Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. Zavážka paliva do reaktoru pátého bloku JE Tianwan byla dokončena

První zavezení jaderného paliva do pátého bloku Jaderné elektrárny Tianwan v čínské provincii Ťiang-su bylo dokončena minulý čtvrtek (9. 7. 2020). V pátek to oznámila společnost China National Nuclear Corporation (CNNC). Umístění paliva do reaktoru „položilo základ pro očekávané první připojení bloku k síti“, dodala společnost.

Bloky č. 5 a 6 v areálu JE Tianwan jsou součástí třetí fáze výstavby elektrárny. Oba reaktorové bloky budou čínským typem tlakovodních reaktorů ACPR-1000 s instalovaným výkonem 1080 MWe. První betonáž pátého bloku byla zahájena 27. prosince 2015 a šestého bloku 7. září 2016. Společnost CNNC plánuje spuštění komerčního provozu obou bloků do konce roku 2021.

2. TOP 09: Rozvoj jádra podporujeme, plán dostavby Dukovan nikoliv

Opoziční TOP 09 sice podporuje rozvoj jaderné energetiky, vládní plán dostavby Dukovan však nikoliv. Současnou cenu dostavby za šest miliard eur (162 miliard korun) považuje za silně podhodnocenou. Vláda podle ní musí z výběrového řízení vyloučit firmy z Číny a Ruska, které představují bezpečnostní riziko. Představitelé TOP 09 to uvedli dnes na tiskové konferenci. Státní energetickou koncepci označili za zastaralou.

„Jaderná energetika zůstává pro energetickou soběstačnost České republiky klíčová. Považujeme za velmi důležité prodloužení životnosti dnes fungujících bloků elektráren po dobu, kdy to bude ekonomicky i strategicky výhodné. Bohužel vláda obdobně nepřemýšlí a v současném plánu dostavby Dukovan otázky týkající se jeho rentability neřeší efektivně,“ řekla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

3. Evropská plynová infrastruktura není připravena na přimíchávání vodíku

Až dvě třetiny států Evropské unie zatím neumožňují přepravu vodíku v současné plynové infrastruktuře. Případné změny standardů kvality plynu by pak měly být koordinovány na celoevropské úrovni a minimální koncentrace vodíku by měla být v budoucnu stanovena na 2 %. Přimíchávání vodíku je ovšem pouze dočasné řešení před výstavbou stoprocentně vodíkové přepravní sítě, tvrdí národní energetičtí regulátoři dle agentury ACER.

Evropská Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) zveřejnila výsledky průzkumu ohledně připravenosti existující plynové infrastruktury na přimíchávání vodíku a biometanu. Ve dvou třetinách států, mezi nimi i v České republice, neumožňují dle zjištění provozovatelé přepravních soustav vodík vůbec jako součást přepravovaného plynu.

4. Airbus vidí budoucnost létání ve vodíku

Jeden ze dvou největších světových výrobců civilních dopravních letadel, francouzská společnost Airbus, oznámila, že plánuje do své nízkouhlíkové strategie pro budoucí výrobu zakomponovat vodíková paliva. Společnost považuje pohon na vodík za „jednu z nejslibnějších dostupných technologií“ pro dekarbonizaci letecké dopravy a plánuje ji využít při výrobě letadel s nulovými emisemi již do roku 2035.

CEO Airbusu Guillaume Faury přivítal minulou středu zveřejněnou vodíkovou strategii Evropské komise a zdůraznil, že společnost Airbus je připravena rozvíjet udržitelnou leteckou dopravu, přičemž vodík má být důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle. Faury uvedl, že létat s nulovými emisemi by mělo být možné již po roce 2035.

5. Nové jádro v Dukovanech chce stát při stavbě financovat bezúročně

Nový jaderný blok v Dukovanech by stát při výstavbě mohl financovat bezúročně, za provozu se počítá s úrokem dvě procenta. Stát by měl energetické společnosti ČEZ na výstavbu poskytnout půjčku. Na stavbě by se měl podílet ze 70 procent. Zbytek by měl zaplatit ČEZ, který bude hradit také všechny případné dodatečné náklady. Vyplývá to z materiálu k modelu financování nového jaderného zdroje, který by měla v pondělí projednat vláda. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš v květnu ČTK řekl, že očekávaná suma za stavbu bloku v současných cenách je podle něj zhruba šest miliard eur (přibližně 162 miliard korun).

U dvouprocentní úrokové sazby, se kterou se počítá za provozu, by měla být možnost částečného refinancování komerčním úvěrem po zahájení komerčního provozu na základě obdrženého výkupního kontraktu a podle délky podpory. Na způsobu financování a způsobu smluvních omezení rizik projektu ve výkupním kontraktu se budou měnit průměrné náklady kapitálu (WACC). Navrhovaný model počítá s rozmezím 4,1 až 5,5 procenta.

6. Výkon větrných elektráren v Německu roste pomalu i letos, zlepšení na obzoru zatím není

Po letech rekordního růstu výstavba větrných elektráren v Německu vázne, přičemž v loňském roce se propadla na nejnižší hodnotu za posledních 20 let. V letošním roce sice německá vláda očekává mírné zotavení, se žádným zásadním  zlepšením však nezle počítat ani v nejbližších letech z důvodu slabých aukcí, které se nedaří zaplňovat.

Větrné elektrárny jsou jedním z pilířů Energiewende, německé proměny elektroenergetického sektoru. Díky stabilně silnému růstu se Německu během posledních dvou desetiletí podařilo navýšit instalovaný výkon ve větrných elektrárnách na pevnině téměř z nuly na 52,7 GW k letošnímu dubnu.

7. Model elektrizační soustavy ČR byl rozšířen o sítě 110 kV

Provozovatelé přenosové a distribučních sítí, společnosti ČEPS, ČEZ Distribuce, E.ON Distribuce a PREdistribuce, dokončili projekt „Rozšíření modelu elektrizační soustavy v dispečerském řídicím systému o část distribuční sítě se jmenovitým napětím 110 kV“. Nový model poskytne dispečerům ČEPS detailnější přehled o elektrizační soustavě a zefektivní spolupráci s dispečinky provozovatelů distribučních sítí.  

Rozšířený model zvyšuje přesnost síťových výpočtů a pomáhá optimalizovat provoz přenosové soustavy na rozhraní s distribučními soustavami. Pro vlastní realizaci bylo nutné domluvit a zajistit online výměnu dat mezi společností ČEPS a provozovateli distribučních soustav na úrovni řídicích systémů a dále pravidelnou výměnu strukturálních dat.

8. Britský provozovatel soustavy zahájil výstavbu nejdelšího podmořského vedení na světě

Rozšiřování přeshraničních přenosových kapacit se v posledních letech dostává stále více do popředí, jelikož možnost dostatečné výměny elektrické energie mezi jednotlivými zeměmi je důležitým předpokladem pro další efektivní navyšování podílu obnovitelných zdrojů a propojování jednotlivých trhů. V Evropě tak dochází k výstavbě několika takových vedení, mezi které patří i projekt Viking Link, který má propojit soustavy Spojeného království a Dánska. Vedení s plánovanou přenosovou kapacitou 1400 MW se má rovněž stát nejdelším podmořským kabelovým vedením na světě.

Projekt Viking Link, který pomocí 765 km dlouhého podmořského HVDC vedení o přenosové kapacitě 1400 MW propojí soustavy Spojeného království a Dánska, vstoupil do další fáze. Podle společnosti National Grid, která je provozovatelem britské přenosové soustavy, zahájila Siemens Energy práce na výstavbě přístupové cesty, která bude sloužit pro výstavbu měnírny na britském konci u Bicker Fen. Siemens Energy bude mít na starost rovněž výstavbu měnírny na dánském konci vedení.

9. Britská vláda chce podpořit rozvoj bateriových úložišť, uvolní podmínky pro jejich výstavbu

Význam bateriových úložišť s rostoucí výrobou elektrické energie z obnovitelných zdrojů v posledních letech značně stoupá. Vláda Spojeného království se tak rozhodla, že uvolní podmínky pro jejich výstavbu, což by zemi mělo přinést na stovku nových projektů.

Výstavba bateriových úložišť nyní ve Spojeném království podléhá předpisům, které omezují jejich maximální instalovaný výkon. Nová úprava legislativy by tak měla odstranit současný limit, který omezuje jejich maximální výkon na 50 MW v Anglii a 350 MW ve Walesu.

10. Německý ministr energetiky podporuje navýšení cíle snížení emisí EU do roku 2030 na 55 %

Evropa by měla usilovat o dosažení cíle snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 % oproti hodnotám z roku 1990, uvedl ve čtvrtek německý ministr hospodářství a energetiky, Peter Altmaier. Německo, které pro druhou polovinu roku předsedá EU, tímto doposud vyjádřilo svou nejjasnější podporu pro přísnější cíl.

Altmaier se stal prvním zástupcem německé vlády, který explicitně vyjádřil podporu pro navýšení klimatického cíle EU na 55 %. Aktuálně je cíl EU na snížení skleníkových emisí nastaven do roku 2030 na 40 % oproti hodnotám z roku 1990.

Názor

Může být shoda na energetické koncepci v Česku? Může

K napsání tohoto textu mě inspiroval článek mého kolegy, vědce Vladimíra Wagnera. Chápu to z jeho strany jako první krok k hledání celospolečenské shody na tomto významném společensko-technicko-ekonomickém problému a děkuji mu za něj. Zároveň cítím potřebu přispět k tomuto tématu svou troškou.

Stále se držím názorů, které jsem na tomto webu prezentoval už před několika lety.  Ať se to inženýrům-energetikům líbí nebo ne, (elektro)energetika je v první řadě podnikatelská činnost a platí po ni stejné ekonomické zákonitosti jako pro jakékoliv jiné oblasti ekonomiky. Při jakýchkoliv úvahách o tom, jak by měla energetika vypadat a kam by měla směřovat se tyto zákonitosti musí respektovat a vhodným způsobem využívat. Jinak je to buď bezpředmětné duševní cvičení, hra na to jak by si autor/autoři přáli, aby vypadala budoucnost, nebo nebezpečné uvažovaní, které povede jen k průšvihům.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu