Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Řada německých odborníků se obává nebezpečí blackoutu po roce 2022

Ambiciózní plán Německa na bezemisní energetiku by mohl při stávajících krocích a rychlostech uzavírání uhelných a jaderných elektráren vést na začátku příštího desetiletí k nedostatku výkonu v tamní síti. Řada odborníků se obává toho, že není možné postavit dost nových zdrojů, které by nahradily odstavované elektrárny.

V následujících třech letech má vláda Angely Merkelové v plánu odstavit téměř třetinu výkonových kapacit německých konvenčních tepelných elektráren. Bude se jednat o tradiční zdroje energie, tedy uhelné a jaderné elektrárny. Jde o jeden z klíčových kroků bezemisní politiky Německa.

2. Gazprom potvrdil spuštění plynovodu TurkStream do konce letošního roku

Nový plynovod Gazpromu z Ruska do Turecka by měl být zprovozněn do konce roku. Celková přepravní kapacita TurkStreamu bude 31,5 miliard metrů krychlových za rok (bcm), polovina bude určena primárně pro Turecko a polovina pro Evropu. Ruská část je již kompletně hotová.

Zpravodajský portál Platts informoval o prohlášení ruského giganta Gazprom. Dle tvrzení Vitalyho Markelova, místopředsedy Gazpromu, je ruská část plynovodu TurkStream (TS), na souši i ve vodách Ruska, již hotová a část plynovodu na území Turecka je hotová ze 75 %.

3. Merkelová: Německo se může stát uhlíkově neutrálním pouze při využití technologie pro ukládání uhlíku

Kancléřka Angela Merkelová je otevřená cíli, aby se Německo do roku 2050 stalo neutrálním z hlediska emisí oxidu uhličitého. Německá vláda projedná, zda se má do roku 2050 zapojit do iniciativy devíti zemí EU, aby dosáhla tohoto cíle, uvedla Merkelová v Berlíně. Merkelová zároveň dodala, že cíle je možné dosáhnout pouze při využití technologií pro zachycování a skladování uhlíku (Carbon Capture and Storage – CCS).

Cíl nulového salda emisí oxidu uhličitého, neboli uhlíkové neutrality do roku 2050, iniciativa, se kterou přišel francouzský prezident Emmanuel Macron, by pro Německo znamenala zpřísnění současného cíle snížit emise CO₂ o 80-95 % oproti úrovni z roku 1990. Ke konci svého funkčního období tak německá kancléřka, která se snažila vydobýt si pověst úspěšné „klimatické kancléřky“, otevírá novým cílům.

4. Polsko se připravuje na výstavbu první jaderné elektrárny, u veřejnosti má podporu

Polsko se chystá na výstavbu své první jaderné elektrárny, která má být postavena na severu země v Pomořském vojvodství. Podle ministra energetiky Krzysztofa Tchórzewského plánuje vláda vybudovat jadernou elektrárnu do roku 2033. 

„Jaderná elektrárna je z hlediska nákladů na výstavbu dražší, zejména pokud jde o bezpečnost. Následný provoz je však mnohem levnější. Spotřeba paliva potřebného pro jadernou elektrárnu je ve srovnání s uhelnou elektrárnou velmi malá,“ uvedl Krzysztof Tchórzewski.

5. Nemilý rekord pro britské uhelné elektrárny: Po celý týden nevyrobily ani MWh elektřiny

Britská výroba elektřiny z uhlí má za sebou další rekord, jelikož na počátku května více než týden nedodaly uhelné elektrány do sítě ani jednu MWh elektřiny. Celého dne bez výroby z uhlí přitom Velká Británie dosáhla teprve před dvěma lety. Výroba elektřiny z uhlí v Británii klesá posledních 6 let, a to zejména na úkor výroby z obnovitelných zdrojů energie. Kompletně se jí chce země zbavit do roku 2025.

Britské uhelné elektrárny nevyrobily žádnou elektřinu v období od odpoledne 1. května do odpoledne 9. května a prodloužily tak předchozí bezuhelný rekord na více než jeden týden. První celý den bez výroby z uhlí zaznamenala Velká Británie přitom teprve v roce 2017, během loňska období prodloužila na více než dva dny.

6. Německé aukce pro větrné elektrárny drhnou, chybí projekty a ceny se stále drží vysoko u maxima

Zavedení systému aukcí pro rozvoj větrných elektráren mělo Německu přinést pokles nákladů na jejich výstavbu. Po silném roce 2017, kdy ceny výrazně klesly, se situace v loňském roce otočila a soutěžené ceny během několika posledních kol prudce vzrostly a nyní se drží těsně u horní hranice stanovené německým síťovým regulátorem.

Na začátku měsíce v Německu proběhlo druhé letošní kolo pro výstavbu větrných elektráren na pevnině, ve kterém německým síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 650 MW výkonu. Po prvním letošním kole, ve kterém dosáhl objem přihlášených projektů pouze 70 % objemu aukce, přišel ještě vyšší propad – do aukce byly podány nabídky na projekty o výkonu pouhých 295 MW, druhé kolo se tedy nenaplnilo ani z poloviny.

7. CGN se plánuje podílet na dostavbě rumunské jaderné elektrárny

Čínská společnost China General Nuclear a rumunská státní společnost Nuclearelectrica plánují spolupracovat na dokončení třetího a čtvrtého bloku JE Cernavoda. Ve středu obě společnosti podepsaly předběžnou dohodu o investici.

Dohoda vyzývá k založení společné projektové společnosti, která by sloužila jako „technická a provozní platforma“ pro dokončení bloků Cernavoda 3 a 4. Těmi by měly být těžkovodní reaktory kanadského původu Candu 6 s instalovaným výkonem 700 MW. Podle uzavřené dohody má být společný podnik zřízen během následujících 60 pracovních dnů na období dvou let. CGN má ve zmíněné společnosti mít 51% podíl, zbývajících 49 % pak má držet Nuclearelectrica.

8. Juncker: Je nutné aktivně se věnovat cílům pro rok 2030 a nesoustředit se jen na cíle pro rok 2050

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že by se EU měla soustředit na své klimatické cíle pro 2030, které jsou nyní aktuální a naléhavé, nikoliv na navrhované cíle pro rok 2050. Tento výrok pronesl v souvislosti s probíhající debatou kolem cílů pro rok 2050, kdy se hovoří o možnosti zpřísnit cíle na dosažení nulových emisí.

V minulém týdnu proběhl v Sibiu v Rumunsku neformální summit představitelů členských států EU v rámci rumunského předsednictví. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se na konci summitu vyjadřoval k boji proti změně klimatu. Nechal se slyšet, že četl dopis, který osm členských zemí sepsalo k vyjádření podpory pro nastavení cíle nulových emisí do roku 2050. Juncker ovšem zdůraznil, že cíle pro rok 2030 zůstávají prioritou.

9. Teplárny Alpiqu v Kladně a ve Zlíně získá Tykačova Sev.en Energy

Švýcarská společnost Alpiq prodala své tepelné elektrárny ve Zlíně a v Kladně energetické skupině Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Prodejní cena je přibližně 280 milionů eur (7,2 miliardy korun). Společnost Alpiq o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Transakci ještě musí schválit český antimonopolní úřad.

Dohodu o prodeji tepelných elektráren uzavřel Alpiq se společností Sev.en Zeta a.s. (CZ) ve čtvrtek. Dokončení obchodu je naplánované na druhou polovinu letošního roku. Dvojici uhelných zdrojů tepla a elektřiny prodala švýcarská firma ze strategických důvodů.

10. Aktivisté v Německu obsadili rozestavěný plynovod Eugal, který má do ČR přivést plyn z Nord Stream 2

Ekologičtí aktivisté ve Wrangelsburgu na severovýchodě Německa dnes obsadili rozestavěný plynovod Eugal, kterým má k českým hranicím proudit plyn z plynovodu Nord Stream 2. Mluvčí policie podle agentury DPA informoval, že několik lidí vlezlo do již položeného potrubí a odmítají ho opustit.

„Domníváme se, že se jím dostali docela daleko,“ řekl mluvčí policie.

bývají situací na energetickém trhu a které oslovila agentura Reuters, dává investice pro všechny tři české firmy smysl, protože mají vlastní lignitové doly. Elektrárna ve Zlíně má výkon 64 megawattů (MW) a uhelná a plynová elektrárna v Kladně 524 MW.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu