Zástupci Evropské unie se v rámci trialogu opět nedohodli na reformě modelu trhu s elektřinou. Jedním z hlavních důvodů neuzavření dohody je záměr Polska pokračovat ve státní podpoře uhelných elektráren formou kapacitních mechanismů.

Zástupci Evropské komise, Evropského parlamentu a Rady EU se v rámci trialogu opět nedohodli na návrhu reformy trhu s elektřinou. Navrhovaná reforma byla součástí legislativního balíčku Čistá energie pro všechny Evropany, kterou před více než dvěma lety představila Komise. Nový trialog je naplánován na 18. prosince.

„Po 12 hodinách vyjednávání Rada stále obhajuje podporu uhlí do roku 2035. To je jednoduše nepřijatelné.“  Florent Marcellesi, člen delegace Evropského parlamentu

Debata o kapacitních mechanismech

Neschopnost EU shodnout se v otázce reformy elektroenergetického trhu poukazuje na problémy Polska oddělit svou energetickou transformaci a uhlí. Polsko vyrábí z uhlí přibližně 80 % své elektřiny a chce během následujících let mít možnost podporovat uhelné elektrárny prostřednictvím kapacitních mechanismů.

Komise navrhla uvalit na tato národní schémata limit emisí CO2 ve výši 550 g CO2/kWh od vstupu legislativního návrhu v platnost. Tento limit by ovšem de facto možnost státní podpory pro uhelné elektrárny vyloučil. Rada EU ovšem později přišla se svým návrhem, který limit Komise zmírňoval.

Se závislostí Polska na uhlí je nutné se vyrovnat

Polsko pak celé vyjednávání komplikuje snahami obdržet právo státní podpory pro kapacitní mechanismy, které byly na úrovni EU již schváleny.

„Všichni souhlasí s limitem 550 g, nicméně již se neshodnou na vstupu limitu v platnost.“  Florent Marcellesi, člen delegace Evropského parlamentu

Marcellesi ale zároveň řekl, že si zástupci EU uvědomují, že je nutné se s problémem závislosti Polska na uhlí nějakým způsobem vyrovnat. V tomto ohledu představitelé Polska doposud selhávali, ale žádný návrh nepřišel ani z Bruselu. Studie od průmyslové asociace Eurelectric odhaduje potřebné investice do výrobních zdrojů elektřiny v Polsku na 128–148 miliard euro (3 311-3 825 miliard korun) do roku 2045. Dalšími náklady pak bude nákup emisních povolenek v letech 2020-2045, podle odhadů se bude jednat přibližně o 68-85 miliard euro (1 757–2 196 miliard korun). Z této studie vyplývá, že cesta k dosažení uhlíkové neutrality v polském elektroenergetickém sektoru bude ze své podstaty mnohem ambicióznější a složitější než v jiných regionech Evropy.

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *