Domů
Jaderné elektrárny
BP předpovídá nárůst roční výroby elektřiny z jádra na 3400 TWh do roku 2040
Jaderná elektrárna Temelín. Zdroj: Archiv ETE

BP předpovídá nárůst roční výroby elektřiny z jádra na 3400 TWh do roku 2040

Společnost BP zveřejnila Energy Outlook 2019, ve kterém očekává nárůst celosvětové výroby elektřiny z jaderných elektráren do roku 2040 na 3400 TWh za rok. V roce 2016 činila globální výroba elektřiny z jaderných elektráren podle dat ČEZ 2490 TWh.

Dokument si společnost zpracovala jako základ pro vytváření ekonomických analýz pro budoucí rozhodování. Energy Outlook je záměrně k dispozici veřejnosti, aby na toto téma vznikla širší debata.

Zdroj: ČEZ

 

Analýza obsahuje množství různých scénářů, které zkoumají možné důsledky jednotlivých rozhodnutí tím, že zvažují experimentální cesty „co kdyby.“ Scénáře uvažují pouze malou podmnožinu nejistot na trhu s elektřinou v období do roku 2040. Neposkytují tedy podrobný rozbor všech možných alternativních cest. Ve své „dynamické transformaci“ má výroba elektřiny z jádra vzrůst až na cca 4300 TWh ročně.

Podle zpracovaného Energy Outlooku bude výroba z jaderných a vodních elektráren dál stoupat, přestože jejich podíl na celkovém množství vyrobené elektřiny bude klesat.

Jaderná energie ve zmíněném scénáři poroste průměrným tempem 1,1 % za rok, což zhruba odpovídá růstu jaderné energetiky v posledních 20 letech.

Vývoj množství vyrobené elektřiny v JE podle BP; Zdroj: BP Energy Outlook 2019

 

Jaderná energetika uvnitř států OECD má podle Outlooku podstatně klesat tím, jak budou postupně odstavovány stárnoucí jaderné elektrárny a do nových jaderných zdrojů se příliš neinvestuje.

Na druhé straně, jaderná výroba v Číně významně poroste, podle analýzy dokonce o 1000 TWh. Roční výroba čínských jaderných elektráren se do roku 2040 vyrovná výrobě JE ve všech zemích OECD dohromady.

Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Jaderná elektrárna Fangchenggang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN).
Čína intenzivně buduje všechny nízkoemisní zdroje. U ní se ukáže jejich potenciál v masivním měřítku. Jaderná elektrárna Fangchenggang bude mít celkově šest bloků. Jako pátý a šestý se budují nejnovější čínské bloky III+ generace Hualong One. (Zdroj CGN).

 

Energy Outlook zkoumá vlivy, které budou formovat proměnu světové energetiky do roku 2040 a klíčové nejistoty kolem transformace energetiky, tvrdí BP. Ukazuje, jak rostoucí prosperita a životní úroveň zvyšuje celosvětovou energetickou spotřebu a jak bude tato spotřeba pokrývána v nadcházejících desetiletích pomocí různých energetických komodit a zdrojů.

Zdroj úvodní fotografie: Archiv ETE

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(21)
Milan Vaněček
23. únor 2019, 09:33

Z grafu BP (minulost i předpověď) jasně vyplývá že nás jaderná energetika nezachrání od růstu CO2 v ovzduší. Ani trochu. Jedině OZE s tempy růstu desítek procent za rok to mohou dokázat. To snad je i takovým zastáncům jádra jako pan Wagner jasné. ????

Michal
23. únor 2019, 10:48

To jako že spalování bimasy a plynu nás zachrání od CO2

Petr
23. únor 2019, 11:42

Záleží na tom koho myslíte pod pojmem nás.

V Česku by jaderná energetika zvládla nakonec klidně 70%, a v EU 30-50%. To jak to bude ve zbytku světa má nejmenší vliv ze všech právě na EU, která má globálně nejvíc obyvatel v oblastech, kde je proti světovému průměru nejvíc zima a nejméně světla. Čili přesně opačné podmínky než třeba v brzy 1,5 miliardové Indii, kde bude nakonec globální centrum investic do solárů a klimatizací.

Milan Vaněček
23. únor 2019, 12:21

pojmem "nás" myslím přes 7 miliard lidí na Zemi

Petr
23. únor 2019, 12:33

Pak je, ale úplně kontraproduktivní, aby jste otravoval tady v češtině, kde můžete pouze doufat v zopakování solárního tunelu, jenž bude brát panely mnohem potřebnějším a vyrábět pouhé jednotky procent energie. Zaměřte se raději na fóra v angličtině.

Carlos
23. únor 2019, 14:13

Jestli se tu bude opakovat solární tunel, tak tak maximálně s JE.

To co teď potřebujeme je jednak rozhýbat alespoň odběratelské instalace u domů a moderních velkokrabic, kde u domů bych byl pro řešení s baterií a nějakým levnějším bojlerem jako doplňkem pokud používáte jinak na teplou vodu plyn, jinak používat ten co tam je. Velkokrabice pak asi rovnou na 22kV, s tím že to podle K.Z tedy prva kryje vlastní spotřebu. Pak je třeba mít dostatek nějakého výkonu pro krmení PVE a upravit k tomu Vltavskou kaskádu z důvodu možných problémů s nedostatkem vody v budoucnu, byť by bylo lepší se zaměřit na nápravu problémů s krajinou a oběhem vody, což ale může znamenat nutnost velkých zásahů dost daleko od nás.

Petr
24. únor 2019, 12:45

Česko teď potřebuje akutně dávat 10 let veškeré ušetřené koruny do robotizace, a později zajistit co nejlevněji náhradu celoroční elektřiny z docházejícího uhlí. Ostatní věci co se nevyplatí instalovat soukromníkům je potřeba přestat nekonečně dotovat.

Továrny když nebudou moci sehnat pracující, tak sami postupně pro ně nejvhodnějším tempem budou zavádět pro letní pařáky klimatizaci a soláry na svých střechách za tržní ceny.

Josef
24. únor 2019, 00:27

No jo to máte pravdu s ročním růstem o 1.1% to prostě není možné, kdyby státy OECD budovali jaderné el. stejně intenzivně jako Čína měly by JE v roce 2040 asi 8000TWh. Takže by se ušetřilo cca 3500TWh vyrobených pomocí fosilních paliv celé OZE bez vody vzrostly za posledních 10 let rozvoje asi o polovinu této hodnoty. Současným tempem ( průměr posledních 5 let) vzrostou o 3500TWh za 17,5 roku....

Carlos
24. únor 2019, 12:03

U OZE ale zase musíte brát to úvahy že se do nich kde kdo snaží v poslední době hodit vidle a to že posledních 10 let bylo teprve období kdy přecházejí z hračky na plně rozvinutou technologii. OZE potřebují teď pro další rozvoj udělat to co se slibovalo a plánovalo od samého začátku, ve Evropě například vysokokapacitní spojení Německa/Holandska a Norska, otázka je už dnes jestli to dělat HVDC, nebo LFAC(16 2/3Hz*) což jsem nedávno viděl. Kde je výhoda toho že je to pořád AC, ale všechny nectnosti na frekvenci závislé mají vstup 3x menší. A odpadají i problémy s HVDC, což je to že mohou být provozovány jen jako bodové spoje. LFAC může být konfigurováno jako běžná AC síť. Takže je možné že HVDC spojky brzy budou jen historická epizoda a kolem Evropy povede prstenec LFAC sítě.

Teď z hlavy nevím instalovaný výkon v Norsku, ale hádám že minimálně 6-10GW by to mělo být, což znamená minimálně možnost poměrně pěkného navýšení inst. výkonu v mořích kolem Evropy, protože bude možné přebytek výkonu případně bez odstavování takto uklidit. To je ročně navíc 12-50TWh například z větru.

*Jen jako zajímavost přidám že jsem o tom že by se dala elektřina na jih posílat i po drážní síti 16,7Hz psal v nějakém komentáři před dvěma až třemi lety.

Ondra
24. únor 2019, 13:22

No nevim. Co sem zatim četl tak LFAC může být lepší jak HVCD na připojení větrnejch farem který jsou většinou tak desítky km od pobřeží. Při délkách kabelu ve stovkách km (třeba zrovna spojení Německa a Norska který má měřit asi 500 km) je to na střídavej proud i na třetinový frekvenci pořád moc dlouhý. Takže s nějakým prstencem kolem Evropy bych moc nepočítal.

"A odpadají i problémy s HVDC, což je to že mohou být provozovány jen jako bodové spoje" není moc přesný protože HVDC klidně můžete provozovat mezi více body ale pro každej vstup/výstup jsou třeba měniče. To samý ale platí pro LFAC protože musíte měnit frekvenci takže to taky budou spíš spojky pro dva body.

Carlos
25. únor 2019, 01:36

Záleží kudy to potáhnete, dá se tam najít místo kde se dá moře překročit kabelem jen asi 150km dlouhým, pak už se dá jít na obou stranách po sloupech. Co mne ale hned napadá je to, že se ztráty dané parazitní mi vlastnostmi dají omezit uložením tří jednožilových kabelů dostatečně daleko od sebe. Na druhou stranu existuje kabel pro 150kV AC, kapacitu 180MW a limitní délkou spoje 150km. Takže je otázka zda je problém v technologii, nebo ceně oproti třeba pozemním stožárům.

Ondra
25. únor 2019, 09:26

Já bych řek že problém je spíš ve fyzikálním omezení. Kabely maj totiž kvůli izolaci dost velkou kapacitu a když by byl kabel moc dlouhej tak už přes něj neprocpete žádnej činej výkon - veškerou jeho kapacitu zabere jalovej výkon pro jeho nabíjení/vybíjení. Proto se na dlouhý kabely používá HVDC - není to jenom levnější kvůli nižším ztrátám ale je to vlastně jediná možnost (jestli se teda nepletu).

Loudil
23. únor 2019, 11:45

Růst výroby z 2490 na 3400 TWh do roku 2040 je nesmyslně optimistický. Jak jsem tady už uváděl, tak USA s Francií mají dnes dohromady 90 !! reaktorů ve stáří 41 let a více , kterým i po prodloužení životnosti o 20 let do roku 2040 právě vyprší životnost. Těchto 90 reaktorů už tedy bude roku 2040 odstaveno . K tomu si připočtěme reaktory , které budou vyřazeny v zemích, jež odstupují od jádra úplně a to je : Německo, Španělsko, Švédsko, Belgie, Švýcarsko, Tchajwan ,které mají dalších 34 ! reaktorů = dohromady 124 s jistotou vyřazených reaktorů do 2040. Na další země provozující atom jsem se nedíval , ovšem i tam bude muset být z důvodu stáří spousta reaktorů vyřazena . Dá se tedy s jistotou tvrdit, že ze současných provozovaných reaktorů jich v příštích 20 letech bude minimálně 150 vyřazeno z provozu. Aby tedy byla alespoň udržena současná úroveň výroby v nich, tedy kolem 2500 TWh ročně, tak by muselo být nově postaveno asi 150 reaktorů za příštích 20 let. Dnes je ve stavu rozestavěnosti 57 kusů ,tedy v období 2020-2040 by muselo být ročně připojeno 5 nových reaktorů, aby se alespoň udržel současný stav výroby. Čína = největší stavitel za poslední 2 roky 2017,18 zahájila stavbu jen jednoho ! reaktoru o 600 MW , zdá se tedy, že i tam se vedou kolem atomu velmi vážné diskuze !, tedy kolik, kdy a co vůbec stavět. Nedivil bych se, kdyby i Čína pod tlakem stále levnějších OZE ohlásila své korekce na atomových plánech. Už to tak skoro začíná vypadat.

Petr
23. únor 2019, 12:09

Samotná Čína najede na tempo nové výstavby minimálně 5 reaktorů ročně do pár let. Do teď zdržovala čistě pro to, aby zavedla a vyzkoušela 100% čínské reaktory 3+ generace a nejpřísnější regulaci, když před Fukušimou plánovala jít nejlevnější Japonskou cestou u hladiny moře. Alespoň budou víc využívat i odpadní teplo z jádra při vytápění.

Loudil
23. únor 2019, 17:15

V Číně se zřejmě bojuje hodně o to co stavět. Ještě nedávno se předpokládala masová výstavba reaktorů CAP - 1000, což je čínská upravená verze amerického AP-1000 Westinghouse. Potom, co ale Trump vyrukoval se sankcemi a Číně v podstatě dnes nadává do - "odporných komunistických prašivců" , to vypadá , že Čína od CAP - 1000 naschvál úplně ustoupila, aby s Američany nemusela dál spolupracovat . Navrch tak patrně dostal druhý čínský reaktor Hualong One , který je už ve čtyřech kusech stavěn doma a ve dvou v Pakistánu. Těchto 6 reaktorů je stavěno v předstihu !! oproti harmongramu výstavby , tedy délka stavby bude zkrácena ! Na Západě věc zcela nemyslitelná. Hualong One má Čína postavit i Anglánům v lokalitě Bradwell. Přeji Číně s Hualong One jen samé úspěchy.

Martin Hajek
24. únor 2019, 19:42

Takže si celkem protiřečíte. Čína bude atom dále rozvíjet, to je evidentní, jenom si musí ujasnit, jakou půjde cestou. Jinak Čína má zásoby černého uhlí při současné úrovni těžby jen na cca 15 let, takže ho bude muset něčím nahradit. Dovozem uhlí ani plynu to není realizovatelné. Čínské OZE zdaleka stačit nebudou. Čína má fakticky jedinou možnost jak přežít jako průmyslová velmoc - kombinaci OZE a jádra.

Loudil
24. únor 2019, 20:14

TO : Hájek

Čínské zásoby uhlí jsou po USA a Rusku třetí největší na světě , za 15 let by vytěžili cca. 60 mld. tun ,pochybuji, že je to celá zásoba uhlí v zemi velikosti Evropy. Hned vedle v Mongolsku mají další slušné zásoby , importují i z Austrálie a Indonésie. Takže i roku 2040 počítám se slušnou spotřebou uhlí v této zemi. Plyn bych v čínské spotřebě také nepodceňoval, nyní tam, roste jeho import o 30% ročně, domácí těžba asi o 10 %.

Martin Hajek
27. únor 2019, 11:12

Tak máte pravdu, že s tou Čínou a jejími zásobami uhlí je to "volaaké čudné". Čína dlouho udávala zásoby černého uhlí zhruba 62 miliard tun. V roce 2016 ovšem zázračně vyskočily na 230 miliard tun, aby v roce 2017 spadly na 131 miliard tun :-). Já jsem vycházel ze starších údajů a tedy z těch 62 miliard tun zásob. Nicméně i v případě oněch 131 miliard tun to znamená zásoby na nějakých 37 let, což není zase tak vzdálená budoucnost. Ale při těchto změnách je samozřejmě otázka, jaké ty zásoby vlastně jsou...

Loudil
23. únor 2019, 17:22

Zatím poslední zprávy z Číny říkají, že Čína úplně škrtla další stavbu amerických reaktorů Westinghouse AP - 1000 /loni do provozu uvedla čtyři kusy/ a místo nich upřednostnila své Hualong One. Pro první lití betonu tak byly nedávno místo amerických AP-1000 schváleny dva Hualongy v lokalitě Zhangzhou , stavět bude CNNC a dva v lokalitě Huizhou Taipingling , stavět bude CGNPC. Takže dobrý brzký start pro čtyři nové Hualongy.

Petr
24. únor 2019, 12:54

Tak to bylo jasné od začátku, že většina reaktorů v Číně bude nakonec plně vlastních, ale urychlila to ta neschopnost organizovat velké stavby v USA.

Nový reaktor Westinghouse má totiž zásadní chybu, protože se počítalo s tím, že se bude většina vyrábět v Číně a američané budou vydělávat hlavně na přeprodeji jiným státům a licencím k údržbě, tak to má záměrně příšerně složitá hlavní americká čerpadla vytvořená prasácky 10 násobným zvětšením původních určených pro USA ponorky.

Loudil
25. únor 2019, 16:08

Čína je schopna postavit vlastní reaktor i pod 5 let, ovšem s US AP-1000 i ona zápasila skoro dvojnásobnou dobu. Složité, drahé,... a ještě Trump do toho huláká o sankcích, takže i já bych šel od US technologií rychle pryč !

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se