Domů
Energetický týdeník
Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Projekt americké jaderné elektrárny Vogtle 4 dosáhl dalšího milníku

Horní kopule kontejnmentu čtvrtého reaktorového bloku JE Vogtle americké společnosti Georgia Power byla usazena na budovu reaktoru. Skončila tím transportní fáze všech hlavních zařízení kontejnmentu projektu Vogtle 3 a 4. Projekt výstavby dvou reaktorů AP1000 poblíž města Waynesboro ve státě Georgia je nyní dokončen z 84 %.

Usazená vrchní část kontejnmentu má v průměru 39,6 metrů, je vysoká 11,3 metrů a váží téměř 680 tun. Kopule je svařena z celkem 58 velkých plátů. K umístění vrchní části reaktorové budovy došlo téměř rok po umístění vrchní části kontejnmentu na sousedním třetím bloku.

2. Evropské zásobníky jsou na konci zimy rekordně plné. To je předzvěstí nízkých cen plynu

Evropské zásobníky zemního plynu jsou na konci zimy rekordně zaplněné, v tomto týdnu je jejich kapacita naplněna z více než 50 %. Hlavním důvodem je zvýšený dovoz zkapalněného zemního plynu a relativně teplá zima, která omezila spotřebu plynu v teplárenství.

Evropa do roku 2020 vstoupila s rekordně zaplněnými zásobníky zemního plynu. Dle dat publikovaných na stránkách organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) se jejich naplněnost pohybovala téměř ve výši 90 %. To je nejvyšší hodnota minimálně od roku 2011, kdy GIE tato data začala publikovat.

3. Uhelné elektrárny zažívají v Asii boom. Hlavními tahouny jsou Čína a Japonsko

Podle nové zprávy několika environmentálních skupin se Japonsko a Čína stávají hnací silou spalování uhlí na celém světě, zatímco Spojené státy americké a Evropa pokračují v odklonu od tohoto energetického zdroje. V roce 2019 byl zaznamenán světový přírůstek instalovaného výkonu uhelných elektráren ve výši 34,1 GWe.

Během roku 2019 došlo k celosvětovému přírůstku instalovaného výkonu uhelných elektráren o 34,1 GWe. Jedná se o největší přírůstek od roku 2015, jak uvádí zpráva Boom and Bust 2020: Tracking the Global Coal Plant Pipeline. Zpráva je společným úsilím Sierra Club, Global Energy Monitor, Greenpeace a Centre for Energy and Clean Air.

4. BNEF: „Čistý“ vodík by mohl snížit globální emise skleníkových plynů o 34 %

Vodíková palivová nádrž. Autor: Joseph Brent (flickr)

Klesající náklady na výrobu vodíku za použití elektřiny z větrných či solárních elektráren nabízí podle výzkumníků z BloombergNEF (BNEF) slibnou cestu ke snížení emisí skleníkových plynů v některých z nejvíce závislých sektorů na fosilních palivech, jako jsou ocelářský a cementárenský průmysl či nákladní a lodní doprava. Dotace potřebné pro rozvoj využití vodíku v příštích  10 letech by měly dosáhnout 150 miliard amerických dolarů. 

Nová studie z dílny BNEF „Hydrogen Economy Outlook“  uvádí, že by rozvoj využití „čistého“ vodíku mohl vést ke snížení globálních emisí skleníkových plynů až o 34 %. To by však bylo možné pouze za předpokladu, že budou nastaveny politiky, které pomohou nastartovat toto odvětví, a ve finále povedou k poklesu ceny tohoto paliva.

5. Rychlý reaktor BN-600 v elektrárně Bělojarsk může být provozován do roku 2025

Ruský jaderný regulační úřád Rostekhnadzor prodloužil provozní licenci pro 3. blok jaderné elektrárny Bělojarsk. Provozní licence pro 3. blok byla prodloužena o dalších 5 let do roku 2025. Rychlý reaktor BN-600 zahájil provoz v roce 1981 a letos mu měla provozní licence skončit.

Od roku 2009 probíhá na 3. bloku jaderné elektrárny Bělojarsk rozsáhlý modernizační program, který ovlivnil všechny oblasti bezpečnosti. To zahrnovalo instalaci druhého systému nouzové ochrany reaktoru, systému nouzového tlumení pomocí tepelného výměníku vzduchu a záložního ovládacího panelu reaktoru. Kromě toho bylo provedeno velké množství inspekcí a výměn dílčích celků, včetně výměny všech parogenerátorů.

6. Světový instalovaný výkon větrných elektráren loni vzrostl o 60 GW

Světový instalovaný výkon větrných elektráren v loňském roce vzrostl o více než 60 GW na 651 GW. Nejvíce pevninských elektráren vyrostlo v Číně a v USA. Rostoucí podíl zaznamenávají také instalace offshore větrných elektráren. Předpověď GWEC na rok 2020 činí dokonce 76 GW nového výkonu, ovšem bez zahrnutí dopadů onemocnění COVID-19.

Instalovaný výkon větrných elektráren (pevninských i těch na moři) minulý rok zaznamenal, dle dat Global Wind Energy Council (GWEC), přírůstek 60,4 GW. Oproti roku 2018 to činí 19% nárůst. Celkem bylo ke konci roku ve větrných elektrárnách instalováno 651 GW, což je v meziročním srovnání o 10 % více.

7. Spojené království zavřelo dvě z posledních šesti uhelných elektráren

V úterý byly uzavřeny dvě z šesti zbylých uhelných elektráren ve Spojeném království. Elektrárny o celkovém instalovaném výkonu přesahujícím 3 GW byly v provozu téměř 50 let. Jednu ze zbylých čtyrech uhelných elektráren vlastní i česká skupina Energetický a průmyslový holding (EPH).

Na konci března byly oficiálně uzavřeny dvě uhelné elektrárny Fiddler’s Ferry a Aberthaw o celkovém instalovaném výkonu 3 070 MW. Uhelnou elektrárnu Aberthaw o výkonu 1 560 MW, která se nachází ve Walesu, provozovala společnost RWE. Druhou uhelnou elektrárnu Fiddler’s Ferry, která se nachází v oblasti Cheshire, o výkonu 1 510 MW provozovala společnost SSE.

8. Aukce pro větrné elektrárny v Německu se opět nazaplnila, solárních projektů byl dostatek

Electricity generation, Environmental, Infrastructure, Renewable, Sustainable, Connect21, Non-regulated business. Zdroj: http://media.nationalgrid.com/

Na začátku března v Německu proběhlo druhé letošní kolo samostatných aukcí na výstavbu velkých solárních a větrných elektráren. Oproti minulému kolu z února se ceny téměř nezměnily, solární elektrárny zaznamenaly mírný nárůst, větrné naopak nepatrný pokles. Mírné změny, které vyvolala pandemie koronaviru, však nastaly v případě procedury vyhodnocení aukcí.

S ohledem na současnou situaci vyvolanou pandemií koronaviru, kdy došlo k přerušení dodavatelského řetězce v mnoha odvětvích, německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nebude oficiálně oznamovat podrobné výsledky aukcí na internetu, jelikož by tímto okamžikem vyplynuly pro účastníky závazné termíny, do kterých musí splnit své povinnosti. Developeři úspěšných projektů by však měli obdržet písemné potvrzení, že jim na vysoutěženou podporu vznikne nárok.

9. Ekologové: ČEZ chce z Počerad vypouštět 4x více rtuti nad limit

Hnědouhelná elektrárna Počerady. Zdroj: ČEZ

Energetická společnost ČEZ chce ze své hnědouhelné elektrárny Počerady vypouštět ročně čtyřikrát více rtuti, než bude limit povolený od poloviny příštího roku. S odkazem na žádost o výjimku, kterou firma podala, to dnes uvedly ekologické organizace Hnutí Duha a Greenpeace. ČEZ už dříve uvedl, že kvůli zpřísnění evropských pravidel požádá pro některé své elektrárny a teplárny o dočasné výjimky z emisních limitů. U Počerad firma argumentuje, že je logické, aby opatření provedl už nový majitel, kterým se od roku 2024 stane skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

„Elektrárna Počerady bude samozřejmě splňovat i nadále veškeré nynější přísné ekologické limity. Jde ale o elektrárnu, kterou jsme prodali, a proto u ní žádáme o výjimku. Je logické, aby eventuálně nová opatření realizoval již příští vlastník, který elektrárnu převezme na počátku roku 2024,“ řekl dnes ČTK mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

10. Dukovany prodlouží odstávku 3. bloku do května, rozšíří servis

jaderné palivo

V Jaderné elektrárně Dukovany prodlouží společnost ČEZ odstávku třetího bloku o měsíc do začátku května. Blok nevyrábí elektřinu od 25. ledna. Podle dřívějších informací firmy měla odstávka spojená s výměnou části jaderného paliva v reaktoru skončit počátkem tohoto měsíce. Jak dnes ČTK sdělil mluvčí Dukovan Jiří Bezděk, společnost využila nižší spotřeby elektřiny v Česku a v bloku udělá další práce.

Spotřeba elektrického proudu v ČR podle mluvčího nyní klesla přibližně o desetinu. Elektrárna Dukovany má celkový instalovaný výkon 2040 megawattů, její zbývající tři bloky jsou v provozu.

Téma

EU díky koronaviru a Brexitu pravděpodobně dosáhne cíle podílu OZE pro rok 2020

Větrné a solární elektrárny

Kombinace vlivu Brexitu a nižší poptávky po energii spojené s pandemií koronaviru by měla umožnit EU jako celku i mnoha členským státům dosáhnout svých cílů do roku 2020 v oblasti obnovitelných zdrojů. Uvádí to server ICIS na základě svého modelu.

Konečný dopad pandemie koronaviru na spotřebu energie v EU zůstává nejasný, protože bude záviset na míře omezení zavedených v každé zemi a na tom, po jak dlouho budou tato opatření v platnosti. Již nyní je vak zřejmé, že pokud nebude zaveden žádný normalizační přepočet, přispěje tato skutečnost výraznou měrou k dosažení cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie (OZE) pro EU jako celek , ale i v případě některých členských států.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(0)
Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se