Top 10 událostí z energetiky za poslední týden
1. ČEPS otevírá bateriím trh s podpůrnými službami, zatím však pouze jeho část
Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS otevírá velkým bateriovým úložištím cestu na trh s podpůrnými službami. Možnost poskytovat podpůrné služby využívané k zajištění rovnováhy v soustavě by však zpočátku měla být omezena pouze na některé služby. Baterie navíc nebudou moci služby poskytovat samostatně, ale pouze v rámci tzv. fiktivních bloků s turbogenerátorem.
ČEPS vyslyšel volání hlavních hráčů na poli velkých bateriových úložišť a v návrhu změny Pravidel provozování přenosové soustavy (PPPS) ze začátku ledna letošního roku navrhuje umožnění bateriím účastnit se trhu s podpůrnými službami.
2. Záložní generátor v Temelíně poprvé dodával elektřinu do sítě po 24 hodin
Jaderná elektrárna Temelín vyzkoušela na konci minulého týdne záložní bezpečnostní systém. Vůbec poprvé dodával jeden z dieselgenerátorů elektřinu do přenosové soustavy 24 hodin. Dosud to bylo maximálně osm hodin. Během ostrého testu vyrobil tento generátor 146 megawatthodin (MWh) elektřiny, která by přibližně 40 českým domácnostem vystačila na celý rok. ČTK to dnes řekl temelínský mluvčí Marek Sviták. Každý z šesti hlavních dieselových generátorů v elektrárně absolvuje zkoušku v podobném rozsahu jednou za tři roky.
Start zařízení, připojení k přenosové soustavě i provoz se odehrály bez problémů. Temelín má deset dieselgenerátorů.
3. Německé větrné elektrárny dominovaly výrobě již druhý měsíc v řadě
Větrné elektrárny v Německu během ledna, stejně jako v prosinci, překonaly ve výrobě ostatní zdroje. Celkem do sítě dodaly 14,7 TWh energie, většinu z rekordních 22,8 TWh dodaných z obnovitelných zdrojů. Průměrná výroba z větrných elektráren tak činila 20 GW.
Dle analýzy serveru Platts byly německé větrné elektrárny i v lednu dominantním zdrojem elektrické energie, stejně jako v prosinci. Větrné zdroje vyrobily za měsíc leden 14,7 TWh elektrické energie, což je o 84 % více ve srovnání s lednem minulého roku. Naopak výroba z uhelných a plynových elektráren klesá.
4. Žaloba kvůli dostavbě Temelína půjde opět k soudu. Nejvyšší správní soud zrušil původní rozhodnutí
Městský soud v Praze musí opět řešit žalobu spolků kvůli potenciálnímu rozšíření Temelína. Nejvyšší správní soud (NSS) dnes podruhé vyhověl kasační stížnosti Jihočeských matek, Občanské iniciativy pro ochranu životního prostředí a sdružení Calla, zjistila ČTK z úřední desky .
Městský soud žalobu spolků nejprve v roce 2015 odmítl z procesních důvodů, loni ji pak zamítl pro nedůvodnost. NSS zrušil první a nyní i druhý verdikt, plné znění svého nového rozsudku ale zatím nezveřejnil, má na to měsíční lhůtu.
5. Evropský parlament odhlasoval reformu emisního trhu po roce 2020
Evropský parlament na svém včerejším zasedání schválil reformu evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) pro období mezi lety 2021 a 2030. Přijetí návrhu parlamentem otevřelo cestu k jeho konečnému schválení, o kterém bude v nadcházejících měsících rozhodovat Evropská rada.
K prozatímní dohodě týkající se reformy evropského systému obchodování s emisními povolenkami dospěli zástupci Parlamentu a Rady EU na začátku loňského listopadu. Stěžejním bodem vyjednávání tehdy byl takzvaný modernizační fond, který má v 10 „nejchudších“ zemích EU podpořit modernizaci energetických systémů a zvyšování energetické účinnosti.
6. Investoři o stavbě jaderných zdrojů neslyší rádi, akcie PKN Orlen odepsaly téměř 5 %
Akcie polské společnosti PKN Orlen se po oznámení, že jednou z možností dalšího rozvoje společnosti je i účast na stavbě jaderného zdroje v Polsku, propadly o téměř 4,5 %. Poměrně nečekaný krok způsobil druhý největší pokles na tomto akciovém titulu za letošní rok.
Investoři energetických společností zřejmě velice neradi slyší o plánech energetických společností na výstavbu jaderného zdroje. Nejen v České republice je pro investory ČEZu negativním signálem potenciální stavba jádra, totožná situace je i v Polsku.
7. První blok JE Leningrad II dosáhl minimálního kontrolovaného výkonu
Obsluha 1. bloku Leningradské jaderné elektrárny II vyvedla toto úterý (6. 2. 2018) reaktor na minimální kontrolovaný výkon (MKV). Informaci zveřejnila ruská jaderná společnost Rosatom. Reaktorová nádoba pro tento blok, který se nachází v Sosnovém Boru v západní části Ruska, byla stavebně instalována již v roce 2014. Na druhém, v současnosti budovaném, bloku JE Leningrad II byla reaktorová nádoba instalována 30. listopadu minulého roku.
Současná Leningradská jaderná elektrárna I disponuje čtyřmi provozovanými bloky typu RBMK-1000, zatímco novější Leningradská jaderná elektrárna II bude čítat celkem 4 reaktory typu VVER-1200. Nový blok bude v tomto roce již druhým nově spuštěným reaktorem. Rostov 4, ležící poblíž města Volgodonsk, byl připojen k elektrické síti 1. února.
8. USA: Provozovatel JE Millstone žádá finanční podporu, hrozí uzavřením elektrárny
Regulátoři v americkém státě Connecticut žádají po společnosti Dominion Energy, která provozuje tamní jadernou elektrárnu Millstone, aby doložila důkazy pro svá tvrzení o hrozbě uzavření elektrárny, pokud nezíská podporu ze strany státu. O státní podporu žádají provozovatelé jaderných elektráren, jejichž ekonomiku provozu ohrožují nízké velkoobchodní ceny elektrické energie, i v dalších státech USA.
Společnost Dominion Energy se snaží získat podporu pro svou jadernou elektrárnu u tamních zákonodárců, kteří by mohli uznat přínos jaderných elektráren jako bezemisních zdrojů. Stát Connecticut již dříve udělil podobný status obnovitelným zdrojům, které mají přispět k plnění environmentálních programů.
9. EIB schválila nejvyšší půjčku jedinému energetickému projektu ve své historii
Nejvyšší půjčka Evropské investiční banky (EIB) energetickému projektu v objemu 1,5 miliardy euro (37,85 miliard korun) byla schválena plynovodu TAP (Transjadranský plynovod). Plynovod TAP je součástí plynové infrastruktury, která tvoří tzv. jižní koridor. Cílem těchto projektů je do Evropy přivést plyn z Kaspického regionu.
Infrastruktura jižního koridoru do Evropy přivede plyn z ázerbájdžánského ložiska Shah Deniz-2. Plyn bude přepravován přes Ázerbájdžán, Gruzii, Turecko, Řecko, Albánii a Itálii, kde celá infrastruktura končí. Samotný TAP začne na turecko-řeckých hranicích a skončí na jihu Itálie.
10. Možnosti transformace ČEZ posoudí tým expertů sestavený vládou
Vláda sestaví tým, který bude s vedením energetické společnosti ČEZ hovořit o návrzích na rozdělení firmy. Budou v něm experti na energetiku a finance, uvedl dnes po jednání kabinetu premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Majoritním akcionářem největší tuzemské energetické firmy je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
O rozdělení firmy se uvažuje mimo jiné kvůli stavbě nového jaderného zdroje. Babiš ještě jako ministr financí v minulé vládě několikrát uvedl, že výstavbu bloku by měl financovat sám ČEZ. To by ale mohlo být mimo jiné nevýhodné pro minoritní akcionáře.
Téma
Stop evropskému jádru! Mají Rakušané šanci?
Když se Rakušané na konci minulého století pustili do protestů proti dostavbě prvních bloků jaderné elektrárny Temelín, podle všeho dosáhli toho, že Čechy utvrdili v jejich většinové podpoře jaderné energetiky. Před necelými třemi lety Vídeň „pohnala“ Evropskou komisi před Evropský soudní dvůr v Lucemburku kvůli jejímu pozitivnímu stanovisku vůči stavbě elektrárny Hinkley Point C ve Velké Británii. A v Praze si to mnozí vyložili jako další faktický útok vůči Česku – kdyby soud zpochybnil projekt Hinkley Point, zkomplikoval by také stavbu nových reaktorů v Dukovanech nebo Temelíně.
Pravda je taková, že Rakušané odhodlaně bojují proti jaderné energetice kdekoliv v Evropě. Sami dali atomu „sbohem“ a z tohoto pohledu je vcelku logické, že jim vadí nukleární bloky kdekoliv jinde. Čím blíže jsou k rakouským hranicím, tím silnější je pochopitelně vídeňský odpor.
Studie: Probíhající změny v dopravě a jejich vliv na využívání energií v osobní dopravě – 1. část
Výzkumný institut Oxford Institute for Energy Studies vydal studii o dopadech nyní probíhajících změn v dopravě na využívání energií v osobní dopravě. Studie vznikla na základě workshopu, který institut pořádal a kterého se účastnili experti z oblasti energetiky, automobilového průmyslu a experti na mobilitu a další technologie. Studie popisuje osm klíčových poznatků. Tento článek je první částí textu.
Elektromobilita není jedinou alternativou v dopravě
Elektromobily ze všech zkoumaných technologických alternativ v dopravě v současnosti přitahují nejvíce pozornosti. Elektromobilita je podporována zejména ze strany vlád. Mnoho jiných technologií je ale rozvíjeno díky soukromým investicím.
Úsvit solárních oken – 2. díl
Do roku 2020 bude podle Freedonia Group celosvětově každý rok pokryto sklem 8,3 miliard čtverečních metrů na nových budovách. Kdyby byla tato plocha pokryta solárními panely, její instalovaný výkon by byl více než 1 terawatt a během jednoho roku by dokázala vyrobit přibližně 2 200 TWh elektrické energie. To je zhruba 9 % světové spotřeby elektrické energie v roce 2016. K využití tohoto potenciálu a zachování původní funkčnosti by se dala využít solární okna.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se