Emise pokryté evropským systémem obchodování s povolenkami loni vzrostly o 0,8 %, jak ukazují předběžné údaje publikované v úterý Evropskou komisí. To představuje první zvýšení celkových ročních emisí v EU od roku 2010. Data zahrnují emise z 10 500 zařízení a letecké dopravy, předběžné číslo se vyšplhalo na přibližně 1,72 miliard tun ekvivalentu CO2. V roce 2016 přitom zařízení vyprodukovala kolem 1,706 miliard tun sledovaných skleníkových plynů.

Značný růst zaznamenaly především emise z letecké dopravy (z celkových 10 500 subjektů spadá 380 do letectví), a to o 6,1 %. Stacionární zařízení tak sama o sobě přispěla k růstu 0,7 %. Cena povolenky v reakci na předběžný přehled změn množství emisí stoupla během několika minut z 12,90 na 13,15 Eur. Data prozatím nejsou kompletní vzhledem k tomu, že někteří provozovatelé nedodali emisní výkazy za minulý rok do konce března, jak to předepisuje evropská legislativa. Někteří analytici přitom předpovídali růst o asi 0,5 %, berouc v úvahu oživení průmyslu a fakt, že snižování emisí v energetickém sektoru nebude jejich růst v průmyslu dostatečně kompenzovat.

V průměru emise v poslední dekádě zaznamenávají spíše pokles. Zdroj: Sandbag

Nejen špatné zprávy

Pozitivnějším faktem je to, že data prokazují, že rapidnější hospodářský růst v EU byl možný i při pouze mírnějším růstu emisí (HDP se v loňském roce zvýšil o 2,5 %). Pevný růst evropské ekonomiky vedl k vyšší ekonomické aktivitě a tím i k vyšším emisím.

Dle analytiků by tato data, pokud budou potvrzena, mohla vést k větší rovnováze na trhu s povolenkami EU ETS. Ten od doby hospodářské krize stále vykazuje převis ve výši přibližně 1,7 miliardy povolenek. Neúplné údaje ovšem zahrnují přibližně 95 % všech zařízení pokrytých EU ETS, větší změny těchto čísel tak nejspíš nelze očekávat.

Jednotlivé sektory – kovy a letadla na černé listině

Jak bylo v očekávání, nárůst množství emisí byl veden výrobním průmyslem, především výrobou kovů (okolo 2-3 %), průmyslem chemickým, papírenským a cementářským. Ropný průmysl společně se zemním plynem zaznamenal pokles o 1,4 %.

Emise z výroby elektřiny a tepla zaznamenaly pouze 0,1% růst a to i přesto, že většina odborníků předpovídala, i díky navýšené těžbě uhlí, růst strmější. Za nižší hodnoty může teplejší listopad a prosinec, v průměru silnější vítr a částečné oživení jaderné energetiky ve Francii.

Za značný nárůst byla minulý rok zodpovědná letadla. Data z letectví jsou ale zatím značně neúplná, jelikož 135 z 500 provozovatelů letecké dopravy prozatím ve stanovené lhůtě nepodalo emisní reporty za rok 2017.

Největší nárůst zaznamenal cementářský průmysl. Graf zobrazuje emise z jednotlivých průmyslů za letošní (fialová) a předchozí roky. Zdroj: Sandbag

Sucha v jižní Evropě a výpadky jádra ve Francii

Pokud jde o příspěvky jednotlivých evropských zemí, největší nárůst emisí skleníkových plynů zaznamenalo Španělsko a Portugalsko. Vzhledem k mimořádným suchům byla omezena výroba elektřiny z vodních zdrojů, což zapříčinilo zvýšení emisí CO2 Španělska o 10,3 % a jejich menšího souseda až o 18,3 %.

Výpadky jaderných elektráren ve Francii byly poté důvodem k 10,3% nárůstu emisí skleníkových plynů v zemi galského kohouta. Naopak Německo a Velká Británie zaznamenaly celkový pokles o 3,3 a 3,9 %, a to díky nárůstu výroby z obnovitelných zdrojů a zemního plynu. Polsko zaznamenalo nárůst o 2,1 % (tj. nejvíce ve východní části EU).

Rekordmany v celkovém zvyšování a snižování byly malé státy Lichtenštejnsko (+ 241,7 %) a Malta (- 50,1 %).

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *