Německo opomíjí dopravu a vytápění. Splnění cílů pro podíl energie z OZE se začíná vzdalovat

Zatímco v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (OZE) se Německu plány na dosažení stanovených cílů poměrně daří, o podílu OZE ve vytápění a v dopravě se to zdaleka říci nedá.

Potvrzuje to nedávno zvěřejněná studie jednoho z předních německých energetických analytiků Joachima Nitscheho, který má s tvořením podobných scénářů bohaté zkušenosti, jelikož byl jedním z hlavních tvůrců předchozích oficiálních vládních plánů v dané oblasti.

Studie se zaměřuje na 3 scénáře:

• vládní energetická koncepce
• rozvoj podle stanovených koridorů pro onshore větrné elektrárny
• ambicioznější plán s cílem snížení emisí uhlíku do roku 2050 o 95 %

Cílové hodnoty k roku 2020 pro jednotlivé scénáře jsou uvedeny v následující tabulce.

Při pohledu na scénář nazvaný „Growth coridor“, jenž uvažuje dodržování stanovených koridorů pro rozvoj větrných elektráren instalovaných na pevnině v rozmezí 2,4 až 2,6 GW ročně, je patrné překroční vládního cíle pro podíl OZE ve spotřebě elektřiny (Share of RE in power), ale nesplněny zůstávají cíle ve zbylých oblastech.

Současná Energiewende postrádá souvislou strategii dosažení cílů současně ve všech sektorech

Obdivovatelé Energiewende občas popisují tuto strategii jako mistrovský plán německého inženýrství v kombinaci s magickou německou vlastností dosažení shody napříč politickým spektrem a společností. Zajímavý je pohled do tábora odpůrců této koncepce, kteří souhlasí s existencí této kombinace, ale považují jí spíše za centrální plánování postavené na „zelené“ ideologii, jež doslova prorůstá německou společností.

Cíle pro rok 2050 jsou stanovené, ale němečtí inženýři a politici, zdá se, momentálně hledají cestu, jak jich dosáhnout. Nejsou na tom tedy o moc lépe než ostatní evropské země, kterým hrozí nedosažení závazných cílů.

Problém v obasti dopravy a kogenerace

V sektoru dopravy volá Nitscheho studie po významném zvýšení účinnosti v krátkodobém a střednědobém horizontu včetně zásadních změn v nynějších zvyklostech v dopravě. Jinými slovy, lidé by měli začít kombinovat různé způsoby dopravy (vlaky, veřejnou dopravu, sdílení aut, …) namísto využívání vlastních automobilů.

Co se týče teplárenství, studie se pozastavuje nad současnými omezeními pro biomasu, a to konkrétně nad současným cílem pro roční nárůst instalovaného výkonu výroben spalujících biomasu o pouhých 100 MW. To má mít za následek zpomalení růstu podílu OZE ve vytápění. V ani jednom z uvedených dvou scénářů („Growth corridor“ a „Amitious path“) se v roce 2020 zdaleka nedosáhne plánovaného podílu kogenerační výroby (Share of cogen).

Dalším vážným problémem dle Nitscheho je, že mnoho médií z nevědomosti, nebo záměrně, slučuje pojem špičková výroba elektřiny z OZE a podíl energie z OZE. Důsledkem jsou články, které vyzdvihují současný směr německého enrgetického obratu, díky němuž dosahuje podíl produkce solárních elektráren místy 50 % a podíl OZE jako celku až 75 % ve spotřebě energie v Německu. Skutečnost je ovšem taková, že podíl OZE na hrubé konečné spotřebě energie byl ke konci roku 2013 12,4 %. Do stanoveného 18% cíle tedy chybí ještě kus cesty.

Snaha o nápravu v sektoru dopravy

Vážnost situace si uvědomuje kabinet kancléřky Merkelové, který nedávno oznámil, že je zvažována další podpora elektromobility. Podle zahraničního serveru Reuters bylo v roce 2014 prodáno v Německu pouze 19 000 elektromobilů. Plány přitom hovoří o prodeji rovného milionu elektrických aut v Německu do roku 2020.

Další evropské země jako Norsko nebo Nizozemsko již vytvořily stimuly pro zvýšení poptávky po elektromobilech, která momentálně v Německu pokulhává zejména kvůli vysokým cenám těchto vozů, slabé dobíjecí infrastruktuře a klesajícím cenám ropy.

„Německo nebude mít jinou možnost než nabídnout další podporu (pro elektromobilitu), přestože jsme už jisté kroky podnikly,“ řekla v pondělí v Berlíně na konferenci pro podporu elektrických automobilů Merkelová. „Znovu prostudujeme všechny instrumenty podpory, které jsou současně dostupné na mezinárodní úrovni, “ dodala. Německo přitom doposud výraznější podporu pro elektromobily odmítalo.

Dieter Zetsche, CEO společnosti Daimler, řekl, že zástupci automobilového průmyslu znovu žekli Merkelové, že evropské cíle požadující snížení souhrnných emisí automobilů pod 95 gramů na kilometr do roku 2021 nemohou být splněny bez významného podílu elektrických aut mezi prodávanými automobily.

„Vláda by měla zvážit dočasné financování nastartování prodeje elektrických aut, aby pomohla odlepit poptávku od země,“ řekl Zetsche. „Potřebujeme nějaké nástroje jako doprovodná opatření vlády, jestli chceme mít šanci dosáhnout milionového cíle,“ dodal.