V polovině září rozhodl Tribunál Evropského soudního dvora (ESD) o stížnosti Polska ohledně rozhodnutí Evropské komise o povolení rozšíření kapacity plynovodu OPAL. Evropský soud judikoval, že nebyl dostatečně aplikován princip solidarity – tedy že státy EU musí při rozhodování o energetických projektech na svém území brát v potaz i zájmy ostatních států a potažmo celé Unie.

Stížnost Polska směřovala na souhlas Komise s původním rozhodnutím Německa, které znělo na povolení rozšíření kapacity plynovodu OPAL. Ten je součástí plynovodu Nord Stream 1 a přivádí plyn přímo západním státům EU. Obchází přitom Polsko i Ukrajinu a právě Polsko s rozhodnutím využít plynovod plně nesouhlasilo.

ESD: Státy musí při rozhodování myslet i na ostatní

Jedním z argumentů Polské republiky bylo právě neaplikování principu solidarity, který vychází ze čl. 194 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Ten stanovuje, že

„V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl:

a) zajistit fungování trhu s energií;

b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii;

c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a

d) podporovat propojení energetických sítí.“

Případ T-883/16 Republic of Poland v. European Commission nyní více rozpracovává, co vlastně princip solidarity v tomto článku znamená a jak Německo pochybilo, když jej nedostatečně aplikovalo. Aplikace zásady bude nyní vyžadovat, aby členské státy při všech svých rozhodnutích týkajících se trhu s energií (tedy například i výstavby nových kapacit), která by mohla mít přeshraniční dopad, zohlednily nejen své vlastní zájmy, ale také zájmy ostatních členských států a také Evropské unie jako celku.

Dopad rozsudku prozatím nelze jasně predikovat

Odborníci považují rozsudeko plynovodu  OPAL za zásadní a judikát by tak pravděpodobně mohl mít v příštím desetiletí významný dopad na vývoj evropského energetického práva. Členské státy již nebudou moci rozvíjet energetickou infrastrukturu a přitom ignorovat zásadní zájmy ostatních členských států. Případ OPAL rovněž poskytne právní podklad pro Evropskou komisi či členské státy pro podávání žalob proti těm členským státům, které zásadu porušují.

Mohlo by rozhodnutí případně omezit výstavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany? Jak náš web v předchozích dnech informoval, dostavba první české jaderné elektrárny by měla započít v roce 2029, s plány ovšem již nyní vyslovilo nesouhlas Rakousko. Pokud by se právní praxe vyvinula směrem k širšímu výkladu čl. 194 SFEU a judikátu OPAL, při rozhodování o dostavbě by musely být brány v potaz i zájmy dalších členských států, a to včetně Rakouska, které se proti české jaderné energetice vyslovuje již dlouhou dobu. Náš jižní soused by také díky zářijovému rozsudku mohl mít silnější pozici při podání případné stížnosti k orgánům EU.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *