Domů
Evropská Unie
European Green Deal: První draft a co obsahuje

European Green Deal: První draft a co obsahuje

Evropská komise Ursuly von der Leyenové, která je ve funkci od 1. prosince, začala pilně pracovat na přípravě tzv. Evropského zeleného údělu – balíčku opatření zaměřených na ochranu klimatu a životní prostředí. Jeho hlavní body mají být představeny již 11. prosince. První draft rámcového balíčku je již na světě.

O přípravě nových předpisů v oblasti klimatu náš web již před časem informoval. Návrh nových opatření prozatím nemá  podobu konkrétních právních předpisů a nejde o konečnou verzi. Hlavní premisou série opatření je dosažení klimatické neutrality (tedy stav, kdy stejné množství emisí, které je vypuštěno, je i pohlcováno).

To může probíhat přirozeně – lesy, půdou či vodou, a nebo uměle, kdy je CO2 zachycen a následně zpracován nebo trvale uložen. Draft nyní předpokládá, že „nový evropský klimatický předpis“ zakotví tento cíl s termínem dosažení do roku 2050. Představen má být v březnu 2020.

Širší EU ETS, méně emisí

Draft dále uvádí, že do října 2020 Komise představí „komplexní plán“ na zvýšení cíle snižování emisí skleníkových plynů do roku 2030 na alespoň 50 %, ideálně na 55 % (v současnosti je celoevropský cíl pro snížení emisí nastaven na 40 % ve srovnání s 1990).

V plánu je také rozšíření evropského systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) na oblast námořní dopravy a zmenšení volné alokace povolenek pro letecké společnosti, které do systému již nyní spadají. Brusel také vyhodnotí možnost zahrnout silniční dopravu do systému emisního obchodování (v praxi by museli vykazovat a povolenky nakupovat nejspíš dodavatelé paliv).

Větší důraz na ochranu klimatu ve věcech financí a zdanění

Komise dále slibuje začlenění environmentálních principů do všech politik EU. Bude se snažit o dosažení souladu všech předpisů, tedy například i z oblasti obchodu či hospodářské soutěže, aby byla usnadněna implementace nového klimatického balíčku.

Komise také plánuje do června 2020 předložit akční plán pro zelené financování, stejně jako navrhnout revizi Pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky. Ty rámcově stanovují pravidla pro udělování státních dotací v této oblasti, včetně toho, co je dovolená a nedovolená podpora a co musí být Komisi notifikováno.

Další iniciativou nové předsedkyně Komise je revize směrnice o zdanění energetických produktů. Nová exekutiva navrhuje zrušení jednomyslného schvalování tohoto typu daňové legislativy. Draft naopak neobsahuje zmínku o zavedení hraničního cla na dovoz výrobků s vyšší uhlíkovou náročností, což by mohl být jeden z nástrojů k ochraně evropského průmyslu.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(25)
Josef
4. prosinec 2019, 13:58

No tak to jim neprojde, tedy pokud u nás nevyhrají sluníčkáři...

Jan Veselý
4. prosinec 2019, 19:13

Urážlivé nálepky, toť pravý základ inteligentní diskuze!

Michal
4. prosinec 2019, 14:46

CO2 je základ rostinného života, pokud by chtěli opravdu chránit přírodu, museli by podporovat vypoštění CO2, protože to je nejlepší věc, jakou jsme kdy pro planetu udělali. Pralesy nikdy v historii lidstva nerostly tak rychle jako dnes, když mají konečně co dýchat a není život na pokraji vyhynutí jako v poslední době ledové, kdy CO2 kleslo nebezpečně nízko.

Josef
4. prosinec 2019, 14:59

Je ovšem otázka jakou skutečně roli hraje CO2 ve změnách klimatu. Může být minimální, ale také klíčová. V současné době je samozřejmě oteplování pozitivní - prudce roste zemědělská produkce , zarůstají pouště atd. pokud se oteplí o více než 1°C proti současnosti bude to OK , pokud se oteplí o více než 3°C bude to mít negativní efekt...

Jan Veselý
4. prosinec 2019, 19:12

Jó, povídejte o těch pozitivech Syřanům. Nevím jestli je vaše "otázka jakou skutečně roli hraje CO2 ve změnách klimatu" je odmítání faktů, abyste nemusel mít špatné pocity, nebo veřejná demonstrace intelektuální lenosti. Doufám, že ani jedno. Pokud máte zájem se něco dozvědět, doporučuju začít třeba u RNDr. Tolasze nebo prof. Trnky, tj. lidí, kteří jsou opravdoví vědci a profesionálové z oboru.

Milan Vaněček
4. prosinec 2019, 21:32

Pane Veselý, bohužel jsem se o roli CO2 ve změnách klimatu nic nedověděl z těchto přednásek, jsou to politické řeči lidí, kteří to sami nemodelují ani sami neměří vstupní parametry.

Bez informací (neformálních) od lidí, co to přímo dělají, si můžeme udělat jen obrázek politických a občanských a charakterových postojů, ale o tom seriozní věda není.

Je mi jasné, že kdyby zcela dominoval vliv růstu koncentrace CO2 v atmosféře na růst průměrné roční teploty celé zeměkoule, tak protože se jedná o kladnou zpětnou vazbu tak by to muselo skončit naprostou katastrofou. Ale jsem přesvědčen, že existuje i spousta stabilizačních záporných zpětných vazeb v přírodě, důležitých pro dlouhodobé (poslední desetitisíce let) udržení stabilního i když stále drobně proměnného klima na Zemi.

Nevíte o nějakých takových "insider" informacích od lidí co to sami modelují?

Richard Vacek
5. prosinec 2019, 08:36

Já jsem hledal závislost mezi globální teplotou moří a globální koncentrací CO2 za posledních snad 40 let a stále mi vychází (z maximalizace korelačního koeficientu), že nejprve se ohřálo moře a pak se zpožděním asi 8 měsíců stoupla koncentrace CO2. Datové podklady jsou na internetu a každý si může historická data zpracovat dle svého rozumu a zkusit se závěry interpretovat.

Martin Hájek
4. prosinec 2019, 22:15

Vy také věříte tomu nesmyslu, že občanskou válku v Sýrii způsobila změna klimatu? Jak k tomu, prosím, podle Vás došlo?

Wictor
11. prosinec 2019, 18:16

V 6ti denní válce čmajzl Izrael Sýrii Golanské výšiny. Pro Sýrii to představovalo ztrátu 40% vodních zdrojů. Venkované prchali z vyschlých farem. Živořili v periferiferiích měst. Žádali Assada o pomoc. Ten ji řešil použitím barelových pum.

Josef
4. prosinec 2019, 22:56

Víte já nevím co mají společného Syřani a CO2., ale vím co dělali USA v Sýrii. V každém případě není pravda, že CO2 hraje v klimatickém systému dominantní roli to jakou roli hraje nikdo neví a současné klima je v severní Evropě a Grónsku chladnější než klima středověkého optima pokud víte co to je. , krom toho teploty půjdou dolů a čeká nás malá doba ledová bude trvat zhruba 30 let. To že to nevíte není proto, že je to blbost , ale proto , že Vám to nikdo neřekl abyste tupě věřil jako všichni sluníčkáři, že hlavně CO2 způsobuje změny klimatu. Víte na světě jsou 2 druhy lidí. Ti první potřebují jisté zisky a ti druzí potřebují vizi, že dělají něco správného podle nějaké ideologie jsou to vlastně takový malí užiteční idioti , kteří plní peněženky té druhé úzké části populace. Čím více budete zachraňovat planetu tím více budete ruinovat svojí ekonomickou úroveň a ta druhá část populace bude naopak bohatnout. Nakonec přijde vystřízlivění, ale to už bude pozdě v každém případě vzniknou nové technologie, které by se jinak vymysleli třeba o 15 let později, ale nevymyslí se jiné věci,protože množství prostředků je ve společnosti omezené.

Richard Vacek
5. prosinec 2019, 08:30

Ale na tom, že spalujeme fosilní paliva a tím působíme pozitivně na přírodu, žádné peníze nevyděláte.

Richard Vacek
4. prosinec 2019, 15:34

Možná by mělo Česko hledat zadní vrátka, abychom v tomto nemuseli být na světové špičce a první místa přenechat jiným, uvědomělejším.

energetik II
4. prosinec 2019, 15:59

Ano, to by šlo. Počkáme, až bude nějaká země 100 % CO2 neutrální, mrkneme se jak to tam vlastně funguje a pak to okopírujeme. Když to tam krachne a přinese jen samé problémy, tak vypracujeme - "Poučení z krizového vývoje v energetice" a půjdeme si dál svou cestou. Záchranný kruh rozhodně nikomu házet nebudeme. Tím myslím dodávky z našich jaderných elektráren.

Milan Vaněček
4. prosinec 2019, 16:40

Prosím přečtěte si co znamená uhlíková neutralita. Když by jste nevypouštěl žádné emise CO2 tak to by nebyla uhlíková neutralita. Uhlíková neutralita je to, že kolik CO2 vypustíte do vzduchu, tolik CO2 musí zneutralizovat v sobě pro růst zemědělské plodiny, půda a lesy u nás.

A ty toho spotřebují každý rok hodně, když budeme dodržovat potravinovou soběstačnost, půdu v dobré kvalitě se spoustou humusu a alespoň obnovíme naše lesy sežrané kůrovcem a budem vysazovat stromy ve městech.

Samozřejmě, znamená to méně pálení uhlí, méně betonu, dominující elektromobilitu (o ní rozhodne VW a Škoda, ne politici), zdravé lesy a zemědělství. A CO2 v ovzduší se ustálí někde pod 500 ppm.

Přesto si myslím, že rok 2050 je pro většinu EU zemí nereálný, pro země V4 to znamená nutné prodloužení období a opravdu masivní přesun financí z bohatých zemí EU do V4. Myslím, že Babiš, poláci a maďaři by měli na EU chtít ne desítky miliard EUR ale stovky miliard na každé plánovací období EU na uhlíkovou neutralitu.

Kdo to požaduje (a považuje za nezbytné) musí to i zaplatit. Když se nebude pospíchat, nebude to drahé a přinese to velké zvýšení kvality našeho života.

Josef
4. prosinec 2019, 23:02

Pane Vaněčku lesy a zemědělské plodiny nespotřebují žádné CO2. Plodiny sklidíte dřevo spálíte nebo shnije. Uhlíková neutralita je skutečně myšlena tak ,že máte nulové emise nebo CCS. Dala by se zavést stabilizační hladina to je asi 1tuna emisí CO2 na obyvatele pak by nestoupal CO2 v atm. ,ale EU se hlásí k nulovým emisím.

Milan Vaněček
5. prosinec 2019, 08:22

Pane Josefe, tak jsem si vygůglil pojem uhlíková neutralita, abych vaše "dojmy" nahradil "oficiálními pojmy Evropského parlamentu", viz europarl.europa.eu

Tak vám to otiskuji: (přečtěte si druhý odstavec)

Co je uhlíková neutralita?

Uhlíková neutralita znamená rovnováhu mezi emisemi uhlíku a jeho pohlcováním z atmosféry do takzvaných úložišť uhlíku. Aby bylo dosaženo čistých nulových emisí, musí být celosvětové emise skleníkových plynů vyváženy zachycováním uhlíku.

Uhlíkové úložiště je jakýkoli systém, který pohlcuje více uhlíku, než emituje. Hlavními přírodními zachytávači uhlíku jsou půda, lesy a oceány. Podle odhadů odstraňují mezi 9,5 a 11 gigatun CO2 ročně. Jenomže roční globální emise CO2 dosáhly v roce 2017 37,1 giga tun.

Umělá úložiště uhlíku nejsou zatím schopna odstranit uhlík z atmosféry v nezbytném měřítku pro boj proti globálnímu oteplování.

Navíc uhlík přirozeně zachycený například lesy se může znovu uvolnit do atmosféry lesními požáry, změnami ve využívání půdy nebo těžbou dřeva. Proto je především nutné snížit emise CO2, aby bylo dosaženo klimatické neutrality.

Richard Vacek
5. prosinec 2019, 08:47

Ona asi 1/3 CO2, které lidé vypouštějí, mizí v oceánech. Už teď je v oceánech 50x víc CO2 než v atmosféře a vejde se ho tam víc, než kolik jsme schopni uvolnit. Rozpuštěné množství závisí na parciálním tlaku CO2 nad hladinou, takže pokud se nám podaří zvýšit koncentraci CO2 na nějakých 600 ppm, máme šanci, že všechen další CO2 zmizí v hlubinách oceánů.

Milan Vaněček
5. prosinec 2019, 10:53

Pane Vacek, tak to je jedna z těch záporných zpětných vazeb v přírodě. Určitě jich bude mnohem více, stejně jako těch nebezpečných kladných zpětných vazeb.

Ale zatím jsem nenašel přehlednou publikaci která by vyjmenovala a rozebrala všechny zpětné vazby které ovlivňují klima na zemi. A to se bavíme jen o globálu, ne o lokálních změnách vlivem mořských prodů a větru. Snad nejvíce poznatků (hypotéz) je o "slunečních cyklech".

Je to špatné, že stále spolu bojují jen extremisté na obou stranách spektra:

jedna strana tvrdí- dominantní je vliv kladné zpětné vazby "skleníkového efektu" (a vidí jen možné prachy z rychlého dotačního zavádění nových technologií),

druhá strana tvrdí: bez uhlí, ropy a jádra se vrátíme do chudoby resp. do pravěku (a vidí jen prachy co získává ze starých technologií a drancování přírody).

Prohrává věda a konzervativní přístup k přírodě.

Bizon
5. prosinec 2019, 13:34

Rozpouštění CO2 v oceánu vede k jejich okyselování a může nakonec vyvolat svoje problémy. Když klesne pH pod určitou úroveň tak se stabilní modifikací CaCO3 (vápenec) stane místo kalcitu aragonit. Většina živočochů kteří si dělají vápencové schránky neumí řídit krystalizaci aragonitu tak jako u kalcitu, a jejich schránky se začnou rozpouštět. Živočichové s vápencovýma schránkama jsou hodně důležití pro vodní ekosystémy, a korály poutají obrovké množství CO2. Nevím jak moc je to důěryhodné, ale četl jsem že to překyselení oceánů by mohlo být dost katastrofické...

Josef
5. prosinec 2019, 22:37

Aha dobře , tak to jsem nevěděl, pak tedy pro ČR to znamená snížení na cca 1t CO2 na obyvatele, máme asi 9,5 t to je snížení o cca 90% což nemáme šanci dokázat. To by totiž znamenalo ,že fosilní paliva by se mohla používat převážně jen v dopravě jinak minimálně , prakticky všechna odvětví energeticky by musela přejít na el. energii vyráběnou bezemisně a nebo na dálkové teplo s biomasy spaloven odpadů a jaderných reaktorů. Tohle není proces na 30 let.

Milan Vaněček
5. prosinec 2019, 23:08

Souhlas, ČR to nedokáže splnit do roku 2050, už jsem to psal výše

Energetik 007
6. prosinec 2019, 09:24

Poručíme větru dešti. EU si myslí že má tu moc ovládání přírodních jevů, jako za Stalina...

Největší úniky skleníkových plynů jsou a vždy byly mimo vliv lidské činnosti :

Sopečná činnost všechny možné plyny

Aerobní fermentace CO2

Anaerobní fermentace CH4

Další dosud neobjevené jevy v nitru země

Létáme ke hvězdám ale co je 20km pod zemí nikdo neví

Tak ať Uršula přestane blbnout.

Tomáš Krátký
6. prosinec 2019, 12:14

Jedna věc mě v souvislosti s cíli EU překvapuje. Vůbec se neřeší Evropa jako celek, cíle jsou vyžadovány striktně pro jednotlivé státy. Přitom se nabízí otázka, jestli např. výstavba vysokokapacitního vedení přes ČR (umožňující lepší transfery energie mezi Německem a Rakouskem / Itálií), by mohla mít v evropském měřítku značný přínos. Zato čistě pro ČR nemusí dávat vůbec smysl.

Nebo PVE v Krušných horách a / nebo využití zatopených dolů by právě tak mohlo mít dopad na snížení emisí v Německu.

Otázka vhodnosti alokace prostředků pak může vypadat dost jinak, než při úzkoprsém pohledu současného vedení EU...

Bizon
6. prosinec 2019, 17:35

Jo, ta naddimenzovaná vedení přes nějakou část Evropy by dávala smysl, jestli mají OZE někdy pokrýt větší část mixu tak jsou ta vedení podle mně naprosto nezbytná.

Bohužel Němci mají problémy se stavbou vedení sever-jih jen ve svojí zemi, tak to na evropské škále možná radši ani nezkouší. Což je přesně ten typ detailu kvůli kterým jsu trochu OZE skeptik, sníme o akumulaci která ve velkém zatím vůbec neexistuje, ale v reálu máme docela problémy postavit dráty vysokého napětí...

Carlos
6. prosinec 2019, 23:00

Tak v Evropě máme ještě jeden problém, zajetí 400kV, v severní Americe jsou běžně vedení 500, ale i 750kV. Přechod na vyšší hladinu by snad mohl být řešením. Při stejných proudech by to mohlo přenést 125-180% současného výkonu. Také by mohli předělat některá vedení 220kV na HVDC, což by výrazně mohlo navýšit kapacitu. Stejně tak by do problému mohli zapojit DB Netz, už jsem tu o tom psal, a buď zaplatit úpravu stožárů a natažení linek 220kV (nevím jak v SRN, u nás má 110kV a 220kV stejné ochranné pásmo), přímo krmením sítě měnírnami a na jejím druhém konci odběrem z ní (nebo přenecháním vody Alpských hydroelektráren pro 50Hz systém, některé mají ta i ta soustrojí) opět měnírnami do 50Hz. Pak je možnost ještě roztahat, jako jsem psal že se o tom uvažuje, síť 16 2/3Hz pod mořem přímo k elektrárnám a posílat na pevninu proud této frekvence, ten by pak mohl jít drážní sítí.

Pokud by platilo to co jsem říkal o ochranných pásmech, tak bych viděl jako první krok jednání s DB Netz a buď reko páteřních linek na 220kV a měnírny, nebo instalaci nových 50Hz vedení na společné stožáry, případně obojí. Při jednom vedení 3x 220kV by tak kapacity sever-jih vzrostla o nějakých 500MW/vedení. Teoreticky tam jsou tři koridory pro to, tedy 1500MW, pokud by vedení byla dvojitá, tak by se jednalo o 3000MW. Pokud by se jenom předělal vedení na 220kV a pokud by proud jimi byl 750A a tato vedení jsou řešena jako dvojitá, bylo by to posílení jen o 3 * 165MW (polovina kapacity zůstává dráze). Což tedy moc není. Otázka jestli pak není možné ještě dát silnější lana a zvednout proud třeba na 1kA.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se