Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Plovoucí fotovoltaické elektrárny skrývají značný potenciál pro USA

Výzkum Národní laboratoře pro obnovitelné zdroje (NREL) uvádí, že instalace plovoucích fotovoltaických elektráren na 24 000 uměle vytvořených rezervoárech v USA by mohlo vyrobit 10 % z celkové výroby elektrické energie.

I když byla první plovoucí FVE demonstrována v USA a instalace proběhla již před 10 lety, nebyl tento nápad  rozšířen na celonárodní úroveň. Ohnisko soustředění ve Spojených státech amerických byla instalace pozemních FVE a v prosinci 2017 mělo USA pouze 7 plovoucích FVE.

2. Pondělní jednání mezi Ukrajinou a Ruskem o přepravě plynu nepřineslo žádný výsledek, Rusko údajně zdržuje

Rusko a Ukrajina se v pondělí setkaly aby diskutovaly ohledně budoucnosti Ukrajiny jakožto tranzitní země pro ruský zemní plyn. Současný tranzitní kontrakt vyprší na konci roku a s fungujícími plynovody Nord Stream 2 a Turkish Stream hrozí Ukrajině velké finanční ztráty. Poplatky za tranzit ruského plynu přes Ukrajinu tvoří téměř 3 % ukrajinského HDP.

Zpravodajský portál EURACTIV informoval o setkání představitelů Ruska a Ukrajiny. Setkání bohužel žádný výsledek nepřineslo, a jednání tak budou podle ruského ministra pro energetiku Alexandera Novaka pokračovat v květnu. Do budoucích jednání mohou zasáhnout rovněž prezidentské volby na Ukrajině, které proběhnou 31. března. Možný výsledek voleb je zatím velká neznámá.

3. Evropská soustava 10. ledna zaznamenala významný pokles frekvence. Příčiny se zkoumají

V elektrizační soustavě kontinentální Evropy došlo 10. ledna k poklesu frekvence na samou mez normálního provozu. Tento stav byl po společném automatickém zásahu provozovatelů přenosové soustavy (TSO) po několika sekundách opět normalizován. Příčina poklesu frekvence je stále předmětem zkoumání.

V synchronní zóně kontinentální Evropy, která je synchronním propojením přenosových soustav 25 zemí, došlo 10. ledna v 21:02 k poklesu frekvence na 49,8 Hz. Podle vyjádření Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav elektřiny (ENTSO-E) a společnosti zajišťující bezpečnostní spolupráci středoevropských TSO (TSCNET) nebyla ohrožena bezpečnost dodávek elektrické energie.

4. Německo nemůže současně skončit s jádrem i uhlím, v roce 2030 bude stále potřebovat polovinu uhelných zdrojů

Německá ekonomika se podle ministra hospodářství a energetiky Petera Altmaiera v nejbližších letech neobejde bez velké části svých uhelných elektráren, a to ani navzdory pokračujícímu rozvoji obnovitelných zdrojů. Země tak bude i za 10 let potřebovat zhruba polovinu svých uhelných bloků, jelikož potřebuje více času, aby se vyrovnala s ukončením provozu jaderných elektráren.

Jaký bude osud německých uhelných elektráren stále není jasné. Přestože tamní Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost měla předložit harmonogram odstavování elektráren včetně data ukončení využívání uhlí pro výrobu elektřiny již loni v listopadu, ani odklad termínu do poloviny tohoto měsíce nestačil. Další posun by tak mělo přinést její poslední zasedání, které se má konat 25. ledna.

5. Jak ovlivní cenu nemovitosti výstavba větrné turbíny? V okruhu 1000 metrů může dojít ke snížení až o 7,1 %

Dle studie německého institutu RWI (Leibniz Institut für Wirtschaftsforschung), která se zabývala cenou nemovitostí v blízkosti větrných elektráren, lze v případě výstavby větrné elektrárny ve vzdálenosti 1 km od domu očekávat snížení jeho ceny o cca 7,1 %. Negativní efekt na cenu domů dle studie zcela vyprchá až při odstupu větrné elektrárny okolo 8 kilometrů.

Větrné elektrárny mají řadu pozitivních efektů, nelze ovšem opomíjet jejich negativní vlivy. Podle posledních průzkumů platí nejvyšší cenu za odběr elektrické energie obyvatelé Německa, přičemž hlavním důvodem vysokých cen jsou regulované poplatky, především poplatky spojené s podporou výroby elektřiny v obnovitelných zdrojích.

6. Uhelná komise: Německo by mělo ochránit domácnosti i průmysl před růstem cen elektřiny

Německo by mělo ochránit domácí spotřebitele elektrické energie před růstem její ceny spojeným s uzavíráním uhelných elektráren. Podle návrhu zprávy uhelné komise by rovněž měli provozovatelé uhelných elektráren obdržet finanční kompenzaci, pokud bude jejich zdroj předčasně vyřazen z provozu.

Německo v současné době stále řeší, jak konkrétně má po ukončení provozu všech jaderných elektráren přistoupit k další skupině zdrojů, uhelným elektrárnám. Za účelem vypracování harmonogramu jejich postupného uzavírání společně s útlumem domácí těžby uhlí byla v Německu zřízena Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost.

7. Výstavba větrných elektráren v Německu zpomaluje i na moři, zrychlení na obzoru není

Zatímco v období posledních několika let padal v Německu téměř každoročně nový rekord v objemu zprovozněných větrných elektráren, v loňském roce došlo k výraznému poklesu nových instalací. K výraznému meziročnímu poklesu však nedošlo pouze na souši, v případě větrných elektráren na moři poklesl nově instalovaný výkon meziročně o čtvrtinu. Vyhlídky na následující roky přitom nejsou lepší.

Výkon offshore větrných elektráren v Německu dosáhl ke konci loňského roku podle dat Deutsche WindGuard bezmála 6400 MW. Za rok 2018 byly u německého pobřeží zprovozněny větrné elektrárny o celkovém výkonu 969 MW, ve srovnání s rokem 2017 se jedná o pokles o 23 %.

8. Krize na severu: K nízkým zásobám vody a mrazu se přidala porucha na jaderné elektrárně Oskarshamn 3

Klesající zásoby vody v severských vodních elektrárnách, chladné počasí a neočekávané snížení výkonu největší švédské jaderné elektrárny Oskarshamn 3 o 950 MW přiměly švédského provozovatele přenosové soustavy k povolání 335MW záložní elektrárny Karlshamn 3 do stavu připravenosti k provozu. Dále bylo pozastaveno přeshraniční vnitrodenní obchodování mezi jihem Švédska a Dánskem a Litvou.

Úbytek zásob vody v norských, švédských a finských vodních elektrárnách pokračoval i ve třetím týdnu letošního roku, ve kterém poklesly celkové zásoby na 54,6 % (ekvivalent výroby 66,3 TWh elektřiny) teoretického maxima. Dlouhodobý průměr pro třetí týden roku je přitom podle zahraničního serveru Platts 63 %.

9. Francie a Německo se shodly na rychlém uzavření jaderné elektrárny Fessenheim

Vlády Německa a Francie se v pondělí, tedy den před dnes plánovaným podpisem nové smlouvy o přátelství, dohodly na seznamu asi 15 projektů, jejichž uskutečnění považují za prioritu. Podle informací agentury DPA je ve výčtu i konečné odstavení kontroverzní jaderné elektrárny Fessenheim, která je nejstarší provozovanou nukleární elektrárnou ve Francii.

Alsaská elektrárna Fessenheim na hranici s Německem kvůli svému stáří a poloze v geologicky nestabilní oblasti vyvolává pochybnosti o bezpečnosti. V minulosti již bylo stanoveno několik termínu jejího uzavření, aktuálně to byl časový rámec do roku 2022.

10. Němečtí výrobci automobilů musí urychlit vývoj autonomních aut, pokud chtějí dohnat Google

Přední němečtí výrobci automobilů BMW a Volkswagen hledají způsob, jak urychlit vývoj nové generace autonomních vozů. Ve vzduchu visí i možnost spolupráce. Jejím účelem je stažení náskoku společnosti Google, která již produkci daného typu vozů zvažuje.

Automobilky a technické společnosti závodí ve vývoji autonomních taxíků již od roku 2012, kdy Google autonomní auto představil. BMW oznámilo spolupráci na vývoji s izraelskou technologickou společností Mobileye v roce 2016 a Daimler přiznal podobnou spolupráci se společností Bosch v roce 2017.

Téma

Uhelná komise rozhodla: Německo odstaví uhelné elektrárny nejpozději v roce 2038

Německá „uhelná komise“, vládou pověřená k připravení akčního plánu pro postupný odklon Německa od uhlí, včera v brzkých ranních hodinách ukončila své poslední jednání. Po více než šesti měsících intenzivních diskusí komise skládající se z představitelů uhelného odvětví, enviromentálních organizací, vládních pracovníků a představitelů spolkových zemí ohrožených odklonem od uhlí uveřejnila konečnou zprávu o 336 stranách, která mimo jiné stanoví harmonogram odstavování uhelných elektráren, konečné datum výroby elektřiny z uhlí nebo způsob restrukturalizace zasažených regionů.

Komise s oficiálním názvem „Komise pro růst, strukturální změny a zaměstnanost“ zahájila svou činnost v červnu 2018 a posuzovala dopad odklonu od uhlí na snížení emisí v Německu, ceny elektřiny, zabezpečení dodávek, hospodářský rozvoj v uhelných oblastech a průběh německé energetické transformace – Energiewende. Zpráva poskytuje komplexní přehled o všech těchto aspektech a také diskutuje o dopadu německého odklonu od uhlí na obchodování s elektřinou a emisemi v celé Evropě.

Westinghouse získal dotaci na vývoj jaderného paliva odolnějšího vůči haváriím

Westinghouse Electric Company získala dotaci ve výši 93,6 milionů amerických dolarů (přibližně 2,1 miliardy kč) od Amerického ministerstva energetiky (DOE), pro svůj program EnCore havarijně odolného jaderného paliva.

Společnost uvedla, že peníze využije k financování spolupráce se společností General Atomics, její národní laboratoře a univerzitními partnery pro urychlení představení prvních testovacích palivových proutků s pokrytím z karbidu křemíku pro běžné energetické reaktory do roku 2022.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu