Drábová: Nový jaderný blok se reálně spustí nejdřív mezi 2038 až 2040

Rok 2040 ?? Tak to je za 21 let ! Zoufalství. Čína před 3 dny zahájila stavbu větrného parku o 6 GW, který bude ročně dodávat do sítě kolem 18 TWh. Cena 5,6 mld. USD = asi 130 mld. Kč. Do provozu půjde na konci roku 2021, tedy výstavba bude trvat 27 měsíců. U nás půjde o výkon 1 GW, který do sítě dodá max.- 8 TWh ročně a cena kolem 200 mld. Kč . Připravovat a stavět jeden reaktor 21 let, když "všechno dobře půjde" !!, to mi připadá jako zoufalství.

Z pohledu občana a daňového poplatníka je to opravdu zoufalství. Ovšem pro ty, co to chtějí postavit je to především velký kšeft.

Teď jde o to zda politici budou pracovat pro občany nebo pro ty co na tom chtějí na náš účet zase vydělat.

Zoufalství je spíš to, že jste stále nepochopil, že se Česká republika zavázala do roku 2050 snížit emise skleníkových plynů o 80%, a cesta ke splnění tohoto závazku rozhodně nevede přes nahrazování elektřiny z jádra elektřinou z plynu.

V kontextu tohoto článku je patrné, že cestou nebude ani jaderná výstavba. Ještě, že jsou i jiné možnosti než uran a plyn.

V kontextu tohoto článku je patrné, že roky 2038 a 2040 nastanou daleko dříve než rok 2050. S dostatečnou rezervou. Reálně v ČR žádné jiné možnosti, jak zajistit potřebnou výrobu v řádech TWh každý měsíc v roce nejsou.

Máte ve svých úvahách několik velmi silných předpokladů, které navíc mají tu nectnost, že nemusí platit. Konkrétně:

- Jaderná výstavba, s.p. zvládne do roku 2050 naprojektovat, profinancovat a postavit ~8-10 dalších 1 GW nebo větších jaderných reaktorů.

- Jsou jiné možnosti výroby v ČR, jen byste je musel chtít vidět.

- Proč je nutné, aby byla výroba umístěna v ČR?

A bych nezapomněl, kde ty reaktory postavíte? Minimálně pro polovinu z potřebného množství nemáte kde postavit, lokality Dukovany a Temelín nezvládnou více než 2 + 4 reaktory. Kde se budou bourat celé vesnice a vyhánět lidi?

1) Já jsem nic o tom, že se v ČR zvládne do roku 2050 naprojektovat, profinancovat a postavit 8-10 dalších 1 GW nebo větších jaderných reaktorů nepsal, ani to pokud vím nemá nikdo v plánu.

2) Nikdo Vám nebrání ty jiné možnosti výroby v řádu TWh každý měsíc v roce uvést.

3) Protože to je naprosto klíčová, strategická komodita, na jejíž dostupnosti 365/24 závisí úplně vše včetně lidských životů.

A abych nezapomněl, já nikde žádné reaktory nestavím, natož abych vyháněl lidi a boural vesnice.

Amory Lovins měl o tomhle pravdu už v roce 2008 při slyšení před výborem Kongresu USA.

Kde a jak v ČR postavit 5-6GW ve větrných elektrárnách, prosím? Žádné moře či pouště nemáme. Prosím, představte nějaké splnitelné plány, jak byste si představovali OZE místo jádra a uhlí.

Jak? Jednu po druhé.

Kde? Top lokality pro VtE jsou v ČR Oderské vrchy, Vysočina, Krušné hory. Myslím, že nic z toho nejsou populační centra.

Nejvýkonější větrné elektrárny současnosti na moři mají výkon cca 12MW a jsou to 260m velké stožáry. Když budu tedy počítat s menším instalovaným výkonem a současným maximem na moři: 5000/12 = 416 stožárů! To je opravdu obrovské číslo. Dokážete si představit co to bude v té krajině dělat? Podle mě absolutně nereálně ani co se týče lokalit. Jestli si myslíte, že je tohle možné, tak jste opravdu snílci. To neprojde. Věřím v max 1-2GW, a to budeme rádi.

O FVE se v zimě nebavím, je to značně nespolehlivý zdroj. Když dá elektrárna průměrně za zimu 10% instalovaného výkonu, můžeme být rádi.

Ve fotovoltaice můžeme postavit (jen bez dotací!!) cca 15 GW FVE na střechách domů a průmyslových objektů a klidně 15 GW i větší množství na našich obrovských zdevastovaných brownfieldech.

Do cca 9 GW instalovaných (dávajících max 5-6 GW v široce rozprostřené denní špičce) vystačíme se současným stavem našich rozvodných sítí a zastaralé regulace.

Krásné a idylické . A teď něco z typického zimního času. Vpád studeného vzduchu ze severovýchodu - inverzní situace trvá 10-14 dní.

Večerní špička 18-21 hod. zatížení je 12 GW. Výroba fotovoltaiky z instalovaných 15 GWh 0 GW, výroba větru z instalovaných 6000 MWh 150 MW. Jádro 0 GW, uhlí 0 GW. Voda 200 MW, přečerpávací elektrárny 1 GW po dobu max 5 hod. Po dobu 12 hodinové tmy chybí cca 8-11 GW výkonu.

Denní zatížení vyrovnané na cca 9 GW. Změna oproti noci (inverze-zataženo). Fotovoltaika +3 GW, přečrpávací elektrárny - 2 GW z toho 1 GW na čerpání. Chybí cca 8 GW výkonu.

A teď co s tím? Jediná možnost postavit cca 11 GW v paroplynu. Nutnost postavit nové plynovody a výrazně rozšířit podzemní zásobníky plynu. S rapidně vyšší poptávkou souvisí výrazné zdražení plynu. Pokud to uskuteční všechny státy EU, tak je nereálné dostat sem potřebné množství plynu.

A v létě naopak, polovina FTVE a větrných elektráren bude muset být odstavena. Nevyužitý potenciál těchto elektráren dále zvýší cenu OZE.

No nechtěl bych se tohoto stavu dožít. Spoléhat na dovoz je nereálné. Výkon bude chybět všem. Jediná možnost je mít aspoň 5 GW instalovaného výkonu v JE. A o zbytek se postará OZE.

Víte že v zimě se taky topí a že většinu zajišťuje plyn a uhlí?

Víte co je to kogenerace tepla a elektřiny?

A co se stane při nějakém průšvihu s jádrem v EU? Bude jádro=0, jako to bylo v Japonsku.

Řešení současné i budoucí: máte k disposici více než dvojnásobek maximální potřebné výrobní kapacity. To je realita, třeba v ČR, nyní a tak to asi i zůstane.

Takhle dobře bych to asi ani nenapsal...

Napsal jste to tak, jak se to nedejbože může stát.

Tedy za mne 6 000 MW v jádře, 3 000 FTVE - ale jen individuálně a s baterkami jako povinnost, 4000 MW v KGJ decentralizovaně a pak v záloze 2000 MW v uhlí z poslední rezervy - pro případ extrémních mrazů...

Ostatní je s politováním nesmysl...

ad petr) Dost sebektirika, když má pan Kuchejda problém se základním učivem fyziky, konkrétně s rozdílem mezi výkonem a energií.

ad) Milan Vaněček. Pokud si pozorně přečtete můj příspěvek, tak zjistíte, že mluvím jen o výkonu. Ano jednou je tam překlep, kdy jsem použil MWh, tedy energii. A právě k vůli takovým jako jste Vy mluvím o výkonu, protože ten je nutný zabezpečit každou jednotlivou vteřinu po celý rok. Kdežto Vám stačí nějaká suma vyrobené energie za celý rok. K čemu Vám je 15 GW výkonu ve FTV, když v noci máte nula a při zataženém dnu v zimě (je jich většina), kdy je spotřeba energie největší máte nějaké 2 GW. A naopak, v létě máte zatížení 6-9 GW a výkon jen ve FTV 15 GW. S takovým výkonem máte máte FTV na prd jak v zimě, kdy vám vyrobí velké kulový, tak i v létě, kdy ji budete muset ze 2/3 odstavovat. A to se vyplatí! :-)

Pane Kuchejdo, já též jsem mluvil o výkonu, když jsem říkal že v současnosti máme, cituji: "máte k disposici více než dvojnásobek maximální potřebné výrobní kapacity", to znamená výkonu (potřebujeme třeba 13GW v zimním maximu, máme víc než 26 GW výkonu všech našich elekráren).

Ale Vy by jste si měl přečíst mé starší příspěvky, kde vysvětluji, co znamená třeba 10 GW nameplate výkonu (instalovaného) fotovoltaiky. To se opravdu nemusíte bát, že se Vám najednou do sítě povalí 10 GW. Zdaleka ne.

V létě žádnou fotovoltaiku odstavovat nebudete.

21 let je strašný...doporučuji se zajet podívat do Číny kde postavili blok/y JE (psalo se tady o tom nedávno) za 7 let !!! za poloviční náklady

jenom výběrové řízení 3 roky ? proboha co na tom trvá tak dlouho ?

a to je pořád těch 38-40 předpoklad ... známe jak to tu chodí ... možná to nebude v provozu ani v roce 2050 !!!

Kolikrát jsem Vám už říkal že tento nick tady používám já?

7 let je ale samotná stavba, v té Číně do toho nemáte započtenou přípravnou fázi, která je tam sice daleko jednodušší a rychlejší, ale také nějaký čas zabere. Kolik let může trvat samotná stavba bloku generace III+ v EU, který nestaví EDF, zatím nemáme jak zjistit.

TO : Emil

Ano, závazek na snížení emisí o 80 % do 2050 tu je. Ovšem je třeba počítat s tím, že když se hovoří o Dukovanech, tak tam dnes pracují 2 GW , které doslouží 2035-40 a které se zatím mají "nahradit" jen 1 GW nového výkonu a brzy po roce 2050 , někdy 2060, doslouží i 2 GW v Temelíně. Tedy, hledíme-li dnes tak daleko /2050/ a výstavba trvá tak zoufale dlouho, je nutné dnes řešit výstavbu rovnou min. nových 3 GW v jádře. A postavit 3 GW v době 2040-60, no to abychom si připravili nějakých 1.000 miliard Kč neboli bilion. A to minimálně. Také by mne zajímalo , když může mít mrňavá ČR závazek na 80 % snížení emisí do 2050, jak na tom budou se svými závazky USA, nejsilnější ekonomika světa se skvělými podmínkami pro výstavbu OZE a rozlohou Evropy. /Solar = Kalifornie, Texas,... Vítr = polopouště a pouště Západu + hory/. Pokud vím, tak tam ročně zprovozňují nějakých 10 GW nového výkonu v plynu a hodlají v tom pokračovat desítky let. Sníží tak do r.2050 emise o 80% , když ani z jádra /nyní asi 100 GW/ jim už moc nezbude ??

1) Dnes má nahradit 2 GW v Dukovanech jeden blok do 1,2 GW, nicméně ve skutečnosti běží příprava zatím tak, jako by se stavěly dva bloky do 2,4 GW. Viz nedávno vydaný kladný posudek EIA, cituji: "Výstavba a provoz jaderného zdroje v lokalitě Dukovany zahrnující 1 až 2 elektrárenské bloky o celkovém maximálním čistém elektrickém výkonu do 2400MWe". Stejně tak by mělo být výběrové řízení na jeden blok s opcí na druhý blok.

2) Zatím žádná, ani ta nejdražší jaderná elektrárna na světě nestála ani zdaleka v přepočtu 333 miliard Kč na GW. Takže to jsou v tuto chvíli jen ničím nepodložené spekulace.

3) Pokud vím, USA vyhlásily odstoupení od Pařížské dohody, takže USA dost možná ani žádné závazky mít nebudou. Takže můj osobní názor je, že nesníží, a myslím si že v tom zdaleka nebudou samy. To ale nikomu nebrání takový závazek mít. Závazkem nezarmoutíš.

TO : Emil

1/ Už tady vidím tápaní a nejasnosti. Výběrové řízení na jeden blok s opcí na druhý. Tedy : "Postavte jeden a možná pak ještě druhý". Bangladéš ale řekl : "Postavte dva bloky v Roopuru". Egypt řekl :"Postavte nám 4 bloky v El Dabaa." Turecko řeklo : "Postavte nám 4 bloky v Akkuyu". My ale chceme jeden a "možná" i druhý.

2/ Píšu cena za 3 GW s ohledem na inflaci ve 2050. Myslím, že nejsem daleko od pravdy. Nyní staví Francie svůj EPR o 1,6 GW čistého výkonu už za 12 miliard Euro = 300 mld. Kč , tedy 1 GW za 200 miliard . 3 GW u nás by tedy vycházely na 3 x 200 = 600 mld. Kč dnes a v r. 2050 ??, myslím že to ten bilion lehce překoná.

3/ Nelíbí se mi přijímání nějakých závazků, když daleko bohatší a vyspělejší stát USA staví plynové elektrárny jako na běžícím pásu a nějaká % snižování je evidentně nezajímají. Těžko můžeme chtít nějaké závazky po takových zemích jako třeba : Etiopie, Kongo, Vietnam, Bangladéš, Pakistán,.... ale USA ?

Ad 1) Někdo v tom vidí tápání a nejasnosti, někdo v tom vidí snahu nechat si co nejvíc otevřených možností, dokud to jde. Záleží na úhlu pohledu. Je potřeba vzít v úvahu i současné bloky, u kterých zatím není úplně jasné, jak dlouho budou provozovány, a zároveň to, že není možný souběžný provoz v režimu 4+2.

Ad 2) Těžko ale můžete posuzovat ceny v roce 2050 optikou dnešních cen. Hodnota peněz bude v roce 2050 úměrně nižší než je dnes. Pan Vaněček by Vám to jistě vysvětlil na ceně plzeňského piva...

Ad 3) Jak praví klasik: můžeme o tom vést spory, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat.

Zabývat se cenami jaké budou za 25 let je věštění z křišťálové koule. Více by mne zajímalo kdo to bude uvádět do provozu. Postaví se beton, železo, nějaký dráty a teď z toho udělat elektrárnu. Stávající obsluha to nebude. Ta může nastoupit k zařízení které odpovídá provoznímu předpisu. Před lety mnohými zde byla skupina techniků s patřičným certifikátem a vzděláním. Dnes žádná taková skupina neexistuje.

Kus papíru s razítkem, to je ve zdejším blbákově to nejmenší. Tady umíme certifikovat i toxické odpady a prodávat je lidem jako palivo.

Papír opravdu snese všechno, ale papírák neví o provozu nic a to půjde opravdu do tuhého.

Vladimíre, s poznámkou o cenách naprosto souhlasím. Pokud jde o uvádění do provozu, v nejhorším se můžeme jet inspirovat třeba do Pákistánu, ale myslím že jsme pořád v o dost lepší situaci než tam, a taky to tam nějak půjde.

Není nutné věštit z křišťálové koule. Existují jisté osvědčené tržní zákonitosti, na které se dá spolehnout. Jmenovitě se dá spoléhat na experience curve u masově produkovaných výrobků, rychlý růst produktivity práce v průmyslu, pomalý růst produktivity práce ve stavebnictví, divoké kolísání cen komodit s dlouhodobě deflačním trendem, Paretův princip, apod.

"Pan Vaněček by Vám to jistě vysvětlil na ceně plzeňského piva..."

Tak tohle se povedlo :-)

ad 1) V tom můžete číst i jiný vzkaz: " Nepřepískněte to s cenou jednoho bloku a my budeme ochotni zaplatit dva." V mojí práci to tak funguje . Nejde ale o univerzální pravidlo.

Pane Emile naprostý souhlas. Ještě je to nutno doplnit o pár drobností. V době před uváděním EDU do provozu byla zde ustavena skupina která absolvovala mnohá školení, prošla provozem klasických elektráren a byla připravena na vlastní spouštění. Každý dodavatel měl svoji skupinu pro uvádění do provozu ale spolupracoval se skupinou hlavní. Dnes již hlavní skupina není a skupiny dodavatelů zásadně "kopou" za svoji firmu a koordinaci nikdo nedělá protože to nemá v popisu práce.

Celou problematiku výstavby energetiky zastřešoval "Energoprojekt", ten taky už není. Pokud chceme něco postavit tak to vše musíme opět absolvovat.

Tomu už chybí k dokonalosti jen moudrost Centrální plánovací komise. :-)

Každý podnikatel plánuje. Jen s tím rozdílem od komunisty, že je schopen svoje plány aktualizovat a korigovat. Jakmile ale jde do např. firemního úvěru, hlavní směr musí držet.

Papir snese vse,ale kdo to postavi,nejsou kvalifikovani odbornici,ale hlavne z ceho !!! Vlada chce stavet vysoko sychlostni zeleznici Praha Brno, opravovat dalnice ,silnice, mosty ,zakladove desky domu atd... V nasi republice je akutni nedostatek kamenolomu viz CT 1,nove nebudou...Bude se snad vozit z ciny?Vzpomente si na stavbu Dukovan,ci Temelina,to jeste nebylo tak zle... Vlada slibovala, slibuje a bude slibovat....

Vláda ČR hlavně nemá co dělat investora do výstavbu elektráren. Protože bude mít, jak píšete vy, problém na to sehnat prachy. Po světě jsou k dispozici biliony dolarů investičního kapitálu, jenže ten půjde jen do projektů, které mají ekonomický smysl a vydělají peníze.

Než se začít pouštět do superdrahé výstavby jádra, bylo by dobré vědět toto. Technický potenciál využití větrných elektráren v ČR je 29 GW s roční výrobou 71 TWh, je to 100 % roční spotřeby elektřiny v ČR. Skutečný a možný potenciál je 6 GW s roční výrobou 18 TWh, což je asi 25 % spotřeby elektřiny v ČR. Pokud jde o solár, tak jen řádné využití střech obytných domů, hal a skladů je 7 GW s roční výrobou 7 TWh = 10 % spotřeby elektřiny v ČR. Ovšem ploch, kde je možné stavět větší solární projekty mimo střechy je i u nás spousta. Jednoznačně to ukazuje příklad sousedního Německa ,které má zhruba 4 krát větší státní území, ovšem letos bude mít už 50 GW v soláru = 50 : 4 = 12 GW platí pro ČR. Kdybychom tedy r. 2019 měli "hustotu" soláru jako Němci , tak nám ročně dodá 15 TWh, což je výroba Temelína. Ovšem budoucí potenciál je daleko daleko vyšší !! Na 1 hektaru se dá postavit zhruba 1 MW výkonu solární elektrárny , pro 1 GW = 1000 hektarů ,pro 10 GW zhruba 10 000 hektarů. Pro nahrazení roční výroby Dukovan bychom potřebovali nějakých 25 000 hektarů solárních elektráren. Je to hodně ? Na kilometry čtvereční je to 250 km čtverečních , tj. asi 0, 3 % území ČR. Nahradit Dukovany i Temelín může zastavění plochy 0,6 % území ČR solárními panely. Nemáme snad tolik volných nevyužitých ploch v ČR ?? 500 km čtverečních by nahradilo Dukovany i Temelín. Je to přesně rozloha Prahy. Je to hodně ? Není ! v ČR máme dnes 11 000 brownfieldů o celkové ploše až 38 000 hektarů = 380 km čtverečních. Stačí tedy zastavět všechny brownfieldy solárními panely a můžeme vypnout Dukovany i Temelín.

a pak zapadne slunéčko a větřík se ztiší a budeme všichni sedět u svíček a hezky si povídat a modlit se aby nám nevytekly mrazáčky...

tedy dobrou noc...

Nebudeme sedět u svíček, máme přece ve sklepě malý levný jaderný reaktůrek.

V ČR je asi milion hektarů zemědělské půdy, pro kterou není praktické využití. Stačilo by část "osázet" FV panely a pod nimi nechat pást kravičky a ovečky. Pustit zvířátka ven z koncentráků.

Jde o to, že nejméně nákladným způsobem zúplnění elektrizační soustavy s velkým podílem FVE a VTE, bez uhlí a jádra a v našem případě bez vlhkých velehor a s hustým osídlením, jsou "single cycle" plynové turbíny, popř. CCGT s možností obtoku parní části. Mikrokogenerace, ať třeba Stirlingovým strojem u kotle rodinného domku, se až na výjimky neuplatní, je v úhrnu ještě dražší. Na dostupnost odpovídajícího rozsahu akumulace elektřiny nevěřím. Výhra nic moc.

"Stačí tedy zastavět všechny brownfieldy solárními panely a můžeme vypnout Dukovany i Temelín."

Hlavně v noci.

Čím více sleduji narůstající potíže jádra ve světě, tím ,více se kloním pro ČR a rok 2050 na mix. - Solar, vítr, biomasa, plyn. Tedy pro to, k čemu směřují i USA. V noci klesá spotřeba elektřiny o 25 až 30 % , což kompenzuje noční výpadek solaru. Pokud tedy v ČR v noci nepotřebujeme až 30 % elektřiny a solar bude dávat právě těch 30 % ,jsme v pohodě. Když nesvítí Slunce, tak my spíme a nepotřebujeme solární elektrárny. Ty "spí" také. Myslím, že plnění klimatického cíle 80 % není jen o elektřině. Pokud řádně zateplíme všechny budovy, tak výtopny nemusí spotřebovávat uhlí a produkovat CO2. Pokud na silnice umístíme elektromobily, tak rovněž uspoříme. Nabíječky u dálnic můžou brát elektřinu právě ze solárních panelů a dobíjet baterky aut. Musk už to tak v USA dělá.

Ten pokles noční spotřeby byl byl ještě vyšší, kdyby se posledních cca 50-60 let uměle nestimulovala noční spotřeba, aby měly ty elektrárny, co vyrábějí pořád, nějaký odbyt.

Stimulace noční spotřeby má svoje historické důvody. Noční výroba však má v budoucnu zajištěn odbyt moderními cestami.

- u domácností dobíjení (domácí bateie, vozový park), vytápění TČ,

- u průmyslu automatizovaná výroba paliv elektrolýzou,

- obce a města třeba budou nabíjet své akumulátory k vykrývání fluktuací ze solárních panelů (počasí a lá střídavě oblačno až jasno).

- přečerpávací elektrárny pro ranní nárůst odběru (v době, kdy výkony ze solárů teprve pomalu rostou.

Nevidím tedy důvod nějak stigmatizovat noční výrobu, která dělá ten fajn efekt "využití drátů v době, kdy jsou prázdné".

Prosím, přestaňte sčítat a průměrovat elektřinu z OZE s uhlím nebo jádrem. Už v jiném vláknu kdosi uvedl typycké české zimní inverzní období, kdy je zima jak sviňa, slunce nevidíte několik dní a větr téměř nefunguje. V takovém případě vám nepomůžou instalované výkony FVE ani přečerpávací elektrárny.

Najděte si data reálných instalovaných FVE v čr ať vidíte kolik taková elektárna vyrobí za měsíce listopad až březen.

My musíme být schopni překonat ty nejhoří možné reálné scénáře. Zajištění stabilní dodávky elekřinou pro celou čr je úkol o řád složitější než nabouchat elektárny.

Najděte si pojem "kachní křivka". Zjistíte, že se slunce (výkon ze slunečních panelů) a zvyky člověka ne tak docela ideálně kryjí. Hlavně v průmyslových zemích jako USA nebo Česko jsou zajímavé efekty večerních špiček díky domácnostem a průmyslovým dvou a třísměnným provozům.

Bifaciální ani jiný typ solárního panelu sám o sobě nevyřeší to, že např. začátkem listopadu (SEČ) zapadne slunce v cca 16:30 , kdežto síťový odběr kulminuje v 21-22 hod. Ráno to funguje mnohem líp, protože slunce vyjde zhruba v 6:30 a to se odběr ze sítě od cca 5té hodny ranní zvyšuje.

Pane Pácalt, chtěl jsem Vám jen ukázat proč vznikla "kachní" křivka a jak je třeba řešitelná.

Náklon zemské osy, naši polohu na 50. rovnoběžce a s tím spojené jaro, léto, podzim a zimu fotovoltaika neřeší.

V přírodě u nás taky máme většinu sklizně na konci léta, jen ve skleníku si můžete pěstovat (draho) cokoliv kdykoliv v roce. Ale draho.

Vaše oblíbená jaderná energetika je v EU, jejíž jsme součástí, extrémně regulovaná (proto se jí zatím vyhnuly velké havarie JE) a extrémně drahá.

Kachní křivka je produkt dotační minulosti (co nejvíce vyrobené elektřiny za rok i v době co ji nepotřebuji).

Končící dotace a bifaciální (beroucí sluneční záření z obou stran) panely mění hru. Ty naopak stavíte kolmo k zemi s osou sever-jih. A tedy máte elektřinu od rána do večera, s poledním mimimem.

Žádný problém s odklízením sněhu, v zimě až dvojnásobná výroba kWh. Ideální pro rovné průmyslové střechy.

"Stačí tedy zastavět všechny brownfieldy solárními panely a můžeme vypnout Dukovany i Temelín."

Teoreticky je to pravda. Prakticky zbývá "pouze" vyřešit problém akumulace energie. Předpokládám, že se shodneme na tom, že v případě ČR potřebujeme minimálně stovky GWh. To s "chemickou" akumulací (zatím) nevypadá příliš schůdně...

Pani Vaneckova. Ty vase bifacialni solarni panely orientovane sever/jih. To myslite vazne? Coz takhle vychod/zapad to ma smysl. Vy jste ale propagator fotovoltaiky.

Toz tak

Vy jste to asi nepochopil ostatní ano. Panel je postaven jednou hranou kolno k zemi a druhá hrana směřuje ze severu k jihu a slunce na to svítí přímo dopoledne z východní strany a odpoledne se strany západní a celý den to sbírá rozptýlené světlo.

Pane Vanecek. Zil jsem v domeni, ze cestina je nejdokonalejsi technicky popisny jazyk . Zase jste mne presvedcil, ze to plati az na vyjimku. Jste prvni po cca 30 letech "zapaseni" s

technickou anglictinou.

Cit. "Končící dotace a bifaciální (beroucí sluneční záření z obou stran) panely mění hru. Ty naopak stavíte kolmo k zemi s osou sever-jih."

Nechcete tvrdit,ze mame jen jednu osu? Pokud ne tak by jste ji mel SPECIFIKOVAT.

Normalne Vase prispevky ignoruji. Nejsou pro mne prinosne a nic se uz ani dozvedet nemohu ale v pripade bifacialnich solarnich panelu jsem udelal vyjimku. Tyto panely maji nalakat zajemce mene seznamene s principy FVE a "pustit jim zilou" aby si koupili smejd za hodne penez.

Toz tak

Ono - "nahradit Dukovany a Temelín" je míněno tak, že solární elektrárny postavené na ploše 0,6 % území ČR by ročně dodaly do sítě asi 30 TWh elektřiny = stejná roční výroba uvedených jaderek. Vítr může dodat dalších 18 TWh + biomasa a jsme na 50 TWh z OZE. V ČR se ročně spotřebuje kolem 70 TWh, takže ten zbytek 20 až 25 TWh bych svěřil plynovým elektrárnám na plyn z Ruska a USA. Počítám, že bychom tak roku 2050 měli velmi podobný mix výroby elektřiny jako USA a za to bych se nestyděl. Samozřejmě by tu existovaly velké bateriové akumulační systémy a třeba i nějaká plynová elektrárna, braná jako záložní, pro vykrývání krizových situací.

Na ty bateriové systémy zase tolik nespoléhejte. Jejich slabiny většinou odhalí surovinová krize. Silnou stránkou je to, že nemusí být založeny jen na bázi lithia. Ale tam, kde můžete potřebnou elektřinu vyrobit a hned s minimálními ztrátami spotřebovat, je zbytečné něco ukládat a s většími ztrátami odebírat později.

Typickým příkladem budiž jaderné zdroje (zatížení sítě neklesá pod určitou úroveň a výhled je takový , že tzv. baseload poroste vlivem přesunu části dopravy do hybridních a plně elektrických "mantinelů" , stejně tak jako průmysl jej z části bude využívat k vlastní výrobě komodit - paliv).