečné energie do vodíku nebo P2G s poměrem 1:4, 1,75*4 = 7Kč
Výsledná cena je pak (1,75+2,75+7)/3 = 3,833 Kč/kWh silové elektřiny. Nyní je na burze za 3,25 Kč/kWh.
Kdyby se dejme tomu za 10 let podařilo srazit cenu z OZE na 1 Kč/kWh, což se teoreticky může povést z důvodu technologického pokroku a ukládání do baterií za 0,2 Kč/kWh a ukládání přebytečné energie na 1:3
tak:
OZE aktuální spotřeba 1 Kč.
OZE + baterie 1,2 Kč
OZE + ukládání přebytečné energie do vodíku nebo P2G s poměrem 1:3, 1*3 = 3Kč
Výsledná cena je pak (1+1,2+3)/3 = 1,73 Kč/kWh silové elektřiny.
JE by se ještě teoreticky vyplatila kdyby ji stavěli rusové. Ti JE stavějí hodně a mohou tak nabídnout lepší cenu. Westinghouse se ale pod 400 miliard Kč za reaktor nedostane. A pokud počítám výrobu 7 TWh/rok a životnost 30 let(zanedbám zaměstnance a palivo), tak JE bude schopná vyrábět elektřinu za 1,9 Kč/kWh, takže se teoreticky může stát, že se JE vůbec nevyplatí.
snivas o cenach ako hospodsky o jitrnickach, jake svet nevidel, ze?
Tvoje ceny jsou nesmysl:
V německých aukcích je u středně velkých FVE cena 50 €/MWh, velké se staví zcel bez dotací, VTE cena cca 65 €/MWh.
V Polsku a Maďarsku jsou ceny pro FVE v aukcích cca 45 €/MWh
Ve Španělsku, Portugalsku, Řecku, Itálii je cena FVE cca 25 €/MWh
Tak si to prosím tě přepočítej podle reálných čísel, máš to špatně.
Tento příspěvek byl redakcí odebrán z důvodu porušení pravidel diskuze.
Polské aukce:
V první ze dvou aukcí solární energie představovalo přibližně 570 MW při 207,85 PLN/MWh (50,78 USD) au větrné energie to bylo 139,64 PLN/MW. ERÚ stanovil maximální cenu 320 PLN/MWh pro solární projekty a 250 PLN/MWh pro větrnou energii. Bylo nasmlouváno přibližně 14 TWh elektřiny a přiděleno přibližně 3,2 miliardy PLN. ERÚ upřesnil, že při obdržení tarifů ve stejné hodnotě bude rozhodující pořadí, v jakém byly podány, přičemž první nabídky budou úspěšné. "Je to výsledek velkého počtu předložených nabídek," vysvětlil dále.
Při druhém zadávání zakázek šla veškerá nasmlouvaná kapacita – přibližně 300 MW – do fotovoltaických projektů. Nejnižší nabídka přišla na 219 PLN/MWh (53,51 USD) a nejvyšší na 278,9 PLN/MWh. Stropní cena stanovená polským regulátorem byla 340 PLN/MWh. Na nákup 2,7 TWh energie bylo přiděleno přibližně 2,5 miliardy PLN.
Německé aukce listopad:
Vysoutěžené ceny se podle BNetzA pohybovaly mezi 45,7 a 52 EUR/MWh, jejich vážený průměr dosáhl 50 EUR/MWh. Ve srovnání s minulým kolem, ve kterém dosáhl průměr vysoutěžených cen zcela stejné hodnoty, tak nedošlo k žádným zásadním změnám.
Španělské aukce:
Španělskou aukci na podporu obnovitelných zdrojů energie ovládly fotovoltaické a větrné elektrárny. Za průměrných 24,75 EUR/MWh země podpoří projekty s instalovaným výkonem 3 034 MW. Vítězové nyní mají dva, respektive tři roky na uvedení elektráren do provozu. Španělsko chystá v příštích letech další aukce, které mu pomohou splnit svůj cíl do roku 2030.
Španělsko zveřejnilo výsledky aukce na podporu obnovitelných zdrojů energie (OZE), kterou pořádalo poprvé od roku 2017. Většinu úspěšného výkonu tvoří fotovoltaické projekty o výkonu 2 036 MW, zbytek pak větrné elektrárny s výkonem 998 MW. Celkem byla aukce vypsána pro 1 GW fotovoltaických a 1 GW větrných elektráren a technologie pro další 1 GW nebyla specifikována. Celkem se aukce zúčastnilo 84 nabízejících s téměř 10 GW výkonu.
Aukce byla vyhodnocena formou nabídkových cen a celková průměrná cena podpořených projektů na 12 let činila 24,75 EUR/MWh (zhruba 640 Kč/MWh). Cena úspěšných fotovoltaických projektů se pohybovala v rozmezí 14,89 až 28,9 EUR/MWh s průměrem 24,47 EUR/MWh. Vítězné větrné elektrárny si zajistily podporu ve výši 20 až 28,89 EUR/MWh a v průměru 25,31 EUR/MWh.
Feldkurat Katz: To se nam to hoduje, Svejku, kdyz nam lidi pujcujou.
To se nam to kseftuje, kdyz je zaloha na tech zlejch.
Super diskuze smazaných příspěvků. :-)
Naši partneři
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se