Top 10 událostí z energetiky za poslední týden

1. V Kalifornii začala výstavba obřího bateriového úložiště s kapacitou 730 MWh

Americké společnosti Pacific Gas & Electric (PG&E) a Tesla začaly v Kalifornii s výstavbou bateriového úložiště Moss Landing s výkonem 182,5 MW a kapacitou 730 MWh. Celkem se úložiště bude skládat z 256 bateriových jednotek Tesla Megapack. Úložiště má mimo jiné umožnit Kalifornii dosáhnout cíle 100 % výroby elektřiny z čistých zdrojů do roku 2045.

Obří kalifornské bateriové úložiště Moss Landing má za sebou důležitý milník, kterým je začátek výstavby. Společnosti PG&E a Tesla začaly s budováním zařízení s výkonem 182,5 MW, které ve špičce poskytne výkon na 4 hodiny a disponuje tak kapacitou 730 MWh. Smlouva mezi oběma společnostmi navíc obsahuje opci na zvýšení kapacity až na 6 hodinovou hranici činící 1,1 GWh.

2. Německé OZE vytvořily nový rekord, spotřebu elektřiny pokryly z více než 50 %

Obnovitelné zdroje energie v Německu stanovily nový rekord, když v první polovině letošního roku pokryly přes 50 % hrubé spotřeby elektřiny. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny pramenící ze snížené aktivity průmyslu v době omezujících opatření proti šíření onemocnění COVID-19. Uvádí to předběžné údaje německého Spolkového svazu energetiky a vodohospodářství (BDEW).

Podle předběžných údajů BDEW dosáhl v první polovině roku 2020 v Německu podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) na hrubé spotřebě elektřiny 50,2 %. Tento rekordní podíl je částečně způsoben nižší spotřebou elektřiny. Díky prioritnímu výkupu elektřiny z OZE se výroba elektřiny z konvenčních zdrojů v posledních měsících výrazně snížila, a v důsledku toho narostl podíl OZE.

3. Ukrajina aktuálně neuvažuje o obnovení nákupu ruského plynu

Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz uvedla, že aktuálně neuvažuje o nákupu zemního plynu z Ruska, od kterého přestala plyn nakupovat v roce 2015. Dle vyjádření společnosti zatím ruští představitelé nenabídli za odběr zemního plynu konkurenceschopné ceny, respektive ani další podmínky smlouvy.

Ukrajina byla jedním z největších odběratelů ruského plynu do doby, než došlo k anexi Krymu a vyhrocení vztahů mezi oběma státy v roce 2014. Poté, během listopadu 2015, přestala nakupovat ruský plyn a nahradila jej dodávkami plynu proudícího z Evropy.

4. Přečerpávací vodní zdroje ČEZ vyrobily v pololetí meziročně o čtvrtinu více elektřiny

Trojice velkých přečerpávacích vodních elektráren Dlouhé stráně, Dalešice a Štěchovice II, které patří společnosti ČEZ, vyrobila v letošním prvním pololetí 652 milionů kilowatthodin (kWh) elektřiny, meziročně o 23,3 procenta více. ČTK to dnes řekl mluvčí ČEZ Martin Schreier. Podle něj je to více než 55 procent jejich loňské celoroční produkce. Nárůst využívání těchto zdrojů je podle Schreiera patrný také v dlouhodobějším srovnání – za prvních šest měsíců letošního roku vyrobily tyto elektrárny více energie než za celý rok 2008.

„Naše energetická soustava potřebuje přečerpávací elektrárny stále častěji k vykrývání výroby, respektive nevýroby z obnovitelných a dalších malých zdrojů. Velkou roli hraje také vyšší úroveň obchodování s vyrobenou elektřinou v době denních cenových špiček. Naplno se přitom využívá schopnosti těchto zdrojů najet na plný výkon do dvou minut,“ uvedl ředitel divize klasická energetika ČEZ Ladislav Štěpánek.

5. Polsko vyměřilo Gazpromu pokutu kvůli plynovodu Nord Stream 2

Polský antimonopolní úřad (UOKiK) vyměřil ruské plynárenské společnosti Gazprom pokutu ve výši 213 milionů zlotých (zhruba 1,3 miliardy Kč) kvůli nedostatečné spolupráci při jeho řízení souvisejícím s plynovodem Nord Stream 2. Oznámil to dnes úřad.

Polsko považuje projekt Nord Stream 2, který má po dně Baltského moře přivádět zemní plyn z Ruska do Německa, za hrozbu pro energetickou bezpečnost Evropy. Plynovod podle Varšavy posílí již tak dominantní pozici Gazpromu na trhu. Plyn z Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.

6. Dělníci z plynovodu IGB hrozí výpovědí kvůli neplacení mzdy

Výstavba plynovodu IGB, který je podporován Evropskou unií, se dostává do potíží kvůli mzdám. Dělníci z plynovodu tvrdí, že již tři měsíce nedostali žádné peníze a hrozí výpovědí. To by mohlo významně pozdržet projekt, který by mohl dopravovat do Evropy ázerbájdžánský plyn již příští rok.

Dle informací zpravodajského portálu EURACTIV protestovaly ve čtvrtek desítky bulharských dělníků pracujících na propojujícím plynovodu Řecko-Bulharsko (IGB, také známý jako Stara Zagora-Komotini). Pracovníci tvrdí, že jim nebyla proplacena mzda za poslední tři měsíce a hrozí, že dají výpověď, pokud okamžitě peníze nedostanou.

7. Švédský Northvolt získal financování ve výši 1,6 miliard euro, vyrábět chce čtvrtinu evropských baterií

Švédský výrobce baterií Northvolt obdrží půjčky ve výši 1,6 miliard euro, což posune celkovou částku získaného financování na 3 miliardy euro. Plánem je výstavba dvou „gigafactories“ vyrábějících dohromady každý rok bateriové články o kapacitě 60 GWh. Celkově pak Northvolt cílí do roku 2030 dosáhnout 25% podílu na evropském trhu s bateriemi.

Švédská společnost Northvolt oznámila, že získala od konsorcia komerčních bank, penzijních fondů a veřejných finančních institucí půjčku ve výši 1,6 miliard euro (42 miliard Kč). Evropská investiční banka spolu s Evropským fondem pro strategické investice z toho poskytne 350 milionů euro (9,2 miliard Kč). Celkové obdržené dluhové a ekvity financování na vývoj automobilových a průmyslových baterií a výstavbu „gigafactories“ tak dosáhne hranice 3 miliard euro (78,8 miliard Kč).

8. Bosch si v Německu zajistil pomocí PPA dohod 100 GWh/rok ze solárních elektráren bez podpory

Německá technologická společnost Bosch uzavřela se třemi energetickými společnostmi dlouhodobé dohody o nákupu elektřiny (tzv. Power Purchase Agreements – PPA) v celkovém objemu 100 GWh/rok. O dodávku elektřiny se postarají německé solární elektrárny o celkovém instalovaném výkonu 107 MW, které nečerpají investiční ani provozní podporu.

Zahraniční server Platts informoval o uzavření hned tří dlouhodobých PPA dohod mezi společností Bosch a třemi energetickými společnostmi.

9. Před deseti lety bylo napuštěno rekultivační jezero Milada

Před deseti lety, 8. srpna 2010, bylo dokončeno napouštění rekultivačního jezera Milada o rozloze 252,2 hektarů (dříve zvané též Chabařovické jezero), které vzniklo v těžební jámě hnědouhelného lomu Chabařovice. Napouštění začalo v červnu 2001, pro veřejnost bylo jezero otevřeno 30. května 2015.

Jezero Milada vzniklo rekultivací a zatopením těžební jámy hnědouhelného lomu Chabařovice, kde se přestalo těžit v 90. letech 20. století. Jezero se rozlohou řadí na třetí místo mezi rekultivačními jezery v Česku. Jeho průměrná hloubka je 15,5 metru, maximální 24,7 metru. Od otevření si získalo velké množství příznivců z řad turistů, sportovců, přírodovědců.

10. Červencová aukce pro OZE v Německu nepřinesla žádná překvapení, ceny se stále drží na stejné úrovni

Na začátku uplynulého měsíce v Německu proběhly další dvě samostatné aukce pro podporu výstavby solárních a větrných elektráren. Aukce pro větrné elektrárny stále trápí nedostatek projektů, vysoutěžené ceny se pohybovaly na srovnatelné úrovni jako v řadě minulých kol.

Na začátku července se v Německu uskutečnilo již čtvrté letošní kolo samostatných aukcí pro solární a větrné elektrárny. V případě větrných elektráren se developeři mohli ucházet o 275,2 MW výkonu, v solární aukci německý síťový regulátor Bundesnetzagentur (BNetzA) nabídl k soutěžení 192,7 MW výkonu.

Energostat: výroba elektřiny v ČR

Energostat: výroba elektřiny v Německu