Z celkem 24,5 GW nově instalovaného výkonu v rámci celé EU v roce 2016 bylo 21,1 GW, tedy 86 %, vybudováno ve větrných, solárních a vodních elektrárnách nebo elektrárnách na biomasu. V odvětví OZE ovšem převládají obavy z nedostatku politické podpory po roce 2020.

Poprvé v historii tvořily větrné elektrárny s 12,5 GW více než polovinu (51 %) nově instalovaného výkonu v EU, zároveň s 153,7 GW celkového instalovaného výkonu předčily uhlí a nahradily jej na pozici druhého největšího zdroje EU z pohledu instalovaného výkonu. Data vyplývají ze studie evropské větrné asociace WindEurope (dříve EWEA – The European Wind Energy Association).

Instalovaný výkon energetických zdrojů v Evropě. Zdroj: WindEurope
Instalovaný výkon energetických zdrojů v EU. Zdroj: WindEurope

To ovšem z důvodu nižšího využití instalovaného výkonu neplatí v případě celkové vyrobené energie, kde je uhlí stále napřed. Větrné elektrárny v roce 2016 v EU vyrobily téměř 300 TWh elektřiny a pokryly tak 10,4 % spotřeby elektřiny členských států Evropské unie.

Nejvíce nového instalovaného výkonu ve větrných elektrárnách v roce 2016 přibylo v Německu. Ve Francii, Nizozemsku, Finsku, Irsku a Litvě byl instalován historicky rekordní výkon větrných elektráren.

Ačkoliv celkový instalovaný výkon větrných elektráren klesl ve srovnání s rokem 2015 o 3 %, celkové investice do větrných elektráren v EU dosáhly rekordních 27,5 miliardy euro. Důvodem je nárůst instalací offshore větrných farem, které se vyznačují zhruba dvojnásobnými investičními náklady na jednotku instalovaného výkonu, naproti tomu je jejich dodávka stálejší díky stabilnějším větrným podmínkám na moři.

Investice do větrných elektráren v EU. Zdroj: WindEurope
Investice do větrných elektráren v EU. Zdroj: WindEurope

10,92 GW větrných elektráren bylo instalováno na souši a 1,57 GW v podobě offshore větrných parků. Největším loňským projektem byl offshore větrný park Gemini v Nizozemsku, který byl připojen k síti v únoru loňského roku a po dokončení v tomto roce se stane se 600 MW instalovaného výkonu druhým největším offshore větrným parkem na světě.

Ohledně výhledu do budoucna vládne v odvětví OZE skepse

„Čísla instalací prozatím vypadají v pořádku a výše investic je velice pozitivní. Horší je to s dlouhodobějším výhledem, pouze sedm z 28 zemí EU má jasné politiky a výši instalací pro období po roce 2020. Dnes se ve všech členských zemích setkáváme s méně politickými a strategickými ambicemi pro obnovitelné zdroje energie, než před pěti nebo dokonce třemi lety,“ tvrdí Giles Dickson, výkonný ředitel WindEurope.

Němci loni instalovali 44 % nového instalovaného výkonu větrných elektráren v EU a nyní disponují více jak dvakrát vyšším instalovaným výkonem než druhé Španělsko. Španělsko, Portugalsko, Itálie a Řecko, země, jež měly na svědomí velkou část růstu nových větrných elektráren v prvním desetiletí 20. století, nyní tvoří jen malý zlomek nových instalací.

Podíl na nově instalovaném výkonu z hlediska geografie. Zdroj: WindEurope
Podíl na nově instalovaném výkonu z hlediska geografie. Zdroj: WindEurope

„EU nevytváří dostatečně velký tlak na země, aby ukončily činnost starých uhelných elektráren,“ dodal Dickson.

Polsko, které je označováno za velice perspektivní trh pro větrné elektrárny, loni schválilo zákon určující minimální vzdálenost větrných elektráren od obydlí, který významně omezí instalace těchto zdrojů.

„Výsledkem bude, že větrné elektrárny zmizí z polské krajiny,“ řekl Wojciech Cetnarski, ředitel Polského svazu pro větrnou energetiku.

Úvodní fotografie: Větrná turbína Vestas V112-3.0 MW, Macarthur, Austrálie. Zdroj: Vestas

Komentáře

0 komentářů ke článku "undefined"

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *