Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Nový Goliáš na poli větrné energetiky: SG představila největší turbínu světa

Zvyšování konkurenceschopnosti je dlouhodobým cílem výrobců obnovitelných zdrojů energie, přičemž v případě větrných elektráren se v posledních letech jednalo především o růst jejich velikosti. Značný pokrok je znatelný především na poli offshore větrných turbín, které vzhledem ke svému umístění na moři nejsou tolik limitovány jako jejich pevninské obdoby. Evropský výrobce Siemens Gamesa nyní představil návrh nové turbíny, která má s výkonem 14 MW pokořit rekord v podobě nejvýkonnější větrné turbíny světa.

Na větrné elektrárny vsází mnoho zemí světa jako na prostředek k dosažení vyššího podílu výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Zatímco v případě v současnosti výrazně rozšířenějších pozemských turbín existuje pouze omezený potenciál pro jejich velikost vzhledem k přepravním omezením a minimální vzdálenosti od zastavěných oblastí, v případě turbín umístěných na moři lze uvažovat o výrazně větších rozměrech.

2. ITER: Výstavba termonukleárního experimentálního reaktoru dosáhla dalšího milníku

Základna kryostatu byla ve středu přesunuta na místo finálního uložení v Mezinárodním termonukleárním experimentálním reaktoru (ITER). Účelem 1250 tunového zařízení je izolovat magnetický systém chlazený na velmi nízké teploty od okolního prostředí. Jedná se o první z hlavních komponent zařízení, které bylo v ITERu instalováno.

Základna je pouze jednou z více částí kryostatu, který po dokončení má být 30 metrů vysoký a má mít průměr 30 metrů. Části zařízení byly vyrobeny v Indii společností Larsen & Toubro v továrně Hazira. Samotné zařízení je svářeno přímo v lokalitě ITERu. Přesunutí zařízení bylo vyvrcholením 10letého úsilí, během kterého bylo zapotřebí zařízení navrhnout, vyrobit jednotlivé části a následně je svařit.

3. Rusové zuří: Přeprava ruského plynu plynovodem Jamal byla zastavena. Kontrakt s Polskem vypršel

Přeprava plynu z Ruska plynovodem Jamal přes Polsko a Bělorusko do Německa dnes klesla na nulu. S odvoláním na provozovatele německé části plynovodu Gascade to uvedla agentura TASS. Situace souvisí s tím, že dlouhodobá dohoda o přepravě plynu mezi Ruskem a Polskem vypršela 17. května, k tomu Varšava slaďuje předpisy v energetice s pravidly v Evropské unii a přerušuje desítky let trvající závislost na Rusku, upozornila agentura Reuters. Ruský tisk dává počínání vývozce plynu Gazprom do souvislosti s poklesem poptávky na evropském trhu.

Po vypršení dlouhodobého kontraktu na tranzit plynu začal polský provozovatel plynovodu Gaz-Systém prodávat kapacity Jamalu v aukcích. Už v neděli byla podle něj nakoupená kapacita výrazně nižší než dříve.

4. Evropský plán na „zelené“ oživení ekonomiky dostává konkrétní obrysy

Evropská komise plánuje v rámci připravovaného investičního podpůrného programu na oživení ekonomiky, který by měl dosáhnout nejméně jednoho bilionu eur, podpořit „zelené“ investice v energetice, a to zejména investice do obnovitelných zdrojů, udržitelného vodíku, sítí a elektromobility. Konkrétní parametry podpůrného programu mají být představeny ve středu, zahraniční server Euractiv nicméně zveřejnil uniklý návrh dokumentu. 

Plán na „zelené“ oživení ekonomiky počítá podle informací zveřejněných serverem Euractiv s evropskými aukcemi na 15 GW výkonu v obnovitelných zdrojích energie během dvou let, přičemž investiční výdaje by měly dosáhnout 25 mld. eur. Kromě toho by pro národní podpůrná schémata mělo být k dispozici 10 mld. eur od Evropské investiční banky (EIB).

5. Alžírsko plánuje v následujících letech postavit solární elektrárnu o výkonu 4 GW

Člen sdružení OPEC, severoafrické Alžírsko, plánuje navýšit instalovaný výkon svých solárních elektráren o více než 5 GW. Prvním projektem má být obří elektrárna Tafouk 1 o instalovaném výkonu 4 GW, která má být dokončena v roce 2024.

Alžírsko plánuje v příštích letech masivní výstavbu OZE, a to fotovoltaických a CSP technologií, které používají zrcadla k zintenzivnění slunečního záření a využití jeho tepelné energie. Premiér Abdelaziz Djerad ve svém projevu ohlásil plán na výstavbu komplexu Tafouk 1, který má mít celkový instalovaný výkon 4 GW a má vzniknout mezi roky 2020 – 2024. Jeho rozpočet se má pohybovat mezi 3,2- 3,6 mld. USD, což by odpovídalo ceně zhruba 780 000 €/MW.

6. V létě mohou paroplynové elektrárny vytlačit z trhu i hnědé uhlí, Uniper již reaguje

Nízké ceny plynu na velkoobchodních trzích na letní měsíce mají zajistit v Německu významný přechod ve spotřebě paliva pro výrobu elektřiny, a to směrem od spalování uhlí k zemnímu plynu. Ceny zemního plynu jsou natolik příznivé, že by plynové elektrárny mohly vytlačovat i hnědouhelné elektrárny.

Současná krize na komoditních trzích spojená se světovou pandemií onemocnění COVID-19 ve střední a západní Evropě podstatně urychluje přechod k zemnímu plynu jako překlenovacímu palivu v energetice. Podle propočtů agentury BNEF spadající pod Bloomberg se mají toto léto náklady výrobců elektřiny z plynu dostat dokonce i pod výrobce z hnědého uhlí.

7. ČEZ letos zapojil o polovinu víc střešních fotovoltaik než loni

Energetická společnost ČEZ během pěti měsíců letošního roku zapojila na českých střechách 238 fotovoltaik, o polovinu více než za stejné období loni, kdy jich bylo 155. Na dnešní tiskové konferenci to řekl generální ředitel společnosti ČEZ Prodej Tomáš Kadlec. Za celý rok podle něj předpokládá firma meziroční nárůst zhruba o 160 instalací, proti loňským 537.

Společnosti, které patří k lídrům trhu dnes s odkazem na vlastní čísla prodejů a zájmu o využívání státních dotačních titulů uvedly, že fotovoltaické elektrárny na střechy rodinných domů se stávají standardem i pro střední třídu.

8. Dánsko pokračuje v plánu postavit dva umělé ostrovy s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW

Dánská vláda představila první část akčního plánu, která počítá s výstavbou již dříve diskutovaných dvou energetických ostrovů s větrnými elektrárnami o výkonu 4 GW v Severním a Baltském moři.  Projekt by mohl značně navýšit výrobu elektrické energie z větru a přispět ke snižování emisí. Dánsko má také ambice stát se vývozcem obnovitelné energie do sousedních zemí.

Záměrem investičního projektu, který dánská vláda představila 20. května, je vybudovat dva velké energetické ostrovy, každý o instalovaném výkonu dosahujícím 2 GW. Jeden z plánovaných ostrovů by měl být uměle vybudován v Severním moři, přičemž by se počítalo s jeho napojením na Nizozemsko. Druhý komplex by měl být postaven na dánském ostrově Bornholm v Baltském moři a propojen s Polskem.

9. Dánské společnosti představily plán na vybudování 1,3GW zařízení pro produkci „zeleného“ vodíku

Šest dánských společností oznámilo vytvoření partnerství za účelem vybudování obřího zařízení pro produkci „zeleného“ vodíku poblíž Kodaně. Po dosažení plné plánované velikosti zařízení v roce 2030 by elektrolyzéry s celkovým příkonem 1,3 GW měly při využití elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů vyrábět přes 250 tis. tun „zeleného“ vodíku ročně, čímž by dle společností došlo k roční úspoře emisí CO2 ve výši 850 tis. tun.

Mezi společnosti stojícími za jedním z největších projektů tohoto typu ve světě patří společnosti Orsted, A P Moller-Maersk, DSV Panalpina, DFDS, SAS and Copenhagen Airports.

10. Babiš: Stát poskytne ČEZ na stavbu bloku v Dukovanech půjčku

Český stát poskytne energetické společnosti ČEZ na stavbu nového bloku dukovanské jaderné elektrárny půjčku. Na dnešní tiskové konferenci po středečním jednání vládního výboru pro jadernou energetiku to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Na výstavbě by se stát měl podílet 70 procenty, zbylých 30 procent by měl zaplatit ČEZ. Očekávaná suma v současných cenách je šest miliard euro (zhruba 162 miliard korun), řekl po tiskové konferenci ČTK generální ředitel ČEZ Daniel Beneš. Ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček (za ANO) uvedl, že dvě ze tří smluv mezi vládou a ČEZ o stavbě budou podepsány do konce června. Jde o rámcovou a prováděcí smlouvu.

Babiš uvedl, že smlouvy před schválením představí všem předsedům parlamentních stran. Zdůraznil, že stavba elektrárny je dlouhodobý projekt, který nebude realizovat současná vláda. Beneš zopakoval, že tendr na výběr dodavatele by měl být vypsán do konce tohoto roku, vítěz by měl být vybrán do konce roku 2022. Dodavatelským modelem nového bloku v Dukovanech bude takzvaná stavba na klíč, řekl Havlíček.

Téma

Nové Dukovany: MPO podrobně popsalo, proč bude garantovat výkupní ceny

Vláda počátkem minulého týdne zveřejnila návrh zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice. Po dlouhém odpírání podpory výroby se vláda zákonem chystá zavázat, že podpoří ČEZ garantovanou výkupní cenou za vyrobenou elektřinu. Součástí návrhu je i důvodová zpráva, která podrobně (a často i překvapivě s ohledem na dřívější prohlášení) popisuje současný postoj vlády k budoucnosti energetiky v ČR. 

Prakticky po celou dobu příprav výstavby nového bloku jaderné elektrárny Dukovany se představitelé vlády bránili garantovaným výkupním cenám pro budoucího investora do nového jaderného bloku. Až koncem dubna, a to relativně překvapivě, ministr průmyslu a obchodu oznámil, že se aktuálně připravuje nový zákon, který má uzákonit schéma podpory výroby elektřiny z nového jaderného zdroje.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu