Auditoři EU posuzovali, zda podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) v EU vzrostl natolik, aby bylo dosaženo národních a unijních cílů. Pro polovinu členských států je dosažení jejich národních cílů nemalou výzvou. V případě šesti států je dosažení cíle nepravděpodobné, ohrožen je i 20% unijní cíl.

Německo a dalších sedm zemí EU musí podle zprávy Evropského účetního dvora přidat v rozvoji obnovitelných zdrojů energie, pokud mají být jejich cíle podílu energie z OZE na hrubé konečné spotřebě energie (KSE) do roku 2020 splněny. U dalších šesti zemí uvádí zpráva dosažení cílů dokonce jako nepravděpodobné, jedná se o Nizozemsko, Francii, Irsko, Spojené království, Lucembursko a Polsko. I ve vztahu ke splnění celounijního 20% cíle je Účetní dvůr skeptický.

Průměrný pokrok při zvyšování podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie do roku 2017 a průměrný pokrok potřebný pro splnění cílů do roku 2020 pro všechny členské státy a EU

Česká republika se řadí k zemím, které mají svůj cíl pro rok 2020 již splněn. Navyšování podílu OZE probíhalo v ČR podobným tempem jako například v Německu, ambicióznější Německé cíle však pro našeho západního souseda nyní představují hrozbu, že svého závazku nedosáhne.

Zatímco v podílu OZE na výrobě elektřiny se 34,4 % v roce 2017 Německo své cíle přesahuje, ve vytápění, chlazení a dopravě dlouhodobě zaostává.

Auditoři si podrobně posvítili na způsob rozvoje OZE v Německu a dalších třech zemích

Auditoři se podrobně zabývali politikou expanze a dotací OZE v Německu, Španělsku, Řecku a Polsku. Ve zprávě kritizují skutečnost, že dotace byly zpočátku nastaveny příliš velkoryse, což vedlo ke zvyšování cen elektřiny nebo rozpočtovým deficitům. Když státy v roce 2014 snížily své dotace, poklesla důvěra investorů a rozvoj OZE zpomalil.

„Prvním katalyzátorem pokroku v oblasti obnovitelných zdrojů energie byla samotná směrnice a na druhém místě pak režimy podpory členských států, které vytvořily pobídky pro investice. Výrazný pokrok, k němuž došlo po roce 2005, se po roce 2014 zpomalil, a to jak v odvětví větrné energie, tak v odvětví fotovoltaiky,“ uvádí zpráva.

Zpráva zejména upozorňuje na vysoké ceny elektřiny pro konečné spotřebitele v Německu.

„V Německu jsou ceny elektřiny (včetně všech daní a odvodů) pro domácnosti i pro ostatní spotřebitele již tradičně nad průměrem EU (v prvním pololetí roku 2018 byly v první kategorii o 44 % a ve druhé o 39 % vyšší), což je zčásti dáno zmíněným „příplatkem“ [forma pokrytí nákladů na podporu obnovitelných zdrojů energie – formou „příplatku“ v ceně elektřiny, pozn. autora]. Regulační předpisy navíc umožňují některá odvětví od tohoto „příplatku“ v rozsahu 80–85 % osvobodit, což je opatření přijímané s ohledem na jejich konkurenceschopnost. Toto opatření se týká 4 000 společností, které představují jednu pětinu celkové spotřeby elektrické energie v zemi a jejich osvobození v hodnotě 4,8 miliardy EUR musí vyrovnat všichni ostatní spotřebitelé,“ uvádí zpráva.

Více o cenách elektřiny v EU a porovnání cen v ČR a v Německu naleznete v našem lednovém článku.

Kritikou zpráva nešetří ani k současné metodice rozvoje OZE v Německu formou aukcí, ve kterých si představuje vyšší účast občanů a méně byrokracie. Jako důležitý faktor zpomalujícího rozvoje OZE audit uvádí i nedostatečný rozvoj německé přenosové soustavy.

Německý ministr hospodářství a energetiky Peter Altmaier ve své zprávě o pokroku v transformaci energetického systému uvedl: „Už jsme toho hodně dosáhli, ale máme před sebou ještě dlouhou cestu“. Pro přechod na obnovitelné zdroje je dle něj nedůležitějším faktorem urychlení rozvoje elektrických sítí.

„Vládní koalice v Berlíně přešlapuje okolo zákona o obnovitelných zdrojích energie již po dvě funkční období, což znemožňuje dlouhodobé plánování sektoru,“ kritizoval přístup Německa k zákonu o OZE energetický politik politické strany Die Linke, Lorenz Gösta Beutin. Ve své kritice vyzdvihuje slabá místa v aukčním systému, diskriminaci občanských iniciativ, zastropování vypisovaného instalovaného výkonu nebo zavedení pravidel necitlivě stanovujících minimální vzdálenosti větrných elektráren od obydlí v některých spolkových zemích.

Kompletní zpráva  Evropského účetního dvora je k dispozici zde:

Úvodní fotografie: Větrný park Havelland v Německu. Zdroj: Mainova

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *