Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Spalování odpadu by podle některých nemělo být bráno jako obnovitelný zdroj

Koalice zelených neziskových organizací a zástupců průmyslu v oblasti recyklování, chemického průmyslu, lesnictví a bio ekonomiky napsala minulý týden dopis politickým činitelům EU. V dopise na ně naléhají, aby spalování odpadu přestalo být bráno jako obnovitelná energie. Informoval o tom portál Euractiv.

Dopis je reakcí na nyní probíhající jednání o revizi Směrnice o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Poslední návrh představený právě předsedajícím Bulharskem je podle koalice neziskových organizací a zástupců průmyslu „velmi špatný“. Návrh totiž smazal čtyři z pěti tzv. bezpečnostních opatření, která byla dříve přijata. Tato opatření měla zajistit, že by výroba elektřiny ze spalování odpadu byla v unijní hierarchii nakládání s odpady až na posledním místě jako nejméně žádoucí možnost nakládání s odpadem.

2. Stane se honba za kobaltem pro baterie „zlatou“ horečkou 21. století?

V posledních letech se hovořilo o kobaltu a jeho významnosti pro odvětví elektromobility, a mezi ty, kteří na tuto významnost upozorňovali, patří Gerard Reid, spoluzakladatel společnosti Alexa Capital v Londýně. I přes tuto skutečnost několik automobilových výrobců nedbalo na význam tohoto materiálu, a mohou se tak setkat s problémy v rámci jejich elektromobilové strategie.

I kdyby cena kobaltu měla stále tendenci růstu, bude trvat dlouhou dobu, než se produkce tohoto materiálu vyrovná poptávce. Dobrou zprávou je, že množství kobaltu, které je v přírodě k dispozici, je velké. Podle americké agentury United States Geological Survey, obdoby České geologické služby, se v přírodě vyskytuje 7 milionů tun kobaltu, což stačí k pokrytí současné úrovně spotřeby na 70 let. Kobalt se jen zřídka v přírodě vyskytuje jako samostatný kov. Většinou jej nalezneme jako doprovodný prvek niklových, olověných a měděných rud.

3. Zdroj elektřiny pro Mars: Finální zátěžový test jaderného minireaktoru proběhl na výbornou

NASA úspěšně otestovala svůj kompaktní jaderný systém navržený zejména pro dlouhé mise na nehostinném povrchu Marsu. Poslední částí byl zátěžový test plného výkonu systému. Výsledky prezentovala NASA ve středu na konferenci v Cleavelandu.

Základními prvky systému KRUSTY (Kilopower Reactor Using Stirling Technology) jsou lehký štěpný reaktor o velikosti ruličky od papírových utěrek a Stirlingovy motory, které přeměňují teplo produkované reaktorem na elektřinu. Systém je schopný produkovat až 10 kW elektrického výkonu nepřetržitě po dobu 10 i více let. Čtyři takové systémy jsou schopny napájet základnu například na Marsu.

4. Zvládne německá síť navýšení cíle pro obnovitelné zdroje? Bez dalších nových vedení těžko

Německo postupně posiluje svou přenosovou soustavu, ovšem tempo výstavby nových vedení je dlouhodobým terčem kritiky německé Energiewende. V souvislosti s dosažením nového vládního cíle podílu výroby elektřiny OZE na spotřebě elektřiny ve výši 65 % do roku 2030 bude navíc nutné další rozšiřování sítě. Na nutnost výstavby dalších linek v souvislosti s novým vládním cílem upozorňuje dle serveru Platts ve své zprávě německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA).

Náklady na opatření související se stabilizací německé přenosové soustavy a redispečinkem opět rostly, když v minulém roce přesáhly miliardu eur. Podle německého regulátora je v dlouhodobém horizontu jedinou možností pro snížení těchto nákladů výstavba nových nových vedení v severojižním směru. V tomto ohledu bylo v loňském roce dosaženo mírného pokroku v povolovacích procesech u klíčových projektů.

5. Solární elektrárna povinně na střeše každého nového domu? Kalifornie chystá nový zákon

Kalifornie bude dnes hlasovat o nové podobě energetických standardů. Hlavní změnou by byly povinné solární panely na střechách prakticky všech nových rodinných domů od roku 2020. Americký stát tak udělal kompromis oproti původní myšlence zavést povinné domy s nulovou energetickou spotřebou.

Zpravodajský portál The Orange County Register informoval o nadcházejícím hlasování v Kalifornii. V americkém státě pouze zhruba 15 až 20 % nových rodinných domů je postaveno se střešními solárními panely. Tento servis není zatím moc běžný a za posledních 7 let ho v Kalifornii nabízelo pouze několik stavebních firem. To vše se ovšem může razantně změnit.

6. EUROSTAT: Emise EU ze spalování fosilních paliv meziročně vzrostly o 1,8 %

Emise CO2 spojené s energetickým využíváním fosilních paliv ve většině zemí Evropské unie vloni meziročně vzrostly, ukazují data publikované na Eurostatu. Nejvíce rostly emise v Bulharsku, Estonsku a na Maltě, naopak největšího poklesu dosáhlo Finsko, Dánsko a i Velká Británie, která tvoří přes 11 % emisí CO2 celé EU. Emise CO2 v ČR podle uveřejněných dat vzrostly o 1 %.

Hlavní klimatické cíle, ke kterým se Evropská unie zavázala, se zdají alespoň z pohledu energetiky prozatím složitě splnitelné. Celkové emise totiž podle předběžných odhadů vzrostly v roce 2017 o 1,8 %. Nic na tom nemění ani skutečnost, že v roce 2016 emise CO2 ve stejném oboru klesly o 0,4 %.

7. ČEPS zvýšila loni zisk o 40 %, pomohly aukce přeshraničních kapacit či systémové služby

Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS, a.s. zvýšil v loňském roce výsledek hospodaření před zdaněním o 824,6 mil. Kč na 2 897,1 mil. Kč. Podle zveřejněné tiskové zprávy přispěly k nárůstu hospodářského výsledku zejména tržby z aukcí přeshraničních kapacit, tržby ze systémových služeb a překročení plánovaného salda ze zúčtování plateb za využití sítí při tranzitních tocích. 

ČEPS dále uvedla, že v oblasti nákladů rostly v loňském roce především náklady na ztráty včetně odpovědnosti za odchylku. Ztráty loni dosáhly hodnoty 1,2 TWh, a byly tak o 18 % vyšší než nejvyšší dosažené hodnoty v letech 2000 až 2016.

8. Čtvrtinu spotřeby elektřiny ve Francii pokryly v dubnu OZE, ceny elektřiny šly i do záporných hodnot

Čtvrtina francouzské spotřeby byla během letošního dubna pokryta výrobou z obnovitelných zdrojů. Podle údajů společnosti S&P Global Platts Analytics ve Francii zároveň došlo k meziročnímu poklesu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách. Neobvykle teplé počasí a pokles spotřeby během svátků se projevil poklesem ceny elektřiny do záporných hodnot.

Server Platts přinesl informaci o stavu elektroenergetického sektoru ve Francii za uplynulý měsíc. V dubnu došlo k meziročnímu poklesu výroby elektřiny z jaderných zdrojů, a to konkrétně na 30,49 TWh, výroba z plynu a uhlí poklesla na méně než polovinu, konkrétně na 0,84 TWh, resp. 0,25 TWh. Rostoucí ceny uhlí, plynu a povolenek zároveň zhoršily ekonomiku mnohých výroben v zemi galského kohouta. Spolu s mírným počasím tak dubnová spotřeba plynu pro výrobu elektrické energie ve Francii meziročně klesla o 84 % na 58 mil. metrů krychlových.

9. Spuštění poslední německé budované uhelné elektrárny Datteln 4 se opět odkládá

Spuštění černouhelné elektrárny Datteln 4, kterou buduje společnost Uniper, se kvůli poškození kotle posouvá na léto 2020. Moderní nadkritický blok s instalovaným výkonem 1 100 MWe bude s velkou pravděpodobností poslední nový uhelný blok spuštěný v Německu. 

Zahájení komerčního provozu nadkritického bloku Datteln 4, které bylo půvpodně plánováno již na rok 2011, bylo kvůli poškození kotle posunuto na léto 2020. K poškození kotle došlo při testování elektrárny v letošním roce.

10. EIA: O budoucnosti americké jaderné flotily bude rozhodovat cena plynu a CO2

Jaderné elektrárny se v posledních letech musí přizpůsobovat transformaci energetického sektoru, která probíhá v řadě zemí. V případě Spojených států se jedná zejména o prudký pokles cen zemního plynu, spolu s rostoucí výrobou z obnovitelných zdrojů a stagnující poptávkou po elektřině. Americká vládní agentura U.S. Energy Information Administration (EIA) ve svém letošním energetickém výhledu přináší několik možných scénářů budoucího vývoje jaderné energetiky ve Spojených státech.

V současné době je podle agentury na území Spojených států provozováno 60 jaderných elektráren s celkovým instalovaným výkonem zhruba 99 GW. Provozovatelé devíti z těchto zdrojů, dohromady o výkonu 11 GW, již oznámili plány na ukončení provozu svých elektráren do roku 2025. Ve svém referenčním scénáři, který reflektuje současnou legislativu, EIA předpokládá, že instalovaný výkon v amerických jaderných zdrojích poklesne do roku 2050 až na 79 GW.

Inovativní technologie

Vědci nalezli nový způsob prodloužení životnosti Li-S baterií. Stačil jim k tomu plastový sáček a mikrovlnná trouba

Lithium-sírové (Li-S) baterie jsou v posledních letech vnímány jako slibná technologie pro výrobu akumulátorů s vysokou energetickou hustotou. Přestože jsou tyto baterie vzhledem ke svému složení méně nákladné na výrobu, jejich hlavním nedostatkem je nízký počet nabíjecích cyklů, kdy baterie rychle degradují. Vědci z americké Purdueovovy univerzity však nyní nalezli způsob, který by mohl jejich životnost značně prodloužit.

Američtí vědci objevili novou metodu, která má kromě výrazného prodloužení životnosti lithium-sírových baterií i další důležitý přínos v podobě dalšího možného způsobu recyklace plastů. Klíčovým prvkem je speciální vrstva, která od sebe odděluje lithiovou a sírovou elektrodu baterie. K výrobě materiálu pro tuto vrstvu vědci použili plastový sáček z polyetylenu s nízkou hustotou (LDPE), jež je běžně využíván pro výrobu plastových obalů. Sáček namočili do roztoku síry a následně jej ohřáli v mikrovlnné troubě.

Pomohou autonomní plavidla dalšímu snižování nákladů větrných elektráren na moři?

Podle dosavadních výzkumů dosahují náklady související s plavidly až 60 % provozních nákladů offshore větrných elektráren. Současně také představují čtvrtinu celkových nákladů souvisejících s celým životním cyklem projektu větrné elektrárny na mořské hladině. Právě proto se ve Velké Británii rozhodli otestovat potenciál autonomních plavidel jako prostředku pro možné snižování provozních nákladů offshore elektráren.

Projekt WASP (Windfarm Autonomous Ship Project) prozkoumá možnosti využití autonomních plavidel pro provoz offshore větrných parků. Bezpilotní lodě budou podrobeny zkoumání z technického, regulatorního a společenského hlediska. Cílem projektu je vytvoření časového plánu na postupné zavádění autonomních plavidel jako jednoho z nástrojů pro údržbu offshore větrných elektráren.

Téma

Peter Hoffmann (Tennet): Při rozdělení obchodních zón v Německu by byl můj život mnohem jednodušší

Jaký bude mít vliv odstavování uhelných elektráren na německou přenosovou soustavu, co přinese rozdělení německo-rakouské obchodní zóny a jaký osud čeká jednotnou německou obchodní zónu? I na tyto otázky padla řeč v druhé části exkluzivního rozhovoru s Peterem Hoffmannem, odborníkem odpovědným za zajišťování provozu přenosové soustavy společnosti TenneT.

Jsou podzemní kabelová vedení řešením pro českou krajinu?

V poslední době se při výstavbě a obnově elektrizační soustavy často skloňuje téma podzemních (kabelových) vedení VVN a ZVN, kdy část laické i odborné veřejnosti požaduje, aby veškerá nová vedení byla podzemní, případně při modernizaci stávajícího vedení došlo k jeho kabelizaci. Tento požadavek je ze strany části veřejnosti kladen nejen na vedení distribuční soustavy, ale i na vedení přenosové soustavy. Dochází k tomu zejména z toho důvodu, že podzemní vedení má údajně výrazně menší vliv na okolní prostředí než stožáry distribuční soustavy na hladině 110 kV a stožáry přenosové soustavy. Nicméně nic není černobílé, protože i podzemní kabelová vedení mají své nevýhody a ovlivňují život v prostředí kolem nich.

Začnou se ve vesmíru konečně využívat jaderné reaktory?

Od září do března 2018 proběhly intenzivní testy nového reaktoru pro vesmír Kilopower. Závěrečná série byla věnována provozním testům v letových podmínkách ve vakuové komoře. Vzhledem k obnovenému zájmu o Měsíc a Mars by se tentokrát mohly reaktory opravdu začít ve vesmíru využívat. Podívejme se na současnou situaci i reaktor podrobněji.

V posledních letech se obnovil zájem o návrat člověka na Měsíc a lety na Mars. Znovu se uvažuje o letech automatů k velkým planetám a do vnějších oblastí Sluneční soustavy, případně až za její hranici. O letech k Marsu neuvažují jen státní instituce, ale také soukromníci. Energetické potřeby takových projektů v tomto případě nelze zajistit bez využití jaderných zdrojů založených buď na radionuklidových generátorech, nebo štěpných reaktorech. Podrobně jsou možnosti popsány v článku o jaderných zdrojích pro vesmírnou kolonizaci a v dřívějším článku o jaderných zdrojích.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu