Novou metodu bezpečného ukládání oxidu uhličitého pod zem objevili vědci na Islandu, když se jim podařilo skleníkový plyn přeměnit v minerál. Zachycený uhlík tak v pevném skupenství v podobě kalcitu, formy vápence, může být bezpečně uložen pod zem bez významných rizik jeho úniku zpět do atmosféry.

V roce 2012 vědci napumpovali do hloubky 400 až 800 metrů na 220 tun CO2. Oxid uhličitý pumpovali pod zem společně s vodou, která při reakci s plynem vytvořila roztok kyseliny uhličité, jež pod zemí reagovala s přítomným čedičem.

Pro ověření správné funkce metody vědci přimíchali k ukládanému oxidu uhličitému radioaktivní izotop uhlíku C14, jehož přítomnost umožnila snadné odhalení jakéhokoliv úniku. Žádný únik plynu však nenaznamenali.

Geotermální elektrárna Hellisheidi
Geotermální elektrárna Hellisheidi, jež zajišťuje napájení čerpadel pro vstřikování CO2 pod zem, je se zhruba 300 MW jendou z největší elektráren svého typu na světě. Zdroj: www.or.is

Zhruba po roce a půl se čerpadlo začalo porouchávat. Po jeho vytažení byli vědci značně překvapeni, když objevili nánosy bílo zeleného minerálu. Ten následně identifikovali jako kalcit. Uložení uhlíku do kalcitu byl sice jejich původní záměr, vědci nicméně předpokládali, že jeho vytvoření bude trvat několik let. Vzorky kalcitu obsahovaly stopy radioaktivního izotopu, což potvrdilo jeho vznik z ukládaného oxidu uhličitého.

 „Toto znamená, že může pod zem pumpovat velké množství CO2 a ukládat je velmi bezpečně během velmi krátké doby. V budoucnu bychom mohli přemýšlet o použití technologie u elektráren v místech, kde je hodně čediče a takových míst je mnoho.“

Martin Stute, spoluautor studie z americké Kolumbijské univerzity

Sami autoři projektu však připouštějí, že největší překážkou metody ukládání CO2 do čediče je její finanční náročnost. „Bez zpoplatnění uhlíkových emisí není žádný projektový záměr,“ říká spoluautor projektu Juerg Matter. Metoda navíc vyžaduje velké množství vody, kdy oxidu uhličitý tvoří pouze přibližně pět procent směsi.

Islandská geotermální elektrárna Hellisheidi v současné době již přechází z fáze experimentálního provozu k ukládání oxidu uhličitého ve větším množství.

Úvodní fotografie: Juerg Matter (Science)

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *