Domů
Jaderné elektrárny
Francouzské vládě došla trpělivost - dostavbu JE Flamanville prověří audit
JE Flamanville. Zdroj: EDF
Zdroj: EDF

Francouzské vládě došla trpělivost - dostavbu JE Flamanville prověří audit

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire nařídil nezávislý audit, který se má zaměřit na problémy dostavby jaderné elektrárny Flamanville. Podle ministra jsou problémy nepřijatelné. Poslední rozhodnutí francouzského úřadu pro jadernou bezpečnost totiž efektivně prodloužilo dostavbu o několik let.

Jaderná elektrárna Flamanville, která je aktuálně jedinou probíhající stavbou jaderné elektrárny společnosti EDF ve Francii, po posledních problémech čeká mimořádný nezávislý audit. Jak se zdá, ministru financí již došla s neustálými problémy trpělivost a rozhodl se jednat.

Francouzský úřad pro jadernou bezpečnost totiž v polovině minulého měsíce potvrdil, že osm svarů kontejnmentu reaktoru musí být vyztuženo nebo opraveno.

Již v průběhu dubna bylo ze strany úřadu doporučeno, aby byly svary opraveny. Společnost EDF nicméně doufala, že se jí povede úřad přesvědčit o jejich bezpečnosti s tím, že je opraví až v roce 2024 v průběhu odstávek při provozu.

EDF přitom již na letošní čtvrté čtvrtletí plánovala, že do reaktoru bude zavážet palivo. EDF má již nyní odhad plánovaného zdržení – svary by mohly být opraveny do konce roku 2022. Zavážení paliva tedy může být odloženo až o tři roky.

Důvodem, pro zdržení takového rozsahu je, že se jedná o svary, které v současné fázi stavby již nejsou jednoduše dostupné, a tudíž je jejich oprava složitější.

Flamanville
Další EPR k jaderné elektrárně Flamanville ve Francii nejsou prioritou

Nezávislý audit má pro francouzský stát zpracovat Jean-Martin Folz, který je dřívějším ředitelem společnosti PSA. Důvod zásahu je logický – francouzský stát je majoritním akcionářem EDF, a proto se o nepovedenou investici důsledně zajímá. Vzhledem k téměř 84% podílu ve společnosti, se jakákoliv problematická investice francouzské vlády přímo dotýká.

V roce 2007, kdy byla stavba nového bloku elektrárny Flamanville započata, byl plánován termín dokončení na rok 2012. Již nyní se zdá prakticky jisté, že zdržení bude více než desetileté.

Poslední odhad nákladů na dostavbu elektrárny byl zveřejněn v červenci 2018, kdy společnost zvýšila náklady na dostavbu o 400 milionů EUR, což zvýšilo celkové náklady na 10,9 mld. EUR (původní odhad byl 3 mld. EUR). Vzhledem k plánovanému prodloužení doby stavby o cca tři roky lze očekávat, že celkový účet bude ještě vyšší, a to o vyšší stovky milionů EUR a dle některých odhadů až miliardy EUR.

Mohlo by vás zajímat:

Komentáře(9)
Martin Prokš
10. červenec 2019, 09:29

Dobrý den,

Celý civilní svět jede na nízkoobohaceném uranu z toho hlavního důvodu, že toto palivo a jeho produkty po vyhoření je špatně vojensky zneužitelné. Ve výsledných produktech je hodně málo plutonia pro separaci. Pro případně přepracování na vyšší stupěň obohacení pro výrobu uranové bomby je to také hodně složité a zdlouhavé. Z těchto důvodů nikdo v civilu nepůjde do vyskoobohacených reaktorů které např. používají USA, RF, GB, RF, ... v pohonech ponorek a hladinových lodí. Z těchto důvodů je embargo na vývoj některých typů reaktorů IV generace, respektive MAAE byly vybrány jen některé koncepty které lze rozvíjet a byly zařazeny mezi ty IV generace. Z těchto důvodů jsou reaktory s roztavených solí s vyšším obohacením také poněkud problematické.

Na druhou stranu armáda nechce na nízkoobohacné přejít právě pro to, že by to znamenalo nárůst rozměrů a hmotnosti raktorů a současně by to znamenalo zkrácení doby provozu - nutnost častější výměny paliva. Přesně jak píšete o výhodách malých vysokoobohacených reaktorů. Nicméně to je armáda, ale tady řešíme civilní provoz. Představte si (trochu nereálný a extrémní příklad), že by si takový Irán pořídil místo VVER-1200 s nízkým obohacením něco jako S6W s obohacením přes 90%. Jak dlouho a s jakými náklady by mu asi trvalo ze vsázky udělat několik malých lehkých bomb schopných leteckého transportu směr Jeruzalém? Hra na vyjednávání o zastavení jaderného programu by ani nestihla začít.

Loudil
10. červenec 2019, 11:43

Je zajímavé, že podsouváte Iránu výrobu jaderné pumy, když všichni víme, že právě Izrael vlastní už desítky jaderných bomb po desítky let. Porušil všechny zákazy , omezení a memoranda. Když se budeme držet zásady, že demokratické státy můžou porušovat co je právě napadne a nedemokratickým to zakážeme, pak nebude na světě klid nikdy. Proč smí být Izrael jaderně vyzbrojen a Irán nikoli ?? Ani Izraeli to nikdo nepovolil a nevšiml jsem si ,že by na něj USA uvalily sankce.

Samuel
11. červenec 2019, 01:17

U demokratických štátov je to oveľa prijateľnejšie keďže nemajú vodcu s obrovskou právomocou ktorému môže lupnúť v hlave. Demokrati sa hadajú až na blbosti nemajú čas.

Petr
8. červenec 2019, 11:02

Jestli se má v dohledné době dlouhodobá konkurenceschopnost Francouzského jádro obnovit, tak je potřeba to pořádně prověřit a pročistit, a udělit pár vězeňských trestů pro sabotáž a velmi mnoho citelných pokut plus životních zákazů působit v oboru.

Petr
8. červenec 2019, 11:18

Jenže podle mě je nejspíš problematický i základní návrh, kdy to prostě s velikostí a potřebou kvant betonu neskutečně přehnali. Měli zůstatu ekonomičtějších velikostí pro výkon do 1200 MW, a nad 1600 MW přejít když tak až v další generaci, zvednutím celkové efektivity použitím vody v kritickém stavu. Ale ani já bych první pokusné kusy takové elektrárny u nás nechtěl, a nesrovnatelně jednoduší je zvedat efektivitu jádra smyslupným využíváním tepla v budoucnosti na výrobu vodíku, ale už i dnes na vytápění sídlišť či skleníků.

Andrea Borotea
8. červenec 2019, 11:45

Dukovany stavěli 6 let dneska jsou v provozu 35 let, bez podstatné havarie ten kapitalismus pod velením EU nějak zmutoval.

Loudil
8. červenec 2019, 12:40

Prodloužení stavby o 10 let na celkových 15, to už je zoufalství. V Číně přitom stavěli dva tyto reaktory, a každý za 9 let , oba jsou už připojeny k síti. Také si myslím, jako Petr, že hrubý výkon reaktoru 1.750 MW je velké sousto pro stavitele . Rus má nyní 1200 a snad jen Korejci si troufají na 1400. Nevěřím ale ani tvrzení, že pro opravu osmi svárů je potřeba doba 3,5 roku. A to i když je nutné části elektrárny opět rozebrat. Proč ? Čína nedávno uvedla do provozu nový jaderný blok o 1000 MW, kde byl čas výstavby od prvního lití betonu po první připojení na síť kolem 4 let. Francouzům tedy bude trvat skoro 4 roky opravení osm svárů ,Čína za tu dobu postaví celou novou elektrárnu na zelené louce.

JVr
9. červenec 2019, 10:40

No prověření auditem a ideálně i potrestání odpovědných manažerů je při takovém fiasku na místě.. jen mělo přijít o pár let dříve...

Emanuel
9. červenec 2019, 18:20

Velké jaderné reaktory mají sice výhodu, že se v nich dá používat nízko obohacené jaderné palivo. Nedá se ale využít u nich ve větší míře teplá chladící voda z chlazení kondenzátorů páry vycházející z parních turbín. U malých jaderných reaktorů o elektrickém výkonu zhruba 50MW se musí používat jaderné palivo s vyšším procentuálním obsahem uranu 235 a další jejich nevýhodou je, že se u nich jaderné palivo musí častěji měnit. Jejich výhody jsou například v tom, že mohou být postaveny v podzemních tunelech v blízkosti například okresních měst a dá se tak využívat větší procento teplé chladící vody z kondenzátorů páry k ohřevu budov a skleníků k pěstování zeleniny. Další jejich výhodou je, že se dají stavět i v blízkosti menších vodních toků, protože nepotřebují k svému chlazení velké množství vody. Dají se také vyrábět pomocí svařovacích robotů ve větších sériích a tím se jejich cena snižuje. Dají se také lépe zabezpečit pro případ selhání jejich provozu, protože se mohou rychleji vyřadit z provozu v případě jejich havárie.

Komentáře pouze pro přihlášené uživatele

Komentáře v diskuzi mohou pouze přihlášení uživatelé. Pokud ještě účet nemáte, je možné si jej vytvořit na stránce registrace. Pokud již účet máte, přihlaste se do něj níže.

V uživatelské sekci pak můžete najít poslední vaše komentáře.

Přihlásit se