Evropský parlament odhlasoval snížení emisí CO2 do roku 2030 o 55 %
Evropský parlament ve čtvrtek 14. března odhlasoval navýšení cíle omezení emisí skleníkových plynů do roku 2030 na 55 %. Současný cíl je nastaven na snížení emisí „o alespoň 40 %“. Europoslanci rovněž podpořili klimatický plán předložený Evropskou komisí, který je pro co nejambicióznější scénáře. Informoval o tom portál Euractiv.
Europoslanci podpořili nezávaznou rezoluci Evropské komise týkající se návrhu klimatického plánu do roku 2050. Jedním z hlavních bodů rezoluce je výzva ke zvýšení cílů snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 ze stávajících 40 % na 55 %.
V loňském roce Komise zveřejnila informace, že EU je v současnosti na dobré cestě k dosažení 45% snížení CO2, metanu a jiných skleníkových plynů. Ovšem za předpokladu, že budou plně implementované unijní politiky, jež byly přijaté v roce 2018. Konkrétně se jedná o dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie ve výši 32 % a 32,5% zvýšení energetické účinnosti do roku 2030.
Europoslanci podpořili i klimatický plán Komise
Parlament také schválil snahu prosadit klimaticky neutrální plán. Adekvátní jsou pak podle europoslanců dva nejambicióznější představené scénáře. Ve výsledku tedy scénáře, jejichž cílem je dosažení nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. Finální slovo ovšem budou mít zástupci členských států, a to v otázce zvýšení nastaveného cíle i celého klimatického plánu.
Ministři energetiky, životního prostředí a hospodářství již absolvovali veřejné debaty na téma předloženého plánu Komisí. Představitelé členských států pak o tématu budou debatovat na summitu tento týden. Komise očekává, že se klimatickému plánu bude brzy věnovat dostatek pozornosti, protože signatáři Pařížské dohody mají odevzdat své dlouhodobé strategie Organizaci spojených národů do roku 2020.
Není to poprvé, co Evropský parlament podpořil ambicióznější cíle v klimaticko-energetické politice EU. Kupříkladu v oblasti emisí CO2 u nových automobilů také argumentoval pro vyšší snížení.
Mohlo by vás zajímat:
Nejmenší uhlíkovou stopu mají již mrtví lidé. Kdy se EK obětovala...
Nejmenší uhlíkovou stopu mají již mrtví lidé. Kdy se EK obětovala...
Tady je vidět to absolutní odtržení od reality. Státy jako Rakousko mají zatím vyšší emise než v roce 1990 po téměř 30 letech "snažení" a teď během 11 let mají snížit na polovinu. Ale vezmeme si naší zemi. CO2 půjde dolů jen o to, o co padne těžba uhlí a pak něco ušetří budovy , ale zase se bude stavět. Doprava sice ušetří na ujetý km , ale těch km bude zase více a EV budou u nás v roce 2030 při průměrném stáří vozového parku 14 let minorita , protože průměrné auto bude z dnešního pohledu 3 roky staré a kdo ví jestli ne starší. Takže celkově vzato ušetříme nejvíce na uzavření části uhelných el. zdá se Vám to skvělé, jenže zdání je sen , problém je v tom ,že dnes tu el. energii vyvážíme jenže z pohledu celé EU , tu el. energii bude muset někdo nahradit. Že by si Němci na rychlo postavili nějaké JE , aby mohli místo nás vyvážet el. energii do Rakouska nikoli tak to nebude oni naopak zlikvidují svůj vlastní vývoz z jaderných el. a tu energii také bude muset někdo nahradit. Podobně přemýšlí i další státy. To ve výsledku povede k tomu ,že státy jako Je Itálie která dováží masově el. energii odmítá jádro nemá šanci pokrýt svojí spotřebu jinak než stavbou nových elektráren patrně plynových. Podobně je na tom Rakousko, Francie může třeba masově elektrifikovat ,železnice , tepelná čerpadla tím samozřejmě také ušetří jenže pak jí opět klesne vývoz a někdo jiný vyrobí tu el. energii z fosilních zdrojů. Samotný rozvoj OZE což je program všech států fakticky nemůže stačit , protože ty zdroje potřebují odběr době , kdy jsou příhodné podmínky na to nejsou sítě , aby se to rozvedlo třeba z Německa do Řecka nebo naopak a do roku 2030 nebudou a nebude ani levná akumulace.
Emise CO2 v EU poklesly o od roku 1990 o 19%. Je to za 28 let pokud by měli za 12 let klesnout o dalších 35 % znamená to , že po rychlosti 0,67% ročně by nás dnes měla čekat rychlost 2,9% za rok. To by ovšem znamenalo, že rychlost poklesu by se musela zvýšit 4,3 x o to prostě není možné. Podle mého názoru bude možné v nejlepším případě dosáhnout průměrného ročního poklesu o 1,7% tj . 39,5% oproti roku 1990. Česká republika dosáhne zhruba 43% přičemž dnes jsme na 35%. Vypadá si že jsme dobří , jenže my máme na hlavu téměř nejvíce emisí CO2 v celé unii téměř na chlup stejně jako Polsko.
Pořád to blbé to néééjde.
Česko to musí zvládnout, dostali jsme na od neomarxistů z Bruselu schválenou normu, prostě se začneme konečně pořádně jako stát zadlužovat u nejvyšších lichvářů, a budeme většinu průmyslových výrobků dovážet z Číny jak progresivní Západ.
Zvládnout možná, ale jen bez dotací a státních záruk. 95% lidí u nás je platit nechce. A to by znamenalo stavět jen to co bude ziskové i bez dotací.
A vychází mi jako jediné vítr a slunce, spousta "paliva zdarma", teď už u našich sousedů vítr z pevniny dodává v březnu několikanásobně tolik, co jejich jádro. U nás by taky VtE na souši mohly přes celý rok dodávat víc než Dukovany.
No a jestli tedy máme globální růst teplot a léto bude zase trvat 6 měsíců, tak by v té době FVE (na browfieldech i střechách) musely generovat více elektřiny než Temelín.
A jedině VtE a FVE bude u nás možno v dekádě 2021-30 stavět bez dotací, bez státních záruk, jenom na komerční bázi. Víte o něčem jiném???
Nikdo Vám nedokáže dát tolik, kolik my Vám dokážeme slíbit...
VTE se dnes i přes růst ceny elektřiny a zájem o elektřinu z obnovitelných zdrojů stejně moc nestaví. Důvodem je, že nikdo (stát ani spotřebitel) není ochoten/schopen garantovat výkupní cenu elektřiny na 10-15 let dopředu a tím vytvořit příležitost pro stavbu nových větrníků.
FVE pak patří jen na střechu. Kdyby všechny průmyslové areály a haly investovali do elektráren pro vlastní spotřebu, nebylo by potřeba stavět nové elektrárny za účelem dodávky 100 % výroby do sítě. Jak ale motivovat majitelé provozovatelé vhodných objektů k tomu, aby si elektrárnu postavili? Určitě se nevyplatí nové dotace po vzoru let 2009 až 2013.
V úvahu jsou ještě bioplynky, ale ty se už dnes téměř neuživí bez monokulturních rostlin.
V ČR sice není potenciál pro velké OZE, ale aby se odběratelé snažili chovat co nejvíce soběstačně je potenciálu spousta. Chybí jen motivace. Samozřejmě příležitost nemají všichni
Ještě je tu jeden potenciál moc se o něm nemluví , ale můžeme postavit asi 4,7GW v přečerpávacích el. cena asi 140mld korun - není to zadarmo , jenže dnes klesá cena silové elektřiny k nule a časem těchto období bude více a více. Kdybychom ty přečerpávačky postavily , pak bychom mohli velmi levně nakoupit el. energii ze zahraničí, která by jinak nebyla vyrobená , protože VTE se při záporných cenách odstaví a pak tuto elektřinu prostě prodat částečně do zahraničí a částečně na domácím trhu a ještě by se ušetřilo CO2. Návratnost takových investic by byla pod 7 let. Mraky práce pro české firmy. Bohužel při dnešní legislativě je problém stavět i byty natož pak přečerpávací el. jako dlouhé stráně.
Právě naopak, FVE a VtE se bez dotací vůbec nevyplatí stavět s ohledem na jejich investiční náklady a jejich roční využití vychází cena na kWh vyšší než např. JE. Dále v ČR je potenciál VtE téměř vyčerpán a existují pěkná pravidla NIMBY a BANANA.
Snížení o 55 % v roce 2030 je málo ambiciózní, zvláště když se jedná pouze o skleníkové plyny.
:-) A jaké ještě plyny byste chtěl snižovat. A co by bylo dostatečně ambiciózní? Mimochodem která jiná průmyslově vyspělá země mimo EU hodlá snížit emise oproti roku 1990 alespoň o 40 % jako EU?
Doufejme, že se po brzkých volbách EU parlament pořádně změní a skončí ten jeho současný nesmyslný aktivismus a v energetice bude opět vítězit nízká cena a technický pokrok a zdravotní benefity čisté energetiky (slunce, voda, vítr).
Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.
V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.
Přihlásit se