Domů
Evropská Unie
Evropská komise pohrozila Rumunsku žalobou kvůli omezením na vývoz zemního plynu
Plynovod. Nová technologie zlevní břidlicový plyn. Ilustrační foto

Evropská komise pohrozila Rumunsku žalobou kvůli omezením na vývoz zemního plynu

Evropská komise pohrozila Rumunsku žalobou za údajně ilegální restrikce na vývoz zemního plynu ze země. Rumunská vláda má nyní dva měsíce, aby se k výzvě Komise postavila, v opačném případě může spor skončit u evropského soudu.

Rumunská energetická legislativa nařizuje domácím producentům plynu upřednostnit prodej plynu na domácím trh před jeho vývozem do zahraničí. Podle serveru Platts je právě toto sporné nařízení hlavním důvodem pro odkládání investičního rozhodnutí o těžbě plynu z pole Neptun v Černém moři.

Do průzkumných a přípravných prací se joint venture společností OMV Petrom a ExxonMobil pustilo již v roce 2008, přičemž mezi lety 2008 a 2016 bylo do projektu zainvestováno více než 1,5 miliardy dolarů. Oblast by měla ukrývat mezi 42 až 84 miliardami metrů krychlových plynu.

Podle společnosti OMV Petrom však současné legislativní prostředí v Rumunsku nenaplňuje potřebné předpoklady pro uskutečnění rozhodnutí v případě projektu o hodnotě několika miliard dolarů.

Evropská komise tak rumunské vládě nyní zaslala oficiální varování, přičemž jedno varování, že omezování obchodování se zemním plynem mezi členskými státy je v rozporu s pravidly pro vnitřní trh se zemním plynem v EU, země obdržela již před 5 lety.

Z vyšší těžby by mohly benefitovat i další země EU

Rumunsko již v současnosti pokrývá přibližně 90 % domácí spotřeby zemního plynu vlastní těžbou, zbytek plynu do země proudí z Ruska. Navýšení domácí těžby by tak zemi umožnilo nejen získat plnou nezávislost na dovozu, ale exportovat plyn do dalších zemí jihovýchodní Evropy.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(13)
Andrea Borotea
29. červenec 2019, 08:47

Klasický EU podfuck, napřed šlápli Rumunsku na krk že musí zprivatizovat těžbu ZP, tak to všechno prodali ÖMV, a těží asi 1/3 svojí spotřeby mají možnost buď svůj vlastní plyn nebo přes Ukrajinu Ruský. Jiná varianta není.

Když už to tak blbě prodali Rakousku proč nemohou rozhodnout o využívání svého národního pokladu doma?

Martin Hajek
29. červenec 2019, 09:04

Protože v EU máme jednotný trh a tudíž nelze klást žádné překážky dovozu ani vývozu zboží. Právo EU musí platit pro všechny, i pro Rumuny.

Tomáš Sacher
14. listopad 2020, 10:52

To je právě to svinstvo

Jaroslav Loudil
29. červenec 2019, 10:56

Jednotný trh EU jde proti základům selského rozumu. Můžeme to z plynu převést i na další komodity, třeba pšenici. Stát potřebuje pro svou obživu řekněme 9 mil. tun pšenice a vypěstuje 8 mil. tun. Nemá tedy dost a ještě bude potřebovat něco navíc. Přesto musí už těchto svých 8 mil. tun nabízet k prodeji sousedům. Když to převedu do hospodaření jednoho sedláka ,tak aby tento sedlák uživil sebe, manželku a 5 svých dětí, tak potřebuje sklidit ročně 20 metráků brambor. On sklidí jen 15 metráků, mají tedy všichni hlad, ale on své brambory musí nabízet sousedním sedlákům "jako svůj přebytek". Selský rozum říká, že vše, co doma na svém území !! vytěžím, vyrobím, vypěstuji patří mně a já si s tím můžu naložit jak chci. Tedy se plně zajistím energiemi, potravinami, surovinami,... a teprve až dosáhnu ve výrobě výrazných přebytků, které již nejsem schopen sám spotřebovat, tak nabízím ostatním. Takže dle mého zákony, které nařizují těžařům energií, pěstitelům základních potravin,.... nejprve zajistit potřeby domácího trhu a pak teprve ty ostatní za hranicemi jsou správné. Samozřejmě by při tom ale neměl stát soukromé firmy nutit nějakými zákony, aby doma prodávali laciněji jak do zahraničí. Cenu by měl vždy určovat jen trh. Příklad : Ve Francii se urodilo ohromné množství pšenice , díky přebytku tam její cena spadla na 200 Kč/metrák. Přebývá 10 mil. tun nad domácí potřebou 30 mil. tun. V zahraničí se ale neurodilo a tak třeba v Polsku a Německu je cena až na 350 Kč/metrák. Pro francouzské zemědělce by bylo báječné a silně ziskové prodat celou !!! svou úrodu do Německa a Polska za 350 /metrák. Tedy vyvézt celou svou úrodu do zahraničí a neprodávat za domácí tržní cenu 200 Kč ani jediný metrák. Ovšem chléb ve Francii by pak parádně zdražil, protože by se muselo dovážet za draho z ciziny. Správné řešení dle mého : Zákonem /možná to tak je, nevím/ zajistit 100 % saturaci domácího trhu za domácí tržní cenu = 200 Kč a přebytek produkce vyvézt za tržních 350. Nevím ,ale pokud je dnes v EU nastavena jedna tržní cena třeba pšenice pro celou EU, pak to nahlodává a podkopává trh.

Carlos
14. listopad 2020, 14:49

Merkantilismus jakožto ekonomicky systém primitivní se opustil už velmi velmi dávno, návrat k němu nedává smysl, vedl by na suboptimální systém a zbytečně vázal pracovní sily na něco co je možné zajistit jinak efektivněji a levněji.

Další věc je že reálně nemá cenu provozovat cokoliv podle válečných pravidel pokud tento válečný stav není, což ten Váš "selský rozum" v podstatě je.

Carlos
14. listopad 2020, 14:50

Merkantilismus jakožto ekonomicky systém primitivní se opustil už velmi velmi dávno, návrat k němu nedává smysl, vedl by na suboptimální systém a zbytečně vázal pracovní sily na něco co je možné zajistit jinak efektivněji a levněji.

Další věc je že reálně nemá cenu provozovat cokoliv podle válečných pravidel pokud tento válečný stav není, což ten Váš "selský rozum" v podstatě je.

frank
29. červenec 2019, 10:22

Přímo v článku je ovšem uvedeno, že pokrývají vlastní těžbou 90 procent spotřeby.

Navíc to neprodali Rakousku, ale firmě, ve které Rakousko drží jen 31 procent.

Andrea Borotea
29. červenec 2019, 11:47

Jednotný trh jak čeho a jak s čím pracovní síla zatím ne tak proč plyn. Dovážejí 10% ale jen z Ruska přes UK, nejvíce v zimě přes dožité plynovody.

Rumunům se spíše nelíbí unbundling III.

Rumunsko bylo vždycky svébytný národ, nepodvolili se Římanům, Turkům a teď hrají šachy s EU. To ČR a Bulharsko bylo vzdy v něčím vleku.

Jan Veselý
29. červenec 2019, 12:24

Rumunští pracovníci mohou svobodně pracovat bez omezení jako plnoprávní občané EU od roku 2014, kdy skončilo přechodové období určené přístupovou smlouvou.

Zajímalo by mě jak mohli Rumuni vzdorovat Římanům, když v té době žádní Rumuni neexistovali. S tehdejšími Dáky to dopadlo tak, že v jejich zemi Římané fakticky provedli genocidu, zemi zcela vyplundrovali a udělali z ní svou provincii ( Dacia), aby je o více než 150 let později vyhnali Gótové. A mimochodem, označení Rumuni pochází z latinského Romani = Římané. Rumuni nebyli nikdy svébytný národ až do konce 19. století, předtím jim vládli Maďaři, Bulhaři, Turci a kdovíkdo ještě. Tu svébytnost jim zařídili vojenské úspěchy ruské armády a byli původně určeni jako nárazníkový stát proti Osmanské říši.

Příště by to chtělo více faktů a méně názorů nezakládajících se na realitě.

Andrea Borotea
30. červenec 2019, 04:50

Zůstaneme raději u energetiky pro Candu v Cerna Voda si v Drobeta Turnu Severin vyrábějí těžkou vodu víte o někom v EU kdo to umí?

Jeďte se podívat do Lepenski Vir (to je naproti Portile de Fier v Srbsku) a možná trochu změníte názor na minulost Rumunska.

Jan Veselý
30. červenec 2019, 09:18

Vyrobit těžkou vodu umí každý, kdo chce a kolik chce. To není žádná zázračná technologie, všichni si jí dělají jen tolik kolik potřebují, výroba je energeticky náročná. Rumuni si jí vyrábějí hodně, protože jí reaktor Candu hodně potřebuje.

A co má archeologické naleziště v Srbsku z doby cca 7000 let před prvním Rumunem říkat o velkosti Rumunska?

Loudil
29. červenec 2019, 11:55

Je zajímavé, že takovéto předpisy EU má a chce je plnit, ale třeba to, že Čína staví v německém Erfurtu továrnu na baterie do elektromobilů, která má do roku 2026 dosáhnout výroby 100 GWh ročně, což je trojnásobek Muskovy plánované výroby v Gigafactory v USA = 35 GWh ročně , to už nevadí. Pro elektroauta evropských automobilek tak bude Čína vyrábět v Evropě všechny baterky. EU má zajímavé předpisy.

Jan Veselý
29. červenec 2019, 12:37

To je jedna ze skvělých vlastností EU - záruka volného pohybu zboží a služeb. A teď několik drobných oprav:

1) Čína nic nestaví, čínská firma CATL má v plánu v Erfurtu stavět, výstavba továrny začne nejspíše v průběhu letošního podzimu.

2) Výstavba továren zahraničního investora není a nikdy nebyla v rozporu s právem EU. Je naopak vítána.

3) Oněch 35 GWh byl původní plán Tesly někdy v roce 2014. Tyto plány šly nahoru, protože zájem o jejich výrobky založené na Li-ion článcích je vysoký. Reálně se očekává 100-150 GWh/rok během několika let a výhledově mluví Elon Musk o 1 TWh/rok produkovaných Teslou. Ale to asi bude suma ze všech jejich továren. je to stejný příběh jako skok z původně plánovaných 12 GWh/rok na 100 GWh/rok v Erfurtu nebo z 10 GWh/rok na 70 GWh/rok ve Wroclawi (investor LG Chem, tj. Korejci).

4) Továrny na baterie nyní staví nebo chce stavět mnoho společností. Jak evropských, tak korejských, čínských nebo japonských. Je to dáno tím, že v EU od nich budou místní automobilky, energetické firmy a elektrotechnické firmy výhledově odebírat HODNĚ článků. Globální ekonomika je globální ekonomika.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se