Domů
Energetika v ČR
Olomoučtí vědci budou testovat nový uhlíkový materiál pro superkondenzátory
Ilustrace supravodivé magnetické levitace - tzv. Meissnerův efekt.

Olomoučtí vědci budou testovat nový uhlíkový materiál pro superkondenzátory

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) Univerzity Palackého v Olomouci budou testovat využití nového uhlíkového materiálu pro ukládání energie. Na projekt získali grant Evropské výzkumné rady (ERC). Odborníci připraví dostatečné množství uhlíkového materiálu a ověří jeho použití v superkondenzátorech, sdělila dnes ČTK mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková.

„Zájem o testování již projevila americká korporace AVX a v jednání jsou další významní výrobci z Evropy,“ uvedla.

Fyzikální chemik Michal Otyepka z RCPTM díky projektu zúročí výsledky dřívějšího výzkumu superfunkčních uhlíkových materiálů odvozených od grafenu, které dokážou akumulovat velké množství elektrického náboje. Grafen je dvojrozměrný materiál skládající se z jediné vrstvy atomů uhlíku. Je velmi lehký, třistakrát pevnější než ocel a mimořádně vodivý.

Olomoučtí vědci ověřili, že pomocí chemické úpravy grafenu lze připravovat vhodné elektrodové materiály, které jsou hlavní součástí takzvaných superkondenzátorů využívaných například v automobilovém průmyslu či elektrotechnice. „Nyní jeden z vyvinutých materiálů, který v laboratorních podmínkách vykazuje velmi slibné výsledky, vyrobíme ve větším množství a ve spolupráci se zahraničním partnerem ho otestujeme v reálných součástkách,“ uvedl Otyepka.

Zatímco dosud olomoučtí vědci běžně připravovali a testovali maximálně gramová množství materiálu, komerčnímu partnerovi ho budou muset dodat nejméně půl kilogramu.

Odborníci při vývoji nového materiálu použili běžně dostupný průmyslový lubrikant fluorografit. Chemickou syntézou z něj pak připravili nový materiál, který dokáže uchovat velké množství energie a oproti současným elektrodovým materiálům by jeho výroba mohla být levnější.

„Výborných výsledků dosahujeme i v počtu nabíjecích a vybíjecích cyklů, což je další z důležitých parametrů. Zatímco u podobných materiálů dochází k poklesu kapacity po tisíci nabíjecích cyklech, náš materiál je stabilní i po desítkách tisíc cyklech,“ dodal Otyepka.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(5)
Milan Vaněček
13. leden 2020, 20:34

Změnilo se to, že po prvém ERC grantu, zřejmě úspěšném, získali na stejnou tematiku i ERC "proof of concept" grant, což je prvý krok k průmyslové realizaci, který, když bude úspěšný, vyústí za 3-10 let v průmyslovou výrobu. Uplatnění superkondezátorů je především jako doplněk k bateriím v elektromobilech.

Josef
13. leden 2020, 22:32

Pokud by se jim podařilo vytvořit opravdu dobrý superkondenzátor, pak by to nahradilo baterie v ručním nářadí nebo notebooku. Nabíjet Aku vrtačku okolo 1 minuty by bylo fain….

Petr
14. leden 2020, 14:44

Superkondenzátory jsou fajn, nicméně mají přirozené samovybíjení. Večer nabiješ na 100%, odpojíš, ráno máš 50%.

Je to na rychlé nabíjení / vybíjení / spotřebu, ne na akumulaci / uchování energie.

=> vůbec by mi nevadilo nabíjet auto každých 100 km když to bude trvat 5 minut.

Největší a nejlevnější superkondenzátory jsou z ebay :-)

Milan Vaněček
14. leden 2020, 17:10

Moderní superkapacitory nejsou zdaleka tak špatné (samovybíjení) jak píše Petr, ale samovybíjení mají rychlejší než baterie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se