Domů
Evropská Unie
Spotřeba energie v EU roste. Dosažení cílů pro rok 2020 je nepravděpodobné
Německo, Hamburg, zdroj Flickr: Thilo Hilberer
Zdroj: Flickr / Thilo Hilberer

Spotřeba energie v EU roste. Dosažení cílů pro rok 2020 je nepravděpodobné

Podle dat Eurostatu vzrostla spotřeba energie v EU v roce 2017 meziročně o 1 %, roste již  třetím rokem v radě. Od roku 1990 pak spotřeba klesla pouze o 0,4 %. Růst spotřeby je zapříčiněn především růstem ekonomiky v EU.

Spotřeba primární energie byla v roce 2017 v EU 1 561 Mtoe a finální spotřeba energie 1 222 Mtoe. Podle statistického úřadu Eurostat se oba tyto údaje zvýšily o 1 % oproti roku 2016. Výroba a spotřeba energie se podílí zhruba 80 % na emisích skleníkových plynů v EU. Spotřeba energie je tedy klíčovým indikátorem v boji proti klimatické změně.

V roce 2017 byla spotřeba primární energie v EU 5,3 % nad cílem pro rok 2020 a konečná spotřeba energie potom 3,3 % nad tímto cílem.

Od roku 1990 pak spotřeba klesla pouze o 0,4 %, takže i v dlouhodobém horizontu spotřeba klesá velmi mírně. EU má nastaven cíl úspor 20 % energie pro rok 2020 oproti predikovanému vývoji dle modelu PRIMES 2007.

„Členské státy EU se musí zamyslet, pokud počítají s tím, že cílů energetické účinnosti bude dosaženo samo. Naopak, tyto cíle vyžadují implementaci odvážných opatření energetické účinnosti ve všech sektorech.“

Wendel Trio, ředitel Climate Action Network Europe

Spotřeba primární energie v EU v letech 1990-2017 a cíle pro roky 2020 a 2030. Zdroj: Eurostat

Ekonomický růst převažuje nad energetickými úsporami

„Je to ekonomikou. Mezi roky 2014 a 2017 hrubý domácí produkt EU rostl nejrychleji od poloviny první dekády a i kdybychom si to chtěli namlouvat, ekonomická činnost ještě stále není úplně oddělená od spotřeby energie.“

Samuel Thomas, seniorní poradce v nezávislé nevládní organizaci Regulatory Assistance Project 

Vzhledem k tomu, že cíle jsou nastaveny již pro rok 2020, tak podle Thomase je největší šancí Evropy, jak dosáhnout cílů energetické účinnosti, nějaká náhodná událost. Tou může být například zpomalení ekonomiky, nebo výjimečně teplá zima.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(15)
Radim Bezuch
11. únor 2019, 21:51

A až tu budou ty tisíce elektromobilů, které si EU přeje, tak spotřeba ještě stoupne.

Fyzice se prostě nic nařídit nedá.

Martin Pácalt
12. únor 2019, 08:35

Srovnávejte primární vstupy energie.. 1) Čím více se bude jezdit v elektrovozech, tím méně se bude muset dovézt ropy . 2) přechodem na 100%ní elektromobilitu se v Evropě zvedne spotřeba EE o 25% s tím, že pokud budou auta důsledně nabíjena v době tzv. nízkého tarifu, nemusela by se stavět jediná nová elektrárna. Realita bude někde mezi, ale není to tak, že by se muselo postavit jednou tolik elektráren. Podle mně elektromobilita a jaderná energetika můžou jít snadno ruku v ruce.

Lubos Vozar
12. únor 2019, 09:32

Suhlasim, napriklad Rafineria Slovnaft ma takmer 300 MW elektrarnu co vyrobi denne cca 7,200 MWh. Ak je priemerny najazd europana cca 40 km denne tak len samotna rafineria pokryva spotrebu skoro miliona elektromobilov.

R2
12. únor 2019, 11:17

Sleduji, ze Slovnaft celkem zamakal na vykonu elektrarny, jeste nedavno mela elektricky vykon jen kolem 175 MW (udaj z roku 2016). Navic Slovnaft nevyrabi zdaleka jen naftu a benzin. Takze predpoklad, ze s prechodem na elektromobily se vam uvolni cela kapacita elektrarny je celkem lichy. Rocni vyroba elektriny se dost podstatne lisi, dle potreb podniku a situace na trhu, pripadne v souvislosti s ruznymi odstavkami, dohledatelna cisla se pohybuji nekde od 360 Gwh - 500 GWh, je to dost hluboko pod vami uvazovanou denni vyrobou.

Pokud odhadnu z verejnych dat* celkovou produkci paliva na zhruba 4.8 miliard litru paliva, tedy cca 13 milionu litru denne, tak prumernych aut se spotrebou 7 l/100 km a najezdem 40 km, uzivi cca 4,5 milionu.

* dle vyrocni zpravy z roku 2017 se jedna 5,1 milionu tun produktu, z toho 23 % benzin a 52 % nafta, uvazovane hustoty 0,725 kg/l benzinu a 0,84 kg/l nafty

R2
12. únor 2019, 11:28

Jeste by bylo samozrejme fer dodat, ze Slovnaft si vyrabi sam jen cast el. energie (cca 43 % potreb skupiny Slovnaft), netusim, kolik z jejich celkove spotreby tvori rafinerie a kolik ostatni provozy. Celkove v roce 2017 spotrebovali cca 850 GWh elektricke energie, z cehoz bylo 365 GWh pokryto vlastni vyrobou.

Lubos Vozar
12. únor 2019, 13:29

Mate pravdu! Skontroloval som to v databaze a je to skutocne 174 MW instalovaneho. Zle som sa vyjadril, Maju odber cca do 300 MW. Co by zodpovedalo aj vasim cislam. Zvysok v skupine uz su len par skladov paliv a benzinky no tie maju spotrebu proti rafinerii samotnej naozaj smiesnu.

Ja chapem ze energeticka hustota paliva ktoru vyraba rafineria, dovoluje pokryt denny najazd viac automobilom, ale chcel som poukazat na komentar pana Pacalta, ktory spravne upozornuje na to, ze kym vy si natankujete auto, tak sa spali ale ze naozaj velke mnozstvo energie. Bolo by zaujimave najst realnu spotrebu energie na liter. Od hladania ropy, cez development ropneho pola, cez provoz Plosiny, prepravu do jedneho terminalu, potom do rafinerie, potom distribucia do terminalov, potom na benzinky.

Emil
12. únor 2019, 11:21

Ad 2) Šéftechnolog Siemensu si myslí něco jiného:

"V roce 2050 se bude na světě jen pro dopravu používat více elektřiny, než se celkově vyrábí nyní," řekl v rozhovoru pro HN Michael Weinhold, šéftechnolog energetické divize firmy Siemens."

Zdroj

Martin Pácalt
12. únor 2019, 13:33

Jen tam mezi námi, já jsem psal o Evropě, ne o celém světě. ;-) Svět, to jsou i mnohem teplejší země, kde je jiný poměr primárních energií. Když to karikuju, tak tropická chýše s dvěma žárovkami bez otopné soustavy, kdy její majitel dojíždí do práce na Jawě 350, bude mít velký díl spotřeby právě v dopravě a nic v klimě a vytápění.

Emil
12. únor 2019, 13:50

Řekl bych, že mezi vyjádřením pana Weinholda a Vaším odhadem mezi 0% až 25% jsou jisté rozpory, ať už je řeč jen o Evropě nebo o celém světě.

Martin Pácalt
12. únor 2019, 17:48

To není z mojí hlavy, vycházím z odhadů britského specialisty na elektromobilitu (jméno už jsem ale bohužel zapomněl).

Josef
11. únor 2019, 21:55

Evropští ideolové nechápou spojené energetické a ekonomické pojmy. Před 30 lety byla televize tesla color 10 10 , měla spotřebu 110W , moderní velká televize (150cm) je mnohem účinnější , ale má také 110W. Do lustru se dávaly žárovky 2x 60W . aby se ušetřilo , dnes svítíme také 120W , ale v LED žárovkách , dům je zateplený , ale o polovinu větší , protože lidé chtějí více prostoru pro bydlení. Auta jsou účinnější , ale jsou větší kvůli pohodlí a těžší kvůli bezpečnosti , takže spotřebují podobně benzínu jako škoda 120 a nakonec zboží se vyrábí účinněji , ale kupujeme si ho více. Z těchto důvodů má ČR takticky stejnou spotřebu jako před 50 lety - účinnost využití energie vzrostla , ale naše požadavky také. A co přinese budoucnost ? jak každý ví účinnost neroste do nekonečna a pokud bude u lidí převládat názor , že jsou chudí a budou chtít větší domy , více cestovat a kupovat si více zboží a pak vyhrají ti politici co zajistí dobrý hospodářský růst země - spotřeba energie spíše poroste než aby klesala

Petr
12. únor 2019, 00:02

Nejde ani tak o velikost baráků, jako spíš o jejich provedení, že se musí otápět dnes v podstatě všechny místnosti, kdežto v minulosti stačilo často jen jednu.

Martin Pácalt
12. únor 2019, 08:37

Jen technická poznámka: Ten trend stavby čím dál větších domů není celá příčina. Většinově jde spíše o to, že se lidé stěhují z bytů s malým podílem ochlazovaných ploch do malých RD.

Martin Hajek
11. únor 2019, 23:19

Evropská komise ani ekologičtí aktivisté netuší, co je Jevonsův paradox. Zvyšování energetické účinnosti zpravidla nevede k absolutní úspoře energie, a to ani ve státě, kde se realizuje, natož globálně. A přitom je to tak jednoduché. Když se zvýší účinnost, tak lidem zbydou peníze. Co s nimi udělají? No koupí si buď více zboží, jehož výroba stojí energii a nebo si pořídí zahraniční dovolenou a zvýší spotřebu energie někde jinde. Opravdu ušetřit energii lze jen při omezení (nezvyšování) životního standardu. Jenomže to většina určitě nechce.

Amundsen
15. únor 2019, 09:42

Jestli Německo opravdu pozavírá svoje elektrárny,potom cena elektřiny půjde strmě nahoru.Jak se zvýší poptávka po komoditě tak cena zákonitě letí nahoru.Nakonec se ty elektroauta ani nevyplatí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se