Výběr 10 nejčtenějších článků webu oEnergetice v roce 2017

1. HE3DA startuje na Karvinsku projekt na výrobu baterií za 5,5 miliardy Kč

Česká společnost HE3DA, která se zabývá vývojem bateriových technologií, začíná v Horní Suché na Karvinsku s projektem MES (Magna Energy Storage) na výrobu baterií za 5,5 miliardy korun. Chce tam vybudovat dvě linky na výrobu akumulátorů s 3D prostorovými elektrodami na bázi lithiových nanomateriálů a také novou halu určenou pro další vývoj. Výrobu, v níž by mělo pracovat po plném náběhu výroby až 250 lidí, chce firma zahájit v příštím roce, očekává pak roční tržby ve výši 450 milionů dolarů (přes 11,5 miliardy korun). ČTK to řekli spolumajitelé společnosti HE3DA Vladimír Jirka a Radomír Prus.

Projekt vychází z celosvětově registrovaného patentu vynálezce Jana Procházky, který je prezidentem firmy. Baterie díky využití nanomateriálů dokážou energii uchovávat dlouhodobě bez větších ztrát, a navíc jsou podstatně menší než současné lithium-iontové baterie.

2. Bez proudu jsou statisíce domácností, ČEZ vyhlásil kalamitní stav

Společnost ČEZ Distribuce vyhlásila kvůli kumulaci poruch na vedení vysokého a nízkého napětí způsobených silným větrem k 8:30 kalamitní stav v sedmi krajích. Kalamitní stav tedy momentálně platí pro Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský a Ústecký kraj, sdělila mluvčí ČEZ Soňa Holingerová. Informovala, že bez elektřiny jsou statisíce domácností.

„V terénu jsou poruchové čety a snaží se opravit poruchy a obnovit dodávky elektřiny odběratelům,“ uvedla mluvčí.

Silný vítr od rána řádí po celém území republiky, škody způsobuje zejména na západě a na severu země.

3. Byl spuštěn první soukromý fúzní reaktor schopný dosáhnout teploty plazmatu až 100 mil. °C

Britská společnost Tokamak Energy spustila soukromý fúzní reaktor, který podle jejích slov dokáže vytvořit plazma o teplotě 100 milionů stupňů Celsia. Dosažení této teploty v kompaktním a nákladově efektivním reaktoru podle vyjádření společnosti umožní využití energie jaderné fúze v komerčním měřítku okolo roku 2030.

Teplota 100 milionů stupňů, která je asi sedmkrát vyšší než teplota jádra Slunce, je nezbytná k dosažení kontrolované jaderné fúze. K dosažení této teplota ovšem musí reaktor ST40 společnosti Tokamak Energy projít dalšími fázemi svého vývoje.

4. Dovezená dřevní hmota nahrazuje uhlí nejen v Dánsku – schyluje se k dalšímu zelenému průšvihu?

Dánsko, Velká Británie a řada dalších evropských zemí začíná přestavovat uhelné elektrárny na spalování biomasy. Má to být důležitý krok na cestě ke snížení emisí a ekologické elektroenergetice. Zmíněné státy nemají dostatek lesů, takže potřebnou štěpku a pelety dovážejí ze zahraničí. Je tak velké riziko, že masivní přechod od uhlí k biomase bude mít velice podobné ekologické dopady, jako využívaní a intenzivní dotace do biopaliv vyrobených z palmového oleje.

V nedávných článcích (zde, zde i zde) bylo popsáno, jak současný přelom roku ukázal, že nebude možné pomocí na počasí závislých větrných a fotovoltaických zdrojů nahradit fosilní a jaderné zdroje nejen v Německu. Německo i Dánsko tak zaostávají za svými proklamovanými cíli ve snižování emisí a nahrazování uhelných elektráren. Úplný přechod od uhlí k plynu je ekonomicky náročný a zároveň sníží emise oxidu uhličitého pouze na polovinu. Alespoň papírově přechod na spalování biomasy stáhne produkci oxidu uhličitého na nulu. Ve skutečnosti je situace jiná. Emise škodlivin i oxidu uhličitého při spalování biomasy existují. Předpokládá se však, že biomasa znovu naroste a stejné množství oxidu uhličitého, které se při spálení vyprodukovalo, se pohltí. Formálně tak získáme bezemisní zdroj. Jistým problémem je, že růst stromů, ze kterých se produkují peletky může trvat řadu desítek let a to je i délka uzavření cyklu oxidu uhličitého v tomto případě.

5. Domácnosti se soláry si v Belgii připlatí, o poplatcích se jedná i v ČR

Energetický regulační úřad belgické územní části Valonsko oficiálně schválil poplatky pro domácnosti se střešními fotovoltaikami. Ročně si tyto domácnosti připlatí v rozmezí od 330 EUR do 560 EUR (8 580 Kč až 14 560 Kč). Nad dodatečnými poplatky pro domácnosti se soláry přemýšlí i český Energetický regulační úřad.

Na provozovatele střešních domácích fotovoltaik již došlo v Belgii. Místní regulační úřad po období konzultací vyhlásil nové poplatky pro domácí střešní instalace, jejichž výše závisí na instalovaném výkonu a geografické poloze domu.

Cena těchto poplatků je přitom poměrně vysoká, ročně může jít až o 15 000 Kč, což ve výsledku ovlivní návratnost investice do zakoupeného systému. V Belgii přesáhl instalovaný výkon v solárních elektrárnách ke konci loňského roku 3,4 GW, z čehož 916 MW se nachází právě ve Valonsku.

6. Tesla začala v Gigafactory vyrábět nový „nejlepší a nejlevnější“ typ bateriových článků

Tesla začala včera ve své továrně Gigafactory vyrábět nové bateriové články, které bude využívat pro svá bateriová úložiště Powerwall 2 a Powerpack 3. Výroba stejného typu článků pro nejdostupnější elektromobil společnosti, Model 3, začne ve druhém čtvrtletí letošního roku. Společnost to uvedla na svých stránkách.

Nový typ lithium-iontových článků s označením 2170 navrhla Tesla společně se společností Panasonic tak, aby nabídly nejlepší možné vlastnosti, snížení výrobních nákladů a optimální velikost a tvar pro využití v elektromobilech i produktech pro energetiku.

Samotné označení článků definuje jejich rozměr a tvar. Současným standardem jsou články 18650 neboli válcové články o průměru 18 milimetrů a délce 65 milimetrů. Tento typ článků využívala Tesla ve svých produktech doposud.

7. Orkán dohnal větrné elektrárny v ČR k rekordu, použity byly i PST transformátory

Víkendová vichřice má na svědomí kromě škod ve výši stovek milionů také rekord v podobě nejvyššího výkonu, kterého v ČR nejméně od počátku roku 2016 dosáhly větrné elektrárny. Podle údajů Energostatu dodávaly v noci ze soboty na neděli do sítě až 237 MW výkonu.

Mimořádně větrné počasí v Evropě se ve velké míře dotklo i provozu české elektroenergetické soustavy. Nejenže orkán způsobil škody ve výši stovek milionů, ale soustava se musela vypořádat i s vyššími než obvyklými výkony z větrných elektráren v ČR a sousedních zemích.

V ČR dokonce padl rekord výroby z větrných elektráren. V noci na neděli větrné elektrárny dodávaly až 237 MW elektrického výkonu, čímž využily svůj instalovaný výkon na cca 84 %. Ke konci druhého čtvrtletí disponuje ČR celkem 282 MW výkonu větrných elektráren.

8. Německo bude v rámci nových limitů NOx žádat o výjimky pro své hnědouhelné elektrárny

Německo bude žádat o výjimky pro své hnědouhelné elektrárny v souvislosti s odsouhlasením přísnějších limitů na úrovni EU pro škodlivé látky vypouštěné z elektráren.

Členské státy Evropské unie 28. dubna odhlasovaly v rámci tzv. revidovaného Referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) přísnější limity pro emise NOx, SO2, rtuti a prachových částic vypouštěných z velkých spalovacích zařízení, které vejdou v platnost v průběhu roku 2021. Proti byli mimo Německa také Česká republika, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko a Finsko.

„V zájmu správné implementace existuje možnost, že v individuálních případech budou udělovány výjimky,“ uvedl německé ministerstvo životního prostředí v reakci na hlasování.

9. Bitcoin: Těžba kryptoměny spotřebuje víc energie než celé Irsko, převýší 19 zemí Evropy

Síť těžařů Bitcoinu spotřebuje za jediný rok více energie než celé Irsko. Provoz sítě, které mnozí předpovídají ohromný rozvoj, již dnes spotřebovává více elektřiny než 19 evropských států. Pokud bude hodnota této kryptoměny dále růst, dá  se očekávat, že poroste i zájem těžařů a tím pádem i spotřeba elektřiny spojená s provozem sítě. Při srovnání s energetickou náročností jiných platebních systémů působí Bitcoin jako ohromný „žrout“ elektřiny.

Podle odhadů portálu Digiconomist je roční spotřeba celé bitcoinové sítě rovna 30,14 TWh. Taková hodnota převyšuje spotřebu 19 zemí Evropy a ze zemí EU se tato spotřeba nejvíce blíží Slovensku (viz Statistiky).  Průměrný příkon bitcoinové sítě činí ohromných 3,4 GW. Pro představu jde o 1,7 násobek instalovaného výkonu JE Temelín, nebo více jak pětinásobek instalovaného výkonu největší větrné farmy v Evropě (London Array – 0,63 GW). Průměrná transakce pak spotřebuje okolo 300 kWh. Takové množství elektřiny by bylo dostatečné například na 20,5 měsíců svícení jedné 20W úsporné žárovky (světelný ekvivalent klasické 100W žárovky).

10. Bitva o plynovod Nord Stream 2: Němci, Rakušané a Češi na jedné lodi

Chystaná stavba plynovodu Nord Stream 2 pod mořem přímo z Ruska do Německa je v současnosti jedním z nejkontroverznějších energetických témat v Evropě. Všem je jasné, že Rusové chtějí obejít Ukrajinu, přes kterou dlouhodobě procházela nejdůležitější cesta pro přepravu ruského plynu do Evropy. A všem je také jasné, proč Ukrajinci, Poláci a další země proti Nord Streamu 2 protestují – hrozí jim ekonomické ztráty, protože přijdou o roli klíčové tranzitní země. Navíc se obávají sílícího vlivu Ruska v evropské energetice a plynárenství. Stejně jako Spojené státy.

O tom, že se Nord Stream 2 nakonec postaví, ale může rozhodnout úplně jiný faktor – silný zájem Německa na tomto projektu. Němci jsou přesvědčeni, že se jim plynovod, který zdvojnásobí kapacitu současné přepravní cesty pod Baltským mořem (tedy až na úroveň 110 miliard metrů krychlových za rok), ekonomicky velmi vyplatí.