Domů
Energetika v ČR
Odborníci potvrzují nutnost výstavby nových elektráren pro zachování soběstačnosti ČR

Odborníci potvrzují nutnost výstavby nových elektráren pro zachování soběstačnosti ČR

Česká republika potřebuje postavit nové elektrárny, aby i nadále byla soběstačná v množství elektřiny pro svou spotřebu. Shodla se na tom většina odborníků, které oslovila ČTK. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) v pondělí uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030. Část odborníků s dalším rozvojem jaderné energetiky souhlasí, někteří ale poukazují i na jiné možnosti.

Havlíček mimo jiné řekl, že z nových dat společnosti ČEPS vyplývá, že Česku nebude stačit pouze plánovaná stavba nového bloku v jaderné elektrárně Dukovany. Během pěti let podle něj musí začít také diskuse o rozšíření druhé české jaderné elektrárny v Temelíně. V současné době je Česko dlouhodobě vývozcem elektřiny. Havlíček zopakoval, že druhým nejvýznamnějším zdrojem budou do budoucna v ČR obnovitelné zdroje (OZE), uhlí čeká útlum, který bude třeba nahradit.

Analytik společnosti ENA Jiří Gavor označil postoj ministerstva za konzervativní.

„Nicméně realita prokazuje, že technologický pokrok je ve skutečnosti rychlejší. V případě výraznějšího deficitu energetické bilance a tím vysokých cen elektřiny dokážou obnovitelné zdroje energie (OZE) v kombinaci s plynovými zdroji velmi pružně poptávku pokrýt. Což neplatí pro jaderné zdroje, kde doba přípravy a výstavby je velmi dlouhá a realizace je bez vysoké státní podpory prakticky nemožná,“ uvedl.

Podle jaderného experta z Českého vysokého učení technického v Praze Radka Škody má ministr pravdu.

„Pro soběstačnost je třeba postavit jak dva nové reaktory v Temelíně, tak nahradit odstavované Dukovany. Ví se o tom už minimálně pět let, od zrušeného tendru na dostavbu Temelína v roce 2014. Scénář je jasný – buď něco nového do roku 2035 postavíme, nebo nám nezbude nic jiného s elektřinou než dovoz, či pálit a dovážet zemní plyn,“ řekl.

Vladimír Wagner z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR míní, že naléhavost Havlíčkovy výzvy je způsobena mimo jiné vývojem v okolních státech, hlavně v Německu, kde se chystá hromadné odstavování uhelných a jaderných zdrojů.

„Je tak velmi pravděpodobné, že opravdu nebude možné v době, kdy v regionu nesvítí a nefouká, elektřinu odněkud dovézt a ceny tak mohou i dramaticky růst. Zároveň však v době ideální pro produkci větrné a solární energie bude mít Německo velké přebytky. K řešení naší situace tak jen velmi těžko přispějí nové fotovoltaické a větrné zdroje určené pro produkci do sítě,“ řekl ČTK.

Vzhledem k tomu, že nelze spoléhat na pomoc ze zahraničí, je třeba, aby vypínání zdrojů v ČR bylo rozumně fázované s realizací jejich náhrady, dodal.

Podle programového ředitele Svazu moderní energetiky Martina Sedláka by aktuální zjištění mělo vést zejména k přepracování návrhu Národního klimaticko-energetického plánu a aktualizaci Státní energetické koncepce ve prospěch obnovitelných zdrojů energie.

„Obnovitelné zdroje se již dnes prosadily na globálním energetickém trhu a mohou nabídnout spotřebitelům čistou a levnou elektřinu. Mohou tak nahradit postupný útlum uhelných elektráren,“ dodal.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(42)
Jan Veselý
23. říjen 2019, 16:50

Ze 4 oslovených odborníků 2 tvrdili, že ta výstavba nutná není. Nadpis ČTK je tedy značně zavádějící.

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 17:03

Pane Veselý, můžete nám všem uvést, který ze čtyř odborníků tvrdil, že by nebyla nutná výstavba nových zdrojů pro zachování soběstačnosti?

Jan Veselý
23. říjen 2019, 19:57

Jiří Gavor, Martin Sedlák. Ti rozhodně nic takového neříkali.

Emil
23. říjen 2019, 20:37

Pokud nepovažujete obnovitelné zdroje za elektrárny, tak je ten nadpis skutečně značně zavádějící...

V opačném případě v tom článku naopak vidím shodu všech čtyř expertů na tom, že nové zdroje potřeba jsou. Dva preferují stavbu jaderných zdrojů, jeden obnovitelné zdroje v kombinaci s plynovými zdroji, poslední expert by stavěl čistě obnovitelné zdroje.

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 20:51

Pane Veselý, tak se mi zdá, že nedokážete číst. I pan Gavor a Sedlák jsou si vědomi, že zdroje budou chybět. Jen doufají, a o tom jsou jejich citáty, že by to mohly být obnovitelné a plynové zdroje. Chcete snad popřít, že pan Sedlák volá po intenzivním budování obnovitelných zdrojů, které mají nahradit uhelné? Dokonce v jiných svých vystoupeních volá po tom, aby se dotovaly nové velké fotovoltaické elektrárny. Kdyby si myslel, že nové elektrárny nejsou potřeba, tak by po intenzivních dotacích do nových fotovoltaických a větrných elektráren nevolal.

Jan Veselý
25. říjen 2019, 22:16

Pánové Gavor a Sedlák rozhodně ovšem nedávají za pravdu ministrovi Havlíčkovi, že bez Hip Hop Atomu to nepůjde.

Pavel
27. říjen 2019, 19:24

Sedlák je odborník leda na vylhanou zelenou propagandu.

Josef
24. říjen 2019, 01:21

Odborníci bez vzdělání

energetik II
23. říjen 2019, 17:29

Na nutnosti mít kolem r. 2040 - 50 zajištěny stabilní výkonné zdroje elektřiny nevidím nic špatného. Dukovany doslouží kolem 2040, Temelín kolem 2060 , uhlí mnohem dříve. Pokud bychom odmítli jádro i uhlí , tak nám zbývají jenom dvě reálné možnosti :

1. Každou noc se pečlivě modlit, aby vědci do této doby našli přijatelný způsob ukládání elektřiny ve velkých objemech /TWh/ po dlouhou dobu / týdny, měsíce !!!/ a nikoli jen ty dnešní - "pidibaterky" na několik hodin.

2. A kdo nevěří na modlení, tak musí rychle podpořit masívní výstavbu "vykrývacích" plynových elektráren, které ale budou v provozu třeba jen 20 nebo 30 % doby v roce , když náhle vypadne solár s větrem.

Pokud odmítneme jádro, tak nám zbývá buď to modlení a nebo zemní plyn. A to uznávám, že výkon OZE u nás dle možností stále poroste.

Lukas
23. říjen 2019, 17:29

Ak by cesko muselo odstavit uholne elektrarne + navysit vykon aby zostalo aj v buducnosti sebesracne tak by museli kolko nahradit? 2000/3000mw vykonu?

My na Slovensku sme na tom tochu lepsie, dokonci sa atomka v mochovciach a mozeme aj vyvazat. Ale s OE sme na tok smutne, od cias komunizmu sa nepostavila ziadna vacsia VE, z vetra nevyrabame prakticky nic a co sa tyka FVE, tak v spicke max. do 250mw

Stas
23. říjen 2019, 21:20

V Uhlí je výkon cca 40% , tedy 45 TWh

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 21:39

Pozor, zaměňujete výkon a výrobu. Ta hodnota TWh a něco málo přes 40 % podílu je pro výrobu elektřiny. Uhelné bloky se využívají pro regulaci, takže jejich koeficient využití je daleko menší, než by mohl být. Současný výkon uhelných bloků se blíží 10 GWe. Při nahrazováni uhelných elektráren tak je třeba sledovat oba parametry, jak současný výkon, tak i výrobu těchto bloků.

Milan Vaněček
23. říjen 2019, 18:36

Česká republika má v současnosti více než dvojnásobek potřebných zdrojů pro zajištění soběstačnosti ve výrobě elektřiny. Tento "nadbytek" zdrojů je však potřebný pro zajištění spolehlivých dodávek během každé hodiny (vteřiny) po celý rok. Tyto všechny zdroje však nepracují nepřetržitě, rezervní zdroje tedy udržují robusnost dodávek elektřiny.

Síť musí být připravena i na efekty typu "Fukušima", t j havarie jednoho zdroje okamžitě způsobí dlouhodobé vypnutí zdrojů stejného typu.

Síť musí mít dostatek pružných záloh pro intermittentní zdroje (třeba větrné a fotovoltaické elektrárny).

To jsou daná fakta.

Masivní pozvolný trvalý úbytek určitého typu zdrojů (třeba hnědé uhlí, zajištující přes 40% výroby a pod 40% naší spotřeby) musí být řešen ekonomicky výhodně.

Navrhované řešení-stavba dalších nových gigawattových jaderných elektráren je řešení

a) nejnákladnější (investičně je 1GW nové jaderné elektrárny v EU zhruba 15 krát dražší než 1GW plynová elektrárna)

b) jen v dlouhodobém horizontu cca 20 a více let, neumožńující reagovat na změny v energetice, ať to budou nové modulární malé (100-300 MW) jaderné reaktory nebo celosvětový nástup levných obnovitelných zdrojů

c )organizačně a technicky riskantní, jak dokazuje v EU stavba EPR reaktorů ve Francii a Finsku

Oproti tomu je cesta, kterou se vydalo sousední Německo a stejný úmysl (ale bez urychleného uzavírání jaderných zdrojů) mají i Švédsko, Švýcarsko, Španělsko, Belgie, Nizozemí, Portugalsko

a i nejaderné země EU (Italie, Rakousko).

A to je cesta kdysi velmi drahých obnovitelných zdrojů energie, které v současnosti již jsou schopny v EU vyrábět elektřinu v cenách okolo 50 EUR/MWh

a doplněny pružnými plynovými zdroji (cca 10-15 krát investičně levnějšími než stojí nové jaderné zdroje v EU) mohou zajistit nejlevnější a nejekologičtější

a nejméně kontroversní způsob výroby elektřiny v EU.

Ano, cesty náhrady uhelných elektráren jsou dvě: ta prvá popsaná je nejdražší a nejvíce zranitelná případnou havarií či nezvládnutím výstavby

ta druhá, cesta obnovitelných zdrojů je již v současnosti levnější, za 20 let bude cena ještě poloviční, rychlá pružná výstavba u ní je lehce zvládnutelná a se zaváděním baterií do elektromobility a do služeb sítě bude ještě snažší a výhodnější.

Možné pro stabilní dodávky elektřiny do sítě jsou obě cesty, ta druhá má výhodu v nižší ceně, pružnosti a rychlosti výstavby a menších rizikách v případě válečných konfliktů a havarií. Je to však cesta nová a nejbližších 10 let, dříve než se stihne postavil jakákoliv nově plánovaná JE v EU, ukáže plně její možnosti.

Petr Poruban
23. říjen 2019, 20:19

JE mají tu výhodu, že se na ně můžeme v poměrně blízké budoucnosti opravdu spolehnout - je to skutečně funkční odzkoušená technologie. Navíc umožní nahradit i spalování plynu v plynových elektrárnách, což je emisní zdroj a problémy s plynem jsou i během jeho přepravy a také v místech jeho těžby. Plyn musíme kontinuálně nakupovat, uran se dá skladovat a v případě nutnosti i těžit u nás nebo jinde ve stabilních zemích. Na uvolnění stejného množství energie je uranu potřeba řádově milionkrát méně, než plynu. Zkrátka energie jaderných reakcí vs. energie chemických vazeb.

Navrhovat místo toho OZ, které pokrývají pouze pár procent současné spotřeby, bez zkušeností s masovým rozšířením záložních zdrojů je riskantní utopie. Víme, jak si v poslední době stojí reálné prodeje elektromobilů. OZ napojené na záložní zdroje v masovém měřítku s dostatečně robustní přenosovou soustavou je stále jen koncept. Podobně, jako dlouhé roky prorokovaná léčba kmenovými buňkami, genové terapie, umělá inteligence, samoříditelné auta, kolonizace Marsu a podobně. Snad z toho všeho jednou opravdu něco bude. Je ale potřeba nežít jen ve virtuální realitě. Spousta snů se rozplynula, nebo byla odsunula o desítky let. To přece všichni víme. Kolik už bylo v historii zázračných léků a řešení typu studená fůze nebo supravodiče za pokojové teploty na dosah ruky. To píši jako člověk, který se vždy zajímal o rozvoj technologií a o vědu. Jsem ale realista a vsadit vše na jednoho holuba na střeše není můj styl. Někteří snílci netuší, co je zodpovědnost za funkční systém a že to co reálně máme má někdy mnohem větší cenu, než to co možná jednou bude.

Josef
24. říjen 2019, 11:54

to Poruban

Ano máte pravdu, problém nejsou jen nevyzkoušené technologie, ale také sázka na budoucí technologie , které možná přijdou. Co se OZE týče pak pro ČR jsou vhodné jen FV panely a větrné elektrárny. Slunce je u nás použitelné 6 měsíců v roce jenže my potřebujeme zdroje pro vysokou zimní spotřebu. Poměr slunečního záření se nezmění takže zbývají VTE nové technologie budoucnosti jsou velké větrné elektrárny vhodné pro stavbu ve vnitrozemí - 20MWh zhruba 250m stožár. I u nás by takové stroje mohly vyrobit 100GWh na 1 elektrárnu za rok takže 160 takových VTE nahradí Temelín. 400 všechny fosilní zdroje ve výrobě el. energie. Otázka je budou někdy existovat takové elektrárny ? cena akumulace pro tyto zdroje je 140 mld. korun na bázi přečerpávacích elektráren ( máme na to lokality.) Z ekologického hlediska jednoznačně mnohem horší řešení než rozšíření JETE a JEDU. Masivní industrializace volné krajiny.

Cenově bude patrně stejné. Z hlediska rizika stabilní dodávky energie je to horší ale výhoda je ,že nehrozí fatální nehoda , která by zničila 20km prostor okolo elektrárny nejméně na 10 let jako v případě provozu JE. Osobně jsem pro jádro.

Stas
23. říjen 2019, 21:23

Na další JE není dostatek chladící vody a na malé jaderné zdroje nejsou lidi...

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 21:42

Na jeden blok v Dukovanech navíc a dva bloky v Temelíně (bloky něco přes 1 GWe) je vody dost. S dalšími se v těchto místech nepočítá a byly by případně jinde. Takže voda problém není.

Vladimír
24. říjen 2019, 09:16

Elektrárna se spalovacími turbínami je jednoznačně investičně levná. Bohužel má jednu nectnost. Krátkou životnost. Ještě nikde na světě není materiál který by snesl denní nárůst teploty o 1000 st. Tak že optimismus zde není na místě.

Milan Vaněček
24. říjen 2019, 10:07

Jaderná elektrárna stárne i když zrovna nevyrábí. Zákony jaderného rozpadu a radiačního stárnutí materiálu jsou stále existující.

Spalovací plynová elektrárna stárne při rychlém náběhu. Těch nebude 365, jako dní v roce, dní kdy vůbec nefouká není tolik.

A ten cenový investiční rozdíl je obrovský. Spočítat vše v reálném provozu je věcí reálné praxe, proto říkám: tak okolo 2025 uvidíme. Když se to v Německu osvědčí, tak nám s čerstvě podepsanou smlouvou pro zahraničního dodavatele JE zbudou jen oči pro pláč a v nejlevnějším případě zaplatíme jen velké penále za odstoupení od stavby. Nebudeme prví ani poslední.

Vladimír
24. říjen 2019, 10:17

Pokud budou stavěné pouze spalovací turbíny tak nás nečeká nic dobrého. Dnešní elektrická společnost to bude muset opravdu tvrdě zaplatit. Proti spalovací turbíně je jaderný provoz čistý.

Vladimir Wagner
24. říjen 2019, 20:53

Pane Vaněčku, nemáte pravdu. To, co poškozuje reaktorovou nádobu je intenzivní tok neutronů a ten pochopitelně je pouze v případě, že probíhá štěpná řetězová reakce a tedy jen při provozu jaderného reaktoru. Takže při odstavení nebo mimo provoz nestárne jaderka o nic rychleji, než jiná tepelná elektrárna, která není v provozu.

Milan Vaněček
24. říjen 2019, 21:26

Nejsem specialista na reaktory ale vím co jsou to radiací indukované defekty v pevných látkách. I když zastavíte štěpení uranu v reaktoru tak tu zbytkovou radioaktivitu štěpných produktů v reaktoru nemůžete vypnout. Kdyby to šlo nějakým kouzlem, nevybuchl by reaktor v Fukušimě.

Ale to není podstané pro diskusi zde. Podstatné je diskutovat všechny možnosti energetického přechodu v ČR a ukazovat slabiny a ekonomiku jednotlivých řešení.

Vladimir Wagner
24. říjen 2019, 22:03

Pane Vaněčku, až na to, že radioaktivita gama, alfa a elektrony mají daleko menší dolet než neutrony a pohltí se v materiálu ještě předtím než doletí ke stěně reaktorové nádoby (dominantně v palivu). Takže její dopady na materiály jsou oproti vlivu neutronového pole při provozu reaktoru zanedbatelné.

PETRIK
23. říjen 2019, 20:26

Mezi nove zdroje patri i spalovny komunalniho odpadu s vyrobou tepla a ELEKTRINY.Odpad se produkuje 365dni v roce a nevime co s nim.Podivejte se na spalovnu do cenra Vidne....A kdyz bude nahodou odpadu malo, v sousednich zemich ho maji dostatek ,viz sluknovsky vybezek!!! A jeste nam za to sousede radi zaplati...Takova KVALITNI spalovna muze stat u kazde prumyslove zony a vyjde to levneji ,nez stavet atomky s naslednym ulozistem....

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 21:46

Spalovny jsou vhodný doplňkový zdroj, který by pochopitelně pomohl řešit problém části odpadu, který se nedá recyklovat. A třeba i aktualizaci Státní energetické koncepci se s těmito zdroji počítá. Ovšem jejich potenciál je omezený a nevyřeší problém s náhradou uhlí a jádra. Další problém je, že odpor ekologických aktivistů proti nim je snad ještě větší než proti jádru.

Petrik
23. říjen 2019, 22:40

Ale neni odpor z Rakouska,kteri takove lidi plati,nejsou takove ztraty ve vedeni,jako mistni zdroje,mozna stat pocita ,aleneni o tom nic slyset, jenom jadro a nasledne uloziste.vystavba by trvala daleko mene casu,nez JE a hlavne ministri uz rozhodli jinak....

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 22:58

Pane Petriku, není pravda, co píšete. Stačí trochu prohlédnout internet a najdete spoustu zpráv o tom, jak je na různých místech snaha postavit spalovnu a jak to naráží na odpor různých nejen místních aktivit. Některé návrhy projektů se táhnou stejně dlouho jako Temelín a nejspíše potáhnou. A některé již postavené se dlouho nedaří i spustit. Jmenujme třeba projekty spaloven v Přerově, Vsetíně, Chebu, Tušimicích, ... Ale nejpodstatnější, je to, co se vám snažíme vysvětlit s Petrem Hájkem. Jde zde spíše o výrobu tepla a opravdu to je velice dobrý doplňkový zdroj, ale náhradu nějaké větší části uhelných elektráren neumožňují.

Martin Hájek
24. říjen 2019, 11:45

Tady bych to trochu opravil. Spalovny nenaráží ani tak na místní lidi, jako spíše na partičku takzvaně zelených (dohromady možná 10 lidí), kteří jsou napojení na skládkovou lobby a dělají za ni černou práci (nevěřím tomu, že zcela nezištně) a to je v zásadě celý příběh. A jsem Martin Hájek :-).

Vladimir Wagner
24. říjen 2019, 20:47

Martine moc se omlouvám. Jako kluk jsem pozoroval proměnné hvězdy a hodně dlouho se kamarádil s Petrem Hájkem, který proměnky dělal také. A prostě toto spojení jmen mám hrozně zafixované, tak mi to ulítlo.

Martin Hájek
23. říjen 2019, 21:59

Zařízení na energetické využití odpadu pracují kvůli vlastnostem odpadu s nízkými parametry páry a tudíž dodávají hlavně teplo. Jejich výroba elektřiny bude ve srovnání s uhelnými bloky zanedbatelná. Energetické využití odpadu je výborné řešení pro teplárenství a dodávky tepla ve městech, ale nemůže nahradit výrobu elektřiny z uhelných bloků.

Vladimir Wagner
23. říjen 2019, 22:19

Díky Petře za důležité doplnění.

energetik
23. říjen 2019, 22:49

Naštěstí ne všechny technologie na energetické vyžití odpadů využívají pouze hloupé spalování a zastaralý a neefektivní parní oběh.

Martin Hájek
23. říjen 2019, 23:50

A které technologie na energetické využití odpadů jsou podle Vás ty pokrokové?

energetik
24. říjen 2019, 00:36

tak například pyrolýza -> pyrolýzní plyn, olej, pyrocarbon. Něco se dá využít k výrobě energie v kogeneraci a něco jsou cenné uhlovodíky pro chemii.

Více třeba zde:

http://www.ekorecyklace.cz/

Nebo

https://oenergetice.cz/elektrina/plazmove-zplynovani-odpadu-princip-a-vyuziti

Martin Hájek
24. říjen 2019, 11:40

Pro zpracování čistých vytříděných plastů je to jistě možné (otázka je, jestli bychom je neměli spíše recyklovat, než z nich dělat palivo, když už jsou vytříděné). Pro zbytkový směsný komunální odpad se jedná o naprostý nesmysl, ten touto technologií vůbec využít nejde.

PETRIK
24. říjen 2019, 20:04

Nevim o jakou technologii myslite,ale Brnenska spalovna,jez vyrabi nejen teplo,ale i ELEKTRINU mela za lonskou zimu tak malo odpadu ,ze musely dotapet ve spalovne plynem,viz brnensky vecernik...takze to asi jde...

energetik
24. říjen 2019, 20:34

Dotápět ve spalovnách se musí snad vždy, jinak by se nedosáhlo potřebné teploty, zvláště když je dopad nasáklý vodou díky otevřeným nádobám na odpad.

energetik
24. říjen 2019, 20:43

Martin Hájek

bohužel zatím mi nikdo za vytříděné plasty ruky neutrhl, spíše naopak z dotované městské sběrny mě s tím vyhodili, i když jsem za to nic nechtěl. A to jsem měl PET láhve i víčka zvlášť. Tak jsem si pořídil drtič a udělal kotel na PET láhve. A po změření emisí je tam méně škodlivin než při spalování dřeva.

Martin Hájek
24. říjen 2019, 21:15

Milý energetiku, šíříte tady bludy. Zařízení na energetické využití odpadu žádné dotápění plynem nepotřebuje. Plyn se používá pouze na zapálení, pak už odpad hoří bez problémů sám.

Karel S
25. říjen 2019, 10:19

to energetik a plazma (pyrolýza)

potvrzuji názor Martina Hájka - zapomeňte (zatím určitě) na plazmu a směsný komunální odpad. Plazma funguje pouze s čistým odpadem - přesně definované, neměnné vlastnosti

světové "reference" pokusů se směsným komunálním odpadem:

https://science.howstuffworks.com/environmental/energy/plasma-converter.htm

a krach projektu https://eu.tcpalm.com/story/opinion/columnists/anthony-westbury/2017/02/03/anthony-westbury-trash-trouble/97149442/)

nebo

https://waste-management-world.com/a/second-plasma-gasification-plant-for-teesside-following-government-deal

a krach projektu http://www.airproducts.com/Company/news-center/2016/04/0404-air-products-will-exit-energy-from-waste-business.aspx

uvidíme jak dopadne tohle https://arnika.org/spalovny-odpadu-v-jihlave-2

tady je zajímavé, že čísla předpokládaného objemu SKO jsou hodně podobná předchozím, krachlým projektům...

v odkazu uvádíte článek, kde je zmíněn Westinghouse jako leader - ano, ale i ten už to cca v roce 2013 "zabalil" - odkaz na zprávu už bohužel narychlo nenajdu.

a ještě jedna "technická" - plazma je proces s téměř nulovou (dle podmínek i zápornou) energetickou bilancí - takže přivedete více energie než získáte...

energetik
23. říjen 2019, 22:45

Ve skutečnosti v tomto blbákově je to tak, že ten kdo se více osebesoběstačí tak po něm distributor bude požadovat zrušení smluv a odebrání elektroměru.

forum.mypower.cz/download/file.php?id=14656

Soběstačnost na úrovni státem vydržovaným monopolů je občanům k ničemu, jak technicky tak ekonomicky (míru výpadků to nesníží) a bude to jen nástroj a výmluva a záminka pro další zlodějny a okrádání občanů. Z toho důvodu je skutečná soběstačnost občanů v současné době pro státem vydržované monopoly ve skutečnosti nežádoucí a distributoři tomu brání jak nejvíc mohou.

energetik
24. říjen 2019, 00:11

A úplně "nejlepší" je jak distributoři svými absurdními výmysly sabotují nařízené podpůrné funkce sítě některých vybraných zdrojů.

Například u zdroje který poskytuje funkci LVRT (Překlenutí poruchy při krátkodobém poklesu napětí) požadují v předacím místě stykač ovadaný HRN-43N. A když se toho technika zeptám, jak má takový zdroj poskytnout síti předepsaný podpůrné služby když celý areál od sítě odpojí ten jejich požadovaný stykač ještě dříve než dojde k aktivaci podpůrných funkcí, tak mi na to odmítá odpovědět.

Jo a v E.ONu jsou také "borci" už od března s nimi řeší zoufalý investor připojení zdroje do VN. Odpovídají třeba až po třech měsících s výmluvami že to zapomněli přeposlat atd... A když se jich zeptám jak je možné že mají ve smlouvě sankce za rozsah účiníku který je povolený a předepsaný v PPDS. Nebo jak mám nastavit ochrany když ve smlouvě požadují druhý stupeň podfrekvence nastavit na 48Hz a vypnutí do 10s a přitom v dalším dokumentu který dávají výrobcům podepsat požadují že zdroj bude při i frekvenci 47,5Hz dodávat energii po dobu minimálně 30 min. Když jsem se technika zeptal jak to máme udělat, tak mi po 3 měsících odpověděl že požaduje v jednopólovém schématu nakreslené 3 MTP a že rozhodně nestačí nakreslit je jedno a vedle toho napsat že tam jsou tři kusy a že připojení nepovoluje a tak znovu čekáme další měsíc na odpověď která stále od distributora není.

A když napíšete takzvanému "nezávislému" ERÚ že distributor selektivně protahuje a znemožňuje připojení některých vybraných zdrojů a investorů a nedopovídá na konkretní technické dotazy které distributoři požadují v rozporu s legislativou i vzájemně mezi jeho vlastními dokumenty, tak ERÚ odpoví že je nezávislé a nemůže a nepřísluší mu o tom rozhodovat. Že jim pouze rozdali licence a schválili veškeré dokumenty a PPDS které si distributoři vymysleli a nijak neověřují jestli distributoři rozumí tomu co mají dělat, a že to nemohou nijak ovlivnit protože jsou "nezávislí". Jestli tedy má připojení každého zdroje (kromě jaderných a fosilních samožřejmě) probíhat soudní cestou, tak to opravdu budou zdroje chybět.

Blbákov hadr, blackout bude jinak to nevidím pokud se v tomto bude pokračovat i dále.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se