Z programu na podporu uhelných regionů byly uvolněny tři mld. Kč
Z programu Re:Start, který je zaměřen na restrukturalizaci Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje, byly do konce loňského roku na schválené projekty uvolněny téměř tři miliardy korun. Na letošní rok je připraveno dalších víc než šest miliard korun. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Vilém Frček. V programu může být postupně uvolněno přes 60 miliard korun.
„Peníze jdou především na regeneraci starých nevyužívaných areálů, zejména ve městech a obcích, ale i na podporu zaměstnanosti či rozvoj vysokého školství,“ uvedla národní manažerka programu Re:Start Gabriela Nekolová.
Mezi prvními projekty je například nová fakulta zdravotních studií ústecké Univerzity Jana Evangelisty Purkyně, která podle Nekolové pro region zajistí tolik potřebný zdravotnický personál. Více než miliardu také získaly vysoké školy v Moravskoslezském kraji.
Ve všech třech krajích se pak rozdělily stovky milionů korun na demolice vybydlených objektů, například v Mostě, Karviné, Chodově a desítkách dalších obcí, a také na opravu chátrajících průmyslových areálů, dodala.
Podle ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (za ANO) tím, že se chystá další útlum těžby uhlí, nabere program Re:Start na intenzitě.
„Je nutné daným krajům pomoci, aby dokázaly reagovat na související ekonomické a sociální změny,“ uvedla.
Podpora regionům je financována ze státního rozpočtu i evropských fondů. Na úrovni národních dotačních programů peníze na program plynou z rozpočtů příslušných ministerstev.
Ministerstvo pro místní rozvoj se podle mluvčího bude zabývat otázkou podpory vládního programu Re:Start také z evropské úrovně, a to zejména v souvislosti s vyjednáváním politiky soudržnosti po roce 2020.
„Široká spolupráce mimo jiné přispěla k tomu, že nevyužité prostředky z fondů EU, které by ČR jinak musela vrátit Bruselu, budou letos využity právě pro strukturálně postižené kraje na investice do zdravotnictví, škol, ale také zlepšení kvality ovzduší,“ uvedl mluvčí.
Program Re:Start představuje otevřený strategický rámec restrukturalizace všech tří dotčených krajů. Je řízen z úrovně vlády.
Mohlo by vás zajímat:
Mám bezva nápad na vymýcení nezaměstnanosti konečně i v těchto krajích. Ten demoliční program rozpadlých baráků by se rozšířil o recyklaci cihel, do čehož se dají zapojit i vozíčkáři takže i jakkoliv vymyšleně nemocní, a je to zařízeno.
Masový svoz na místo práce by se prováděl na korbě náklaďáků nebo vyřazenými busy.
Obnovu a sanaci uhelných regionů by měli financovat především z 95% příslušné doly a uhlobaroni.
Sice asi tuším, že narážíte na jistého pána, ovšem není to tak jednoduché. Např. na Ostravsku vznikaly doly už za R-U, pak v době 1. ČSR pod soukromými firmami, po válce některé díla v době 3. ČSR-ČSSR a po revoluci už ne a jelo se ze setrvačnosti na dolech již zahájených předtím. Přičemž škody vznikaly a projevují se v dnešní době ze všech období výše vyjmenovaných.
Doly financují z vlastních zdrojů rekultivace na vytěžených územích, víc toho asi za vlastní peníze nelze. Rozhodně jich nemají tolik, aby zde vybudovaly zdroje nových pracovních příležitostí pro všechny obyvatele dotčených regionů.
Sice jsou známy i příklady, kdy k rekultivaci povrchového dolu byly celkem zbytečně použity i stovky metrů gabionových zídek, ale rozhodně jde o plán obecně správný. V oblastech není dostatek silného soukromého kapitálu a nebo se zakládají průmyslové zóny na úrodných černozemích u Loun či Žatce, protože si soukromník tu sanaci brownfieldu rád odpustí(má jít kam jinam, ani to není tak daleko). Organizaci, aby podobná výstavba probíhala napříště na již zdevastovaných plochách (v případě povrchových dolů hodně nad čárou zátopu :-) ) zvládne jedině stát/kraj/město pomocí územních regulativ. Bohužel ani ty ale nejsou 100%ní záruka úspěchu.
Pokud se peníze budou nadále zajištěně vybírat a nezpronevěří, tak to vypadá velmi dobře na rekreačně příjemnou jezerní krajinu s možností i několika potřebných dlouhodobě výdělečných přečerpávacích elektráren a rozvinutého odpočinkového turismu.
Dobrý den,
Mnozí diskutující si evidentně pletou problematiku rekultivace následků těžby na životním prostředí s problematikou sociálních dopadů ukončení celého odvětví, které celému regionu dominovalo.
Šachty prostě končí. Končící podnik nemůže být zodpovědný za shánění práce pro stávající zaměstnance. Obzvláště když je konec dlouhodobě oznámený. Lidé se tomu musí přizpůsobit a najít si jinou obživu, nebo se odstěhovat někam kde obživu seženou. V první řadě je to zodpovědnost jednotlivých lidí. Nejbližší pomocná ruka člověka je na kocni vlastní paže. To by měl stát a všichni na rovinu říkat. To říkám jako rozený severočech, který přesně toto řešil a tomuto se přizpůsobil. Chápu že tam mnozí máme v podstatě neprodejné nemovitosti, citové vazby, staré rodiče.
Žádné lití peněz do ... čehokoli nic nevyřeší. Stát zadotuje nějaké odvětví nebo pracovní místa, pár jich vznikne a udrží se přesně tak dlouho jak dlouho budou téci dotace a platit vázací podmínky. A pak šlus, nebo v nejlepším případe "jen" těžká redukce a udržování platů na co nejnižší úrovni. Rakovnicko, Lounsko a Žatecko to zná moc dobře s tamníma nadnárodníma montovnama.
Opravdová pomoc pro region (ale platí to pro celý stát) by byla akorát snížit překážky pro malé a střední podnikání a vést lidi k samostatnosti a zakládání malých firem. Ať se lidé co nejvíce postaví na vlastní nohy a zaměstnávají pár lidí kolem sebe. Ale to nelze nařídit, to musí každý vymyslet a realizovat sám za sebe a stát by tomu neměl bránit a házet klacky pod nohy. Ale to je těžká politika, obzvláště v dnešní socialistické ANO-ČSSD-KSČM-EU době s agentem Burešem v čele.
Omlouvám se, že jsem odbočil k politice, ale ono to tak je.
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se