Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nová rakouská vláda chce bránit výstavbě jaderných elektráren v okolních zemích

Nová rakouská vláda lidoveckého kancléře Sebastiana Kurze nadále trvá na bezjaderné energetice. Ve svém programu koalice Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ) slibuje, že použije všechny diplomatické prostředky, aby zabránila prodlužování životnosti nukleárních elektráren v sousedních zemích, stejně pak chce postupovat i v případě výstavby nových jaderných bloků. Jmenovitě o dostavbě českých jaderných elektráren Temelín a Dukovany se vládní program nezmiňuje.

Koalice ÖVP a FPÖ v kapitole nazvané Životní prostředí konstatuje, že bude ctít všechny dosavadní mezinárodní dohody týkající se ochrany klimatu.

2. Francie odhlasovala úplný zákaz těžby ropy a plynu po roce 2040

Francouzský parlament na svém úterním hlasování schválil zákon, kterým na území Francie, stejně jako na všech zámořských a závislých územích státu, stanovil úplný zákaz těžby ropy a zemního plynu. Veškerý dobývací průmysl by měl ukončit svou činnost k roku 2040. Země se tak staví do pozice lídra v obnovitelných zdrojích. Minulý týden se konala v Paříži rovněž konference One Planet, kde byly oznámeny smělé plány na financování transformace evropské ekonomiky.

Ač závazek zní poněkud teatrálně, ze strany Francie jde pouze o symbolické gesto. Země je téměř zcela závislá na importu ropných produktů a plynu ze zahraničí. Na území státu je dobýváno ročně okolo 815 tisíc tun ropy (ekvivalent) – tedy množství, které je například v Saudské Arábii vyprodukováno za pouhých několik hodin.

3. Harmonogram útlumu těžby v dolech OKD stále není jasný

Přestane se příští rok těžit na Karvinsku černé uhlí v dolech Darkov a Lazy? Odpověď, jež může výrazně ovlivnit dění v těžební společnosti OKD, ale i v celém Moravskoslezském kraji, zatím nezná nikdo. OKD je už rok a půl v úpadku a s postupným útlumem dolů počítá reorganizační plán, který firmě schválili její věřitelé i Krajský soud v Ostravě. Odvolaly se však proti němu největší neuznaný věřitel Citibank a mateřská NWR, Vrchní soud v Olomouci ještě o odvolání nerozhodl, a tak se účinnost plánu zatím odkládá. Není tak jasné, zda by se i při definitivním schválení plánu útlum dolů stihl uskutečnit ještě v příštím roce podle původního předpokladu.

„S ohledem na dále se snižující profil výroby nás v příštím roce nepochybně čeká další náročné období s mnoha úkoly na straně provozních výnosů, nákladů i útlumu. V současné době dokončujeme podnikatelský plán na rok 2018 a věřím, že bude – stejně jako v letošním roce – postaven na racionálních možnostech vydobytí ekonomických zásob černého uhlí, plynulých dodávkách našim zákazníkům a finanční rovnováze provozních výnosů a nákladů,“ uvedl výkonný ředitel OKD Antonín Klimša.

4. Státy EU se dohodly na podobě směrnice o vnitřním trhu s elektřinou

Země Evropské unie se shodly na podobě směrnice pro společná pravidla vnitřního trhu s elektřinou. Mnohahodinové vyjednávání ministrů zodpovědných za energetiku v noci nakonec přineslo shodu také na všech dalších návrzích směrnic a nařízení, které dohromady tvoří takzvaný balíček čisté energie. Nynější postoj Rady EU v příštím roce umožní předsednickému Bulharsku zahájit vyjednávání s Evropským parlamentem o finální podobě pravidel.

Směrnice o elektrickém trhu klade důraz na odběratele a dobře fungující trh. Mezi její základní prvky patří možnost svobodného stanovení cen pro dodavatele, členské země ale dostávají možnost dočasné regulace k podpoře zranitelných domácích spotřebitelů. Diskriminaci účastníků trhu má zabránit řada záruk, uvedla v nočním prohlášení Rada EU.

5. Evropští ministři se dohodli na zmírnění emisních limitů pro kapacitní mechanismy do roku 2030

Evropští ministři schválili návrh pravidel pro budoucí kapacitní mechanismus. Přibyla v něm nová podmínka umožňující využívání energetických zdrojů s vyšším množstvím vypouštěných emisí CO2. Limit, který je stanoven na 700 kg CO2 ročně na 1 kW instalovaného výkonu, prosadila především Itálie.

Zpravodajský portál Platts informoval o postupu vyjednávání v Evropském parlamentu. Dle nejnovější podoby dohody o pravidlech by uhelné elektrárny v EU mohly profitovat z kapacitního mechanismu až do roku 2030. Jedná se o návrh designu trhu s elektřinou pro EU, který schválili evropští ministři pro energetiku.

6. BDEW: Plyn má pomoci v zachování výkonové přiměřenosti Německa po roce 2022

Německý Spolkový svaz energetiky a vodohospodářství (BDEW) ve svém včerejším prohlášení požaduje zlepšení podmínek pro výstavbu plynových zdrojů. Díky odklonu země od jaderné energie a odstavování uhelných elektráren Německu hrozí problémy se zachováním výkonové přiměřenosti země po roce 2022. Dle BDEW by právě plynové zdroje měly být řešením, jehož realizaci je ovšem třeba politicky podpořit.

Předběžné statistiky výroby elektřiny v roce 2017 publikované BDEW ukazují pokles podílu výroby elektřiny z německých uhelných a jaderných elektráren. Nárůst naopak zaznamenal podíl výroby z obnovitelných zdrojů. Dle BDEW je vzhledem k tomuto trendu nutná politická podpora výstavby nových plynových zdrojů. Flexibilní výkon plynových zdrojů totiž napomáhá s udržováním výkonové rovnováhy v soustavě.

7. Státy EU se shodly na směrnici o energii z OZE

Členské země Evropské unie dnes večer našly shodu na směrnici o podpoře elektrické energie z obnovitelných zdrojů. V tiskové zprávě to uvedla Rada EU. Celoevropský závazný cíl mít v roce 2030 nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů zůstal po mnohahodinovém jednání beze změny, v dopravě je tento cíl na hodnotě 14 procent s tím, že tři procenta mají být pokročilá biopaliva.

Pozice členským státům umožňuje začít vyjednávat s Evropským parlamentem o konečném znění směrnice. Europarlament přitom už v říjnu oznámil, že základní cíl by podle jeho názoru měl být na úrovni 35 procent.

8. Německá SPD chce prověřit zavedení uhlíkové daně, Francie volá po celoevropském opatření

Německá dosluhující vláda plánuje prověřit zavedení uhlíkové daně pro vybrané sektory. Francie obnovila svou výzvu k zavedení celoevropské uhlíkové daně.

Německé ministerstvo životního prostředí vedené SPD plánuje ověření zavedení efektivní ceny uhlíkových emisí pro relevantní sektory. Tento krok byl oznámen na One Planet Summit minulý týden v Paříži.

9. Ohrozí globální oteplování potenciál větrné energetiky?

Dle výzkumu vědců, kteří zkoumali dlouhodobý dopad globálního oteplování na větrnou energetiku, může v některých oblastech světa ležících v mírném pásmu dojít k nezanedbatelnému poklesu potenciálu větru. V polovině století by na severní polokouli mohlo dojít k poklesu okolo 10 %. Naopak v jiných, zejména tropických, oblastech potenciál pravděpodobně poroste.

Tým vědců z americké Colorado University Boulder publikoval ve vědeckém časopisu Nature Geoscience výzkum, ve kterém se zaměřil na dopad globálního oteplování a rostoucích emisí CO2 na větrné proudění na naší planetě. Na základě desítky klimatických modelů zjistili, že zejména na severní polokouli by mohlo do roku 2050 dojít k poklesu síly větru o 8-10 % a do roku 2100 o 14-18 %.

10. Domácnosti díky mikrosítím pomalu začínají obchodovat s nevyužitou elektřinou

S rozvojem decentralizované výroby a bateriových akumulačních systémů se postupně začínají objevovat různé platformy, které umožňují malovýrobcům prodávat jejich přebytky elektrické energie. V sousedním Německu se do podobného systému zapojily již desetitisíce domácností.

Transformace energetického sektoru a nástup decentralizovaných zdrojů postupně mění dosavadní principy, kdy odběratelé elektrické energie nemusí nakupovat veškerou elektřinu od svého dodavatele, ale mohou se zapojit do obchodování přímo s malovýrobci.

Téma

Infografika: Vývoj bilance elektřiny v regionu střední Evropy

Elektroenergetický sektor nejen v České republice a dalších evropských zemích prochází v posledních letech transformací. V regionu střední Evropy je patrný zejména vliv německé Energiewende, politiky, která má za cíl přechod k využívání obnovitelných zdrojů energie. Tento proces, spolu s vývojem ekonomiky, úpravami evropské legislativy a zákonů v jednotlivých zemích, má dopad na výrobu a spotřebu elektrické energie v regionu.

Výroba a spotřeba elektrické energie ve většině zemí střední Evropy poklesla zejména v období globální ekonomické recese, kterou odstartovala finanční krize ve Spojených státech v roce 2007. Většinu evropských zemí krize zasáhla především v letech 2008 a 2009. V následujících letech tak spotřeba elektrické energie ve většině regionu stagnovala, a to až do roku 2015, kdy opět začala pomalu růst.

Vzkaz (také) do Dukovan: Američané oživují Westinghouse

Bankrot společnosti, krachující výstavba nových jaderných bloků v USA a také firma, které se chtějí mermomocí a co nejdříve zbavit její japonští majitelé. To vše dohromady tvoří mozaiku dnešní povadlé image kdysi slavné korporace Westinghouse.

Všechno ale nasvědčuje tomu, že se mnozí Američané s tímto stavem nesmířili. Ať už sedí v sídle Westinghousu na předměstí pensylvánského Pittsburghu, nebo ve vládních křeslech ve Washingtonu. Muž, který režíruje pokus o téměř zmrtvýchvstání americké jaderné energetiky a také její expanze do zahraničí, se jmenuje Rick Perry. Je americkým ministrem energetiky v administrativě Donalda Trumpa.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu