Petici za návrat peněz z emisních povolenek do uhelných regionů podepsalo už 4500 lidí. Má také podporu všech senátorů a poslanců z Karlovarského a Ústeckého kraje, stejně tak obou krajských zastupitelstev. První předložená verze připravované novely zákona o emisních povolenkách ale při přerozdělování vybraných prostředků regiony opomíjí. Na situaci dnes v tiskové zprávě znovu upozornil senátor Miroslav Balatka (Piráti a STAN). Připomněl květnové usnesení Senátu, které vládu vyzývá k odpovědnosti za řešení situace v postižených regionech.

„Požadujeme reálné kroky. Je třeba vytvořit transformační fond, který bude sloužit k financování strukturálních změn v Karlovarském a Ústeckém kraji, prioritně k tvorbě nových kvalifikovaných pracovních míst v Sokolovské a Mostecké hnědouhelné pánvi,“ uvedl Balatka.

Tento transformační fond by měl být naplněn právě finančními prostředky, které stát odčerpává formou prodeje emisních povolenek z území Karlovarského a Ústeckého kraje.

Senátor připomněl, že již nyní patří Karlovarský kraj spolu s Ústeckým k nejhůře strukturálně postiženým oblastem České republiky. Směřuje do nich nejméně prostředků z rozpočtu státu i z evropských fondů. Potýkají se s nízkým výkonem lokální ekonomiky, nezaměstnaností, nízkými mzdami, vysokou ekologickou zátěží, vysokým počtem exekucí a dalšími problémy. Karlovarský a Ústecký kraj jsou zároveň největšími plátci poplatků za emisní povolenky, díky koncentraci zpracovatelů hnědého uhlí. V letech 2019 až 2022 zaplatí jen těžební společnost Sokolovská uhelná do státního rozpočtu přes osm miliard korun za emisní povolenky, peníze se ale zpět do regionů nevrací, uvedl Balatka.

Ilustrační foto

Pomoc regionům by měla vést ke zmírnění problémů spojených s útlumem a ukončováním těžby. Situací se intenzivně zabývá i Karlovarský kraj, který mimo jiné usiluje o podporu a technickou pomoc z projektů EU.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *