Domů
Energetika v ČR
Rakouský kancléř nedokázal odvrátit rozhodnutí zemí V4 o podpoře jaderné energetiky

Rakouský kancléř nedokázal odvrátit rozhodnutí zemí V4 o podpoře jaderné energetiky

Během setkání v Praze se rakouskému kancléři nepodařilo zmírnit nadšení zemí Visegrádské skupiny (V4) pro jadernou energetiku jako řešení změny klimatu. Bylo to zřejmé na tiskové konferenci, která se konala po summitu zemí V4 a Rakouska. Summitu se zúčastnil rakouský kancléř Sebastian Kurz a předsedové vlád Andrej Babiš, Viktor Orbán, Mateusz Morawiecki a Peter Pellegrini.

Témata jejich agendy zahrnovala migraci, bezpečnost hranic a konkurenceschopnost. Nedávno oznámené detaily k eropskému Fondu pro spravedlivou transformaci daly kontext jejich rozhovorům o klimatické politice. Takzvaný Mechanismus pro spravedlivou transformaci je klíčovou finanční součástí Evropského zeleného údělu, který má do roku 2050 učinit Evropskou unii klimaticky neutrální.

Vedoucí představitelé EU se v prosinci shodli na cíli, kterým je dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Polsko však uvedlo, že potřebuje více finančních prostředků EU na vyřazení uhlí z jejich energetického mixu. Polsko proto nepodepsalo cíl v oblasti klimatické neutrality, a proto bude finanční pomoc podmíněna závazky v oblasti životního prostředí. Lídři EU mají na summitu v červnu revidovat své cíle pro rok 2050.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci, který má zajistit finanční prostředky ve výši 100 miliard eur (2 514 miliard korun), vylučuje jadernou energetiku navzdory nízkým emisím oxidu uhličitého. Rakouský kancléř Sebastian Kurz řekl svým protějškům, že jaderná energetika by neměla být podporována novým fondem.

„Pro Rakousko je velmi důležité nepodporovat jadernou energetiku, ale prostředky by měly být přiděleny na rozvoj obnovitelných zdrojů energie,“ uvedl Sebastian Kurz.

Peter Pellegrini však připomněl, že členské státy EU si mohou zvolit vlastní cestu k uhlíkové neutralitě. Andrej Babiš se pokusil získat podporu dalších evropských lídrů v polovině prosince za prohlášení, že jaderná energetika je čistým a udržitelným zdrojem elektrické energie.

Evropské atomové fórum, Foratom, uvedlo, že vítá cíl EU poskytovat finanční podporu regionům závislým na uhlí, aby jim pomohla v jejich úsilí o dekarbonizaci. Lituje však návrhu Komise vyloučit tyto prostředky pro použití pro jaderné elektrárny.

„Výhody přechodu pracovníků z uhlí do jaderného průmyslu již byly prokázany ve Francii a Velké Británii. Proto je pro nás těžké odůvodnit takový návrh Komise,“ řekl Yves Desbazeille, generální ředitel Foratom.

Zdroj úvodní fotografie: World Nuclear News

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(77)
Milan Vaněček
18. leden 2020, 12:24

Situace se nyní vyjasnila. Který stát si myslí že jádro je výhodné a levné, tak ať si to postaví, EU mu bránit nebude.

Ale finanční podporu mohou očekávat pouze obnovitelné, čisté, bezodpadové zdroje.

A teď je na zvážení každého státu, zda si jako doplněk k OZE pořídi jaderné elektrárny nebo zhruba desetkrát investičně levnější elektrárny plynové. Obojí mohou zajistit spolehlivé doplňkové dodávky 24/365.

Emil
18. leden 2020, 14:44

1) Žádné bezodpadové zdroje neexistují.

2) Obojí mohou zajistit spolehlivé doplňkové dodávky 24/365, ovšem ty druhé nevedou k dekarbonizaci.

Milan Vaněček
18. leden 2020, 17:38

Emile, je rozdíl odpad (minimální, při koncepci "cradle to cradle"=recyklace, například sklo se zase použije na výrobu nového skla, ...)

a nebezpečný radioaktivní odpad, který žádná obec v ČR nechce mít na svém katastru. nemáme osamělé ostrovy v moři jako Finsko.

100% dekarbonizace ovzduší=konec života na Zemi (přesněji dekarbonizace pod cca 200 pmm), my akorád potřebujeme zpomalit/zastavit nárust CO2 (a samozřejmě my můžeme ovlivnit jen procesy kterými člověk zvyšuje CO2, nemůžeme ovlivnit procesy kterými koncentraci CO2 mění příroda).

Plyn okamžitě sníží růst CO2 na polovinu (při náhradě uhlí plynem) ale sníží ho více než na čtvrtinu při nahrazování uhlí pomocí OZE + plynem, a s rostoucím podílem OZE stále více.

Kdežto jádro=20 let stavby s obrovskou uhlíkovou stopu a pak teprve snižování ...

Tož tak.

A ten obrovský rozdíl v ceně jaderných a plynových elektráren !!!

Emil
18. leden 2020, 18:25

1) Děkuji, že jste sám uznal, že tyto zdroje opravdu nejsou bezodpadové, a teď k té další omáčce okolo toho:

2) Ve Švédsku úložiště budou stavět také na pevnině, dvě obce, mezi kterými se ve finále rozhodovalo, o jeho umístění dokonce soutěžily. Nakonec výběr skončil kompromisem, jedna obec vyhrála úložiště a druhá závod na přepracování odpadu. Až někdo dotčeným obcím v ČR pořádně vysvětlí pozitiva a negativa, může to dopadnout klidně podobně.

3) Třeba IRENA (International Renewable Energy Agency) odhaduje, že do roku 2050 bude na světě 78 milionů tun odpadu z fotovoltaiky, dále jen v USA bude do 20 let 720 tisíc tun z vysloužilých listů rotorů, které se nikomu nevyplatí recyklovat. Jaderného odpadu je řádově méně, a ještě k tomu se v něm skrývá obrovský energetický potenciál. V listech rotorů se skrývají pouze velké dodatečné náklady, které bude muset někdo zaplatit. Kdo jiný než daňový poplatník.

4) Dekarbonizace neznamená odstranění veškerého uhlíku z atmosféry, ale konec jeho vypouštění do ovzduší spalováním fosilních paliv.

5) Plyn sníží emise CO2 na polovinu, možná až čtvrtinu, ovšem pouze pokud nepočítáme úniky metanu při jeho těžbě. Ty lze snadno přepočítat na CO2 ekvivalent.

6) Průměrná doba stavby jaderné elektrárny (od roku 2009) není 20 let, WNA uvádí 8,5 roku, dokonce i protijaderný WNISR uvádí dobu méně než poloviční oproti Vám.

7) A ten obrovský rozdíl v ceně uranu a plynu + emisní povolenky!!!

Milan Vaněček
18. leden 2020, 18:39

Vašich 78 milionů tun vyřazenýc fotovoltaických panelů v roce 2050 se nechá zrecyklovat na 77 milionů tun surovin pro výrobu nových panelů. A nemusíte je ukládat jako jaderný odpad (extrémně draho, u nás to bude stát přes 100 miliard CZK) pod zem do žulových masivů.

Prosím, vysvětlete nějaké obci, aspoň 300 km od mého bydliště, jaké jsou výhody mít pod sebou úložiště jaderného odpadu. Když se Vám to povede, budu každý týden sem psát oslavný článek na Vaše schopnosti.

Emil
18. leden 2020, 19:00

To je možné že nechá, úplně jiná věc je ovšem, jestli se to skutečně stane. Minimálně v některých částech světa se to zkrátka neděje, protože se to nevyplatí.

Stejně tak se nechá zrecyklovat i ten jaderný odpad, kterého je navíc daleko méně. Opět se to většinou neděje, protože se to nevyplatí.

U nás to bude stát přes 100 miliard Kč, které ovšem plně hradí původci tohoto odpadu. Kolik bude stát likvidace nerecyklovaného odpadu z těch "bezodpadových" zdrojů zatím nikdo neví, a hlavně nikdo neví, kdo to zaplatí.

Výhodou jsou pochopitelně nemalé finanční příjmy dotčených obcí, plynoucí z tohoto úložiště, a také množství pracovních příležitostí. Každopádně o další oslavné články z Vaší strany opravdu nestojím, už teď jich je tu více než je zdrávo.

Vojta
18. leden 2020, 15:16

Vaněček: "Ale finanční podporu mohou očekávat pouze obnovitelné, čisté, bezodpadové zdroje."

Takže ani plyn. A co soláry a větrníky, ty jsou taky bezodpadové?!

Milan Vaněček
18. leden 2020, 17:49

Ano, ani plyn, ani jádro.

Co se týče solárů, už firmy začínají dávat záruku 30 let, odhad životnosti je přes 50 let (u nejúčinnějších bifacial oboustranně zasklených). A recyklovat je lze zase zpět na suroviny téměř ze 100% (asi jen plastová folie uvnitř se nevyplatí recyklovat).

Co se týče větrníků, zeptejte se specialisty na ně.

Jarda
19. leden 2020, 06:47

Když se staví sklo železná stavba, proč misto skla nepoužívají dolary? Jsou tenké jak okenní sklo...na střechách lze použít střešní tašky solární...

Matouš
19. leden 2020, 07:53

Je s podivem,že se u nás a vubec ve východní Evropě nemluví o paroplynových elektrárnách.Plyn je nataženej jen stavět.Jádro bude čím dál draší a co si budem namlouvat Rakušani maj oprávněnej strach z jádra.Británie i Německo pujdou cestou plynu a nám budou spílat.Osobně jsem radši pro plyn a nemusí být od rusu-vydírali by.

Daniel
19. leden 2020, 10:35

Plyn už za takových 50 let nebude stačit v žádném případě. Navíc stačí, aby nám někdo kdykoliv zavřel kohoutek. Vítr taky fouká henom někdy a kromě toho musí vát určitou rychlostí. Kromě toho narušují příeodní rovnováhu ptactva a tím dalšího řetězce. Spoléhat se na solární energii už je úplná blbost, stačí velká erupce nějaké sopky a bude půl roku tma. A soláry nebudou na nic. Takže stejně zbude jádro.

Richard Vacek
19. leden 2020, 12:05

Náklady na provoz plynové elektrárny tvoří hlavně cena plynu, tedy 2x vyšší cena plynu = 2x dražší elektřina z takové elektrárny. U jaderné jsou náklady na palivo snad kolem 20%, takže ani podstatné zdražení paliva se na ceně elektřiny moc neprojeví. Navíc takového paliva můžete mít na rok v zásobě.

A těm, kteří se bojí CO2, zase samozřejmě vadí, že plyn není bezuhlíkový zdroj.

Josef
19. leden 2020, 00:29

Když jsou ty OZE tak skvělé tak proč je podporovat. Je třeba zrušit podporu pro OZE , uhlíkové daně a zákaz další těžby uhlí, můžeme postavit energetiku na el. energii vyráběné z jádra jako základního zdroje a uhlí pro řízení soustavy, z energetiky postupně vyřadit dovozní ropu a zemní plyn - tím se sníží emise CO2 o 70 možná 80%.

Jan Veselý
19. leden 2020, 08:13

Má to jeden háček, JE se nestaví a nebudou stavět ani s výraznou státní podporou. Dnes už to nedává ekonomický smysl a není perspektiva, že by tomu mohlo být jinak.

Pavel
19. leden 2020, 14:30

Díky dotacím do oze parodií na elektrárny se dnes nestaví žádný zdroj bez dotací. Přičemž není perspektiva, že bez zastoupení stabilních a na počasí nezávislých zdrojů by byla udržitelná jakákoli energetická síť.

Jan Veselý
19. leden 2020, 14:35

Troll, nekrmit.

Pavel
19. leden 2020, 22:17

Tak, to umřeš hlady.

QEntity
19. leden 2020, 17:16

Když říkáte A, musíte říci i B. Jinak je výsledkem Vašeho komentáře lež a zakrývání reality.

Dnes se v EU nevyplatí stavět žádné konvenční zdroje elektřiny nikoli proto, že to jsou zaostalé technologie, ale právě proto, že některé zdroje jsou masivně dotovány a jinými způsoby preferovány na úkor konvenčních zdrojů.

Carlos
19. leden 2020, 18:28

Které měly historicky také nemalé úlevy. Vy třeba nevíte o tom zákoně z prvních let první republik, kterým byla přehozená výhybka k postátněné energetice? O tom zákoně co udělali potom komunisti, nebo o těch podle kterých se otevíraly velkolomy?

Jan Bajak
19. leden 2020, 12:06

Ty blbe, plyn tu nebude věčně, ale jaderného paliva je na tisíce let !

g94003
19. leden 2020, 17:11

Plynová elektrárna je sice investičně levná, ale provozně velmi drahá. Daleko dražší než jádro. A to platí i celkově...

Milan Vaněček
19. leden 2020, 18:17

Nesmysl, když jí potřebujete provozovat jen když nefouká a nesvítí slunce (to znamená s koeficientem využití 20-40%) tak je mnohonásobně levnější než jádro.

Jan Vanda
19. leden 2020, 23:36

Co je to za blábol? To podle vás nesvítí slunce a nefouká vítr jen 20-40% času v roce? Nebo se v nové "obnovitelné" ideologii s nocí nepočítá?

Carlos
20. leden 2020, 00:31

Koeficient využití záložních elektráren opravdu nedostanete jen tak že vezmete koeficient výroby nějakého OZE a dopočítáte do sta. Záleží to na nutném instalovaném výkonu a celkovém návrhu sítě, typech OZE a pod., pak pak tam dále hraje roli obchod, akumulace... no a až pak teprve dostanete nějaký koeficient využití pro záložní elektrárny.

Richard Vacek
18. leden 2020, 13:08

Evropa řeší klasický problém, jak udělat kulatý čtvereček. V současné verzi se jedná o to, jak dosáhnout uhlíkové neutrality bez jádra.

A skoro to vypadá, že nejhorlivější bijci proti uhlíku jsou ti, kteří nemají rádi jádro - tedy, že u nich je ta snaha o kulatý čtvereček nejvyšší. Uvidíme, jak tento typ schizofrenie vyřeší.

Jarda
19. leden 2020, 06:40

Jádro chvili ještě bude ale je nesmyslné na jádru lpět za každou cenu...podstatnější je zavřít uhelné elektrarny a plyn, mazut nahradit vodítkem...vodík se už postupně prosazuje ve veřejné dopravě...

Richard Vacek
19. leden 2020, 07:01

Problém je ale úplně opačný. Proč investovat do OZE v době, kdy neexistuje ekonomický způsob akumulace. Navíc když OZE degraduje značnou část krajiny.

A přitom tu máme jádro, které je nenáročné na fosilní zdroje a je schopno pokrýt téměř veškerou spotřebu elektřiny.

Jan Veselý
19. leden 2020, 08:17

1) Těch ekonomických způsobů akumulace existuje více. Udělejte si třeba výlet do Koutů nad Desnou a koukněte se jak jeden vypadá.

2) Proč trváte na akumulaci, když ani území z >50% podílem VtE+FVE zatím nějakou zásadní akumulaci nepotřebují?

3) Do jádra nechce investovat v ČR ani ČEZ, i když ho k tomu vláda nutí. To myslím mluví za vše.

Karel Š
19. leden 2020, 08:50

ad 2 - jednoducha odpoved - protoze ZATIM existuji pružné zdroje typu uhli a plyn...bez nich bude akumulace nutna. Precerpavacky OK - ale zkuste jen uvazovat o vystavbe natoz ji stavet...

g94003
19. leden 2020, 17:22

1/ Zjevně nechápete, pro přečerpávací vodní elektrárnu je jen relativně málo míst vhodných. U nás se uvažuje o druhé přečerpávačce v Jeseníkách a o využití Lipna jako horní nádrže velké přečerpávací elektrárny na Dunaji. Ovšem pro síť ve větší míře závislou na OZE by bylo potřeba těch přečerpávaček řádově více. A k tomu prostě nemáme je kde postavit.

Až budou mít Norové v každém druhém fjordu přečerpávačku, pak se o tom můžeme bavit. Zatím je to jen zelená fantasmagorie...

2/ Dejte vhodný příklad. Nic takového neexistuje a podle podle modelů ani existovat nebude...

3/ Odkazujete se ve své hlouposti a neznalosti na naprosto zdeformovaný trh. Pokud tedy rovnou nehodláte o podstatě okolního světa lhát...

Milan Vaněček
19. leden 2020, 18:19

ad 2) příkladem je Dánsko a za pár let bude Německo (už jsou na cca 40%)

Carlos
19. leden 2020, 18:52

Tak teď jste si naběhl :D

K potenciálu přečerpávacích elektráren v ČR je možno obecně zdělit toto: Lokalit je přehršel. Nejrychleji realizovatelných by bylo nějakých 270MW na Vltavě, kapacita asi 1350 MWh, následuje PVE Lipno a PVE Lipno-Aschach, následně dvě či tři velké PVE v Podkrušnohoří s termínem realizace po 2040, kapacita 3x 2000MW, 3x 16GWh, nebo dle přesného návrhu, dále PVE v Beskydech. PVE Lipno Aschach umožní doplňovat i přehrady na Vltavě, pokud bude dost extrémně levného proudu. Samtný ČEZ na jedné své staré stránce uvádí lokality až pro 12GW mimo výše zmíněných s dobrou provozu 4-8 hodin. Dále je potenciál pro malé PVE na Chrudimce, ale to jenom protože ty hráze už stojí. Dále je možno teoreticky uvažovat PVE Vranov-Znojmo.

Pak mám někde uložené ještě PDF, které je scanem nějakého časopisu s uvedeným potenciálem pro celu ČSSR, pokud máte zájem, můžu ty největší vypsat. Dále pokud by Orlík sloužil jako dolní nádrž, tak uživí další dvě či tři PVE o 600MW. Dále existuje i návrh PVE Střekov, s výkonem asi 200MW, pokud se pamatuji dobře.

By woko tedy od stolu odhaduji potenciál v ČR minimálně na 18-20GW a kolem 100-120GWh. A to nemám všechno podchycené v tabulkách.

Richard Vacek
19. leden 2020, 19:06

Dánsko není zrovna moc dobrý příklad úspěšné výroby OZE, protože jeho výroba je sice z poloviny OZE, ale nestačí mu to a z celkové spotřeby musí 60% elektřiny dovážet. A přitom téměř nic nevyváží.

Vladimir Wagner
19. leden 2020, 20:50

O naběhnutí nemůže být řeči. Jsou zde sice možnosti, které Carlosi zmiňujete, takže ten Vámi uváděný článek udává na základě studie z roku 1978 asi dvacet možností. Problémem je, že většina je z ekologického hlediska velmi problematická. A i jejich plná realizace by nestačila na nějaké razantnější řešení problémů. Jejich seznam i podrobnější přehled realizovaných i možných přečerpávacích elektráren v Česku jsem dal zde: http://www.osel.cz/10067-vodni-elektrarny-ve-svete-i-u-nas.html .

Naběhl si ovšem klasicky pan Vaněček. To Dánsko opravdu není příkladem úspěchu OZE zdrojů. Má pro větrné zdroje extrémně dobré podmínky (celé je vlastně větrné mořské pobřeží). Funguje však v režimu, když fouká, tak má obrovské přebytky, které musí někam i velice levně udat. Naopak, když nefouká, musí elektřinu i velice draze dovézt. Naštěstí ještě odběratele okolo má. A i tak nedokáže svojí celoroční spotřebu pokrýt. Je čistý importér a to poměrně významného množství své spotřeby. Navíc čistý import stále spíše roste.

Carlos
19. leden 2020, 23:27

Tak píši to se smajlíkem ;)

A našel jsem to PDF, které jsem si před časem uložil, je to časopis Czech Industry 4/2014 a tam bylo pro ČR až 40GW na zkoumaných lokalitách. Pak je to ale zase bez dalšího rozboru, který se toulá po internetu, kde jsou právě dvě až tři Orlíkem jako spodní nádrží. Takže míst, i relativně bezkonfliktních, by bylo asi dost.

Reálně z těch přečerpávaček pro něco dlouhodobějšího bude využitelné tak akorát Lipno-Aschach, teoreticky by mohla existovat PVE Orlík - Slapy, ale to se nemá šanci vyplatit skrz nízký počet cyklů, ztracený spád a příliš velký průtok na jednu MW. U Severočeských jezer mají šanci jenom klasické PVE s nádrží na kopci, jejich propojení moc ne, ze stejného důvodu.

Nicméně na to aby se dalo přejít na větší podíl FVE není té akumulační kapacity zase tolik.

energetik II
18. leden 2020, 16:56

Pan Kurz z Rakouska to nemá opravdu jednoduché , když se podívá na sever od své země tak vidí jádro v Česku ,Slovensku a bude v Polsku , když se podívá zase na jih, tak ho vidí ve Slovinsku, Rumunsku, Bulharsku a když se podívá na východ, tak ho vidí v Maďarsku, Bělorusku, Ukrajině a Rusku. Zdá se, že je ve své zeměpisné oblasti jako - " osamocený kůl v plotě".

Vitek
18. leden 2020, 18:32

Když jsou kolem něj samí jaderníci, tak by si mohli jádro taky postavit, dyť je to už jedno. :-D

Petr C.
19. leden 2020, 00:02

Rakušáci mají zakonzervovanou skoro dokončenou jaderku. Moje hlava sklerotická si teď nevzpomíná na název, ale třeba někdo znalejší doplní.

VÁCLAV
19. leden 2020, 08:48

Jestli se nepletu je to HAINBURG a pro jistotu ji stavěli za plotem BRATISLAVI.

Emil
19. leden 2020, 12:35

Je to Zwentendorf.

Carlos
19. leden 2020, 13:35

Emile,

jak se dívám do googlu, tak krom Zwentendorfu opravdu byla stavěna/v plánu JE Hainburg. Nicméně ano, nakonec se dokončil asi jenom Zwentendorf.

Emil
19. leden 2020, 13:49

A můžete dát odkaz s nějakými bližšími informacemi? Já jsem o jaderné elektrárně v Hainburgu nic nenašel.

Carlos
19. leden 2020, 16:33

Bohužel ne, moje němčina je mizerná a asi se to zastavilo ve fázi příprav. Nicméně v Rakousku jich snad mělo být víc, než jenom jedna.

Carlos
19. leden 2020, 18:55

Říkám že má němčina je mizerná, ono se to asi smíchalo s dohromady skrz protesty ve Zwentendorfu a Hainburgu, což byla tak nějak jediná reference k té elektrárně, toto jsem k ní našel:

museumnoe. at/de/das-museum/blog/hainburg-1984

Giovanna Otta
23. leden 2020, 09:38

Zwentendorf

Giovanna Otta
23. leden 2020, 09:39

Nemohli, mají to přímo v ústavě.

Jarda
19. leden 2020, 06:34

Zkuste se podívat na Švýcarsko...tam jedou něco jiného...Problém energetiky v ČR JE, že cenralizace zdrojů ještě dost lidem vyhovuje ale je to systém který se sežere zevnitř...ale bude to stát zbytečné peníze a zaplatíme to všichni.. Je lepší hodit do toho vidle a jednat lokálně a umožnit vstup lidí do systému výroby energie pro vlastní potřebu

Richard Vacek
19. leden 2020, 07:11

Je potřeba si uvědomit, jaké důsledky má OZE na cenu elektřiny. Vidíme to například v Německu. Cena elektřiny v době, kdy svítí slunce (fouká vítr) klesá, aby o to více stoupla v noci/za bezvětří. A průměrná cena elektřiny je vyšší, než bez OZE zdrojů.

A takto je to potřeba lidem objasnit - chcete bezuhlíkovou nejadernou energetiku? - Dobrá, budete mít dražší elektřinu. A pokud chcete něco ušetřit na pravidelných platbách za elektřinu, tak si pořiďte za spoustu peněz vlastní elektrárnu, která se vám za 10-20-30 let možná vyplatí.

Milan Vaněček
19. leden 2020, 08:20

Lidé chtějí čistou a investičně levnou energetiku z lokálních zdrojů (slunce, voda a vítr), bez radioaktivního odpadu který nikdo (až na Emila) nechce. A hlavně přiměřeně (vzhledem k jejich platům) levnou elektřinu.

Nevymejšlejte si.

Karel Š
19. leden 2020, 08:54

...vsadim se o co chcete, ze 90% lidi to ma nastavene tak, ze elektrinu predevsim chteji. Dokud ji maji jako jistotu, tak budou plamenne diskutovat jestli je/neni EKO. Ale ve chvili kdyby meli na vyber jestli nic (skutecne NIC) nebo NEEKO tak je to vcelku jasny vysledek...

Emil
19. leden 2020, 09:15

1) Lidem je úplně jedno, jestli je elektřina levná investičně nebo provozně, podstatná je konečná částka na faktuře. A opravdu není náhoda, že nejvyšší konečnou cenu elektřiny pro spotřebitele mají země s největším podílem slunce a větru.

2) Stejně tak nikdo nechce ani větrníky ani velké solární parky ve své blízkosti, říká se tomu "NIMBY". Rozdíl je v tom, že úložiště stačí jedno, větrníky a soláry by musely být rozesety po celé zemi.

Milan Vaněček
19. leden 2020, 11:12

Ano lidé elektřinu chtějí a to za cenu která odpovídá jejich nižším platům. Takže když pivo (plzeň) v Německu v hospodě stojí 150 korun po přepočtu, tak chtějí aby u nás stálo pod 50 korun. Vždyť si ho vyrábíme doma, z domácich surovin.

A obdobně, cena elektřiny pro spotřebitele(vyrábíme doma, ještě vyvážíme, jako pivo) by měla být aspoň 3krát levnější než v Německu. A to rozhodně není, je levnější jen o 50%.

Elektřina není ropa kterou musíme všechnu dovážet (a cena je všude skoro stejná).

Dolák Stanislav
18. leden 2020, 23:29

Budoucnost je jedině v jádru!

Nastudujte si laskavě jaký je rozdíl mezi Uranem a Thoriem.

Nestavějme uranové ale thoriové jaderné elektrárny, kde nehrozí něco jako Černobyl nebo Fukušima.

Thoriový cyklus samovolně nefunguje a zastaví se.

Thoria jsou větší zásoby než uranu,

Thorium má větší energetickou výtěžnost,

Odpad je nebezpečný maximálně 300 let.

Z Thoria ani z z jeho odpadu nelze vyrobit žádné jaserné bomby.

A teď mluvte.......

Jan Veselý
19. leden 2020, 07:58

$$$. Kolik stojí thoriový reaktor a kde si ho můžu koupit?

Jarda
19. leden 2020, 06:23

Bylo to vůbec smyslem návštěvy? Domnívám se že nebylo....

Jarda
19. leden 2020, 06:28

Mnohem zajímavější je sledovat situaci v Německu a decentralizovat sítě v ČR...určitě jsem zastánce ostrovnich energetickych řešení....centralizace energetickych zdrojů není v zájmu koncového zákazníka

Jan Veselý
19. leden 2020, 07:59

Fuj!!! To by mohlo přinést do elektroenergetiky konkurenci a nové obchodní modely!!! Jste normální?!?! :-)

Pavel
19. leden 2020, 14:35

decentralizace sítě po německém vzoru = centralizace nestabilních zdrojů v jednom místě a obchodní model založený na bilionových tunelech do kapes spotřebitelů.

Richard Vacek
19. leden 2020, 12:11

A copak někdo brání ostrovním instalacím? Brání jim akorát vysoká cena ostrovní elektřiny (násobně oproti tomu neostrovnímu řešení).

Carlos
19. leden 2020, 13:36

A v případě ČR taky legislativa a úředníci.

Marek Kuchejda
20. leden 2020, 00:51

Jaká legislativa ti brání se okamžitě odpojit od sítě. Naopak, odpoj se a budeš svobodný. Postav si ostrovní systém a funguj.

energetik
20. leden 2020, 14:50

Já jsem se například setkal s tím, že některé stavební úřady nedovolí kolaudaci domu, bez přípojky elektřiny a vody. Vůbec je nezajímá že máte vlastní elektrárnu a vodu na pití kupujete balenou nebo máte filtry ze kterých teče ještě čistější voda než z "veřejného" vodovodu.

Někde dokonce úřednici vyžadují vybudovat minimálně dvě parkovací místa i když nevlastníte a ani nechcete vlastnit auto a k tomu samozřejmě musíte přikoupit pozemek nebo si ho od města pronajmout.

VÁCLAV
19. leden 2020, 08:35

Jsem laik, ale jen mně napadá otázka. Když se vše předělá na plyn, bude ho v zeměkouli dostatek pro všechny, na jak dluho a nebude nakonec nedostatkový čili i nejdražší? Prosím poučte mně někdo. Díky.

Jan Veselý
19. leden 2020, 14:42

Plynu je dost a většina se pálí kvůli topení a dále v chemické výrobě. U topení jde spotřeba snížit o polovinu jen, když se přestanou dělat blbiny.

Radim
19. leden 2020, 09:55

Ony obnovitelné zdroje je jen lhaní do kapsy. 95 % materiálů použitých pro výrobu obnovitelných zdrojů elektřiny je vyrobeno z fosilní energie. Jakmile zarazíme uhlí, nebudeme prakticky schopni téměř jakékoliv energetické zdroje OZE i klasické, vůbec vyrobit.

Ocel, cement, třeba i měď a další materiály se budou muset do EU prakticky kompletně dovážet a obrovsky zdraží.

B.Machaček
19. leden 2020, 10:16

Všem zastáncům větrných elektráren doporučuji si je postavit

ve svém okolí a tak samo umístit na své střechy fotovoltaiku.

Přírodu hlučící větrníky a pole plná solárních panelů nezachrání.

Jak by asi tak byla krásná Praha s větrníky na okolních kopcích

a střechami osazenými ve slunci se lesknoucí fotovoltaikou.

Nařizovat druhým a sami to nechtít,umí každý ekosobec.Hrozím

se české přírody,až se to těmto šílencům podaří prosadit.Taky to

opěvování plynových elektráren a dovážení plynu je utopie.

Při zvýšené spotřebě v elektrárnách bude nutné budovat další

plynovody a hlavně zásobníky plynu.Plyn je rovněž fosílní palivo

a jeho spalování planetu nespasí.Chce to pouze trochu zdravého

selského rozumu a skromnosti.Naši předci zanechávali za sebou

udržitelnou uhlíkovou stopu,protože energií neplýtvali jako my,

ale to neřeší ani ti největší zastánci čisté energie.Raději tak

prosazují tyto zcestné způsoby,Bohužel i to jejich proklamované

vzdělání v oboru nemusí být zárukou rozumu a tak postačí slepá

víra tohoto nového náboženství.Německá cesta zdražování

elektrické energie je možná díky jejich kupní síle,ale pro chudší

země je cestou k omezování spotřeby až k hranici chudoby.

Odpojme se urychleně od jejich kolísavých zdrojů energie,ať

dokážou spolehlivost těchto zdrojů.Bohužel to dnes už nejde,

neboť nás z pozice kapitálu ovládají a tak jim budeme sloužit

jako záložní zdroj.Ani Rakousku ten náš atom nevadí,když právě

netají ledovce a vodní elektrárny stojí.Vzpamatujme se včas,

než bude pozdě a vrátíme se k loučím a k životu v jeskyních.

Milan Vaněček
19. leden 2020, 13:38

Krásná demonstrace binárního pohledu na svět pana Macháčka.. Buď louče nebo jaderná monstra.

Ale život je jinde.

PE
19. leden 2020, 11:23

Nasi predci ,,soudruzi,, take zlikvidovali minochodem ,,cele Krusne hory,, nemluvim o vypousteni 300kg rtuti z Pocerad atd..., to nejsou plice lesa ,ale plice nas vsech!!! Uz jen proto by se s tim melo neco delat!!!

F
19. leden 2020, 12:39

V neokomunistické zemi která musí mit ministerstvo dokonce i na to kolik lidi chodí hrát hokej či na nejaké čutálisty...ano ministerstvo ,,sportu,, ...v zemi která ma ministerstvo dokonce i na dívadla a biografy - ministerstvo kultúry ( kdo to potřebuje ) atd ,,,tak v takové zemi je všechno marné

Zrušte nesmyslná ministerstva , nesmyslné ouřednické výbory podvybory a nadvybory miliony vyhlášek a přihlášek...nechte lidi na pokoji a ono si to sedne.

Pokud ne , jakože ne protože milion statem placenych parazitu by bylo evidentne zbytečných...a museli by si hledat skutečnou práci a to se opravdu nikomu nechce , nu tak cely cirkus bude pokračovat až do hořkeho konce.

Jaký bude ?

Pomalu narustajici inflace cen při pomalu narustající deflaci surovin - bud k bankrotu jako takovému a uprku vlády z křesílek - a to se jim taky nechce - anebo pomalý rozjezd k neprosnemu inflačnimu krachu s ožebračením obyvatel

Problem energii je čiste jeden z mnoha problému neosocialistického neefektivního přerozdelovacího státu založenému na moudrem planovaní soudruhů odborníku s rudým srdcem plnou hubou práce a rukama do leva

petr
19. leden 2020, 21:36

Dobrý večer, sleduji velmi emotivní prezentaci pro a proti JE čí OZE.

Co je jediné málo sexy je uhelná vykopávka s účinností okolo 32 %.

Tedy ta naše malá a hezká ČR potřebuje 74 TWh elektřiny a dnes si asi 31 TWh vyrobí z hnědého uhlí ( toto asi není sexy a brzo to dojde - 650 mil. tun je jen max na 20 let...), 30 TWh z dvou JE necelých 10 z tzv OZE , trochu málo černé uhlí a cosi plyn víc jak černé uhlí...

Pokud nám dojde 31 TWh z hnědého uhlí a nebudeme chtít se dostat do závislosti na dovozu pak musíme

a) dobudovat 3 a 4 reaktor v Temelíně

b) nahradit Dukovany

c) postavit cca 2 000 MW přečerpávacích elektráren pro optimalizaci denního průběhu

d) podpořit rozvoj OZE - FTVE ostatní asi jsou minoritní a současně stáhnout nesmyslné platby za podporu starých ( z roku 2010) FTVE

Pokud toto někdo zvládne, pak je vyřešena energetika ČR a můžeme si 50 let jen o tom zase povídat...

Mějte se fajn

Filip Kondapaneni
20. leden 2020, 19:19

Nahrazení 2000MW konvenční elektrárny z hlediska produkce el. Energie znamená v případě fotovoltaiky s centrálním meniči řešené na nějakém brownfieldu

1) instalovat 12000MW v panelech

2) to je cca 30 - 48 milionů panelů

3) to je cca 65 - 100 milionů DC konektorů

4) standardně se pracuje s 1500V, takže se jedná o VN zařízení, tj. V případě že zanedbame údržbu, kontrolu DC konektorů tak hrozí požár zařízení s napětím větším než 1kV

5) 12GW je cca 3000 - 6000 centrálních střídačů s podobným množstvím transformátorů 400V /22kV

6) každý střídač je komplement výkonové, řídící a komunikační elektroniky, z nichž ta poslední jmenovaná je velmi citlivá na přepětí a rušení

7) životnost komponent je v průměru 5-8 let, často se mění.

8) v případě že výrobce stridace zkrachuje, po čase až dojdou ND tak kupujete nový střídač (to je ta bedynka co má 1-3 tuny)

9) Na každý střídač připadá až stovka string monitoru které hlídají stav panelů, opět se jedná o citlivou elektroniku s životností cca 5-10 let

10) Na cca 200ks centrálních střídačů(450-900MW) a související PV pole budete potřebovat cca 2 velmi, velmi zkušené techniky na střídače s papírem na VN, cca 10 zkušených elektrikářů na PV pole a trafa s papírem na VN a cca 30-60 lidí údržby plus ochranku o pár lidech

11) Budete potřebovat 2-3 vozy mechanizace kterým vozite panely a ND pro střídače pro každých pár stovek MW

12) zanedbal jsem několik tisíc kilometrů kabelů které milují hlodavci, sběrači kovů a jiná skodna

13) zanedbal jsem ukládání el. energie

14) zanedbal jsem plochu skladu na náhradní panely a díly do měničů

15) ještě perlička, 1KWp v panelech potřebuje 6m2 plochy která ale musí být ponizena o ten náklon 30% a panely se samozřejmě dávají do velikých bloků. Ale musíte počítat i s obsluznou plochou pro mechanizaci, která může být 10-30 procent navíc. Finální rozměr elektrárny nechám poctarum z řad eko fanatiků a vlastníků drobných FVE.

Závěr je, že ČR to nedokáže zaplatit (respektive její občané) a plynová elektrárna s kogeneraci je vedle toho docela drobná záležitost o které by stálo uvažovat jako o přechodném řešení na 20-30 let než se postaví nové JE které umožní spotrebovani zatím jen obtížně využitelného vyhoreleho paliva z konvenčních JE které jinak bude putovat do země

Milan Vaněček
20. leden 2020, 20:04

Filipe, málem jsem zavrávoral z těch vašich obrovských čísel. Pak jsem se ale vrátil do reality, kriticky se zamyslel a dávám Vám jiný konkrétní (existující) případ, počítejte se mnou:

v České republice máme asi 5 milonů aut. Každé zabere asi 3x5 m2, aby se mohli trochu pohnout (vyjet z řady na parkovišti tak počítejte 30 m2 na auto.

- to Vám zabere plochu (pro ty auta) ještě několikanásobně větší než pro těch 12 GW panelů

- kolik je tam kabelu, spojů, to ani nesrovnávám, nepočítaně...

- co se týče lidí, to už vůbec není srovnatelné

- Škodovka vyrobí 5 milionů aut za 4 roky

- atd

1)Co z toho vyplývá: 12 GW fotovoltaiky pohromadě na jednom místě nemají nikde na světě, ani v Číně

2) ALE: výhoda fotovoltaiky je v tom, že je DISTRIBUOVANÁ po celém území ČR, podobně jako ty auta

3) komplexita JE je nesrovnatelně větší než obrovské zopakování malých jednoduchých věcí (třeba aut, i včetně náklaďáků)

4) a investiční cena té fotovoltaiky (12GW) je méně než poloviční vůči investiční ceně JE (2 GW) a více než desetkrát menší než investiční cena těch 5 milionů existujících automobilů

Závěr: nestrašte velkými čísly, když se skládají z milionů drobných levných položek. Distribuovaná výroba elektřiny z velkého množství samostatných jednotek má zcela jasně své výhody. I my, jako spotřebitelé jsme distribuováni po celé ČR.

Filip
20. leden 2020, 21:22

Já to neuvažoval na jednom místě, ale byla to hypoteticka konstrukce podle těch doporučení expertů že FVE dokáží nahradit konvenční zdroje. Prostě to tak není. Porovnávat spoje v autech kde to prochází robotizovanou výrobou a stavbou FVE kde na tom dělá parta joudu, je také mimo.

Spousta nadšenců a fanoušků vychází ze zkušenosti s menšími FVE, jednotky, desítky kW. Ale jajsem měl tu čest dělat pro SMA cca 5 let a velké elektrárny ( jednotky a desítky MW) a mi kolegové 100ky MW a prostě to vidíme jinak. Ani jeden z nás, servisních techniků si FVE na barák nedalo. Nikdo, víme svoje. Konektory schované pod panely bez možnosti přístupu a kontroly, Elon Musk a jeho firma na PV už to vědí, konektor u PV dokáže být casovana bomba, zejména na lidském obydlí. Dokud je to nové, tak fajn, ale počet schopných lidí, co budou ochotni za pár supu lézt po střechách nebo panelech je v ČR vyčerpán, proto jsem mluvil o ceně. Vy jen vidíte ty stroje, a materiál, ale nevidíte to množství schopných lidí co je na to potřeba a věřte mi, že u výrobních pásu krachujicich automobilek je nenajdete

Carlos
20. leden 2020, 20:31

Skočte se poptat na SŽDC, eventuálně ABB, ti mají s takovýmito výkony na DCčku dost zkušeností, ten počet měničů nebude myslím vyšší než 1200, pokud by se měla dělat někde elektrárna o 12GWp, tak se snad už možná vyplatí tam natáhnout místní stejnosměrnou VN síť napojenou na nějakou velkou měnírnu. V zásadě by jedna měla být schopná pobrat 12-24MW. Kolik budou mít ty na jednotnou fázi, dost pravděpodobně ještě víc, tam to ale je pořád měnič/usměrňovač, DC část, měnič/usměrňovač, vyhoďte ten konec a máte dost výkonné zařízení pro takovou FVE.

Životnost komponent na dráze je o něco vyšší než 5-8 let.

Ano, bude tam kontrolní elektronika, nějaká, ale to zase nemusí být tak cenově náročné.

12GWp opravdu nemusíte naflákat na jeden flek.

A nakonec, nákladnost té FVE snad nejlépe vyjadřují ceny prodávaného proudu a to je tak jediné co má cenu zkoumat z tohoto pohledu. Jak si to zorganizují, zaplatí je pak věcí provozovatele, pokud se pohybují v rozmezí 40-60€, tak je vypočítávání kolik techniků a pod. trochu irelevantní, to máte vyjádřeno už v ceně proudu.

Mimochodem nic z toho co jste vypsal neimplikuje přímo to že to není možné zaplatit.

Filip
20. leden 2020, 20:56

Vycházím z osobní zkušenosti servisního technika u SMA (solar technology) pro které jsem dělal 5 let. SMA patří mezi firmy které v PV průmyslu dělají v Evropě asi nejdéle. Chtěl jsem upozornit na spotřební charakter tohoto průmyslu a jeho extremni závislosti na Asii. Souhlasím s tím, že decentralizovane malé zdroje nejsou problém, spíše to byla reakce na nedávné uvedení výsledků studie jak vítr a slunce nahradí v ČR konvenční velké zdroje s tím že v Brownfildech je takovéto místo k dispozici.

Jakoo doplňkový zdroj s lokálním užitím se stabilizujicim vlivem v letních měsících (chod klimatizací) asi ok, ale bez velkých zdrojů které stabilizuji síť to nepůjde a FVE je nesmysl, z praxe to prostě vím, dělal jsem v tom. A dost dlouho, a následky požáru také řešil (ČEZ oz - poldi Kladno, například). Ale je tu dost lidí kteří vidí FVE jako něco co rychle a snadno nahradí centrální zdroje, a to prostě tak není. Pragmaticti Číňané, které nemusím, už to pochopili.

Filip
20. leden 2020, 21:49

Jen zopakuji co už někdo psal výše, v tuto chvíli se hnedouhelne zdroje budou postupně nahrazovat buď paroplynovymi zdroji nebo v případě teplaren plynovými s kogeneraci, tak to je a tak to soukromí vlastníci hnedouhelnych zdrojů vidí. Fotovoltaika je doplněk, který dokáže v letních měsících pomoci stabilizovat síť (chod klimatizací) ale na velké zdroje (10ky-100ky MW) , nebo její větší zastoupení v ČR zapomeňte s ohledem na častější a odbornejsi péči (zejména když je k tomu aku) než potřebuje třeba plynový kotel. Prostě není dost lidí s příslušnou odborností a zároveň rozumnymi finančními nároky. Jak bude počet instalací růst a plošný nedostatek lidí bude patrnejsi a patrnejsi tak i běžná kontrola bude dražší a dražší. A to platí o jakémkoliv takovémto malem zdroji. Proto se v minulosti přistoupilo k centralizaci, je to ve výsledku mnohem efektivnější. Velká FVE jako centrální zdroj se rozkládá na obrovské ploše a je nesmírně náročné ji udržet v kondici. Všem aktivistum bych popřál tak roční službu na takovéto velké FVE, a rychle by o tom začali přemýšlet jinak.

. Naopak by se mělo přemýšlet jak využít vyhorele palivo z našich JE, přijde mi divné že aktivisté bojují jak proti jeho uložení tak zároveň proti novým generacím JE které by dokázaly to vyhorele palivo využít a jeho objem výrazně zmenšit

Bare
23. leden 2020, 13:24

pokud je mi známo, tak EU produkuje cca 7% celkového množství CO2, takže můžeme dělat co chceme, ale v celkové bilanci to v podstatě nebude hrát významnou roli, natož aby to ovlivnilo globální proces, jako je klimatická změna. Navíc, kde berou politici to přesvědčení, že pokud se sníží produkce CO2, tak že se ekvivalentně sníží oteplování. Má někdo vůbec představu, co je to globální proces a jakou má setrvačnost? Vždyť neumíme ani odehnat bouřku nad Horní Dolní a mluvíme o změně klimatu. Jste opravdu směšní a Vaše diskuze jádro nebo cokoli jsou v podstatě žabomyší spory.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se