Struktura výroby elektřiny v Česku se od sametové revoluce zásadně změnila. Vyplývá to z podkladů, které ČTK poskytla společnost ČEZ. Podíl uhlí na výrobě elektřiny v ČR podle nich v roce 1989 činil 79 procent, jaderná energetika přispívala 11 procenty a deset procent připadalo na vodní zdroje. Žádné plynové, paroplynové, větrné nebo solární elektrárny v české energetické soustavě tehdy neexistovaly.

Loni se podle dat Energetického regulačního úřadu v Česku vyrobilo nejvíce elektřiny v hnědouhelných elektrárnách (43 procent). Následovaly jaderné elektrárny (zhruba třetina), obnovitelné zdroje (11 procent) a černé uhlí a zemní plyn (po čtyřech procentech). Změna struktury výrobních zdrojů má podle ministerstva průmyslu a obchodu pokračovat i nadále.

Podle nejreálnějšího scénáře Státní energetické koncepce má od druhé poloviny 20. let 21. století pocházet nejvíce elektřiny místo z uhlí z jaderných zdrojů. V roce 2040 mají podle optimalizovaného scénáře koncepce jaderné zdroje pokrýt asi polovinu výroby elektřiny v ČR. Následovat mají obnovitelné zdroje.

Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) minulý týden uvedl, že bez nově postavených elektráren, v čele s novými jadernými bloky, nebude mít Česko do budoucna kde brát elektřinu. Problémy podle něj mohou vzniknout už po roce 2030.

Celkový instalovaný výkon všech elektráren v ČR narostl podle ČEZ za 30 let z 15.230 megawattů (MW) na 22.176 MW. Firma podotkla, že je však třeba vzít v úvahu, že obnovitelné a plynové zdroje, které dříve neexistovaly, mají ze své podstaty nižší využití během roku. Spotřeba elektřiny od roku 1989 vzrostla o 17 procent, výroba zhruba o třetinu, uvedla firma.

„Česká republika udělala od sametové revoluce ve struktuře výroby elektřiny významnou změnu – vyrábí dnes více elektřiny mnohem ekologičtěji a efektivněji, širší portfolio zdrojů zajišťuje energetickou bezpečnost země. Do budoucna bude hrát elektřina čím dál důležitější roli, tím jak postupně nahradí fosilní paliva v dopravě, vytápění i v průmyslové výrobě,“ uvedl ředitel divize klasická výroba ČEZ Ladislav Štěpánek.

Konkrétně ČEZ během 90. let postupně odstavil 1965 MW nejstarších uhelných zdrojů. „Jako náhrada za tyto zdroje byla v roce 2002 uvedena do provozu Jaderná elektrárna Temelín. Pokud by na začátku 90. let nebylo rozhodnuto o její dostavbě, nemohl by se uskutečnit ani útlum uhelných elektráren,“ podotkla firma.

ČEZ připomněl, že kromě Temelína byly spuštěny i další velké zdroje. V roce 1996 byla dokončena a do provozu uvedena největší česká přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně v Jeseníkách, jejíž výstavba byla zahájena už v roce 1978. V roce 2014 pak byla spuštěna první velká elektrárna využívající jako palivo plyn – paroplynová elektrárna v Počeradech.

Změnil se také nadnárodní systém, do kterého je česká elektrizační síť zahrnuta. Zatímco před revolucí byla napojena na východ a v rámci soustavy MIR byla součástí území až po Ural, v roce 1997 se uskutečnil zásadní zlom a česká síť se stala členem západoevropské propojené sítě UCTE, dodal ČEZ.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *