Švédsko plánuje výrobu "nefosilní" oceli. První závod má zahájit provoz v roce 2025
Švédská energetická agentura má podpořit projekt společné iniciativy společností SSAB, LKAB a Vattenfall. Cílem projektu HYBRIT je demonstrovat výrobu oceli bez použití fosilních paliv. Podle Vattenfallu má SEA na projekt přispět 22 miliony švédských korun (57,2 milionu Kč). Peníze mají jít na komplexní studii proveditelnosti, která je součástí prací na plánovaném demonstračním závodě. Ten se má stát důležitým článkem ve vývoji celého hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel.
Pilotní závod pro využití přímé redukce železné rudy vodíkem zahájil provoz 31. srpna poblíž města Luleå. Podle Vattenfallu mají nyní začít přípravy na rozšiřování testů do průmyslového měřítka v demonstračním závodě. Finance, které Švédská energetická agentura projektu přislíbila, mají jít na studii, která má stanovit předpoklady pro realizaci demonstračního závodu. Mimo jiné se má studie zaměřit na plán, konstrukci závodu, výběr technologií, logistická řešení a v neposlední řadě výběr lokality.
Švédská energetická agentura je vládní agentura spadající pod tamní Ministerstvo infrastruktury. O rozpočtu a úkolech agentury rozhoduje vláda a parlament. Agentura podporuje výzkum nových obnovitelných zdrojů, pohonných hmot budoucnosti a chytrých sítí. Agentura rovněž podporuje rozvoj podnikání, které umožňuje komercializaci energetických inovací.
„Jsme velmi rádi, že jsme opět obdrželi podporu od Švédské energetické agentury v naší jedinečné spolupráci při vytváření hodnotového řetězce bez fosilních paliv.“ – Andreas Regnell, předseda představenstva HYBRIT Development AB a Senior Vice President Strategického vývoje ve Vattenfallu
Funkční závod v roce 2025
Podle současného plánu má začít výstavba demonstračního závodu v roce 2023, k zahájení provozu by mělo dojít již v roce 2025. Cílem má být demonstrace výroby v plném rozsahu s kapacitou lehce přes 1 milion tun železa ročně.
Tento objem přitom činí přibližně pětinu celkových zpracovatelských kapacit v závodech společnosti LKAB v Malmbergetu a přibližně polovinu výrobních kapacit vysokých pecí společnosti SAAB ve městě Luleå. Cílem projektu je realizace prvního hodnotového řetězce pro „nefosilní“ ocel na světě už v roce 2026.
Podle Vattenffalu je koncepce a proces takovéto výroby oceli velmi složitý a rozsáhlý. Demonstrační projekt závodu je tak zapotřebí pro co největší napodobení průmyslového procesu a pro zvolení vhodné technologie.
„Demo studie, ve kterých je tento projekt prvním krůčkem, jsou zapotřebí provést před tím, než bude možné udělat krok k rozsáhlé průmyslové implementaci. Vysoké pece v ocelářském odvětví jsou odpovědné za velký podíl, přibližně 10 %, všech uhlíkových emisí ve Švédsku. Jedná se o významný krok v přechodu švédského průmyslu ke snižování emisí skleníkových plynů.“ Klara Helstad, vedoucí oddělení Udržitelného průmyslu v SEA
Zdroj úvodního obrázku: Vattenfall, Åsa Bäcklin
Mohlo by vás zajímat:
Jsu zvědavý, konečně se naťukávají odvětví kde jsou fosilní paliva naprostý standart a jiné možnosti zatím jen velice okrajové. Některé kovy se už delší dobu redukují vodíkem, ale jde o malá množství v extrémních čistotách, přes megatunu ročně co slibuje projekt ze článku by byla naprosto jiná liga.
Druhá věc co trochu sleduju jsou cementářské pece. Ty produkují druhý zásadní stavební materiál, a také jsou závislé na fosilních palivech. Bill Gates nedávno ukázal výsledky projektu solární pece na cement, chlubil se dosahovanou teplotou, ale výkon buhužel slabota. Vycházelo to na pár kilo cementu za hodinu, plynové pece dělají minimálně tuny za hodinu=/
Jedna taková megatunová huť bývala v Hamburku. Komplet bez uhlí.
A s cementem se jedno řešení nabízí, elektrická pec. Když je to dobré pro slévárny, nevím co brání cementárnám.
Ale ano máte pravdu el. energie řeší každý technický problém. Jenže cena uhlí pro ocelárny je asi 1,5kč /kq při výhřevnosti 28MJ = 0,2kč kWh , cena el. energie pro takovou fabriku ale neklesne ani u nás pod 2kč takže zdražení 10x a i když zlepšíte účinnost což zlepšíte tak pod 7 násobné zdražení se nedostanete. Možná že by mohli mít smlouvu s distributorem ,že jim bude dodávat náhodně levnou elektřinu, když bude třeba foukat a tak by šetřili uhlí, ale jinak to prakticky znamená konec výroby oceli a přechod na dovoz - k čemu to tedy celé je ? Je třeba to vidět komplexně a i největší zastánci snižování emisí by měli vědět, že pokud se sníží emise na 10GT což je asi na 30% současného stavu přestane stoupat koncentrace CO2 v atmosféře. Takže tam kde je náhrada obtížná se mohou pálit fosilní paliva dál a koncentrace v ATM stoupat nebude. Krom toho pokles CO2 v ATM by stejně vedl ke snížení produkce zemědělství, což není žádoucí.
Mám k tomu textu několik otázek:
1) Co za jednotku je kq? Kilo-metrický cent?
2) Jaké uhlí stojí 1.5 Kč/[něco]? Není uhlí jako uhlí.
3) Kolik energie z toho uhlí se reálně využije? Co s tím dělají koksovny, aglomerace, ...?
4) A všiml jste si, že jsem psal o elektrických pecích pro cementárny?
1) Uznávám že nejde o oficiální zkratku, ještě pro jednotku která je ve vědě už zakázaná, ale vzhledem k tomu že se bavíme o energii jsem kq pochopil jako KiloKalorii (KiloQualorii=)
2) Relativně nedůležitá otázka když je to přepočítané na výhřevnost
3) To by mně taky zajímalo jaká je reálná účinnost velkých tepelných procesů! Teplo dělané z elektriky bude taky unikat, i když beru že efektivita bude lepší protože jde líp "zacílit" a řídit.
Já si naopak myslím, že celý ten Josefův výplod je ptákovina. Je fakt rozdíl mezi uhlím a uhlím. Týká se to výhřevnosti, obsahu síry, obsahu prchavých látek, obsahu a složení popelovin, obsahu vody, velikosti kusů uhlí, dalších mechanických a fyzikálních vlastnostech uhlí, ...
Mám známého, který má celý byznys, že pro koksovny testuje vzorky uhlí na X různých parametrů a podle nich jim navrhuje složení vhodné směsi pro koksování. Je to úplná alchymie. Jestli je něco náročné na kvalitu uhlí, jsou to hutě a primární metalurgie obecně. Metalurgické uhlí stojí o dost více než uhlí energetické, o hnědém "uhlí" ani nemluvě.
Jo takhle, já myslel že se bavíme i obecně o průmyslovém ohřívání, pokud jde čistě o vysoké pece tak koksovatelné uhlí opravdu je alchymie. Když ale kouknete jen podle výhřevnosti co pan Josef tak je zřejmé že nejde o hnědé uhlí, naopak to bude nějaké hodně pěkné bituminous coal, málo bordelu a prchavé hořlaviny, potenciálně dobře koksovatelné.
Mohl byste, pls, přidat odkaz na nějakou dobrou informací o té saturační koncentraci? Co jsem k tomu zatím náhodně zachytil, mi bylo nesrozumitelné.
Velmi zajimavá technologie. Myslim, že koksovny prestanou cosík spalovat bez uzitku.
VODÍK
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se