Evropská komise obnovila snahy postupně zrušit regulované ceny za dodávku elektrické energie. Argumentuje přitom, že regulované ceny deformují trh a zpomalují transformaci na čistou energetiku. Některé členské země EU jsou ovšem skeptické. To vedlo k tomu, že Komise chce umožnit regulovat ceny pouze dočasně a na základě společné unijní definice energetické chudoby. Informoval o tom portál Euractiv.

Součástí energetického legislativního balíčku, který Komise předložila v listopadu 2016, bylo postupné upouštění od regulovaných cen energie, které jsou pod výrobními náklady. Cenová regulace podle Komise omezuje rozvoj efektivní konkurence, odrazuje investice a vstup nových hráčů na trh.

Regulace cen je politicky citlivé téma

Téma regulace cen je ovšem politicky velmi citlivé téma. Třináct zemí EU má stále plně regulované ceny elektřiny. Jejich argumentem často je, že se vlády obávají vysokých účtů za energie, či se snaží předcházet energetické chudobě.

„Regulované ceny energie byly zavedeny, když začal být elektroenergetický systém organizován jako monopol. A když existuje monopol, jako tomu bylo v 50. a 60. letech, tak existuje možnost, že monopol zneužije své moci a stanoví vyšší ceny pro spotřebitele.“

Pellerin-Carlin, ředitel energetického centra v Institutu Jacquesa Delorse

Dnes podle Pellerin-Carlina regulované ceny především pomáhají stávajícím hráčům na trhu. Tyto ceny podle něj drží potenciální konkurenci mimo trh, neboť tlačí dolů investice. Kupříkladu ve Francii jsou regulované ceny pro spotřebitele nižší než výrobní náklady, což je jedním z důvodů, proč je EDF vysoce zadlužená.

Zranitelní spotřebitelé

Původní návrh Komise byl postupně opustit od regulovaných cen do 5 let pro všechny spotřebitele s možností prodloužení této periody za specifických podmínek. Členské země ovšem toto odmítly. Evropský parlament pak hlasoval pro období 5 let obecně a 10 let pro zranitelné spotřebitele.

V současnosti se vyjednává reforma trhu s elektřinou a jednou z řešených otázek jsou i regulované ceny. Komise nyní předložila dvě možnosti. Zaprvé buď 7leté přechodné období pro postupné opuštění regulovaných cen pouze pro zranitelné spotřebitele, nebo, zadruhé, vůbec žádnou přechodnou fázi.

Problémem je, že první možnost by vyžadovala unijní definici zranitelných spotřebitelů, která nyní neexistuje. Chápání zranitelných spotřebitelů neboli energetické chudoby se v jednotlivých členských státech přitom velice odlišuje. Nejchudší domácnosti ve Švédsku platí za energii 3 % celkových výdajů, zatímco na Slovensku je to více než 23 %. Vytvořit společnou definici nebude snadné. Sociální politika je v kompetencích členských zemí, jež si vytvořily své definice energetické chudoby, která identifikuje, které domácnosti mají nárok na sociální příspěvky.

Podle některých je zároveň důležité zamezit tomu, aby byla energetická chudoba zneužita k ponechání regulovaných cen. Podle Pellerin-Carlina nejsou regulované ceny, které platí pro celou populaci, vhodným způsobem, jak řešit energetickou chudobu. Renovace budov a zvyšování jejich energetické účinnosti v kombinaci s výrobou energie z obnovitelných zdrojů přímo u spotřebitelů jsou podle něj mnohem efektivnější způsob, jak snížit účty za energii.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *