Domů
Evropská Unie
EU začíná debatovat o nové dlouhodobé energeticko-klimatické strategii
Zdroj: Richardprins / Creative Commons / CC-Zero
Zdroj: Richardprins / Creative Commons / CC-Zero

EU začíná debatovat o nové dlouhodobé energeticko-klimatické strategii

Evropská komise na konci listopadu 2018 vydala sdělení s názvem A Clean Planet for all. Jedná se o dlouhodobou nezávaznou vizi EU, jež má vést k „prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomice“.

Cílem zveřejněné strategie je představit vizi, která může díky sociálně spravedlivé a hospodárné transformaci vést k nulovým emisím skleníkových plynů do roku 2050 a dále také potvrdit odhodlání Evropy být lídrem v boji proti změně klimatu.

EU je zodpovědná za 10 % globálních emisí skleníkových plynů. V roce 2009 si Unie nastavila cíl snížit své emise do roku 2050 o 80 až 95 %. Díky oddělení vývoje emisí a ekonomického růstu se EU mezi roky 1990–2016 podařilo snížit emise o 22 %, zatímco se HDP zvýšilo o 54 %. Unie je na velmi dobré cestě dosáhnout nastaveného cíle pro emise, obnovitelnou energii a energetickou účinnost pro 2020.

Analyzované scénáře

Energetika hraje podle strategie klíčovou roli, protože je zodpovědná za více než 75 % emisí EU. Ve všech analyzovaných možnostech se emise energetického sektoru přibližují nule.

Strategie analyzuje několik scénářů. Jedním z nich je scénář vycházející z energetických a klimatických politik a cílů EU pro rok 2030. Dalších pět scénářů je postaveno na základě různých technologií a aktivit, které mají směřovat k nulovým emisím (různé kombinace elektrifikace, využití vodíku a e-paliv, role cirkulární ekonomiky a dalších). Poslední dva scénáře se poté více zaměřují na roli biomasy v odstraňování CO2 z atmosféry.

Sedm stavebních kamenů bezuhlíkové ekonomiky

  1. Maximalizace benefitů energetické účinnosti včetně docílení bezemisních budov, které tvoří 40 % spotřeby energie. Podle předložené strategie by opatření energetické účinnosti měla snížit spotřebu energie až o polovinu ve srovnání s rokem 2005. Z toho velká část snížení spotřeby proběhne v budovách.
  2. Maximalizace využití obnovitelných zdrojů a využití elektřiny k plné dekarbonizaci dodávek energie v Evropě. Do roku 2050 se podíl elektřiny ve finální spotřebě energie minimálně zdvojnásobí (na 53 %).
Hrubá spotřeba v EU v budoucnu. Různé scénáře. Zdroj: A Clean Planet for All
  1. Přijetí čisté, bezpečné a propojené mobility. Kromě elektrifikace dopravy, případně využívání biopaliv, nebo bezuhlíkových paliv, se dokument zaměřuje také na samotnou organizaci dopravy. Hovoří o významu digitalizace a interoperability pro čistou dopravu, například v ohledu na inteligentní správu provozu (smart traffic management).
  2. Konkurenceschopný průmysl EU a cirkulární ekonomika jako klíčový prostředek ke snížení emisí. Výroba určitých produktů a materiálů umožní výrobu a implementaci uhlíkově neutrálních technologií. Recyklace pak zvýší konkurenceschopnost a vytvoří pracovní příležitosti a pozice. Nové materiály budou hrát také důležitou roli.
  3. Rozvoj inteligentní infrastruktury a propojení.
  4. Plně využít benefitů bioekonomiky a vytvoření podmínek pro odstraňování CO2 z atmosféry. Očekává se, že v roce 2050 bude populace o 30 % vyšší. V takové situaci bude nutné efektivně využívat půdu k produkci potravin a zároveň k podpoře energetiky a různých průmyslových sektorů. Dalším důležitým aspektem bude zalesňování a obnova degradovaných lesů a jiných ekosystémů. Tyto pak zvýší absorpci CO2.
  5. Vypořádat se se zbývajícím CO2 pomocí zachycování a uskladňování uhlíku (CCS). Potenciál CCS je nižší než v minulosti, nicméně stále bude nutné tuto technologii využít.

Umožnění energetické transformace

Implementace výše představených opatření a tedy budoucí vývoj je závislý na mnohých aspektech a krocích, jež bude nutné podniknout. Kromě dalšího se jedná například o výši financování a investice, státní podporu, sociální pilíř energetické transformace, výzkum a inovace, nebo zdanění.

Výše popsané sdělení Evropské komise je snahou o rozpoutání debaty o tématu přeměny energetického sektoru. Sdělení bylo vytvořeno na základě výzvy Evropského parlamentu. Cílem pak bude dlouhodobá strategie, jež má nahradit současný Roadmap do roku 2050. Tato nová strategie má být do začátku roku 2020 předložena na základě Pařížské klimatické dohody UNFCCC.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(8)
Martin Hájek
13. prosinec 2018, 11:09

Vicepresident Komis Maroš Šefčovič při zveřejnění strategie uvedl: "We cannot safely live on a planet with the climate that is out of control." Myslím, že je to naprosto výstižné a další komentář není třeba. Snad jen připomenout výrok Karla Marxe o historii, která se vždy opakuje dvakrát, poprvé jako drama a podruhé jak fraška.

Milan Vaněček
13. prosinec 2018, 12:14

Připadá mi že se svět zbláznil. Asi jsem moc starý a věřím ještě na selský rozum. "A clean planet for all" je v naprostém pořádku, to chce většina lidí, jen kdo chce vnést chaoz do politiky je proti tomu.

Na druhé straně myslet si že můžeme kontrolovat klima na zemi je naprostá pýcha a zhovadilost některých aktivistů. My zatím můžeme jen ničit přírodní prostředí okolo nás.

Pořád se melou dvě různé věci do sebe, z toho chaozu prosperuje hodně všehoschopných spekulantů. Jedna věc jsou rostoucí emise CO2 (CO2 není jed, je zásadní sloučenina pro život, ale přispívá ke skleníkovému efektu, jestli hodně nebo jen nepatrně ještě nevíme, hlasovat o tom a počítat zda více vědců říká to či to druhé není věda, ale pavěda)

a druhá věc je znečištování životního prostředí jedy (CO, NOx, karcinogenní uhlovodíky) a odpadem (třeba plasty v moři, chemie ve vodě a v půdě, atd atd.

S tou druhou věcí (znečištění) je nutno bojovat,

tu prvou věc (vliv člověka na zemské klima, oddělení obrovských vlivů různých slunečních cyklů od vlivu člověka, precizní zkoumání obrovského vlivu moří a CO2 ve vodě obsaženého) je nutno vědecky zkoumat ze všech stran, ne o ní hlasovat či aktivisticky bojovat.

Ale spojení aktivisté mají jeden cíl - ekonomika bez uhlí, ropy a plynu CO NEJDŘÍVE, což podporují nejen OZE aktivisté ale především jaderní aktivisté, je to jejich jediná záchrana.

A co říká selský rozum opřený o nejnovější vývoj vědy a techniky: fotovoltaika, větrné elektrárny a elektrárny vodní mohou poskytnout technicky i ekonomicky nejvýhodněji řešení obou věcí, které jsem diskutoval.

Jenom pozor na všehoschopné kteří na energetickém přechodu chtějí získat co nejvíce z našich peněz. My v ČR to známe z předčasného solárního tunelu a chystaného jaderného tunelu za současně dlouhodobě probíhajícího tunelu fosilního (kterému platíme z našich peněz všechny jeho obrovské negativní externality).

Tož tak je to, já na tom nic nezměním ale mlčet nemohu.

Carlos
13. prosinec 2018, 17:00

Víte že situace nedává smysl ani mě? To co se děje je na hlavu, zvlášť když někdo/někteří v poslední době zase začínají zničeho nic lobovat, celosvětově, pro jadernou energetiku i a místech, kde by to jeden nečekal, vzhledem k historii dané stránky/novin/časopisu. Skoro to vypadá jakoby po dotacích do OZE někdo chtěl udělat to stejné s JE a vyhnout se konkurenčnímu trhu. V zásadě v moment kdy nám začínají končit FiT pro nové projekty a šlo by se velmi brzy v OZE do situace že by musel jednotlivé výrobny soupeřit na otevřeném trhu. Takže snaha využít nějakou politickou změnu, která po dekádě nastává, k tomu aby si přihráli další zaručený zdroj příjmů je nasnadě.

CO2 představuje celkem dost velký problém pro korály a některé další vodní organismy, i malé změny v kyselosti mohou mít nepříjemné důsledky. Navíc bůh ví jaký to má vliv na živočichy na zemi, vliv různého chemismu máme jen velmi málo prozkoumaný a klidně by vyšší koncentrace v okolí mohla zpětně něco ovlivňovat.

Geoengineering provádíme, v obrovské míře, posledních 8-10 tisíc let a naplno nějakých 150, zvládli jsme přetvořit lesní společenství na louky eventuálně pouště, způsobili jsme několik velkých ekologických katastrof, které nejspíš ovlivnily klima. Vůbec bych se nedivil kdyby se vysušením Aralského jezera změnilo lokální klima a mělo to i dopady až k nám do Evropy. V Indii se nevhodným hospodářstvím vysušil kus Rádžasthánu a jeden člověk to tam už asi 40 let dává, naštěstí úspěšně, dohromady. Dnes by to chtělo spíš asi identifikovat taková zásahy, které by vedly k opaku toho co jsme napáchali.

CeCe
13. prosinec 2018, 19:32

„ případně využívání biopaliv,"

Jasan, těch biopaliv, u kterých bylo dokázáno, že CO2 zvyšují - a EU to přiznala!!! Bože prosím, znič EU dřív, než ona zničí nás...

Josef
13. prosinec 2018, 23:38

Při posuzování energetických scénářů vidím 2 zásadní nedostatky

1) využívat na vše el. energii dost dobře nejde , protože v dobách nízkých teplot je ohromující spotřeba energie pro výrobu tepla a je ne nereálné budovat síť a zdroje na 10 dní v roce natož pak obnovitelné.

2) samotné využití OZE má svoje limity například pokud VTE má využití 22% a FV 12% - v závislosti na zemi EU samozřejmě pak se dostáváme k nevyhnutelně k tomu ,že pokud podíl výroby z větru je okolo 20% pak výroba z větru kolísá mezi nulou a hodnotou vyšší než je aktuální spotřeba ( silný vítr v noci ) je pak jasné ,že pokud podíl větru bude stoupat třeba ke 30% a slunce 20% pak velká část potenciálu výroby se prostě nevyužije , protože nebude na co jí využít a nebude kam tuto energii uschovat. Představy podílech nestabilních zdrojů 60 nebo dokonce 80 % celkové spotřeby energie jsou nereálné.

3) ani stabilní jaderná energie nedokáže zajistit přechod od fosilních paliv kvůli bodu 1. I když tedy dokáže lacině nahradit mnohem více fosilních paliv než OZE. Z toho vyplývá že je zcela nevyhnutelné vyrábět umělá paliva z jaderné energie nebo z OZE a ty používat a vyrovnání el. sítě a vytápění budov nákladní dopravě popř. nějaké kombinaci uvedeného - což je a vždy bude mnohem dražší než používat fosilní zdroje a nebo si nedávat tak vysoké cíle , ale třeba takové, aby koncentrace CO2 v atmosféře nestoupaly a část fosilních paliv prostě dál dovážet. V každém případě nulové emise CO2 nepovedou k nějaké moderní ekonomice , ale EU půjde prostě a jednoduše ekonomicky ke dnu a země jako Čína jí předhoní a světové emise CO2 budou stejně vysoké, protože USA , Indie a další státy budou vypouštět CO2 dál.

Vláďa
14. prosinec 2018, 07:19

Před cca 5 lety jsem psal o nutnosti vybavení zdrojů el. energie příslušnou regulací výkonu aby zdroje dokázaly reagovat na výkonový požadavek spotřebičů. Druhá cesta je regulace výkonu spotřebičů tak aby byla zachována rovnováha. Všude jsou proklamovány výhody zdrojů OZE ale nikde dosud není takové zařízení které by se bez klasické energetiky dokázalo obejít. FV bez příslušné akumulace a příslušně regulovaného střídače je jenom šidítko. Dokáže dodat špičkový výkon během dne ale večerní špičku po západu slunce už pokrýt nedokáže. Ono se lehce vykládá po špičkovém výkonu FV 10 MW (docela velké zařízení) ale když sluníčko svítí 6 hod tak sice vyrobí 60 MWh ale pro energetickou soustavu to je vlastně 60:24=2,5 MW trvalého výkonu a to už tak zajímavé není, jenom schází drobnost a to je AKUMULACE.

Milan Vaněček
14. prosinec 2018, 08:18

Vláďo akumulace v řádu 5-10 hodin už komerčně existuje, je ve stadiu exponenciálního růstu. Ten zpočátku není vidět a pak najednou-je to všude.

To je ten rozdíl mezi lineárním a exponenciálním růstem.

Tož tak.

ad Josef: ano neustále zde opakuji že smyslem OZE je nahrazovat stále větší a větší část fosilních paliv. Cílem nemá být jejich úplná rychlá likvidace i když by to bylo technicky možné ale bylo by to extrémně drahé. Tedy nelidské.

Carlos
15. prosinec 2018, 12:31

Záleží na tom, jakou akumulaci máte na mysli, přímo na místě se hodí nějaká na 1-2 hodiny, to ureguluje výkyvy, umožní regulaci výkonu, ale dlouhodobý akumulátor můžete mít třeba na Vysočině a protáčet turbíny na Dalešicích.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se