Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Británie ukončí podporu fotovoltaik na střechách. Je to podraz, tvrdí zástupci odvětví

Spojené království příští rok ukončí podporu fotovoltaik umístěných na střechách rodinných domů. Odvětví tento krok bere jako podraz ze strany ministerstva. Obranou kroku jsou klesající investiční náklady na technologii, které od začátku vypsání podpory klesly na méně než polovinu.

Představitelé z odvětví obnovitelných zdrojů a další zájmové skupiny obvinili britské ministerstvo z podrazu učiněnému proti solárním instalacím na střechy, když vláda oznámila, že podpora do tohoto odvětví obnovitelných zdrojů bude ukončena od dubna příštího roku bez jakékoli další formy pokračování. Nyní se prokáže, zda technologie dokáže obstát i bez finanční podpory.

2. Průtoková baterie jako řešení nestálé výroby elektřiny z OZE? Vědci ze Stanfordu jsou o krok blíž

Technologie průtokových baterií je již delší dobu považována za vhodného kandidáta pro uchování elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Až dosud byly ale druhy kapalin používané v bateriích buď toxické a drahé chemikálie, které vyžadovaly vysoké teploty pro provoz, nebo byly limitované množstvím elektrické energie, které mohly dodat. Vědci ze Stanfordovy univerzitystojí za vývojem nové průtokové baterie s kombinací materiálů, která je schopna uchovat velké množství elektrické energie. S následujícím vývojem by tato technologie mohla rychle dodávat elektřinu do elektrické sítě, být cenově dostupná a to při provozu za „pokojových“ teplot.

Stanfordští vědci se rozhodli pro tyto účely vyzkoušet pro kapalinu záporné elektrody sodík a draslík (Na-K), jejichž mix tvoří za „pokojové“ teploty tekutý kov. Teoreticky může tento mix uchovat 10x více energie na jednotku hmotnosti než jiné kombinace prvků, které jsou k tomuto účelu běžně využívány.

3. Belgie: Větrné elektrárny snížily využití špičkových zdrojů na méně než polovinu a ohrožují jejich rentabilitu

Belgický energetický regulátor CREG ve své monitorovací zprávě za rok 2017 hodnotí vliv větrných elektráren na potřebu špičkových zdrojů a jejich využití. Nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren pouze mírně snižuje výkonovou potřebu špičkových elektráren. Výrazně ovšem snižuje počet hodin, kdy jsou tyto špičkové elektrárny využívány k pokrytí poptávky po elektřině, a snižuje tak jejich rentabilitu.

V roce 2017 větrné elektrárny v Belgii vyrobily 3,2 TWh, a podílely se tak 5 % na celkové výrobě elektřiny v Belgii. Počet provozních hodin špičkového výkonu snížily o více než 50%. Pro „super špičkové“ zdroje, zajišťující posledních 1 000 MW výkonu z 68 na 24 hodin ročně a pro špičkové elektrárny zajišťujících dalších 1 000 MW z 607 na 267 hodin ročně. V případě trojnásobného výkonu větrných elektráren by počty hodin dle regulátora poklesly na 8 hodin ročně pro super špičkové zdroje a 126 hodin ročně pro špičkové zdroje.

4. Co stojí za prudkým poklesem importu černého uhlí do Německa?

Sdružení německých dovozců uhlí (Verein der Kohlenimporteure – VDKi) upozorňuje na prudký pokles importu černého uhlí do Německa v minulém roce. Tento trend bude pokračovat i letos. Pokles importu černého uhlí do Německa tak bude zaznamenán již třetím rokem v řadě. Jedním z hlavních důvodů poklesu německého importu je pokles výroby elektřiny z černého uhlí.

Letos má být dle VDKi do Německa dovezeno 45 milionů tun černého uhlí. Pokud se tato předpověď naplní, bude to znamenat více než 12% pokles ve srovnání s loňskou hodnotou 51,2 milionu tun.  Již v minulém roce byl zaznamenán meziroční pokles přes 10 %.

5. Siemens dokončil největší paroplynové elektrárny v rekordním čase

Společnost Siemens dokončila v Egyptě tři paroplynové elektrárny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 14 400 MWe. Paroplynové elektrárny budou schopny pokrýt spotřebu elektrické energie pro 40 milionů obyvatel. Egypt pomocí nových elektráren navíc ušetří více než jednu miliardu dolarů ročně na palivových nákladech.

Německá společnost Siemens ve spolupráci s egyptským ministerstvem pro energetiku a obnovitelné zdroje, společností Orascom Construction a společností Elsewedy Electric oznámili dokončení významného egyptského projektu v rekordním čase. Nové paroplynové elektrárny Beni Suef, Burullus a New Capital byly připojeny do egyptské přenosové sítě. Uvedené tři elektrárny mají celkový instalovaný elektrický výkon 14 400 MWe. Elektrárny jsou schopny dodávat elektrickou energii pro celkem 40 milionů obyvatel Egypta.

6. Má být plyn pro Německo záchranou? Nemusí být, ochota investorů je nízká

Německé energetické společnosti podle agentury Bloomberg mají obavy z investic do paroplynových elektráren, na které se německá energetika chce spoléhat v letech následujících po odstavení jaderných elektráren v letech 2021 a 2022. Bez státních záruk nehodlají investici realizovat, jelikož si již nyní uvědomují, že jakmile bude minimalizována výroba elektřiny z uhlí, dojde i na paroplynové elektrárny.

Otazníků nad budoucností německé výroby elektřiny minimálně z dnešního pohledu začíná přibývat. Německý plán na finální odstavení jaderných elektráren v roce 2022 se zdá být nevyhnutelný a Německo tak přijde o cca 9 GW instalovaného výkonu v jaderných elektrárnách.

7. Audi zahájilo sériovou výrobu elektromotorů v Maďarsku

Německý výrobce luxusních automobilů Audi zahájil sériovou výrobu elektromotorů ve své továrně v maďarském městě Györ. Denní produkce bude zpočátku činit zhruba 400 kusů a bude možné ji postupně zvyšovat, uvedla dnes firma. Slavnostního zahájení se zúčastnil výkonný ředitel společnosti Audi Hungaria Achim Heinfling, člen představenstva Peter Kössler a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Výroba motorů nyní v Györu zaměstnává 100 lidí, ke konci roku by jich mělo být 130. Současný jednosměnný provoz se brzy rozšíří na tři směny, citovala z firemního sdělení agentura MTI.

8. Pomáhají chytré elektroměry šetřit peníze? V Británii slibované úspory nepřináší

Britský program na podporu instalace chytrých měřáků nepřinese zákazníkům očekávané úspory, ve studii na to upozorňuje část zákonodárců a navrhuje revizi celého programu. Všechny domácnosti a malé podniky ve Velké Británii by do roku 2020 měly být vybaveny chytrým měřákem. Celkem se jedná o 53 milionů zařízení, přičemž každé mělo uspořit průměrně 26 liber, dle nové analýzy je to však méně než polovina.

British Infrastructure Group (BIG) podporovaná téměř stovkou britských zákonodárců vydala zprávu s názvem „Not So Smart“, která se věnuje programu na podporu chytrých elektroměrů a plynoměrů („smart meterů“). Hlavní závěry zprávy k programu, který vyjde na 11 miliard liber a měl by zajistit instalaci 53 milionů chytrých zařízení do 30 milionů domácností a malých podniků do roku 2020, se nesou ve velmi negativním duchu.

9. EDF zvýšila odhad investičních výdajů a posunula plánovaný termín spuštění EPR bloku Flamanville 3

Francouzská energetická společnost EDF oznámila, že z důvodu zjištěných odchylek v kvalitě prověřovaných svarů na sekundárním okruhu dojde k posunutí zahájení provozu budovaného EPR reaktoru v jaderné elektrárně Flamanville. Společnost zároveň navýšila odhad investičních výdajů na 10,9 miliard euro.

Zahraniční agentura Reuters uvedla, že byly odhaleny problémy na 33 z 148 prověřovaných svarů na sekundárním okruhu. Svary tak budou muset být opraveny.

10. C-Energy Planá zpřístupní svou inovaci spojující turbínu a bateriové úložiště

Společnost C-Energy Planá se dohodla s představiteli Teplárenského sdružení ČR na zpřístupnění svého platného užitného vzoru, který chrání inovativní spojení provozu turbíny s bateriovým úložištěm a řídicím systémem do jednoho společného provozu. Firma, která má sídlo v Plané nad Lužnicí na Táborsku, o tom dnes informovala ČTK.

„Přibližně dva roky jsme se světovými výrobci baterií a řídicích systémů řešili funkcionalitu a zapojení baterie k roztočenému zdroji elektřiny – turbíně. Aktuálně již ve finálním stádiu probíhá výběrové řízení na dodavatele bateriového systému, který bude jako první svého druhu instalován do konce příštího roku v našem energetickém zdroji v Plané,“ uvedl dnes jednatel společnosti C-Energy Planá Ivo Nejdl.

Téma

Nové jaderné reaktory III+ generace v provozu – část 2.

Toto je druhá část článku shrnujícího aktuální stav v oblasti provozu jaderných reaktorů III. generace. První část je k dispozici zde.

Reaktor APR-1400 byl druhý typ reaktoru III. generace, který se dostal do provozu. Jedná se o blok Sin Kori (Shin Kori) 3 v Jižní Koreji. Řetězová reakce se u něj rozběhla v prosinci 2015 a komerční provoz zahájil v prosinci 2016. Blok Sin Kori 4 by se měl dostat do provozu v tomto roce. V letech 2018 a 2019 by měly být dokončeny také dva tyto reaktory v elektrárně Sin Hanul (Shin Hanul). Zahájena byla ještě stavba bloků Sin Kori 5 a 6.

Evropská komise žaluje Německo a Maďarsko za nevyhovění třetímu energetickému balíčku

Německo a Maďarsko čelí žalobě ze strany Evropské komise z důvodu nesouladu s třetím energetickým balíčkem. Německý národní regulátor podle Komise nemá dostatečné pravomoci a nastavení pravidel pro provozovatele sítí nesplňuje požadavky modelu ITO. V případě Maďarska je chybně nastavena metodika síťových tarifů.

Evropská Komise 19. července publikovala seznam sektorů a států, které porušily evropské právo. V oblasti energetiky jde o Německo a Maďarsko, na které byla podána žaloba k Evropskému soudnímu dvoru. Německo nereagovalo na upozornění o nevyhovující transpozici Třetího energetického balíčku z roku 2009. Maďarsko také v rámci třetího balíčku nevyhovuje metodice nastavení síťových tarifů.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu