Vláda se na svém pondělním zasedání zabývala návrhem novely zákona o hospodaření s energií Ministerstva průmyslu a obchodu. Ministerstvo se novelou snaží zhojit nedostatky předchozí úpravy, které jí vytkla Evropská komise. Zároveň zavádí nová pravidla pro plnění povinnosti zajistit minimální energetickou účinnost při změně stavby výrobny elektřiny či tepla. Vláda ale tuto část novely nakonec přijala se změnami.

Právě druhou část novely kritizují ekologické organizace, ve společné tiskové právě se proti ní ohradili především Hnutí DUHA a Greenpeace. Trnem v oku jim byla změna ustanovení, které říká, že minimum pro energetickou účinnost bude nově povinno plnit pouze zařízení, jehož modernizace má za následek změnu instalovaného výkonu. Starší výrobny, či zařízení, kterým se přestavbou instalovaný výkon nezmění, by povinnost zajistit alespoň toto minimum neměly. Dle organizací tak ministerstvo de facto podporuje prodlužování životnosti uhelných elektráren s nízkoúčinnou výrobou, kterých by se ale dle platných koncepčních dokumentů mělo postupně zbavovat, a brání rozvoji obnovitelných zdrojů.

Proti evropským cílům i SEK

Ustanovení je údajně přímo v rozporu se Státní energetickou koncepcí i cíli, ke kterým je Česká republika vázána v rámci Evropské unie (zvýšit energetickou účinnost o 32,5 % do roku 2030 ve srovnání s rokem 1990). Státní energetická koncepce totiž předepisuje, že stát má znevýhodnit samostatnou výrobu elektřiny z hnědého uhlí v elektrárnách s obvyklou účinností 30 – 40 % a přednost ve využívání uhlí má dostat kombinovaná výroba elektřiny a tepla v teplárnách.

Novelou tak ministerstvo, dle ekologických organizací, jde přímo proti schválené koncepci. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom v minulosti samo deklarovalo, že pokud se bude spalovat uhlí, mělo by tomu být pouze s maximální účinností. Na novelu zákona reagovala i ekologická právní organizace Frank Bold.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu je vázáno Státní energetickou koncepcí, je proto alarmující, že postupuje přesně opačným způsobem, než který tento strategický dokument vyžaduje.“ Laura Haiselová, právnička Frank Bold

Vláda nakonec kontroverzní ustanovení z novely vyškrtla a novelizační zákon poslala dál se změnami. Ekologické organizace tento krok přivítaly.

První část novely, kterou bylo reagováno na výtky Evropské komise, zavádí povinnosti zveřejňovat na dobře přístupném a viditelném místě průkaz energetické náročnosti budovy. Ten musí být vystaven v budovách, do kterých má přístup veřejnost. Tuto povinnost vyplývající z evropské legislativy dosud Česká republika aplikovala a vymáhala nedostatečně.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *