Domů
Jaderné elektrárny
Belgické jaderné elektrárny s největší pravděpodobností ukončí svůj provoz v roce 2025. Uvádí to nová dohoda vlády
Kapacitní trhy

Belgické jaderné elektrárny s největší pravděpodobností ukončí svůj provoz v roce 2025. Uvádí to nová dohoda vlády

K dalšímu prodloužení doby provozu belgických jaderných elektráren pravděpodobně nedojde. Očekává se tedy, že obě jaderné elektrárny v zemi, Tihange a Doel, ukončí svůj provoz v roce 2025. Informovala o tom německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní stanice WDR, která se odkazuje na důvěrnou dohodu belgické vlády.

Sedm belgických jaderných reaktorů, čtyři v jaderné elektrárně Doel a tři v Tihange, s celkovým instalovaným výkonem okolo 6 GW se podílí zhruba polovinou na výrobě elektřiny v zemi. Vláda již v roce 2003 rozhodla o postupném vyřazování jaderných elektráren z provozu s kompletním ukončením jejich provozu v roce 2025. Rozhodnutí bylo potvrzeno v březnu 2018.

Vlivem nejasností ohledně toho, jakým způsobem výkon a výrobu jaderných elektráren po roce 2025 nahradit, byla však možnost delšího provozu elektráren stále na stole. To nyní podle dohody belgické vlády má být minulostí, i když vláda si stále nechává dveře otevřené, v případě že by skutečně došlo k nedostatku výkonu, a tedy i ohrožení stability belgické přenosové soustavy.

Jaderná elektrárna Doel
Jaderná elektrárna Doel

V tomto případě by reaktory mohly pokračovat v provozu. Podle informací WDR to však neplatí pro dva reaktory Doel 3 a Tihange 2, u kterých nyní probíhají přípravy k ukončení jejich provozu. Doel 3 má provoz ukončit v říjnu 2022 a Tihange 2 v únoru 2023.

Provozovatel elektráren, společnost Engie Electrabel, by rád nechal reaktory Doel 4 a Tihange 3 v provozu dalších 20 let. V první polovině roku společnost podrobila bloky Tihange 1 a Doel 1 a 2 rozsáhlé generální opravě, které jim umožní provoz alespoň v dalších příštích pěti letech.

Případný provoz elektráren po roce 2025 může být problém

Jaderná elektrárna Tihange.

Pokud by elektrárny měly být provozovány i po roce 2025, musí od té doby splnit přísná bezpečnostní opatření zavedená po havárii v jaderné elektrárně Fukushima. Pro společnost je největším problémem čas. Implementace opatření může zabrat až několik let a společnost prohlásila, že pokud povolení provozu elektráren po roce 2025 nebude vydáno do konce tohoto roku, zřejmě nestihne vyžadovaná opatření implementovat.

„Implementace opatření bude výzvou, pokud nezískáme rozhodnutí o povolení dalšího provozu do konce roku. Netvrdím, že to bude nemožné, ale čím déle budeme čekat, tím složitější úkol to bude,“ uvedla pro zpravodajskou agenturu Montel tisková mluvčí společnosti s tím, že objednávky paliva a komponent, stejně jako další investice, zaberou čas.

Chemická společnost plánuje plynovou elektrárnu

Chybějící elektřinu bude nezbytné nahradit z jiných zdrojů, kromě obnovitelných zdrojů energie se uvažuje také o nových elektrárnách na plyn. Podle zpráv belgických médií chce jednu postavit chemická společnost Tessenderlo. Elektrárna o výkonu 900 MW by doplnila stávající elektrárnu ve stejném místě.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(10)
energetik II
5. říjen 2020, 11:18

V článku je chyba. Belgie má v jádru 6 GW, nikoli jen 3 GW výkonu. Jádro dodává kolem 48 % celkové výroby v Belgii , tedy přes 40 TWh ročně. Jsem opravdu zvědav, kde Belgie během 5 roků získá elektrárny na výrobu 40 TWh ročně. To je zhruba roční výroba třech našich Temelínů a nebo dodávka elektřiny od větrníků o výkonu 15 000 MW. V krátkém úseku 5 let to lze reálně zvládnout jen stavbou nových plynových elektráren ,které se staví 2 až 3 roky max. Navíc má v nastávajícím desetiletí proběhnout "masívní elektrifikace silnic v EU" = dobíjení milionů nových elektroaut, což zřejmě i v Belgii zvedne dál spotřebu.

Kolejmdouci
5. říjen 2020, 11:41

Diky za opravy. Taky si rikam, jak lze v Belgii najit kazdorocne spolehlivy novy vykon 6 GW, t.j. pres 40 TWh rocne do 5-ti let...

Urcite jim vyznamne pomuze import z Nemecka, Francie a komplet nove obousmerne vysokokapacitni vedeni do UK, pokud se v UK rychleji rozjedou plynove elektrarny.

Ale porad je to zoufale malo...a cas se velmi neuprosne krati, takze bych to tipl na nejake typicke docasne a dlouhe reseni s velkym podilem importu, s nekolika malo narychlo postavenyma plynovyma elektrarnama a prodlouzeni nekolika modernizovanych JE bloku z tech starych celkem sedmi, a zbytek JE bloku bude muset byt odstaven a demontovan plus samozrejme dalsi mirny narust OZE.

Emil
5. říjen 2020, 12:30

Problém je v tom, že na tržních principech se stavět plynové elektrárny ani v Belgii nevyplatí, takže belgická vláda připravila systém kapacitních plateb, které mají výstavbu plynových elektráren podpořit. Tento mechanismus ale hodlá zkoumat Evropská komise kvůli případné nedovolené podpoře. Tím se celý proces náhrady jádra značně komplikuje a čas se krátí...

Josef
5. říjen 2020, 11:36

Hlavně že se jede podle zelené ideologie kde zítra znamená včera....

pr
5. říjen 2020, 12:17

Máte Josefe zpoždění. Jiní už mlčí a ti bystřejší se učí, vy se po tom co jste kritizoval nyní ještě snažíte protivníka zesměšnit. Shopenhauer by z Vás měl radost.

Petr
5. říjen 2020, 12:13

Keci v kleci. Pokud některé bloky skutečně rekonstruovali, tak ty poběží minimálně dalších 10 let a né jen 5.

Milan Vaněček
5. říjen 2020, 12:24

Po těch problémech co měli se svými JE se tomu nedivím že pospíchají s odstavením (podobně jako holanďané, španělé, ...). Švýcaři, švédové si více věří, ti odstavují pomaleji (ale nové stavět nebudou).

Jaroslav Studnička
5. říjen 2020, 12:33

O Nizozemí tu byl článek minulý týden...

Martin Hájek
5. říjen 2020, 23:06

Belgie po 493 dnech sestavila vládu. To je velký úspěch. Bohužel se zelenými. Držím Belgii palce, aby se nevzdali a ty jaderné elektrárny opravdu vypnuli. Až se v roce 2025 ponoří Brusel do tmy, bude to snad pro EU konečně budíček.

PetrV
7. říjen 2020, 21:00

To mluví za všechno: Z článku

Vlivem nejasností ohledně toho, jakým způsobem výkon a výrobu jaderných elektráren po roce 2025 nahradit, byla však možnost delšího provozu elektráren stále na stole. To nyní podle dohody belgické vlády má být minulostí, i když vláda si stále nechává dveře otevřené, v případě že by skutečně došlo k nedostatku výkonu, a tedy i ohrožení stability belgické přenosové soustavy.

V tomto případě by reaktory mohly pokračovat v provozu.

Manipulativní nadpis Davida Vobořila, který miluje nestabilní OZE, ale nerozumí přenosové soustavě.

Zde je čtení pro něj, ať se vzdělává.

http://home.zcu.cz/~nohac/E2/Dispecerske_rizeni_CEPS_ZCU-ProStudenty.pdf

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se