Domů
Evropská Unie
Evropský parlament: Dotace uhelným elektrárnám by měly být zrušeny
Evropská unie - Michal Šnobr

Evropský parlament: Dotace uhelným elektrárnám by měly být zrušeny

První jednání trialogu týkající se revidovaného evropského nařízení ohledně regulace trhu s elektřinou po roce 2020 se změnilo v boj o budoucnost uhelných elektráren. Evropský parlament (v trialogu jednají také zástupci Evropské komise a Rady EU) naléhal na zástupce členských států, aby byly dotace uhelným elektrárnám v Evropě zrušeny.

Jednou z nejspornějších částí nařízení je část týkající se návrhu pravidel pro kapacitní mechanismy – administrativního opatření, které zajišťuje, že konvenční výrobci elektřiny získají dotace na záložní výkon, který by se použily v případě síťového nedostatku nebo nouze. Evropský parlament i Komise nyní bojují za zpřísnění těchto pravidel. Dle jimi podporovaného návrhu by kapacitní mechanismy byly možné pouze u elektráren, které emitují méně než 550 g CO2 na kWh elektřiny, a to od roku 2025. Změnu nařízení by členské státy musely adekvátně reflektovat v domácích legislativách.

Dle portálu ENDS a zpravodaje Evropského parlamentu Krišjānise Kariņše potřebuje EU postupně rušit dotace pro elektrárny, které ovzduší znečišťují nejvíce. Vysvětlil, že Evropský parlament zastává v oblasti ochrany klimatu velmi ambiciózní přístup. Parlament a komise rovněž souhlasí s požadavkem na vypracování posouzení přiměřenosti zdrojů (resource adequacy assessment), jež by členské státy mohly používat k určení potřeby mechanismů kapacity a stanovení standardů.

Server dále informoval o postoji Rady EU. V zápisu z jednání údajně zástupci Rady prohlásili, že posouzení přiměřenosti by mělo pouze doplňovat samostatné vnitrostátní hodnocení a že kapacitní mechanismy by byly „klíčovým tématem k diskuzi“. Dle aktivistické skupiny Greenpeace Evropský parlament postupuje „zdravým rozumem“, když možnost kapacitního mechanismu poskytuje státům až jako nejzazší řešení. Schůzky trialogu budou nyní probíhat až do konce roku.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(19)
Martin Hájek
3. červenec 2018, 11:03

Abych trochu vyvážil poněkud jednostranné informace v článku, uvedu pár doplňujících informací, které také ukáží, jak účinně funguje v EU už léta mediální masáž. Evropský parlament i Evropská komise tvrdí, že EU má mít v roce 2050 nulové emise. Pokud by této své tezi opravdu věřily, pak by těžko mohly připravovat legislativu, která povede k výstavbě nových plynových elektráren na konci dvacátých let. Celé povídání o emisích je úplně absurdní ze dvou důvodů. Předně kapacitní mechanismus nepodporuje výrobu, ale udržování elektrárny v pohotovosti, žádným způsobem tedy sám o sobě k emisím nepřispívá. Za druhé všechny uhelné elektrárny bez výjimky podléhají systému emisního obchodování a celkové emise v EU tedy musí klesat, i kdyby byla současně dotována výroba elektřiny z uhlí. To by za jinak stejných podmínek nutně vedlo k růstu ceny povolenky, která by jakoukoliv dotaci tohoto typu neutralizovala. V zásadě tu jde o to, jestli nechá EU dožít stávající uhelné elektrárny se stále se snižujícím využitím (v určitém okamžiku budou potřebovat dotaci, aby je majitel nezavřel úplně, protože nebudou mít na krytí fixních nákladů) a nebo si pořídíme od Siemensu nové paroplynové případě plynové elektrárny, čímž se pochopitelně evropská Energiewende jen dále prodraží a na snižování emisí to z definice fungování EU ETS nemůže mít žádný vliv. To si donedávna uvědomovala i Evropská komise, aby najednou asi před rokem otočila o 180°, co za tím je, si každý může domyslet sám, stačí si položit otázku starou jako lidstvo samo: Cui bono.

Petr
3. červenec 2018, 11:38

Ale má to logiku.

Nesmíte zapomínat, že Zápaďáci se svou vrcholně spotřební ekonomikou jedou kvalitou své výroby maximálně na 20ti leté cykly, takže v klídku postaví novou plynovku i 2029, a s jejím plánovaným rozpadáním a vyřazením do roku 2050 to akorát vychází.

V USA podle toho už dokonce staví i dřevěnoplastové domy, které vypadají za svou cenu opravdu krásně, ale po 20 letech je to už k recyklaci nejsnáze žehem.

Martin Hájek
3. červenec 2018, 13:00

Vtip je v tom, že půjde o špičkové zdroje, jejichž provoz bude minimální a tudíž se neopotřebují. Nicméně samozřejmě energie vložená do jejich výstavby emise CO2 zvýší. Ale tady samozřejmě emise jsou jen záminka a jde o podporu německého průmyslu. Nasměju se nejvíc, když mezi tím už i tuto výrobu plynových turbín převezme Čína.

Vláďa
3. červenec 2018, 20:22

Pokud bude spalovačka startovat do denních špiček tak má celkem krátkou životnost. Pokud bude vykrývat sezonní špičku jako náhrady OZE v zimě tak vydrží nějaký pátek. Zatím Čína nemá zvládnutou materiálovou základnu.

Martin Hájek
4. červenec 2018, 11:35

Čínu zatím plynové turbíny nezajímaly, protože elektřinu dělala z uhlí. Nicméně po dobudování plynovodu Síla Sibiře i Čína bude plynové elektrárny potřebovat a pochybuji, že by je chtěla dovážet, tak to tam prostě nefunguje :-). Takže si tam Siemens nebo GE budou muset udělat fabriky a pak odtamtud vyvážet. Tak se totiž dělá průmyslová politika, ne jako v EU.

Petr
4. červenec 2018, 11:18

Siemens výrobu některých plynových turbín v Německu už plánuje rušit, a nejspíš to pak odstěhuje buď do USA nebo Číny.

Petr Závodský
3. červenec 2018, 12:38

No to jim ještě zkuste vysvětlit, že pokud jim jde o klima, tak nelze řešit jen CO2, ale třeba takovou drobnost jako je metan. Ten při těžbě plynu uniká a jeho dopad na klima je mnohem mnohem horší než CO2 (mám samozřejmě přesná čísla, ale tady to již dávat nechci, neb by to bylo zpochybňovánio bez argumentů). Takže nakonec uhelky jsou celkově příznivější ... navíc dovozy paliva ... jenže to některým jedincům nevysvětlíte...

My teď měli na veřejném projednání EIA pro nové Dukovany i pár českých odpůrců (samo že placeným od jižních sousedů) s transparentem "Jádro = závislost na Rusku" a pak jihočeská matka řekne do kamer, že by OZE doplnila plynem... To je tak, když se do odborných oblastí pouští nevzdělanci a tváří se, že tomu rozumí, neb elektřina je u všech v zásuvce ....

Jan Maňas
3. červenec 2018, 14:38

Kde máte zdroj vody pro ty slavné Dukovany? Tu stružku, co tam teď teče? Nebo snad plánujete potrubí z Dunaje od jižních sousedů? Řekl bych, že Němci tuší, jaké potíže s vodou je čekají, až se oteplí o další 2-3 stupně a roztají zbylé ledovce v Alpách. Nebudou mít dost pro lidi, fabriky, zemědělství a klasickou energetiku s obrovskou spotřebou vody současně. Proto ty vrtule, co vodu vůbec nepotřebují.

Vláďa
3. červenec 2018, 21:33

Máte představu kolik je úlet s odparem z Dukovanských věží?

Petr Závodský
4. červenec 2018, 00:48

Buďte v klidu, vody je na 2400MWe dost.

Vláďa
4. červenec 2018, 06:37

Když se vteřinově z Dalešic odebere 2m3 tak to nebude nikde poznat. Odpar s úletem na jednu věž Dukovan je okolo 600 m3/hod při jmenovitém průtoku 32000 m3 chladící vody za hodinu.

Petr Hariprasad Hajič
4. červenec 2018, 22:02

Celkový dopad metanu na klima i při zvýšené produkci není tak fatální jako produkce CO2. Je to proto, že se zjistilo, že cyklus CO2 a metanu je jiný. Příroda se s CO2 vyrovnává mnohem hůře než s CH4. Metan je totiž hodně reaktivní a rychle se v atmosféře na přímém slunci spaluje na CO2. Takže je to o tom, kolik z takto uniklého metanu je vlastně podíl CO2. Přímý dopad CH4 na skleníkový efekt je marginální.

Martin Hájek
4. červenec 2018, 23:00

A tuhle hloupost jste si vucucal z kterého palce? Pokud tedy věříme IPCC, tak ta v každé další zprávě GWP metanu zvyšuje, aktuálně na 100leté bázi je GWP metanu tuším 28. Ovšem pokud se bavíme o tom, jak chceme oteplování zastavit do roku 2050, tak je relevantní GWP metanu na dvacetileté bázi, které je tuším přes 70. Takže ano, metan není vzhledem k množství tak významný jako CO2, ale zatraceně významný je. A to ještě je potřeba brát v úvahu, že je obrovská nejistota v tom, jaké vlastně úniky metanu jsou, protože je nikdo neměří, jsou to jen velmi hrubé odhady, kde může být chyba klidně 50 % i více.

Carlos
5. červenec 2018, 10:09

Myslím že pan Hariprasad mířil na to že se methan rozpadá, zatímco CO2 je stabilní. Obrovským probléme myslím je že nikdo není schopen pořádně určit kolik methanu uniká ze zemědělství, pokud si pamatuji dobře, tak stáda sobů snadno způsobí znečištění v ekvivalentu několika desítek tisíc aut.

Co se týče ztrát tak jsem narychlo našel něco na průsvitce 11 dole zde: unece. org/fileadmin/DAM/energy/se/pdfs/GasS%26U_Karacevich.pdf

Je-li tomu tak tak v kombinaci s oteplovacím potenciálem je to velmi nemilá situace. Rozhodně je třeba s tím co se kolem klimatu děje začít něco dělat, nebo alespoň co se týče naší krajiny, která je velmi poškozená a byť zatím jsme někde na úrovni raného středověku co se tepla týče, tak nám chybí asi 4 miliardy kubíků zádržné kapacity v krajině. Tj. nějakých 60 % stavu po válce. Bůh ví kolik proti časům Svatopluka.

Martin Hájek
8. červenec 2018, 22:35

Ano, CO2 se rozpadá, ovšem i při pohledu na interval 100 let má stále 28x větší příspěvek ke globálnímu oteplení. No a protože vědci z IPCC nám věští katastrofu už koncem století, tak je celkem úplně jedno, že se metan rozpadá, protože mezi tím už bude země přehřátá (podle IPCC). Takže to, že se metan rozpadá, vůbec nijak neubírá na jeho relevantnosti, to jsem chtěl zase říci já.

Martin Hájek
8. červenec 2018, 22:36

Pardon, metan se rozpadá...

Pavel
5. červenec 2018, 23:30

... a co na to chudáci němci, kteří momentálně dotují horem dolem uhelné elektrárny, protože zjistili, že oze parodie na elektrárny jim dost proudu nezajití?

Petr
8. červenec 2018, 20:03

Němcům to vadit nebude, ti na kapacitní mechanismy nespoléhají, a raději správně přechází na účtování a denní obchodování po co nejkratších časech 5-15 minut, a neustále zvedali limity na možnou tržní cenu za krizovou elektřinu.

Ovšem také neustále spoléhali na to, že mají v zádech poměrně levnou a vždy dostupnou elektřinu z robustních sítí na východě.

Martin Hájek
8. červenec 2018, 22:30

Tak to jste mě pobavil. Němci na kapacitní mechanismy nespoléhají... a proto jich mají pro jistotu pět! :-) Zrovna na jaře jim Komise schválila dalších 2000 MW, které budou mít v záloze provozovatelé přenosových soustav na jihu Německa, odborně se tomu říká "strategická rezerva". Oni totiž Němci neposilují trh proto, že jsou tak prozíraví, ale proto, že jim to Komise nařídila v rámci schvalování dalších a dalších kapacitních mechanismů, které samozřejmě v konečném důsledku ten trh dále kroutí.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se